pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 279/2015-441,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím (výrok I.). Žalobci dále soud I. stupně uložil zaplatit žalované [částka] na náhradě nákladů řízení (výrok II.).

2. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení předmětné částky s tím, že [datum] uzavřel se žalovanými kupní smlouvu, kterou prodal žalovaným rodinný dům [adresa] na pozemku parc. č. st. 198, pozemek parc. č. st. 198 a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad Vltavou v obci [obec]. Kupní cena nemovitostí byla dohodnuta na [částka]. Žalovaní se v kupní smlouvě zavázali kupní cenu zaplatit tak, že [částka] zaplatili před podpisem kupní smlouvy, [částka] zaplatí do [datum] a doplatek ve výši [částka] zaplatí v měsíčních splátkách v minimální výši [částka] nejpozději do [datum]. Dne [datum] účastníci uzavřeli Dodatek [číslo] ke kupní smlouvě, v němž se žalovaní zavázali zaplatit doplatek kupní ceny ve výši [částka] v měsíčních splátkách v minimální výši [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaní nezaplatili doplatek kupní ceny ve výši [částka] ve sjednaném termínu. Tím podle čl. V odst. 1 písm. e) kupní smlouvy došlo k jejímu zániku. V důsledku zániku kupní smlouvy vznikla žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] a dále platit žalobci úhradu ve výši [částka] za každý započatý měsíc užívání nemovitostí podle čl. V odst. 2 písm. a) a b) kupní smlouvy. Úhradu za užívání nemovitostí uplatnil žalobce za období od listopadu [rok] do srpna [rok] ve výši [částka] ([částka] měsíčně x 70 měsíců), tj. celkem [částka]. Proti těmto svým pohledávkám žalobce započetla pohledávky, jež měli žalovaní vůči žalobci na vrácení zaplacené části kupní ceny ve výši [částka] a zaplacené kauce ve výši [částka].

3. Soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, kdy žalobkyně prodala původně žalované ad 2) [jméno] [příjmení] a původně žalovanému ad 1) [jméno] [příjmení] nemovité věci za sjednanou kupní cenu. Žalovaná a [jméno] [příjmení] doplatek kupní ceny dle platně uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum] nezaplatili a prodávané nemovité věci užívali ještě v srpnu 2013. Pro případ prodlení byla v kupní smlouvě sjednaná smluvní pokuta ve výši [částka]. Přitom ujednání o smluvní pokutě není platné dle judikatury Nejvyššího soudu. V době zániku kupní smlouvy užívala žalovaná nemovité věci jako oprávněný držitel a teprve se zánikem smlouvy je nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od dubna do srpna 2013 uplatněný žalobcem po právu. Žalobce však mohl být úspěšný jen do nepromlčené části nároku, neboť žalovaná vznesla částečně důvodnou námitku promlčení. Přitom pak byl proveden zápočet částky ve výši [částka], kterou žalovaná na kupní cenu zaplatila, když tato částka je vyšší než nepromlčená část nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných nemovitých věcí.

4. Proti rozsudku soudu I. stupně v plném rozsahu podal řádné a včasné odvolání žalobce, který namítl, že nesouhlasí se závěrem soudů o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě. Smluvní pokuta nebyla sjednána pro výkon práva. Nárok na náhradu za užívání nemovitých věcí je nárokem ze smlouvy, nikoli nárokem na vydání bezdůvodného obohacení. Nesprávné jsou také závěry o zápočtu.

5. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

6. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně přezkoumal podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Po přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku a postupu soudu I. stupně předcházejícího vydání napadeného rozsudku dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byla mezi nimi uzavřena řádná kupní smlouva, kterou prodal žalobce žalované a [jméno] [příjmení] rodinný dům [adresa] na pozemku parc. č. st. 198, pozemek parc. č. st. 198 a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad Vltavou v obci [obec]. Kupní cena měla být zaplacena tak, že [částka] zaplatili žalovaná a [jméno] [příjmení] před podpisem kupní smlouvy, [částka] zaplatí do [datum] a doplatek ve výši [částka] zaplatí v měsíčních splátkách v minimální výši [částka] nejpozději do [datum]. Dne [datum] účastníci uzavřeli Dodatek [číslo] ke kupní smlouvě, v němž se žalovaní zavázali zaplatit doplatek kupní ceny ve výši [částka] v měsíčních splátkách v minimální výši [částka] nejpozději do [datum].

8. V řízení rovněž nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaná a [jméno] [příjmení] nezaplatili doplatek kupní ceny ve výši [částka] ve sjednaném termínu.

