pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 C 153/2014-567

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované 1) zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím (výrok I.). Dále soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná 2) byla povinna zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím (výrok II.). Žalobci dále uložil soud I. stupně zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). Rozhodl tak v řízení, ve kterém se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení předmětné částky na bezdůvodném obohacení, které měly žalované získat tím, že hospodařily s prostředky, které žalobce složil na účet žalované 1).

2. Soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce na účet žalované 1) převedl částku [částka] získanou z úvěru, který se žalobce zavázal splácet. Tato skutečnost nebyla v řízení sporná. V rozhodné době přitom žalobce vedl společnou domácnost s žalovanou 1) a narodil se společný syn žalobce a žalované 1) [jméno]. Žalovaná 1) se přitom na úkor žalobce obohatila tak, že z uvedených prostředků část použila na nákup věcí, které si ponechala a výlučně užívá. Část prostředků přitom použila bez uvedení účelu, a to po skončení společné domácnosti s žalobcem. Částku odpovídající uvedenému uložil soud I. stupně žalované 1) k zaplacení ve výroku I. rozsudku. Přitom část prostředků byla dle výsledků dokazování použita na rekonstrukci bytu, v němž dříve vedli žalobce a žalovaná 1) společnou domácnost a který patřil žalované 2). Dle výsledků znaleckého zkoumání však uvedenou rekonstrukcí nedošlo ke zvýšení hodnoty bytu a tím se žalovaná 2) neobohatila na úkor žalobce. Soud I. stupně tedy nárok žalobce proti žalované 2) zamítl.

3. Proti výrokům II. a III. rozsudku soudu I. stupně podal žalobce odvolání, v němž namítl, že v řízení bylo prokázáno, že částka [částka], kterou uplatnil proti žalované 2) byla užita na rekonstrukci bytu ve vlastnictví žalované 2). Žalobce nesouhlasí s výsledky znaleckého zkoumání a namítl, že se nemohl účastnit ani prohlídky bytu prováděné znalcem před zpracováním znaleckého posudku. Žalované z prostředků žalobce ničeho nevrátili, užívají zakoupené věci, žalovaná 2) prodala rekonstruovaný byt a žalobce stále splácí úvěr. Nárok žalobce bylo velmi složité v poměrech domácnosti prokázat.

4. Žalované 1), 2) podali odvolání proti výrokům I. a III. rozsudku soudu I. stupně. Žalované namítaly procesní vady řízení vedeného soudem I. stupně a dále zdůraznily, že peníze byly poukázány na společnou domácnost žalobce a žalované 1). Vrácení finančních prostředků by tak bylo v rozporu s dobrými mravy. Dále žalované namítly, že na účtu žalované 1) se nacházely také její finanční prostředky. Soud I. stupně se dle žalovaných dostatečně nevypořádala s částkou [částka] započítanou v opatrovnickém řízení na dlužné výživné. Žalované nesouhlasily s částkou vyčíslenou na náhradě nákladů řízení.

5. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Po přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce mimo odvolání proti části rozhodnutí o nákladech řízení a odvolání žalovaných 1), 2) nejsou důvodná.

6. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce převedl na účet žalované 1) v srpnu 2012 částku ve výši [částka], kterou získal úvěrem, který žalobce sám splácí.

7. Rovněž nebylo mezi účastníky sporné, že žalobce a žalovaná 1) vedli od ledna 2011 společnou domácnost v bytě žalované 2), která je matkou žalované 1). Ze soužití se narodil společný syn [jméno] v únoru 2012.

8. V průběhu tohoto řízení soud I. stupně již rozsudkem ze dne [datum] rozhodl tak, že žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení a žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. A dále soud žalobu zamítl ve zbytku žalované částky ve výši [částka], úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 7,05% od [datum] do [datum] Odvolací soud následně - k odvolání obou žalovaných – prvostupňový rozsudek zrušil s tím, že předmět řízení i přes provedené řízení, zůstal nesrozumitelný (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 91 Co 88/2017-278).

9. V průběhu dalšího řízení žalobce žalobní návrh upravil a také jej vzal částečně zpět tak, že nárokoval dále v řízení částky [částka] proti žalované 1) a [částka] proti žalované 2). O tomto předmětu řízení také bylo řádně rozhodnuto soudem I. stupně, když ve zbývajícím rozsahu vzal žalobce žalobu zpět a soud I. stupně řízení ke zpětvzetí řádně zastavil. Odvolací soud ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 91 Co 110/2020-480 vydaným v této věci již dříve výslovně konstatoval, že v řízení soud I. stupně dostatečně a úplně rozhodl o návrzích žalobce na připuštění změny petitu žaloby a předmět řízení je již vyjádřen zcela srozumitelně. Řízení před soudem I. stupně tak vadou nesrozumitelně vymezeného předmětu řízení netrpí.

10. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými závěry soudu I. stupně o výběrech z účtu žalované 1) po složení částky žalobce, kdy dle výpisů ze sporožirového účtu žalované 1) za srpen - prosinec 2012 u vybraných částek [částka] (8/ 2012), [částka] ([číslo]), [částka] (10/ 2012), [částka] ([číslo]), celkem [částka] žalovaná 1) neuvedla důvod spotřeby.

11. Tvrzení žalované 1), že tyto částky byly spotřebovány v domácnosti, že částky spotřeboval žalobce, neboť kreditní kartu k účtu žalované 1) používal, prokázáno nebylo. Spotřeba v domácnosti v 8 a 9/ 2012 činila měsíčně v průměru [částka], v říjnu 2012 činí [částka], proto soud na dorovnání průměrné domácí spotřeby v tomto měsíci odečítá částku [částka] od částky [částka]. V řízení také byla řádně odečtena částka [částka], kterou měla žalovaná 1) na účtu před připsáním předmětných úvěrových prostředků [částka]. Rozdíl částek je [částka].

12. Dále žalovaná 1) má dle výsledků dokazování v držení věci, které byly pořízeny za částku [částky] [anonymizována tři slova] = [částka] z posuzovaných prostředků na účtu žalované 1), protože žalobce tyto věci užíval v průběhu 4-5 měsíců vedení společné domácnosti, byla částka snížena o 4% ([částka]). Soud odečetl ještě odhadem částku [částka] za zničený přestřižený kabel u nové TV, jehož výměna je možná k tomu, aby televize byla funkční.

13. Přitom dle výsledků dokazování byla v listopadu [rok] použita z posuzovaných prostředků částka [částka] a tato částka byla použita na dlužné výživné syna za období od [datum] do [datum], které bylo určeno částkou [částka] měsíčně dle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 Co 403/2013-67 o výživném pro nezletilého syna [jméno].

14. Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně za to, že jsou naplněny znaky bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák., jestliže bylo ve prospěch žalované 1) plněno z důvodu, který zanikl. Žalovaná 1) se obohatila o věci, které byly pořízeny z prostředků žalobce a tyto věci má svém výlučném držení, dále z účtu vybrala bez uvedení důvodu prostředky nad rámec běžné spotřeby v domácnosti tříčlenné rodiny. Právním důvodem svěření jí finančních prostředků, které žalobce převedl na její účet, byla společná spotřeba v domácnosti, právní důvod ovšem odpadl se skončením společné domácnosti, tj. ke dni [datum], což bylo za 4 měsíce poté, kdy žalobce žalované 1) svěřil posuzované finanční prostředky.

15. Existence bezdůvodného obohacení není vyloučena i v situaci, kdy žalovaná v průběhu partnerského soužití poslední 3 měsíce před ukončením společné domácnosti užívá vlastní prostředky žalobce pro potřeby, které jdou mimo rámec rodiny. Prostředky, které se společně prohospodařily, spotřebovaly v rodině, prostředky které spotřeboval výlučně pro své potřeby žalobce, soud žalobci nepřiznal a žalovanou 1) k úhradě nezavázal.

16. Žalovaná 1) namítala, že žalobce nemůže po žalované 1) žádat vydání bezdůvodného obohacení za nákup movitých věcí, neboť k těmto movitým věcem mají účastníci spoluvlastnický vztah a měly by být řešeny v rámci žaloby o vypořádání podílového spoluvlastnictví.

17. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že žalobce a žalovaná 1) ke koupeným movitým věcem do domácnosti žalované 1) nemají spoluvlastnický vztah. Věci nebyly pořízeny z prostředků společných a nebylo prokázáno, že tyto věci byly jako společné nabyty. Věci byly pořízeny do bytu a do domácnosti žalované, nejsou pro žalobce upotřebitelné a je pochopitelné, že o věci zájem nemá, k věcem se nehlásí jako vlastník a jejich nabytí jako společných v řízení nepotvrdil.

18. Žalovaná 1) namítala také rozpor nároku žalobce s dobrými mravy s ohledem na to, že jím byla napadena. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že předmětem řízení je období [číslo] [rok] a žalobce byl trestním rozhodnutí odsouzen za jednání v období od [datum] do [číslo]. Bezdůvodné obohacení vzniklo ukončením společné domácnosti a poté teprve následovalo jednání žalobce, za které byl odsouzen v trestním řízení. Požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, k němuž došlo na straně žalované 1) před trestně postiženým jednáním žalobce tak není možno (bez dalšího) považovat za jednání stojící v rozporu s dobrými mravy. Žádné další důvody však žalovaná 1) do rozhodnutí odvolacího soudu neuvedla.

19. [příjmení] [částka] zahrnuje [částka], kterou žalovaná 1) vybrala z účtu, a u které nebyl zjištěn důvod výběru nad rámec spotřeby rodiny. A dále částka [částka] zahrnuje hodnotu koupených věcí ke dni ukončení společné domácnosti, které zůstaly v držení žalované 1) a žalobce je z užívání těchto věcí vyloučen.

