pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 67 C 281/2018-178,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Rozhodl tak již podruhé o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující vyplacené provize žalované právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) na základě smluv o obchodním zastoupení, které je však žalovaná povinna vrátit, neboť uzavřené (a v žalobě vyjmenované) pojistné smlouvy byly ukončeny ve lhůtách uvedených v pracovní směrnici právní předchůdkyně žalobkyně.

2. Soud I. stupně nejprve žalobu v celém rozsahu zamítl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 67 C 281/2018-81. Rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 91 Co 340/2020-106, pro vady řízení a nedostatečně zjištěný skutkový stav věci.

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] jejímž předmětem byla soustavná pojišťovací činnost žalované spočívající zejména ve vyhledávání zájemců o pojištění za účelem uzavírání pojistných smluv a v jejich správě. Následně dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o výhradním obchodním zastoupení [číslo]. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě [číslo] s tím, že výši odměny, formu, způsob a termín výplaty stanoví příslušná VPN [číslo] (článek VIII. odst. 2. smlouvy). V případě, že zprostředkovateli nevznikl nárok na výplatu odměny, je povinen ji vrátit. Odměna je částečně nebo plně vratná v případě, že se dodatečně zjistilo, že nárok na její výplatu vůbec nevznikl nebo následně odpadl. Podrobné podmínky stanoví VPN [číslo] (článek VIII. odst. 6. smlouvy). Směrnice PS [číslo] v čl. 3 [číslo] stanovila, že základem pro výpočet provize je předpisové pojistné. Čl. [číslo] stanovil, že pokud dojde k zániku smlouvy [právnická osoba] ŽP, ÚP, rizikové pojištění apod., je rozhodný den pro zánik práva na provizi: v prvním roce trvání smlouvy zaniká získateli (žalované) právo na provizi v plné výši, ve druhém roce v rozsahu 80 % (získateli tak zůstává 20 %) a ve třetím roce v rozsahu 60 % (získateli tak zůstává 40 %). Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. V0056883V01, podle které byla zprostředkovateli (žalované) vyplácena odměna (provize) na základě směrnice PS 269 (upravující shodně vznik a zánik nároku na provizi a určení její výše jako směrnice PS [číslo]). Z bodu 7.1. přílohy [číslo] vyplývá, že odchází-li zprostředkovatel do důchodu a dosáhl-li věku alespoň 55 let a spolupracoval s [právnická osoba] 15 let, získává kredit na storna ve výši [částka] [právnická osoba] odstoupila dopisem ze dne [datum] (doručeným žalované dne [datum]) od smlouvy o obchodním zastoupení č. V0056883V01 ze dne [datum] z důvodu porušení povinností žalovanou stanovených v čl. VI. odst. 2. písm. p) smlouvy – řídit se pokyny svého nadřízeného v rámci obchodní služby, především pokud se týká řízení produkce, průběžného vzdělávání a požadavků na péči o klienty – a písm. s ) smlouvy – dodržovat standard chování a jednání v pojišťovnictví stanovený Kodexem etiky v pojišťovnictví [obec] Asociace Pojišťoven a Etickým kodexem skupiny Generali, jakož i pravidla hospodářské soutěže.

4. Soud I. stupně dále zjistil, že v lednu 2013 byla žalované z pojistné smlouvy – Životní pojištění DIAMANT Zdravý život [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu vyplacení odbytného. V lednu 2013 byla žalované z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] a přepracované dne [datum], vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu storna dohodou. V únoru 2013 byla žalované z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a Bc. [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. V únoru [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – [příjmení] životní pojištění MULTIRISK Zdravý život [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu výpovědi ze strany pojištěnce. V květnu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a Bc. [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. V prosinci [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – Životní pojištění DIAMANT Zdravý život [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu výpovědi ze strany pojištěnce (informace o zániku pojištění výpovědí ke konci pojistného období ze dne [datum]). V prosinci [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. V lednu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. V březnu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. V srpnu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – [příjmení] životní pojištění MULTIRISK [rok] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]. Dne [datum] byla provedena technická změna smlouvy – snížení nákladu na u LP Ž-B z [částka] na [částka], žalované tak vznikl nárok na provizi ve výši [částka] Smlouva zanikla dne [datum] z důvodu výpovědi ze strany pojištěnce. V září [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – [příjmení] životní pojištění MULTIRISK 2014 [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu výpovědi ze strany pojištěnce. V listopadu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – Životní pojištění Můj život [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu výpovědi ze strany pojištěnce. V únoru [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – Životní pojištění Můj život [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. V březnu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] na žádost pojistníka. Žalované vznikl v červnu [rok] nárok na provizi ve výši [částka] z pojistné smlouvy – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] uzavřené [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]; tato provize byla započtena na záporný zůstatek, který vznikl žalované v daném provizním období ve výši [částka]. Pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. V květnu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a Adelem Sadiqem vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu změny v osobě vlastníka vozidla. V květnu [rok] byla žalované z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] s r. o. vyplacena provize ve výši [částka]; pojistná smlouva zanikla dne [datum] z důvodu změny v osobě vlastníka vozidla.

