pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 40 C 3/2021-31,

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobní návrh, kterým se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Zaplacení výše uvedené peněžité částky požadoval žalobce s odůvodněním, že se jedná o příslušenství pojistného plnění, které mu bylo pojistitelem již vyplaceno. Žalobce tvrdil, že při jednání se žalovaným vynaložil náklady na právní zastoupení advokátem ve věci výplaty pojistného plnění z pojistné smlouvy [číslo]. Předmětem pojištění sjednaného mezi žalovaným a matkou žalobce, byla životní pojistka, přičemž obmyšlenou osobou byl právě žalobce, který v době smrti matky a vyřizování pojistné události ještě nedosáhl zletilosti. Všechny záležitosti spojené s jednáním o výplatě pojistného proto za žalobce zařizoval jeho právní zástupce. Z celkového počtu úkonů, které právní zástupce v této věci vykonal, požadoval žalobce proplacení tří úkonů, a to za převzetí věci, sepsání dopisu ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum]. Pro doplnění žalobce ještě uvedl, že zletilosti sice nabyl již [datum], avšak s ohledem na malé životní zkušenosti a také menší obecný rozhled se nemohl ve věci řádně orientovat a vyplňování příslušných formulářů a jejich srozumitelnost byla složitější, než se na první pohled zdálo.

2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že matka žalobce [jméno] [příjmení] uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu o životním pojištění pod [číslo]. Dne [datum] (v době trvání pojistné smlouvy) pojištěná [jméno] [příjmení] zemřela, a to násilnou smrtí při rekreaci v Egyptě. Smrt matky žalobce byla následně předmětem šetření Policie ČR – Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ačkoliv pojistná událost byla u žalovaného nahlášena již [datum], nemohla být vyřízena dříve, než bylo ve věci postaveno najisto, že ke smrti pojištěné [jméno] [příjmení] nedošlo v souvislosti s teroristickým útokem. Šetření policie bylo proto ukončeno až dne [datum] odložením věci. Současně bylo zjištěno, že v průběhu vyšetřování trestného činu zastupoval [jméno] [příjmení] (matku pojištěné [jméno] [příjmení]) JUDr. [příjmení], přičemž jmenovaný advokát dne [datum] nahlížel i do trestního spisu. Některé úkony činil též dědeček žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Zastoupení žalobce převzal JUDr. [příjmení] na základě plné moci dne [datum]. Jmenovaný advokát poté vyzval dne [datum] žalovaného k vyplacení pojistného plnění. Žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum], jímž zástupci žalobce sdělil, že žalobci vznikl nárok na výplatu pojistného plnění a požádal jej o vyplnění přiloženého formuláře s názvem Identifikace klienta. Vyplněný formulář zaslal zástupci žalobce žalovanému dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný zástupci žalobce sdělil, že podpis na formuláři musí být úředně ověřen, případně musí být formulář žalobcem podepsán přímo na pobočce pojišťovny. Dopisem ze dne [datum] proto zástupce žalobce zaslal žalovanému formulář znovu - s ověřeným podpisem žalobce. Dne [datum] žalovaný následně zástupce žalobce informoval o výplatě pojistného plnění ve výši [částka]. Podle zjištění soudu I. stupně následně zástupce žalobce vyúčtoval žalovanému 3 úkony právního zastoupení v částce [částka], přičemž dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k plnění. Proplacení nákladů právního zastoupení odmítl žalovaný dopisem ze dne [datum]. Řízení ve věci bylo zahájeno návrhem došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum].

3. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle ustanovení § 2758 o. z., ve spojení s § 2797 o. z., za použití § 513 o. z. Poté shledal, že náklady na zastoupení advokátem ze strany žalobce nebyly účelně vynaloženy, neboť právní zastoupení již zletilého žalobce pro vyřízení pojistné události již nebylo potřebné. Žalovaný nebyl v prodlení s vyřizováním pojistné události, když k vyřízení věci se stavil kladně a transparentně, přičemž postupoval v rámci zákonných i smluvních ustanovení. Náklady na právní zastoupení, pokud jde o převzetí věci a přípravu dopisu ze dne [datum] a ze dne [datum], proto soud I. stupně neshledal za účelně vynaložené. Poznamenal ještě, že nebylo zjištěno, že by pro vyřízení výplaty pojistného plnění byla třeba právní expertiza, když právní zástupce žalobce zaslal žalované pojišťovně pouze usnesení policie o odložení věci a vyplněný formulář k výplatě pojistného plnění. Tyto úkony, stejně jako ověření podpisu, nebyly záležitostmi, které by vyžadovaly právní poradenství. S tímto podstatným odůvodněním soud I. stupně uzavřel, že právní zastoupení již zletilého žalobce nebylo účelné a žalobní návrh pro nedůvodnost zamítl.

4. Výrok o náhradě nákladů v řízení odůvodnil soud I. stupně odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že náklady na straně procesně úspěšného žalovaného, který byl zastoupen advokátem, vypočetl podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. na výsledných [částka].

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne [datum] včasné odvolání, které směřovalo proti oběma výrokům napadeného rozhodnutí. Soudu I. stupně vytkl zejména nesprávné právní posouzení věci.

6. Žalobce dovodil, že zásadní pro posouzení věci je v tomto případě otázka, zda náklady na právní zastoupení patří do příslušenství pohledávky. Zdůraznil, že pohledávka žalobce jako věřitele žalovaného vznikla na základě složené právní skutečnosti. Ta se skládala jednak ze subjektivní právní skutečnosti (uzavřená pojistná smlouva) a jednak s objektivní právní skutečnosti (smrt matky žalobce). Po naplnění těchto jednotlivých právních skutečností vzniká pohledávka žalobce za žalovaným. Existence pohledávky tak nebyla sporná.

7. Odvolatel dále zdůraznil, že k výplatě pojistného plnění došlo po více než dvou a půl letech, a to poté, kdy právní zástupce žalobce zaslal žalovanému příslušné usnesení Policie ČR a poté, co spolupůsobil při vypracování interních formulářů žalovaných, potřebných k výplatě pojistného plnění žalobci.

8. Žalovaný nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, který neshledal náklady na právní zastoupení žalobce za účelně vynaložené. V této souvislosti namítl, že soud I. stupně restriktivně sužuje výklad ustanovení § 513 o. z. V dané věci není rozhodující, v jaké fázi byla pohledávka uplatňována. Žalobce nemůže souhlasit s tím, že by se měly rozlišovat úkony při uplatnění pohledávky, ke kterým je třeba právnické vzdělání a úkony, ke kterým takového vzdělání potřeba není. Dále poukázal na § 2a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu advokáta.

9. Ze všech těchto důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

10. Žalovaný se ve vyjádření k odvolání žalobce ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně. Uvedl, že pro pojistnou smlouvu uzavřenou s matkou žalobce v roce 2013 platila příslušná ustanovení zákona o pojistné smlouvě [číslo] Sb. a dále Všeobecné pojistné podmínky žalovaného. Žalovaný požadoval po žalobci součinnost oprávněně ve smyslu ustanovení zákona č. 253/2008 Sb. Jak zprávu policie, tak vyžádanou identifikaci osoby žalobce je proto třeba považovat za doklady potřebné k prošetření pojistné události. Právní zastoupení žalobce, spočívající v zaslání výše uvedených dokumentů, však nebylo pro vyřízení věci potřebné a náklady vynaložené v souvislosti se zasláním těchto dokumentů na advokáta, nebyly vynaloženy účelně. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil a náhradu nákladů odvolacího řízení přiznal žalovanému.

11. Účastníci v dané věci souhlasili s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 214 odst. 3 o. s. ř. a o odvolání žalobce rozhodl, aniž by zatím účelem nařizoval odvolací jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne [datum] Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

12. Žalobce ve věci uplatnil především odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., když namítl, že soud I. stupně věc nesprávně posoudil po stránce právní. Právní posouzení je nesprávné, jestliže soud na správně zjištěný skutkový stav aplikuje nesprávnou právní normu, případně aplikuje správnou právní normu, ale nesprávně ji vyloží či neaplikuje adekvátní právní normu.