20. Pokud jde o nárok žalobce uplatněný proti žalované 2), bylo v řízení prokázáno, že úpravy v bytové jednotce ve vlastnictví žalované 2) spočívaly v rekonstrukci celé koupelny, ve výměně podlah v bytě 4 m2, malbě celého bytu. Na nákup materiálu použila žalovaná 1) úvěrové prostředky, které žalobce vložil na její účet.

21. Dle znaleckého posudku znalce [jméno] [jméno] bylo zhodnocení bytové jednotky v celkové částce [částka]. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vložení nákladů v částce [částka] do rekonstrukce bytové jednotky bylo málo významné, neboť se v podstatě jednalo o úpravy vyhovující vkusu stávajícího vlastníka. Dle názoru znalkyně se celková hodnota bytu rekonstrukcí nezměnila. Dále dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, [číslo] ze dne [datum] přibraného v řízení soudem I. stupně byly do bytové jednotky při posuzované rekonstrukci vloženy náklady ve výši [částka], kdy tato částka na částečnou rekonstrukci bytu nemusela být vynaložena z důvodu malého opotřebení většiny konstrukcí. Celková tržní hodnota bytové jednotky se po provedených úpravách nezměnila.

22. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] 23, publikovaného pod sp. zn. Cdo 3/ 2011, je v případě investic do cizího majetku pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž zhodnocení věci, jež se obohacenému dostalo, tj. rozdíl mezi hodnotou jeho věci (tržní cenou) před investicemi a poté.

23. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že dle výsledků revizního znaleckého posudku zadaného v řízení soudem nebylo prokázáno, že by se žalovaná 2) bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, neboť nebylo prokázáno, že by se vložením finančních prostředků žalobce do její bytové jednotky změnila hodnota této jednotky.

24. Na těchto závěrech již nemohly ničeho změnit námitky žalobce uplatněné k posouzení této části jeho nároku, když žalobce vyjádřil nesouhlas se závěry znaleckého zkoumání. Sám žalobce však nenavrhl důkazy k vyvrácení závěrů znaleckého posudku [jméno] [příjmení] a omezil se výhradně na formální námitky proti znaleckému zkoumání. Vzhledem k tomu, že závěry znaleckého zkoumání byly v řízení znalcem potvrzeny a nebyly nijak vyvráceny, odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně.

25. Odvolací soud se také ztotožnil se závěrem soudu I. stupně ohledně námitky promlčení, vznesené žalovanými ohledně příslušenství, když žalobce požadovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení uplatnil ve svém podání ze dne [datum] (soudu došlého [datum]). Podle § 110 odst. 3 obč. zák. se úroky a opětující se plnění promlčují po třech letech. Za počátek běhu 3 leté promlčecí doby soud považoval den [datum], kdy mezi žalobcem a žalovanou 1) skončila společná domácnost. Jestliže žalobce svůj nárok na příslušenství pohledávky uplatnil u soudu [datum], uplatnil jej včas, proto soud žalobci tento nárok uznal.

26. Odvolací soud z uvedených důvodů tedy potvrdil rozsudek soudu I. stupně v části rozhodnutí o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

27. O náhradě nákladů řízení však rozhodl odvolací soud tak, že změnil v této části rozhodnutí soudu I. stupně dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., když o nákladech mezi účastníky řízení rozhodl odvolací soud dle § 150 o. s. ř. Důvody zvláštního zřetele hodné přitom odvolací soud seznal v okolnostech této věci, která je svou podstatou vypořádáním v podstatě rodinného hospodaření žalobce a žalované 1) s tím, že oba z účastníků se stejnou měrou podíleli na vytvoření značného chaosu ve svém hospodaření. V důsledku toho se soud v tomto řízení velmi podrobně zabýval zkoumáním mnoha položek výběrů a plateb z účtu žalované 1) souvisejících s vedením domácnosti a vybavením domácnosti vedené žalobcem a žalovanou 1). Tomu zcela odpovídala také námitka žalované 1), která navrhovala posoudit podstatnou část nároku žalobce jako nárok na vypořádání podílového spoluvlastnictví vzniklého za soužití žalobce a žalovaného 1). Pokud jde o nárok za žalovanou 2), pak dle výsledků dokazování jednoznačně do jejího majetku jednoznačně byla vložena předmětná částka žalobce a teprve v průběhu řízení bylo znalecky dokazováno, zda a v jakém rozsahu došlo ke zhodnocení majetku žalované 2). Přitom na vzniklé situaci se podíleli opět všichni účastníci řízení. Za těchto okolností by dle odvolacího soudu nebylo spravedlivé žádat po kterémkoli z účastníků řízení náhradu nákladů řízení účastníků ostatních. Z těchto důvodů změnil odvolací soud v této části rozhodnutí soudu I. stupně tak, jak je uvedeno ve výroku ad II. tohoto rozhodnutí.

28. Shora uvedeným důvodům pro změnu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení pak odpovídá také rozhodnutí uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu I. stupně o povinnosti nahradit náklady státu. Odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně v této části tak, aby odpovídalo shora uvedeným argumentům pro rozhodnutí o náhradě nákladů mezi účastníky řízení. Takto bylo rozhodnuto podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř.