o zaplacení 2 524 802 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně podle § 95 odst. 1 občanského soudního řádu připustil změnu žaloby ze dne [datum], jíž se žalobce dále domáhal přiznání náhrady škody ke dni vyhlášení rozsudku, a to nově částky [částka] s příslušenstvím ve znění podání ze dne [datum] (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu co do částky [částka] a co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok III.), uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), uložil žalobci povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok V.) a uložil žalovanému povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok VI.).

2. Rozhodl tak již potřetí o žalobě, kterou se žalobce (rozuměj [Jméno žalobce B], který bude v odůvodnění tohoto rozsudku nadále označován jako žalobce, byť v současné době na straně žalobce fakticky vystupuje jeho insolvenční správce [Jméno žalobce A]) domáhal po žalovaném (po opětovném připuštění změny žaloby) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující ušlý výdělek [částka] měsíčně za období od prosince 2012 do května 2024 (při odečtení výsluhového příspěvku a odchodného), neboť v důsledku nezákonného rozhodnutí vydaného žalovaným dne [datum], č. j. [číslo], kterým byla zrušena platnost osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení [adresa] (dále i jen „osvědčení“), byl žalobce rozhodnutím Ředitelství personální podpory ze dne [datum] propuštěn ke dni [datum] ze služebního poměru [název], čímž žalovaný ukončil profesní kariéru žalobce. Žalobce ztratil zaměstnání a pravidelný měsíční příjem.

3. Soud I. stupně nejprve rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a to o původní žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující ušlý zisk za období od prosince 2012 do června 2034. Soud I. stupně připustil změnu žaloby ze dne [datum] (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a následně vždy z částky [částka] od [datum] do zaplacení a následně zákonný úrok z prodlení vždy k prvnímu dni v měsíci do zaplacení až do [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok III.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na nákladech důkazů [částka] (výrok V.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit ČR na nákladech důkazů [částka] (výrok VI.).

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl k odvolání žalovaného rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění usnesení ze dne [datum], ve výrocích II., IV., V. a VI. zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud souhlasil s tím právním posouzením věci soudem I. stupně, kdy na danou věc aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., neboť stát odpovídá žalobci (při splnění všech podmínek, tj. nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody) za škodu, kterou mu způsobil nezákonným rozhodnutím, jímž je rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu ze dne [datum], č. j. [číslo] které bylo zrušeno rozhodnutím ředitele [název] ze dne [datum], č. j. [číslo] [§ 1 odst. 1, § 3 odst. 1 písm. a), § 5 písm. a), § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb.]. Odvolací soud však vytkl soudu I. stupně, že nárok žalobce posoudil výlučně podle občanského zákoníku, konkrétně podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., resp. § 442 zákona č. 40/1964 Sb., bez přihlédnutí ke speciální úpravě. Poukázal na to, že [název] (bývalého vojáka z povolání) se řídí speciální právní úpravou, kterou je zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Ten způsob zjišťování průměrného služebního platu vojáka v době vzniku nároku žalobce na náhradu ušlého platu neupravoval, proto je třeba postupovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, konkrétně podle § 351 a násl. zákoníku práce. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby si opatřil dostatek důkazů za účelem stanovení průměrného výdělku (služebního platu) žalobce a zjistil výši škody spočívající v ušlém platu za každý jednotlivý měsíc, v kterém žalobci škoda vznikla v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí.

5. Soud I. stupně poté rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a to o žalobě na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující ušlý výdělek [částka] měsíčně za období od prosince 2012 do března 2023. Soud I. stupně připustil změnu žaloby ze dne [datum] ve znění z ústního jednání dne [datum] (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále od [datum] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] vždy k prvnímu dni v měsíci až do [datum] do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu co do částky [částka] a co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a dále z jednotlivých částek [částka] za období uvedená ve výroku I. rozsudku od [datum], za která byl výrokem I. žalobci přiznán úrok z prodlení z částek [částka] (výrok III.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), uložil žalobci povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok V.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok VI.).

6. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl k odvolání žalovaného rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve výrocích II., IV., V. a VI. zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby pro stanovení výše náhrady škody spočívající ve ztrátě na výdělku zjistil nejenom průměrný výdělek žalobce před poškozením (správně stanovený na [částka]), ale i jeho průměrný výdělek po poškození (s přihlédnutím k vyplácenému výsluhovému příspěvku, jakož i k jednorázovému odchodnému), neboť žalobci náleží náhrada ve výši rozdílu mezi uvedenými příjmy. Soud I. stupně se měl dále zabývat příjmy žalobce v období od [datum] do [datum], když ve vztahu k období od prosince 2012 do roku 2017 žalobce již svoji vysvětlovací povinnost splnil.

7. Soud I. stupně vyšel z již dříve učiněných zjištění, že profesní [název] započala přijetím do služebního poměru dne [datum], vystudoval [název], [název], absolvoval kurzy angličtiny a kurz vyšších [název] se zaměřením na [název]. Žalobce absolvoval v roce 2009 kurz pilotování letadla typu A320 spolu s tréninkem provozu za snížené viditelnosti. Od [datum] byl držitelem průkazu výkonného letce kvalifikovaného jako pilot – [podezřelý výraz], druhý [podezřelý výraz]. Platnost průkazu původně trvající do [datum] byla žalobci prodloužena do [datum] a následně do [datum]. Žalobce byl dne [datum] jmenován do hodnosti podplukovníka. Od [datum] byl vyslán na [podezřelý výraz] – [právnická osoba] [podezřelý výraz]. V roce 2010 získal žalobce od [stát] vyznamenání [podezřelý výraz]. Za misi v [podezřelý výraz] byl žalobce hodnocen nadprůměrně (z 12 hodnocených kategorií byl nejvyšším stupněm oceněn v devíti z nich) a jeho celkový výkon v misi byl hodnocen jako vynikající (outstanding), což byl nejvyšší stupeň. V dopise ze srpna 2011 [právnická osoba] vyjádřil své poděkování žalobci za vynikající spolupráci a jeho vysokou profesionální úroveň. Za rok 2011 byl žalobce hodnocen na stupnici od 0-4 (plněno výtečně) průměrně hodnotou [hodnota], přičemž hodnota [hodnota] znamená plněno dobře a hodnota [hodnota] plněno velmi dobrým způsobem. V době od [datum] do [datum] byl žalobce služebně zařazen jako [podezřelý výraz], Sekce rozvoje druhů sil – Operační sekce [právnická osoba]. Žalobce se staral o svoji kondici, měl velmi dobré odborné znalosti, obdržel doporučení na zařazení do vzdělávacího programu pro další možný kariérní postup. Pravidelně se podroboval praktickému a teoretickému přezkoušení pro výkon své funkce u jednotlivých typů letounů.

8. Soud I. stupně měl dále za zjištěné, že žalovaný zahájil dne [datum] řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby (žalobce) pro stupeň utajení [adresa] a rozhodnutím žalovaného ze dne [datum], č. j. [číslo], byla platnost osvědčení č. [číslo] zrušena. Dne [datum] byl se žalobcem proveden pohovor se závěrem, že vzhledem ke zrušení platnosti osvědčení nebylo pro žalobce možné nalézt vhodné služební zařazení odpovídající jeho hodnosti a kvalifikaci. Dne [datum] bylo rozhodnuto o propuštění žalobce ze služebního poměru ke dni [datum]. Rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] byl zamítnut ředitelem žalovaného dne [datum], č. j. [číslo]. Žaloba žalobce proti rozhodnutí ředitele žalovaného byla zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Na základě kasační stížnosti žalobce byl rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] a rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne [datum] a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [číslo], vyhověl ředitel žalovaného rozkladu žalobce a napadené rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] o odebrání osvědčení zrušil a vrátil věc žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. Rozhodnutím žalovaného ze dne [datum] bylo bezpečnostní řízení o zrušení platnosti osvědčení zastaveno, protože uplynula doba, na kterou bylo osvědčení vydáno a jeho platnost nelze obnovit.

9. Soud I. stupně též vyšel ze zjištění, že žalobce byl před svým propuštěním zařazen do 14. platové třídy, což podle nařízení vlády č. 223/2010 Sb., o katalogu prací vojáků z povolání znamená, že náplň práce žalobce obsahovala následující: řízení, velení a zajišťování úkolů Armády České republiky operačně taktickým velitelstvím nebo ředitelstvím (velitel, ředitel, zástupce velitele, zástupce ředitele, náčelník štábu); řízení, koordinace a zpracovávání koncepce bezpečnostní strategie, vojenské strategie nebo [podezřelý výraz]; [podezřelý výraz], orgánů samosprávy, správních úřadů nebo právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k [podezřelý výraz]; zpracovávání koncepcí programů mobilizace a zásad zajišťování obrany České republiky; zajišťování, koordinace a kontrola realizace otázek [podezřelý výraz] České republiky pro dané teritorium spolu s přípravou zásadních materiálů potřebných k jejímu dalšímu vývoji; komplexní řízení činností k nepřetržitému získávání, shromažďování a vyhodnocování zpráv o záměrech a činnostech představujících [podezřelý výraz]; komplexní koordinace zpracovávání koncepčních materiálů potřebných pro zajišťování [podezřelý výraz] komplexní koordinace činnosti Bezpečnostní rady státu; řízení, velení a všestranné zajišťování úkolů geografické a hydrometeorologické služby celostátního charakteru a [podezřelý výraz] (náčelník, zástupce náčelníka); vedení proudových a ostatních letadel vybavených zbraňovými systémy. Žalobce byl držitelem osvědčení fyzické osoby pro cizí moc [hodnota] a [hodnota] s platností do [datum].

10. Soud I. stupně vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků o tom, že na takovou kariéru vojáka z povolání, které dosáhl žalobce, nelze plynule navázat po pětiletém nuceném přerušení služebního poměru, neboť po tuto dobu žalobce neměl možnost „držet krok“ s činností, kterou pro [podezřelý výraz]. Žalobce byl v době ukončení služebního poměru vojáka z povolání, tedy ve svých 41 letech, na [název]. Měl vysokoškolské vzdělání, zkoušky z anglického jazyka STANAG, fyzickou kondici, pilotní zkoušky, desítky nalétaných hodin v dopravních letounech a úmysl zahájit studium na [jméno FO]. Pozvání k tomuto studiu navazovalo na to, že žalobce v roce 2010 získal [název]. Nezbytnou součástí práce žalobce bylo, že bude své znalosti, dovednosti a fyzické schopnosti udržovat na požadované úrovni a bude se pravidelně podrobovat [podezřelý výraz] prohlídkám a přezkoušením. Jedná se kontinuální proces, který nelze na několik let přerušit. Žalobce by jako [název] důchodu ve svých 63 letech, ale činnost pilota dopravních letounů musí být podle leteckých předpisů ukončena již v 55 letech. V roce 2018 bylo objektivně zřejmé, že žalobce osvědčení nezíská a že mu [podezřelý výraz] nenabídne původní zařazení [název]. Pokud by žalobce počátkem roku 2018 o vydání osvědčení pro stupeň utajení [adresa] požádal (což nebylo možné), čekal by na rozhodnutí o jeho žádosti zhruba rok, protože podle § 94 odst. 4 písm. b) zákona o [podezřelý výraz] informacích činí minimální doba bezpečnostního řízení sedm měsíců. Pokud by snad žalobce na konci roku 2018 osvědčení získal, činila by jeho „nedobrovolná přestávka“ ve výkonu profese šest let, k čemuž nutno připočítat několik dalších let na opětný výcvik [název], což by onu nedobrovolnou „přestávku“ ve výkonu služby vojáka a pilota prodlužilo o dalších pět až sedm let. Pro [název] by se s ohledem na jeho věk v tu dobu stalo nerentabilní vynakládat vysoké investice do výcviku žalobce.