13. V dané věci učinil soud I. stupně správná skutková zjištění, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje. Matka žalobce [jméno] [příjmení] měla u žalovaného sjednánu platnou pojistnou smlouvu o životním pojištění. V době trvání pojistné smlouvy dne [datum] jmenovaná zemřela při rekreaci v Egyptě. Jednalo se o úmrtí v důsledku fyzického napadení cizí osobou. Událost byla předmětem šetření Policie České republiky, která došla k závěru, že smrt [jméno] [příjmení] nesouvisela s žádným teroristickým útokem. Šetření policie bylo proto ukončeno rozhodnutím o odložení věci ze dne [datum]. Žalobce [jméno] [příjmení], který byl v době úmrtí matky nezletilý, byl obmyšlenou osobou z životní pojistky. Pojistnou událost nejdříve vyřizoval Mgr. [jméno] [příjmení] (dědeček žalobce), některé úkony činila též žalobcova babička [jméno] [příjmení], která za tím účelem udělila plnou moc JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce nabyl zletilosti dne [datum]. Dne [datum] pak udělil plnou moc pro zastupování advokátu JUDr. [jméno] [příjmení]. Advokát se poté obrátil na žalovaného dopisem ze dne [datum] a vyzval jej k plnění s ohledem na skutečnost, že policejní šetření již skončilo (věc byla odložena dne [datum]). Žalovaný následně vyzval žalobce dopisem z [datum] k vyplnění formuláře o identifikaci klienta. Advokátem původně zaslaný formulář nebyl úředně ověřen, proto byla výzva opakována. Formulář s ověřeným podpisem žalobce byl pojišťovně poté doložen dne [datum]. Výplata pojistného plnění pak proběhla dne [datum].

14. Skutková zjištění soudu I. stupně tedy byla správná. Na jejich podkladě dospěl soud I. stupně též ke správnému právnímu závěru. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. proto nebyl ve věci založen.

15. K úmrtí pojištěné matky žalobce došlo dne [datum]. Šetření pojistné události probíhalo až do [datum]. Právní vztahy mezi účastníky vzniklé je proto třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.).

16. Žalobce požadoval po pojišťovně zaplacení nákladů vynaložených na své právní zastoupení s tvrzením, že se jedná o náklady, které byly spojené s uplatněním pohledávky u pojistitele, a proto tyto náklady tvoří příslušenství pohledávky ve smyslu ustanovení § 513 o. z. Je pravdou, že náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou širším pojmem, než je náhrada nákladů sporného řízení, která je upravena procesním předpisem v ustanovení § 151 o. s. ř. Právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky tak není nezbytně spojeno se zahájením soudního řízení a může být proto (avšak spíše výjimečně) přiznáno i v rámci mimosoudního jednání stran. Vždy se však musí jednat o náklady vynaložené účelným způsobem. Tedy o účelné náklady, které by vynaložila průměrně rozumově nadaná osoba v souvislosti s uplatňováním své pohledávky (srov. komentář k § 513, Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I. Obecná část, Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck 2022).

17. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že se v dané věci nejednalo o účelně vynaložené náklady na právní zastoupení žalobce. Je třeba zdůraznit, že žalobce byl v rozhodné době již osobou zletilou. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno žádné zdravotní omezení, které by žalobce v rozhodné době limitovalo například při jednání s úřady. K vyplnění pojistného formuláře a identifikaci žalobce jakožto obmyšlené osoby nebylo tak podle názoru odvolacího soudu třeba právního zastoupení. Zajištění obdobného úkonu je nepochybně v silách průměrně rozumově nadané osoby, když nevyžaduje ani právního vzdělání ani speciálních dovedností.

18. Za rozhodnou považuje odvolací soud též skutečnost, že žalovaný od počátku se žalobcem komunikoval a řádně prováděl likvidaci pojistné události a z hlediska výplaty pojistného plnění nevystavoval pojištěnce (respektive obmyšlenou osobu) žádné nejistotě. K určitému prodlení s výplatou pojistného plnění v dané věci nepochybně došlo, nebylo však způsobeno žalovaným, nýbrž mezistátním šetřením Policie ČR, na jejíž rozhodnutí pojistitel čekal. Nejednalo se tedy o případ, kdy by si žalobce najal advokáta z toho důvodu, aby předešel soudnímu sporu a jím zmocněný advokát by následně svou činností účelně přispěl k uspokojení nároku žalobce mimosoudní cestou tak, jak tomu bylo například ve věci řešené Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne [datum], publikovaném pod sp. zn. 21 Cdo 630/2016.

19. Na základě těchto skutečností postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný, včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení, jehož znění bylo v souladu se zásadou upravenou v § 142 odst. 1 o. s. ř.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl v odvolacím řízení plně úspěšný. Náklady řízení na straně žalovaného, který byl před odvolacím soudem zastoupen advokátkou, jsou tvořeny: odměnou advokáta za 1 úkon právní služby ve výši [částka] podle § 7 bod 5., ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů ve výši [částka] za 1 úkon právní služby podle § 13 odst. 3 téhož předpisu a 21 % DPH ([částka]). Celkem [částka].

21. Daň z přidané hodnoty je součástí nákladů řízení podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky žalovaného podle § 149 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.