pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 74 C 18/2021-110,

1. Napadeným rozsudkem zastavil soud I. stupně řízení co do vzájemného návrhu žalované na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení za vzájemný návrh [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení za žalobu [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující cenu prací, které žalobkyně provedla pro žalovanou v říjnu 2020 na základě smlouvy o dílo na zakázku č. Z220177 s názvem [obec] - skládka KJŠ - supervize AAR, č. SOD [číslo] 2020 [číslo]. Žalobkyně vyúčtovala uvedené práce žalované fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum], kterou žalovaná neuhradila.

3. Žalovaná se bránila tím, že pohledávka žalobkyně, kterou žalovaná nesporovala, zanikla zápočtem ze dne [datum], kdy žalovaná započetla na pohledávku z této žaloby svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši [částka] z realizační smlouvy uzavřené se žalobkyní dne [datum], [číslo] o provedení sanace SEZ v areálu spol. [právnická osoba] - dodatečné stavební práce a z dodatku [číslo] k realizační smlouvě. Po dalších zápočtech zůstala žalované z titulu smluvní pokuty pohledávka ve výši [částka], kterou dne [datum] uplatnila u soudu I. stupně vzájemným návrhem.

4. Soud I. stupně konstatoval, že žalovaná v průběhu řízení pokračovala v zápočtech, čímž dle žalované došlo k úplnému vyčerpání její pohledávky ze smluvní pokuty ([částka]), proto vzala vzájemný návrh dne [datum] (před zahájením jednání) v celém rozsahu zpět. Soud I. stupně z uvedeného důvodu řízení o vzájemné žalobě ve smyslu § 96 odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.

5. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] realizační smlouvu [číslo] o provedení dodatečných stavebních prací při sanaci ekologických škod - sanace staré ekologické zátěže v areálu [právnická osoba], a. s. - dodatečné stavební práce. V čl. VII. označeném„ Slevy z ceny díla a sankce“ je uvedeno, že v případě prodlení zhotovitele s předáním díla v termínu uvedeném v čl. III. smlouvy se snižuje cena za provedení díla bez DPH sjednaná v čl. II. bodě 2.1 smlouvy o 2 % za každý započatý měsíc, po kterých bylo předání díla zpožděno (čl. VII. bod 7.1). Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] k realizační smlouvě, kterou byl změněn termín plnění na [datum]. Žalobkyně předala žalované dílo dne [datum]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum], který nabyl účinnosti zveřejněním v registru smluv dne [datum], byla změněna smlouva v ustanovení o ceně díla (čl. II. bod 2.1 odst. 2) tak, že se cena díla snížila z původní částky [částka] na částku [částka]. Žalovaná vyzvala dne [datum] žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] do [datum], a to na základě bodu 7.1 smlouvy. Přípisem ze dne [datum] započetla žalovaná pohledávku ze smluvní pokuty vůči pohledávce žalobkyně ve výši [částka]. Žalobkyně se přípisem ze dne [datum] dovolala neplatnosti zápočtu provedeného žalovanou dne [datum].

6. Soud I. stupně dále vyšel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že žalobkyně provedla pro žalovanou v říjnu 2020 na základě smlouvy o dílo na zakázku č. Z220177 s názvem [obec] - skládka KJŠ - supervize AAR, č. SOD [číslo] 2020 [číslo], že žalobkyně vyúčtovala řádně a včas provedené práce žalované fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum], a že žalovaná tuto fakturu ani částečně neuhradila.

7. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, [účinnost] (dále i jen„ o. z.“), § 266 odst. 1 a 2, § 359 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále i jen„ obch. zák.“), § 34 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále i jen„ obč. zák.“), že žaloba je důvodná.

8. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že žalobkyni vznikl nárok na úhradu ceny díla ve výši [částka], které žalobkyně provedla pro žalovanou na základě smlouvy o dílo na zakázku č. Z220177 s názvem [obec] KJŠ-supervize AAR, č. SOD [číslo] 2020 [číslo], uzavřené mezi účastníky podle § 2586 o. z. [ulice] byly žalované vyúčtovány fakturou [číslo] se splatností dne [datum].