11. Soud I. stupně měl za zjištěné, že žalobce v červenci 2012 odpracoval 187 hodin a obdržel hrubý plat [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka], v srpnu 2012 odpracoval 195,5 hodiny a obdržel hrubý plat [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka] a v září 2012 odpracoval 170 hodin a obdržel hrubý plat [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka]. Hrubý měsíční plat žalobce sestával z platu určeného tarifem ve výši [částka], osobního příplatku [částka], hodnostního příplatku [částka], zvláštního příplatku pro výkonného [název] [částka] a kázeňské odměny [částka]. Kázeňskou odměnu obdržel žalobce ve všech měsících v roce 2012. Žalobce byl ke dni propuštění ze služebního poměru zařazen do 14. platové třídy v 9. platovém stupni. [právnická osoba] přiznalo žalobci dne [datum] odchodné podle § 142 odst. 1, § 140 a § 143 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve výši [částka], jelikož ke dni [datum] zanikl žalobcův služební poměr [název], žalobci byla započtena doba činné [název] v rozsahu 23 let 3 měsíce. Žalobce obdržel s účinností od [datum] výsluhový příspěvek ve výši [částka] měsíčně hrubého.

12. Soud I. stupně dále učinil z přiznání k dani z příjmu fyzických osob zjištění, že v roce 2013 činil žalobcův základ daně [částka], tj. příjmy [částka] po odečtení výdajů [částka], což je v průměru [částka] měsíčně. V roce 2014 činil žalobcův základ daně [částka], tj. příjmy [částka] a [částka] po odečtení výdajů [částka], což je v průměru [částka] měsíčně. V roce 2015 činil žalobcův základ daně [částka], tj. příjmy [částka] po odečtení výdajů [částka], což je v průměru [částka] měsíčně. V roce 2016 činil žalobcův základ daně [částka], což je v průměru [částka] měsíčně. V roce 2017 činil žalobcův základ daně [částka], což je v průměru [částka] měsíčně. V letech 2018, 2019 a 2020 činil žalobcův základ daně [částka].

13. Soud I. stupně nakonec uvedl, že žalobce v rámci své vysvětlovací povinnosti sdělil, že v letech 2021 a 2022 daňová přiznání nepodával, protože byla stejně jako roky předtím nulová. Insolvenční správce žalobce činil v insolvenčním řízení, v němž byl zjištěn úpadek žalobce, šetření a zjistil, že žalobce neměl ani za rok 2023 zdanitelný příjem a nepodával daňové přiznání, pobíral pouze výsluhový příspěvek. Žalobce je sice jednatelem ve dvou obchodních společnostech, ovšem žádné funkční požitky tyto společnosti ani žalobce nevykazovali. Obdobná situace je i v roce 2024. Žalobce uplatnil u žalovaného dne [datum] nárok na náhradu nemajetkové újmy a škody ve výši [částka], žalovaný žádosti nevyhověl ani částečně.

14. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 7 odst. 1, § 8 a § 28 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen „OdpŠk“), § 1 nařízení vlády č. 116/1998 Sb., § 353 odst. 1 a 2, § 354 a § 356 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do [datum] (dále i jen „ZPr“), že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] o zrušení platnosti osvědčení žalobce, které bylo zrušeno rozhodnutím ředitele žalovaného ze dne [datum] po zásahu Nejvyššího správního soudu, je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. Žalobce byl ke dni [datum] propuštěn v důsledku pozbytí osvědčení ze služebního poměru. Doposud velice kladně pracovně hodnocený žalobce tak přišel o svůj pravidelný měsíční plat, čímž mu vznikla majetková újma v podobě ušlého výdělku za období od [datum] do [datum]. Soud I. stupně shledal existenci příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobce za celou dobu posuzovaného období, tj. i po [datum], kdy sice odpadla překážka, pro kterou žalobce nemohl po dobu 5 let působit ve svém původním služebním poměru, avšak tím, že žalobci bylo znemožněno udržovat si v aktivním služebním poměru znalosti, dovednosti a fyzické schopnosti na požadované úrovni, byl prakticky vyloučen z možnosti se ucházet o znovupřijetí na svoji pozici. Podle soud I. stupně totiž zrušení osvědčení žalobce v roce 2012 vysoce kvalifikovanou a ve své podstatě výjimečnou profesní kariéru žalobce nenávratně ukončilo.

16. Soud I. stupně uvedl, že v rozhodném období červenec až září 2012 (§ 354 ZPr) dosáhl žalobce hrubého platu v celkové výši [částka] (3 měsíce x [částka] s tím, že se jedná o plat po odečtení kázeňské odměny [částka], jelikož kázeňská odměna není součástí platu, což plyne ze systematiky zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Žalobce odpracoval ve třetím kalendářním čtvrtletí roku 2012 celkem [hodnota] hodin, jeho průměrný hodinový hrubý výdělek činil [částka]/hod. ([částka]: 552,5 hodin). Průměrný měsíční hrubý výdělek žalobce pak soud I. stupně stanovil po zaokrouhlení na částku [částka] vypočtenou jako násobek hrubého hodinového výdělku [částka] a koeficientu 4,348 a základní týdenní doby služby 42,5 hodin stanovené podle § 25 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb. (§ 356 odst. 1 a 2 ZPr). Žalobci byl dále přiznán a vyplácen v rámci služebního poměru příspěvek na bydlení ve výši [částka] měsíčně podle § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. Žalobce tak v hrubém přišel za jeden měsíc celkem o částku [částka] ([částka] + [částka]). Od této částky soud I. stupně odečetl měsíční výsluhový příspěvek ve výši [částka] hrubého, který byl žalobci vyplácen v souvislosti se skončením jeho služebního poměru a který by žalobce neobdržel, kdyby propuštěn nebyl a stále pobíral svůj plat. Ušlý měsíční výdělek žalobce tak podle soudu I. stupně činí [částka].

17. Soud I. stupně dále (vázán závazným právním názorem odvolacího soudu obsaženém v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) od ušlého měsíčního výdělku ve výši [částka] odečetl žalobcem dosahovaný příjem, a to následujícím způsobem:

OBDOBÍ

PRŮM. HRUBÝ VÝDĚLEK

VÝSLUHA

VÝDĚLEK

ÚJMA

prosinec 2012

[částka]

[částka]

[částka]

[částka]

rok 2013

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2014

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2015

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2016

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2017

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2018

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2019

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2020

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2021

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2022

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

rok 2023

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

12 x [částka]

1-5/2024

5 x [částka]

5 x [částka]

5 x [částka]

5 x [částka]

18. Soud I. stupně na základě výše uvedeného uzavřel, že celková částka žalobci vzniklé újmy v podobě ušlého zisku po zohlednění jím dosahovaných výdělků za období od prosince 2012 do května 2024 činí [částka]. Od této částky soud I. stupně dále odečetl již vyplacené odchodné ve výši [částka] a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka].

19. O příslušenství soud I. stupně rozhodl podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (za dobu prodlení do [datum]) a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (za dobu prodlení po [datum]), a to z částky splatné ke dni [datum] (podle změny žaloby ze dne [datum]) ve výši [částka] (ušlý zisk za období od prosince 2012 do června 2018 ve výši [částka] po odečtení odchodného ve výši [částka]) od [datum] do zaplacení, dále z jednotlivých měsíčních částek ušlého zisku [částka] splatných podle § 141 odst. 1 ZPr (tj. v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku, což znamená, že za červenec 2018 vzniklo právo žalobci na ušlý zisk v srpnu 2018 a splatnou se náhrada ušlého zisku stala k [datum], v prodlení tak žalovaná je ode dne následujícího, atd.).

20. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky [částka] a co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky [částka] (tj. [částka] – [částka]) za dobu od [datum] do zaplacení pak soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a ex. řádu, podle nichž přiznal převážně úspěšnému žalovanému paušální náhradu nákladů v rozsahu 44 % z částky [částka] za 13 úkonů po [částka] (vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu I. stupně dne [datum] a [datum], vyjádření ve věci samé, účast na jednání soudu I. stupně dne [datum], [datum] a [datum], odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, účast na jednání soudu I. stupně dne [datum] a [datum], odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a účast na jednání soudu I. stupně dne [datum]), tj. [částka].

22. O nákladech státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že k jejich náhradě jsou povinni oba účastníci podle poměru jejich neúspěchu ve věci. Uvedl, že stát zaplatil na nákladech řízení částku [částka] (znalečné ve výši [částka] po odečtení žalobcem složené zálohy ve výši [částka]). Žalobce je povinen státu nahradit 72 % znalečného, tj. [částka], ovšem část již je kryta žalobcem složenou zálohou ve výši [částka], a proto soud I. stupně uložil žalobci k zaplacení pouze částku [částka]. Žalovanému pak soud I. stupně uložil k úhradě 28 % z částky [částka], tj. [částka].

23. Rozsudek soudu I. stupně napadl ve výrocích II., IV., V. a VI. žalovaný včasným a přípustným odvoláním z důvodu podle § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. Uvedl, že v průběhu celého řízení zastává názor, že skutečnou škodu může v daném případě představovat pouze rozdíl ve výši výdělku žalobce v době před propuštěním ze služebního poměru vojáka z povolání a v době po propuštění z tohoto služebního poměru, tedy rozdíl celkového příjmu žalobce v době před škodní událostí a po ní. Tomuto názoru přisvědčil i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Soud I. stupně tak již nyní při určení výše škody přihlédl k příjmům, kterých žalobce v rozhodném období dosáhl. Žalovaný nicméně připomněl, že v řízení namítal, že výše příjmů žalobce po ukončení služebního poměru není doložena, když žalovaný považoval za krajně nepravděpodobné, že by žalobce žádných příjmů v období od roku 2018 do současnosti nedosahoval. Soud I. stupně měl proto doplnit dokazování o účetní doklady a výpisy z podnikatelských a osobních účtů žalobce za toto období, jak navrhoval žalovaný, když vycházet pouze z daňových přiznání žalobce je podle žalovaného nedostatečné. Žalovaný z uvedeného důvodu navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil v rozsahu výroků II., IV., V. a VI. a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

24. Žalobce se k odvolání žalovaného nevyjádřil a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil jako věcně správný.

25. Odvolací jednání bylo nařízeno na den [datum]. K tomuto jednání se žalobce nedostavil poté, kdy se řádně a včas omluvil. Odvolací soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. a spornou věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce. Rozsudek soudu I. stupně přezkoumal v rozsahu podaného odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

26. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně si opatřil dostatek důkazů, z nichž čerpal správná skutková zjištění o tom, že žalovaný zahájil dne [datum] řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby (žalobce) pro stupeň utajení [adresa], že rozhodnutím žalovaného ze dne [datum], č. j. [č. účtu]-NBÚ/P, byla platnost osvědčení zrušena, že dne [datum] bylo rozhodnuto o propuštění žalobce ze služebního [název] u [název] ke dni [datum], že rozhodnutím žalovaného ze dne [datum] bylo bezpečnostní řízení o zrušení platnosti osvědčení zastaveno, protože uplynula doba, na kterou bylo osvědčení vydáno, že i v případě nového získání osvědčení by žalobce nemohl navázat na svou původní profesní [název], že žalobce byl ke dni propuštění ze služebního poměru zařazen do 14. platové třídy v 9. platovém stupni, že u [název] v červenci 2012 odpracoval 187 hodin a obdržel hrubý plat ve výši [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka], v srpnu 2012 odpracoval 195,5 hodiny a obdržel hrubý plat ve výši [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka] a v září 2012 odpracoval 170 hodin a obdržel hrubý plat ve výši [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka], že hrubý měsíční plat žalobce sestával z platu určeného tarifem ve výši [částka], osobního příplatku ve výši [částka], hodnostního příplatku ve výši [částka], zvláštního příplatku pro výkonného [podezřelý výraz] ve výši [částka] a kázeňské odměny ve výši [částka], kterou žalobce obdržel ve všech měsících v roce 2012, že [právnická osoba] přiznalo žalobci dne [datum] odchodné ve výši [částka], že žalobci je s účinností od [datum] vyplácen výsluhový příspěvek ve výši [částka] měsíčně hrubého, že příjem žalobce v roce 2013 činil [částka] měsíčně, v roce 2014 činil [částka] měsíčně, v roce 2015 činil [částka] měsíčně, v roce 2016 činil [částka] měsíčně, v roce 2017 činil [částka] měsíčně, že v letech 2018 až 2020 činil žalobcův základ daně [částka] a za roky 2021 až 2024 žalobce daňová přiznání nepodával, protože neměl žádný zdanitelný příjem.

27. Soud I. stupně nepochybil, když nedoplnil dokazování o účetní doklady a výpisy z osobních a podnikatelských účtů žalobce. Co se týká období let 2013 až 2020, byl příjem žalobce zjištěn z přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přičemž žalobce svým podpisem stvrdil, že všechny jím uvedené údaje v daňovém přiznání jsou pravdivé a úplné. Je proto třeba vycházet z předpokladu o pravdivosti a úplnosti údajů obsažených v daňových přiznáních do doby, než by byl příslušným správcem daně zjištěn opak. Žalovaný obsah ani pravost žalobcem předložených daňových přiznání nezpochybňoval. V následujícím období let 2021 až 2024 žalobce prohlásil, že neměl žádný zdanitelný příjem, a proto daňová přiznání nepodával. Takový postup je v souladu s § 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Soud v tomto řízení není oprávněn provádět daňovou kontrolu žalobce (srov. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád), tzn. že ani nemůže v účetních dokladech či účtech žalobce vyhledávat informace o tom, zda byl žalobce povinen daňové přiznání podat. Pokud žalovaný považoval za nepravděpodobné, že žalobce neměl v uvedeném období žádný zdanitelný příjem, pak svou domněnku nijak podpořil, např. poukazem na nabývání nemovitého či movitého majetku žalobcem značné hodnoty, nadstandardně nákladný životný styl žalobce apod. V řízení bylo naopak zjištěno, že vyhláškou Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bylo oznámeno, že k návrhu věřitele [právnická osoba]., IČO [IČO], bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka [tituly před jménem] [jméno FO], a že usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správce dlužníka [Jméno žalobce A] při jednání soudu I. stupně sdělil, že šetřením zjistil, že žalobce neměl v roce 2023 zdanitelný příjem a nepodával daňové přiznání, pobíral pouze výsluhový příspěvek. Je sice jednatelem ve dvou obchodních společnostech, ovšem žádné funkční požitky tyto společnosti ani žalobce nevykazovali. Obdobná situace je i v roce 2024. Žalovaný pravdivost vyjádření insolvenčního správce nijak nezpochybnil.

28. Odvolací soud dále uvádí, že správně zjištěný skutkový stav věci posoudil soud I. stupně přiléhavým způsobem i po stránce právní, když uzavřel, že rozhodnutí žalovaného ze dne [datum], č. j. [č. účtu]-NBÚ/P, o zrušení platnosti osvědčení žalobce, které bylo po zásahu Nejvyššího správního soudu zrušeno rozhodnutím ředitele žalovaného ze dne [datum], č. j. [číslo], je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, a že žalobci vznikla v příčinné souvislosti s tímto nezákonným rozhodnutím škoda spočívající v ušlém výdělku žalobce v období od [datum] do [datum] (podle posledního znění žalobního návrhu), za kterou je odpovědný žalovaný podle zákona č. 82/1998 Sb. Soud I. stupně též správně vyšel z § 28 OdpŠk, který stanoví, že způsob výpočtu průměrného výdělku pro účely zákona č. 82/1998 Sb. stanoví vláda nařízením, kterým je nařízení vlády č. 116/1998 Sb., jakož i z § 351 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení se zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, kterým se řídil služební poměr žalobce, přičemž dospěl ke správnému závěru, že před vznikem škody dosahoval žalobce průměrného měsíčního hrubého výdělku ve výši [částka]. Od této částky pak soud I. stupně správně odečetl měsíční výsluhový příspěvek ve výši [částka] hrubého, který byl žalobci vyplácen v souvislosti se skončením jeho služebního poměru a který by žalobce neobdržel, kdyby propuštěn nebyl a stále pobíral svůj plat. Ušlý měsíční výdělek žalobce tak činí [částka], jak správně uzavřel soud I. stupně.

29. Odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí konstatoval, že právní vztah, který za podmínek stanovených zákonem č. 82/1998 Sb. vzniká mezi poškozeným a státem, je občanskoprávním vztahem odpovědnosti za škodu. Ve sporech o náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci se podpůrně užijí zejména občanskoprávní ustanovení týkající se otázek zákonem č. 82/1998 Sb. neupravených, jako je např. pojem škoda, rozsah náhrady škody apod. (§ 26 OdpŠk). I když zákon č. 82/1998 Sb. již neobsahuje ustanovení shodné s § 21 zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, ve znění účinném do [datum], podle kterého „[z]tráta na výdělku se hradí, i když nejde o škodu na zdraví. Ustanovení § 447 odst. 2 občanského zákoníku platí v těchto případech obdobně.“, je nepochybné, že ztráta na výdělku se hradí, i když nejde o škodu na zdraví, a že § 2963 o. z. (resp. § 447 obč. zák.) platí v těchto případech obdobně (Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, str. 221-259 a str. 267-269). Pro stanovení výše náhrady škody spočívající ve ztrátě na výdělku bylo proto třeba znát nejen průměrný výdělek žalobce před poškozením (tj. před skončením služebního poměru dne [datum]), ale i jeho průměrný výdělek po poškození (s přihlédnutím k vyplácenému výsluhovému příspěvku, jakož i k jednorázovému odchodnému), neboť žalobci náleží náhrada ve výši rozdílu mezi uvedenými příjmy.

30. Soud I. stupně vázán výše uvedeným právním názorem odvolacího soudu tak od ušlého měsíčního výdělku žalobce ve výši [částka] odečetl žalobcem dosahovaný příjem a správně uzavřel, že celková částka žalobci vzniklé újmy v podobě ušlého zisku po zohlednění jím dosahovaných výdělků za období od prosince 2012 do května 2024 činí [částka]. Od této částky bylo třeba odečíst již vyplacené odchodné ve výši [částka], uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci náhradu škody ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení, proto bylo správné.

31. Odvolací soud z uvedených důvodů postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. o věci samé potvrdil jako věcně správný. Jako věcně správné potvrdil odvolací soud podle § 219 o. s. ř. také akcesorický výrok IV. o nákladech řízení mezi účastníky, jehož znění je v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., jakož i výroky V. a VI. o nákladech státu, které odpovídají § 148 odst. 1 o. s. ř.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když v odvolacím řízení úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.

33. Výroky I. a III. rozsudku soudu I. stupně nebyly dotčeny odvoláním žádného z účastníků. Zůstaly proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).