9. Vzhledem k datu sjednání smluvní pokuty se pro posouzení nároku na její zaplacení použije právní úprava platná do [datum]. Dle § 544 odst. 1, 2 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

10. V předmětné kupní smlouvě bylo v článku V. bod e) sjednáno, že platnost smlouvy s výjimkou ustanovení o smluvní pokutě a úhrady za užívání předmětu převodu zaniká bez dalšího také v případě, kdy strana kupující neuhradí doplatek kupní ceny a tedy celkovou kupní cenu nejpozději do [datum] (Dodatkem [číslo] byl termín změněn na [datum]) Dle článku V. 2 kupní smlouvy v případě, kdy platnost této smlouvy zanikne dle předchozího odstavce 1) je kupující povinen uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši [částka] a úhradu ve výši [částka] za každý započatý měsíc užívání předmětu převodu.

11. Uvedená zjištění provedl soud I. stupně z předložených listinných důkazů zcela správně.

12. Podle závěrů Nejvyššího soudu ČR, vyjádřených v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. 23 Cdo 1218/2009, zajišťuje smluvní pokuta porušení smluvní povinnosti, a proto nemůže – jak již z jejího pojmu plyne – zajišťovat ukončení (zánik) smlouvy, ať již jejím zrušením formou odstoupení či výpovědi apod. Ujednání (dohoda, smlouva) o povinnosti zaplatit smluvní pokutu pro případ výkonu práva (odstoupení od smlouvy) a nikoli pro případ porušení smluvní povinnosti je v rozporu s účelem institutu smluvní pokuty a tedy pro rozpor s účelem zákona je neplatné. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavírá, že smluvní pokuta zajišťuje porušení smluvní povinnosti a proto nemůže - jak již z jejího pojmu plyne - zajišťovat ukončení (zánik) smlouvy, ať již jejím zrušením formou odstoupení či výpovědi apod. Takový závěr akceptuje i judikatura, která dospěla k závěru, že ujednání (dohoda, smlouva) o povinnosti zaplatit smluvní pokutu pro případ výkonu práva (odstoupení od smlouvy) a nikoli pro případ porušení smluvní povinnosti je v rozporu s účelem institutu smluvní pokuty (§ 544 obč. zák.) a tedy pro rozpor s účelem zákona je neplatné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, publikované v Právních rozhledech [číslo] s. 569.). Navíc je konstatováno jako vadné rovněž koncipování ujednání, z něhož nevyplývá, porušení jaké povinnosti nájemce je sankcionováno sjednanou smluvní pokutou. K jinému závěru nelze dle Nejvyššího soudu dospět ani při použití výkladových pravidel uvedených v ust. § 266 obch. zák. popř. v ust. § 35 odst. 2 obč. zák., jimiž by bylo posuzováno ujednání o smluvní pokutě (§ 5 odst. 5 obch. podmínek) a ujednání o důvodech, které mohou být podkladem pro výpověď smlouvy ze strany pronajímatele (zejména § 5 odst. 2 obch. podmínek).

13. Odvolací soud konstatuje, že smluvní pokuta sjednaná dle článku V. bod 1, 2 kupní smlouvy je jednoznačně smluvní pokutou sjednanou pro případ zániku předmětné smlouvy dle V. 1., když dle dikce článku V. 2 je kupující povinen zaplatit smluvní pokutu v případě zániku smlouvy podle předchozího odstavec. Nejvyšší soud však uzavřel, že smluvní pokuta zajišťovat ukončení (zánik) smlouvy nemůže. Dikce článku V. odstavců 1, 2 odpovídá věci posuzované v citovaném usnesení dovolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23 Cdo 1218/2009, kdy byť smlouva zaniká dle odstavce 1 článku V. kupní smlouvy v případech porušení povinnosti kupujícího, smluvní pokuta dle odstavce 2 jednoznačně dle dikce smlouvy je sjednána pro zánik smlouvy. Není tedy zajišťováno a sankcionováno porušení povinnosti, ale zánik kupní smlouvy. Taková konstrukce podle jednoznačných závěrů Nejvyššího soudu není platná. Na těchto závěrech vzhledem k výkladu Nejvyššího soudu ničeho nemění skutečnost, že smluvní pokuta nebyla sjednána pro výkon práva.

14. Dále podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR, vyjádřených v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] pod sp zn. 33 Cdo 272/2020 je základním hlediskem pro výklad právního jednání úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Ujednají-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane skutečnost, která nepředstavuje porušení smluvní povinnosti dlužníka (žalované), nepůjde o smluvní pokutu, nýbrž – podle okolností – o ujednání o odstupném, případně o ujednání nepojmenované smluvní klauzule utvrzující dluh.

15. Odvolací soud poučil oba účastníky o shora citovaném posunu soudní rozhodovací praxe s tím, aby se vyjádřili a navrhli důkazy k prokázání ohledně výkladu ujednání o smluvní pokutě. Žalobce ve svém vyjádření pouze opětovně namítl nesprávnost výkladu ujednání o smluvní pokutě jako nesprávného. Žalovaná namítla nepoužitelnost citovaného rozhodnutí v předmětné věci.

16. Odvolací soud po doplnění řízení v reakci na citované nové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR znovu uzavírá, že žalobce přes výzvu a poučení soudu netvrdil, že by ujednání o smluvní pokutě bylo možné dle vůle stran vyložit jako ujednání o odstupném nebo jinou formu utvrzení dluhu, naopak setrval na jednoznačném projevu vůle k smluvní pokutě. Žalovaná jiné posouzení ujednání popřela.

17. Odvolací soud přitom zdůrazňuje, že posuzovaná smlouva je ovládána ještě původní právní úpravou, kdežto shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp zn. 33 Cdo 272/2020 bylo vydáno pro právní vztah, který se již řídil právní úpravou [účinnost], která ochraně autonomie vůle přiznává vyšší ochranu. Za těchto okolností nebylo v dané věci použitelné posledně citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, které navíc použitelnost dříve stabilizované judikatury nevyloučilo, jen připustilo možnost dalšího posouzení po účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., který se ovšem v přezkoumávané věci neužije (vzhledem k datu učinění předmětného právního jednání).

18. Odvolací soud tedy uzavírá, že nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] dle článku V. odst. 1, 2 kupní smlouvy uzavřené dne [datum] nebyl sjednán platně, přičemž tento závěr je v souladu s dříve ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR.

19. V článku V. odst. 2 písm. b) kupní smlouvy ze dne [datum] je dále sjednán nárok žalobce na zaplacení částky za užívání prodávaných nemovitých věcí tak, že úhradu ve výši [částka] za každý započatý měsíc užívání kupující zaplatí předmětu převodu v případě, kdy platnost smlouvy zanikne dle odst. 1 článku V. smlouvy.

20. Dle jazykového výkladu citovaného článku kupní smlouvy vzniká nárok na zaplacení úhrady za užívání předmětných nemovitých věcí při zániku smlouvy. Žalobce nárok za úhradu užívání uplatnil za období od listopadu [rok] do srpna [rok]. Dle skutkových tvrzení žalobce však smlouva vzhledem k obsahu Dodatku [číslo] nezanikla nejméně před [datum] [anonymizováno] [rok]. Nárok žalobce tak uplatnil jednoznačně nejméně převážně za období do zániku smlouvy, avšak pro toto období nebyla výše úhrady za užívání v článku V. odst. 2 písm. b) sjednána, neboť povinnost dle dikce tohoto článku smlouvy nastává až v okamžiku zániku smlouvy, nikoli před tímto zánikem. Ze smlouvy tak mohl být po právu nárok žalobce pouze v rozsahu užívání po [datum].

21. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně o částečném promlčení předmětného nároku, proti kterým nebyly v odvolacím řízení vzneseny námitky. Pro případ, že je nárok žalobce posuzován jako bezdůvodné obohacení, nepromlčená je pouze část nároku žalobce za období od [datum] do [datum] Odvolací soud se dále ztotožňuje se závěry soudu I. stupně o zápočtu, když pokud žalobce již zápočet provedl, nelze později zápočet opravit či ho popřít a provést znovu. Na nárok žalobce byla tak započtena částečná úhrada kupní ceny ze strany žalované a [jméno] [příjmení]. Navíc odvolací soud zdůrazňuje, že započítávaná částka zaplacená žalovanou a [jméno] [příjmení] na kupní cenu ([částka]) mnohonásobně převyšuje nárok žalobce, jenž zbyl po posouzení dle shora uvedeného za období od [datum] dále a v tomto rozsahu by i důvodný nárok žalobce zanikl pro započtení.

22. Ze všech těchto důvodů postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil jako věcně správný, včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení, jehož znění bylo v souladu se zněním ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2, za použití § 142 odst. 1 o. s. ř, když dle výsledku odvolacího řízení náleží žalované náhrada nákladů řízení v plné výši, neboť měla v odvolacím řízení plný úspěch. Přitom zástupkyně žalované učinila v řízení odvolacím dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu v podobě vyjádření k odvolání žalovaného a účasti u jednání odvolacího soudu po [částka]. K odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů po [částka] dle § 13 advokátního tarifu a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží rovněž 21% daň z přidané hodnoty.