9. Soud I. stupně dále uvedl, že se vzhledem k obraně žalované spočívající v zániku žalované pohledávky zápočtem, zabýval otázkou platnosti zápočtu, kterou posuzoval podle zákona č. 513/1991 Sb., neboť realizační smlouva ze dne [datum], z níž započítávaná pohledávka pochází, se řídí obchodním zákoníkem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5234/2016).

10. Soud I. stupně vysvětlil, že s ohledem na nejednotnost právního výkladu bodu 7.1 realizační smlouvy smluvními stranami, kdy žalobkyně nesouhlasila s názorem žalované, že se jedná o ujednání o smluvní pokutě, dospěl postupem podle § 266 obch. zák. k závěru, že uvedené ustanovení je třeba vykládat jako způsob určení ceny. Pokud tedy žalovaná zaplatila více, než měla, neboť cena díla měla být o 2 % nižší, měl soud I. stupně za to, že by měla nárok na vydání bezdůvodného obohacení, u něhož dojde ke splatnosti první den poté, kdy byl dlužník o plnění věřitelem požádán.

11. Podle soudu I. stupně je obsah výzvy žalované ze dne [datum] nejistý, neboť není dostatečně určitý (§ 34 a § 37 obč. zák.). Soud I. stupně uvedl, že žalovaná v této výzvě odkazuje na bod 7.1 smlouvy, podle něhož by měla mít jako objednatel nárok na„ smluvní pokutu“ ve výši 2 % z ceny díla uvedeného v bodu 2.1 smlouvy, neboť na straně žalobkyně došlo k prodlení s předáním díla, tj. ve výši [částka]. Soud I. stupně však poukázal na to, že v den sepsání a doručení výzvy ([datum]), nabyl účinnosti dodatek [číslo] k realizační smlouvě, který změnil bod 2.1 smlouvy a stanovil cenu díla nižší o [částka]. Tato skutečnost dle soudu I. stupně znamená, že od [datum] představují 2 % z ceny díla částku [částka] a nikoliv ve výzvě uvedenou částku [částka]. Žalovaná (správně žalobkyně - pozn. odvolacího soudu) tak nemohla podle názoru soudu I. stupně vědět, v jaké výši žalobkyně (správně žalovaná - pozn. odvolacího soudu) svoji pohledávku uplatňuje, zda jde o 2 % z ceny díla nebo o částku [částka].

12. Soud I. stupně uzavřel, že vzhledem k vadné výzvě k plnění, která byla neurčitá z důvodu nejistého obsahu, nedošlo ke splatnosti započítávané pohledávky žalované z titulu bezdůvodného obohacení a tím pádem je zápočet žalované neplatný, neboť nelze započítávat nesplatnou pohledávku proti splatné (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1630/2016). Z tohoto důvodu soud I. stupně přiznal žalobkyni žalovanou pohledávku.

13. Soud I. stupně nakonec uvedl, že žalovaná započítala vůči celé řadě pohledávek žalobkyně svoji pohledávku z bezdůvodného obohacení („ smluvní pokuty“) na základě nesprávné výzvy, a to až do úplného zániku jak tvrzené pohledávky žalované z bezdůvodného obohacení, tak i jednoznačně splatných pohledávek žalobkyně. Otázkou tak podle soudu I. stupně je, jaké pohledávky žalobkyně opravdu zanikly a jaké nikoliv, popř. které částečně, když žalovaná ve výzvě k plnění výši své pohledávky nesprávně vyčíslila, k zápočtům použila částku o statisíce vyšší a tím tak způsobila ve vzájemných evidentně rozvinutých obchodních vztazích značný zmatek.

14. O nákladech řízení za vzájemný návrh rozhodl soud I. stupně podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Uvedl, že náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT”), z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 11 odst. 1 AT včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka]. Důvodem zpětvzetí vzájemného návrhu bylo dle soudu I. stupně chování žalované, která uplatněním námitky započtení pohledávky způsobila zánik závazku a z procesního hlediska zavinila, že řízení bylo zastaveno. Nešlo tak o chování žalobkyně, díky níž by byl vzájemný návrh vzat zpět.

15. O nákladech řízení za žalobu rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Uvedl, že náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] za každý z pěti úkonů podle § 11 odst. 1 AT včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, cestovné ve výši [částka] sestávající z jízdného za dvě cesty [obec] – [obec] - [obec] (jízdenky na vlak v celkové výši [částka]) a ztráty na výdělku za 16 ztracených půlhodin po [částka] (celkem [částka]) a 21 % DPH z odměny advokáta, paušálních náhrad a ztráty na výdělku.

16. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II., III. a IV. včasným a přípustným odvoláním z důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., tedy že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná uvedla, že trvá na tom, že v realizační smlouvě [číslo] o provedení sanace SEZ v areálu spol. [právnická osoba] - dodatečné stavební práce, uzavřené mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem dne [datum], byla pod bodem 7.1 smluvními stranami sjednána sankce mající charakter smluvní pokuty. Žalovaná měla za to, že k naplnění hypotézy dle § 266 odst. 2 obch. zák. zde nedochází, neboť v tomto případě lze usuzovat na úmysl jednajících osob při uzavírání smlouvy, jímž bylo pro případ prodlení zhotovitele sjednat sankci ve formě smluvní pokuty v ujednané výši, neboť, jak uvádí i sama žalobkyně, sleva z ceny díla je v našem právním prostředí vždy spojována pouze s vadami předmětu plnění. Kdyby měly smluvní strany v úmyslu sjednat tuto sankci jako slevu z ceny tak, jak se běžně v obchodním styku tento termín používá, pak by jej zřejmě zařadily mezi ustanovení týkající se nároků z vad díla, tedy čl. XVIII. smlouvy. Žalovaná měla na rozdíl od soudu I. stupně za to, že výzva k plnění ze dne [datum] byla dostatečně určitá, když částka představující smluvní pokutu v ní byla správně vyčíslena na částku [částka], neboť byla vyčíslena ke dni vzniku nároku, tj. ke dni prodlení s předáním díla, kdy cena díla dle čl. 2 smlouvy činila částku [částka]. Pohledávka žalované se stala splatnou a způsobilou k zápočtu, který byl žalovanou proveden dopisem ze dne [datum], čímž pohledávka žalobkyně ve výši [částka] zcela zanikla. Žalovaná nakonec uvedla, že uhrazením plné ceny díla dle smlouvy nedošlo z její strany k vědomému plnění nedluhu ve smyslu § 2997 o. z., neboť žalovaná nevěděla, že plnila nedluh, ale naopak měla za to, že plnila řádně svůj dluh vyplývající ze smlouvy na základě žalobkyní vystavených faktur, a že vedle této její povinnosti zaplatit cenu díla, jí vznikl nárok na smluvní pokutu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. tak, že se žaloba zamítá a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

17. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí. Ztotožnila se s právními závěry soudu I. stupně o tom, že jestliže mezi účastníky nepanovala shoda o výkladu bodu 7.1 smlouvy o dílo ze dne [datum], bylo třeba postupovat podle § 266 obchodního zákoníku. Žalobkyně tak souhlasila s tím, že uvedené ustanovení smlouvy je nutné vyložit jako způsob určení ceny, jakož i se závěrem soudu I. stupně o neplatnosti zápočtu provedeného žalovanou. Žalobkyně poukázala na to, že z jednání žalované po předání a převzetí plnění ze smlouvy o dílo ze dne [datum] je zcela evidentní, že žalovaná slevu ve výši sjednané v bodu 7.3 smlouvy nehodlala vůbec uplatňovat a na její zaplacení nemá nárok z důvodů uvedených v dřívějších podáních žalobkyně. Uvedla také, že přesto, že žalovaná o nároku na zaplacení slevy věděla, uhradila cenu veškerého plnění provedeného žalobkyní podle uzavřené smlouvy o dílo, a to ve výši, na kterou žalobkyni vznikl nárok, tj. ve výši [částka], a to včetně pozastávek, které si měla žalovaná právo ponechat. Zaplacením žalobkyní vyúčtovaného plnění žalovaná nárok žalobkyně vzniklý z titulu smlouvy o dílo v plné výši uznala a nemůže se domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Dohoda o ceně za provedení plnění realizovaného dle smlouvy o dílo pak byla stvrzena dodatkem ze dne [datum], tedy po okamžiku předání a převzetí díla a zaplacení částky v celkové výši [částka] bez DPH. Pokud by měla žalovaná v úmyslu snížit cenu v souladu s cenovým ujednáním vyjádřeným ve smlouvě o dílo, měla tuto skutečnost promítnout do jí připraveného dodatku. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení nákladů řízení.

18. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu podaného odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo postupem podle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Odvolací soud nejprve zopakoval některé dosud provedené důkazy podle § 213 odst. 3 o. s. ř. za použití § 213a odst. 2 o. s. ř., když měl za to, že je z nich možné dospět k jinému (či podrobnějšímu) zjištění, než které učinil soud I. stupně, a uvádí následující závěr o skutkovém stavu:

19. Žalovaná jako objednatel uzavřela se žalobkyní jako zhotovitelem dne [datum] realizační smlouvu [číslo] o provedení dodatečných stavebních prací při sanaci ekologických škod - sanace staré ekologické zátěže v areálu [právnická osoba], a. s. - dodatečné stavební práce. Cena za provedení díla byla stanovena na částku [částka] bez DPH (včetně 20 % DPH na částku [částka]), a to podle rozpočtu, který byl považován za závazný, úplný a tvořící nedílnou součást smlouvy. Tato celková cena byla fixní, konečná, nejvýše přípustná a byla závaznou cenou za provedení díla (čl. II. bod 2.1). Cena dle rozpočtu podle bodu 2.1 smlouvy mohla být zpřesněna nebo upravena jen písemnou dohodou mezi objednatelem a zhotovitelem (čl. II. bod 2.4). Zhotovitel měl nárok na zaplacení pouze těch prací, které jsou uvedeny ve schváleném rozpočtu, a to v objemu, který skutečně provedl (čl. II. bod 2.7). K ukončení prací a předání díla mělo dojít nejpozději do [datum] (čl. III. bod 3.3). Cena díla byla splatná na základě měsíčně vystavovaných faktur v celé výši odpovídající provedeným pracím; objednatel měl právo zadržet a nezaplatit 10 % z každé fakturované částky do předání a převzetí díla bez vad a nedodělků (čl. V. bod 5.4). Pro případ prodlení zhotovitele s předáním díla v termínu uvedeném v čl. III. smlouvy se měla snížit cena za provedení díla bez DPH sjednaná v čl. II. bodě 2.1 smlouvy o 2 % za každý započatý měsíc, po který bylo předání díla zpožděno (čl. VII. bod 7.1). Dne [datum] uzavřely smluvní strany dodatek [číslo] k realizační smlouvě, kterým byl změněn čl. III. bod 3.3 smlouvy tak, že k ukončení a předání díla mělo dojít nejpozději do [datum]. Dne [datum] uzavřely smluvní strany z důvodu snížení objemu jednotek skutečně provedených prací dodatek [číslo] 2020 [číslo] k realizační smlouvě, kterým byl změněn čl. II. bod 2.1 smlouvy tak, že cena za provedení díla podle rozpočtu bez DPH činí [částka]. Dodatek měl nabýt účinnosti dnem jeho uveřejnění v registru smluv, k čemuž došlo dle zjištění soudu I. stupně dne [datum] (realizační smlouva [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum] a dodatek [číslo] 2020 [číslo] ze dne [datum]).

20. Žalovaná uzavřela se žalobkyní jako supervizorem dne [datum] smlouvu o supervizi [číslo] [rok] [číslo] o provádění supervize doprůzkumu včetně oponentury AAR skládky chemického odpadu [příjmení] [jméno] [příjmení], společnosti [právnická osoba] Dne [datum] vystavila žalobkyně pro žalovanou fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností dne [datum] za práce za říjen 2020 dle smlouvy o supervizi (smlouvu o supervizi [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum]).

21. Žalovaná sdělila žalobkyni dopisem ze dne [datum], že závěrečnou zprávu o provedení sanace dle smlouvy ze dne [datum] obdržela dne [datum], tedy s prodlením. Uložení smluvní sankce za překročení smluvní doby bude řešeno samostatným dopisem. Ke smlouvě bude uzavřen dodatek, jehož důvodem je nedočerpání některých položek rozpočtu dle závěrečné zprávy ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty dle bodu 7.1 smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] za prodlení s předáním díla v délce jednoho měsíce, když souhrnná závěrečná zpráva byla žalované předložena dne [datum], přejímka proběhla dne [datum], ačkoliv dílo mělo být předáno do [datum] Smluvní pokuta byla vypočtena ve výši 2 % z ceny díla bez DPH v částce [částka] a měla být uhrazena žalované nejpozději do [datum]. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že za ní eviduje pohledávku ve výši [částka] splatnou dne [datum], kterou tímto započítává proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splatné dne [datum], dále proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splatné dne [datum], po započtení zbývá žalobkyni zaplatit smluvní sankci ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že za ní eviduje pohledávku ve výši [částka], kterou tímto započítává proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splatné dne [datum], dále proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splatné dne [datum], a proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splatné dne [datum], po započtení zbývá žalobkyni zaplatit smluvní sankci ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že za ní eviduje pohledávku ve výši [částka], kterou tímto započítává proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splacené dne [datum], dále proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splatné dne [datum], po započtení zbývá žalobkyni zaplatit smluvní sankci ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že za ní eviduje pohledávku ve výši [částka], kterou tímto započítává proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] splatné dne [datum], po započtení zbývá žalobkyni zaplatit smluvní sankci ve výši [částka] (dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]).

22. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Podle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

24. Podle § 536 odst. 1 obch. zák. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

25. Podle § 536 odst. 3 obch. zák. cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

26. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

27. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

28. Podle § 358 věty první obch. zák. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu.

29. Podle § 359 obch. zák. proti pohledávce splatné nelze započíst pohledávku nesplatnou, ledaže jde o pohledávku vůči dlužníku, který není schopen plnit své peněžité závazky.

30. Podle § 580 obč. zák. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

31. Podle § 581 odst. 1 obč. zák. započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.

32. Podle § 581 odst. 2 obč. zák. započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

33. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

34. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

35. Odvolací soud konstatuje, že s ohledem na to, že realizační smlouva byla účastníky uzavřena dne [datum], řídí se práva a povinnosti smluvních stran včetně práv a povinností z porušení smlouvy dosavadními právními předpisy (§ 3028 odst. 3 o. z.), tj. zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákonem [číslo] Sb., občanský zákoník, oba ve znění [účinnost] Realizační smlouva byla uzavřena jako smlouva, která nebyla upravena jako typ smlouvy (§ 269 odst. 2 věta první obch. zák.), účastníci v ní však dostatečně určili předmět svých závazků, proto je platná (§ 269 odst. 2 věta druhá obch. zák.). Podle obsahu smlouvy se však jedná o smlouvu, která má veškeré náležitosti smlouvy o dílo upravené v § 536 a násl. obch. zák. Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník neobsahoval vlastní právní úpravu smluvní pokuty, použila se právní úprava obsažená v občanském zákoníku (§ 1 odst. 2 obch. zák.) Smluvní pokutu bylo možné sjednat pouze dohodou stran, pro kterou zákon vyžadoval (pod sankcí neplatnosti) obligatorní písemnou formu (§ 544 odst. 2 obč. zák.) Smluvní pokuta ve smyslu § 544 obč. zák. byla smluvní sankcí peněžité povahy, jež mohla být stranami závazkového vztahu sjednána pro případ porušení smluvní povinnosti.

36. Z čl. VII. bodu 7.1 realizační smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že smluvní strany si ujednaly, že jestliže dojde k prodlení zhotovitele s předáním díla v dohodnutém termínu, bude snížena sjednaná cena díla o 2 % za každý započatý měsíc, po který bylo předání díla zpožděno. Je tak zřejmé, že se jedná o smluvní peněžitou sankci (smluvní pokutu ve smyslu § 544 obč. zák.), která byla smluvními stranami sjednána pro případ porušení smluvní povinnosti předat dílo včas. Jejím účelem bylo hrozbou sjednané sankce zajistit včasné splnění závazku zhotovitele, nikoliv stanovit způsob určení ceny (ceny díla ve smyslu § 536 odst. 3 obch. zák.), jak nesprávně uzavřel soud I. stupně. Cena díla totiž byla v čl. II. realizační smlouvy sjednána podle rozpočtu, přičemž cena dle rozpočtu byla považována za fixní a nejvýše přípustnou a mohla být zpřesněna nebo upravena jen písemnou dohodou mezi smluvními stranami. K tomu ostatně došlo uzavřením druhého dodatku ze dne [datum], kdy byla cena díla snížena z důvodu snížení objemu jednotek skutečně provedených prací, jak předvídal čl. II. bod 2.4 a bod 2.7 realizační smlouvy.

37. Odvolací soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5391/2008, v němž Nejvyšší soud dovodil, že pokud má být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená při porušení, které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty. V daném případě bylo smluvní pokutou zajištěno splnění povinnosti předat dílo v dohodnutém termínu. Vůle účastníků tedy směřovala k tomu, že pokud bude dílo předáno žalobkyní žalované včas, nebude žalobkyně sankcionována smluvní pokutou ve sjednané výši rovnající se 2 % z dohodnuté ceny díla za každý započatý měsíc, po který bylo předání díla zpožděno. Ačkoliv je uvedené ujednání podřazeno pod čl. VII. smlouvy označený jako„ Slevy z ceny díla a sankce“ a bod 7.1 obsahuje slovní spojení„ snižuje se cena“, jedná se dle odvolacího soudu o dostatečně určité ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 544 odst. 1 a 2 obč. zák.

38. Odvolací soud uzavírá, že z čl. VII. bodu 7.1 realizační smlouvy zcela zřetelně vyplývá ujednání smluvních stran o smluvní pokutě ve výši 2 % z ceny díla za každý započatý měsíc prodlení zhotovitele s předáním díla. Mezi účastníky řízení není sporu o tom (a vyplývá to i ze zápisu o odevzdání a převzetí sanačního objektu ze dne [datum]), že k prodlení žalobkyně s předáním díla žalované došlo o 1 měsíc (dílo mělo být předáno do [datum], skutečně předáno bylo až dne [datum]). Žalované proto nepochybně vzniklo vůči žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (tj. 2 % z ceny díla bez DPH ve výši [částka] dle realizační smlouvy). Vzhledem k tomu, že pro stanovení výše smluvní pokuty je rozhodná doba jejího sjednání, popř. nejpozději doba vzniku nároku na smluvní pokutu, tj. den [datum], nemá na výši smluvní pokuty žádný vliv uzavření dodatku z [datum], který nabyl účinnosti dne [datum]. Z uvedeného důvodu není správný závěr soudu I. stupně o tom, že je nejistý obsah výzvy z [datum], v níž žalovaná vyčíslila smluvní pokutu dle bodu 7.1 realizační smlouvy na částku [částka] a vyzvala žalobkyni k jejímu zaplacení nejpozději do [datum].

39. Odvolací soud dále nesouhlasí se soudem I. stupně, pokud uzavřel, že žalobou uplatněná pohledávka žalobkyně ve výši [částka] z faktury [číslo] ze dne [datum] nezanikla zápočtem proti pohledávce žalované ve výši [částka] z titulu smluvní pokuty.

40. Odvolací soud připomíná, že pro způsobilost pohledávek řídících se různými právními úpravami (jedna pohledávka se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, druhá pohledávka právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014) k započtení je vždy rozhodná právní úprava, kterou se řídí každá z těchto pohledávek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod [číslo] 2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Tzn., že u pasivně započítávané pohledávky žalobkyně, kterou uplatnila žalobou v tomto řízení z titulu nezaplacené ceny prací provedených na základě smlouvy o supervizi uzavřené účastníky dne [datum], se způsobilost k započtení řídí § 1982 o. z., a u aktivně započítávané pohledávky žalované z titulu smluvní pokuty, na kterou má žalobkyně nárok z realizační smlouvy ze dne [datum], se způsobilost k započtení řídí § 358 obch. zák. ve spojení s § 580 a násl. obč. zák.

41. Odvolací soud konstatuje, že obě pohledávky byly způsobilé k započtení (vzájemné, existující a určité pohledávky na peněžité plnění). Pasivně započítávaná pohledávka žalobkyně byla způsobilá k započtení od [datum], kdy se vystavením faktury stala splnitelnou (§ 1982 odst. 1 věta druhá o. z.), aktivně započítávaná pohledávka žalované byla způsobilá k započtení od [datum], kdy ji bylo možné uplatnit u soudu (§ 358 věta první obch. zák.). Žalovaná učinila projev směřující k započtení uvedených pohledávek dopisem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen, neboť na něj dne [datum] reagovala (dopis žalobkyně ze dne [datum] a doručenka datové zprávy ze dne [datum]). Pohledávka žalobkyně uplatněná žalobou zanikla ke dni [datum], neboť k tomu datu se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (§ 1982 odst. 2 věta druhá o. z.). Žalobkyně podala žalobu o zaplacení své pohledávky u soudu dne [datum], tedy v době, kdy žalobou uplatněná pohledávka již neexistovala.

42. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že pro případnou moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 301 obch. zák. již nebyly v tomto řízení dány předpoklady, neboť smluvní pokuta zanikla započtením vzájemných pohledávek účastníků, jak se podává ze zpětvzetí vzájemného návrhu a vyjádření žalované ze dne [datum].

43. Odvolací soud se neztotožnil ani s námitkou žalobkyně, že žalovaná zaplacením žalobkyní vyúčtovaného plnění nárok žalobkyně vzniklý z titulu smlouvy o dílo (realizační smlouvy - pozn. odvolacího soudu) v plné výši uznala a nemůže se domáhat vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná na pohledávku žalobkyně nezapočítávala pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení, ale z titulu smluvní pokuty. Žalovaná navíc poskytovala žalobkyni plnění v souladu s realizační smlouvou, tedy postupně měsíčně na základě žalobkyní vystavovaných faktur dle skutečného provedení prací bez vad a nedodělků. Jestliže nebyly zjištěny vady díla, neměla žalovaná ani právo nezaplatit žalobkyni 10 % z fakturovaných částek.

44. Odvolací soud s ohledem na veškeré výše uvedené důvody postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. o věci samé změnil tak, že se žaloba o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.

45. O nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud podle zásady úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.) a přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Náklady řízení odpovídají paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 9 úkonů po [částka], a to za vyjádření k žalobě (vzájemný návrh) ze dne [datum], za zpětvzetí vzájemného návrhu ze dne [datum], za účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] a [datum], za dvě přípravy na uvedená jednání, za odvolání proti rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum], za účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] a za přípravy k němu, vše podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a f) vyhlášky č. 254/2015 Sb.

46. Povinnost k jejich zaplacení uložil odvolací soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod.

47. Výrok ad I. rozsudku soudu I. stupně nebyl dotčen odvoláním žádného z účastníků. Zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).