5. Soud I. stupně měl za zjištěné, že [právnická osoba] vyzvala žalovanou k vrácení provize ve výši [částka] výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do [datum]. Výzvou ze dne [datum] vyzvala [právnická osoba] žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek a převzetí dluhů ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] žalobkyni pohledávky za žalovanou. O tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum].

6. Na podkladě těchto podstatných skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 652 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), § [číslo], § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), že žaloba je důvodná.

7. Soud I. stupně nejprve uvedl, že žalovaná byla letitým výkonem činnosti pojišťovacího agenta (po dobu 16 let) seznámena se směrnicemi [právnická osoba] PS [číslo] a PS 269, neboť to bylo její povinností (viz čl. X. smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], čl. XVI. odst. 4., 5. a 9. smlouvy ze dne [datum], čl. VIII. odst. 2. a 6. smlouvy ze dne [datum]), a tedy i s mechanismem výpočtu nároku na provizi včetně podmínek jejího krácení.

8. Soud I. stupně se neztotožnil s argumentací žalované, že na ni dopadá čl. VIII. odst. 7. smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], která poukazovala na to, že pro právní předchůdkyni žalobkyně vykonávala zprostředkovatelskou činnost po dobu více než 15 let, dosáhla věku 55 let a nepředala kmen ke správě jinému zprostředkovateli, proto splňuje podmínky pro odpuštění storen provizí ve výši [částka]. Soud I. stupně souhlasil se žalovanou, že tento článek dopadá na případy, kdy pojišťovací agent ukončil zprostředkovatelskou činnost z důvodu odchodu do důchodu či dobrovolného ukončení pojišťovnictví, dosáhl věku alespoň 55 let a spolupracoval s [právnická osoba] 15 let. Soud I. stupně však poukázal na to, že se žalovanou byla zprostředkovatelská činnost ukončena z důvodu porušení smluvních ujednání, pro které [právnická osoba] od smlouvy dne [datum] odstoupila. Navíc uvedený režim pro odpuštění storen provizí do uvedené výše je nenárokový a podléhá schválení krajského ředitele a matriky. Tento závěr nemohla dle soudu I. stupně zvrátit ani skutečnost, že se žalovaná po odstoupení od smlouvy bránila tím, že žádné své povinnosti neporušila. Soud I. stupně konstatoval, že„ odstoupení od smlouvy nebylo zrušeno, bylo tak učiněno řádně a platně“.

9. Soud I. stupně dospěl k závěru, že v případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Chromý) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 80 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Včeláková) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 80 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Soukupová) trvající od [datum], s technickou změnou od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši [částka], kterou žalobkyně nárokuje ve stejné výši (žalované byla vyplacena v srpnu 2014 původní provize ve výši [částka], avšak na základě technické změny došlo ke dni [datum] ke snížení celkové výše měsíčního pojistného, a tím k přepočtu provize na částku [částka]). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Dragoun) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 80 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně se domáhá vrácení provize pouze ve výši [částka]). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Heřmanská) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 80 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([obec] Macek) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 100 % vyplacené částky [částka] (žalobkyně se domáhá vrácení provize pouze ve výši [částka]). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] [obec]) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 60 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] (Bc. [jméno] [příjmení]) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 60 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] (Bc. [jméno] [příjmení]) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 60 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Skalský) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 100 % vyplacené částky [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Vlachová) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 60 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně se domáhá vrácení provize pouze ve výši [částka]). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Vytisk) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 100 %; provize však byla započtena na záporný zůstatek, který vznikl žalované v daném provizním období. V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Sadiq) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 100 % vyplacené částky [částka] (žalobkyně se domáhá vrácení provize pouze ve výši [částka]). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([právnická osoba]) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 80 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně se domáhá vrácení pouze [částka]). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Mládek) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 60 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Kubíková) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 60 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně nárokuje vrácení provize ve stejné výši). V případě pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Novotný) trvající od [datum] do [datum] vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení provize ve výši 80 % z vyplacené částky [částka], tj. [částka] (žalobkyně se domáhá vrácení provize pouze ve výši [částka]).

10. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně unesla důkazní břemeno k prokázání svých tvrzení, proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výši stanovil dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za situace, kdy se jedná o vzájemný vztah mezi podnikateli.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Uvedl, že náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] ([částka] za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a [částka] za odvolání proti rozsudku) a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 19 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], sepis odvolání dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, 19 paušálních náhrad po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH. Naopak soud I. stupně nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], když tato strohá podání nejsou právními úkony ve smyslu advokátního tarifu; dále za doplnění odvolání ze dne [datum], když tato tvrzení měla být součástí podání ze dne [datum]; a nakonec za nahlížení do spisu dne [datum] trvající pouhých 5 minut, na které nelze nahlížet jako na právní úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu.

12. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. Uvedla, že žalobkyně svůj nárok na vrácení provizí odvodila z čl. 7 a násl. směrnice [číslo] z něhož se však podává i to, že„ obecně právo na odměnu nezaniká“ a dále řeší pojistné smlouvy v režimu [příjmení] (různé druhy neživotního pojištění) a KDP (různé druhy životního pojištění). Tyto skutečnosti, tedy však soud I. stupně vůbec nehodnotil. Žalovaná však měla za to, že uvedené není podstatné s ohledem na kogentní ustanovení § [číslo] ve spojení s § 2519 o. z., podle kterých nárok na vrácení provize žalobkyni nevznikl, neboť žalovaná splnila svůj smluvní závazek v okamžiku, kdy třetí osoby uzavřely se žalobkyní prostřednictvím žalované pojistné smlouvy. Provize tak byla žalované vyplacena v souladu s ustanovením § 2507 o. z. Žalovaná poukázala na to, že zákon vůbec neupravuje možnosti krácení provizí či jejich úplné vracení, ale pouze právo na výplatu provize. Z pracovní směrnice [číslo] se pak podává, že provize je odměna zprostředkovatele za uzavření pojistné smlouvy s klientem. Soud I. stupně tedy žalobkyní citovaný článek chybně nevyhodnotil jako neplatný z důvodu rozporu s kogentním zákonným ustanovením a přiznal jí nárok na vrácení provizí. Žalovaná dále namítala, že to byla žalobkyně, kdo se žalovanou rozvázal spolupráci, a tedy navodila situaci, kdy nebylo v možnostech žalované spravovat předmětné pojistné smlouvy. Jsou tak vedle sebe splněny obě podmínky, dle kterých žalobkyni nevzniká nárok na vrácení provize. Žalovaná též uvedla, že žalobkyně po celou dobu řízení před soudem I. stupně měnila svá tvrzení o tom, jaká konkrétní pracovní směrnice (zda [číslo] nebo [číslo]) dopadá na danou pojistnou smlouvu, a soud I. stupně vzal nesprávně v potaz i ty její argumenty, které zazněly až po koncentrační lhůtě. Žalovaná vytkla soudu I. stupně, že nesprávně zhodnotil podmínky pro aplikaci čl. VIII. odst. 7. smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], neboť jeho jediným hodnotícím kritériem bylo, zda žalovaná odcházela do důchodu či nikoli. Žalovaná nesouhlasila ani se závěrem soudu I. stupně, že pro odpuštění storen provizí bylo třeba souhlasu ŘR; takového souhlasu bylo třeba pouze pro předání pojistného kmene jinému obchodníkovi. Žalovaná proto setrvala ve svém přesvědčení, že podmínky pro aplikaci čl. VIII. odst. 7. smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] splnila. Nakonec žalovaná namítala, že se soud I. stupně ani nezabýval otázkou, zda by požadovaná storna provizí měla být posouzena jako bezdůvodné obohacení či nikoli. V případě bezdůvodného obohacení by soud musel vycházet z odměny obvykle poskytované za zprostředkovatelské činnosti žalované v daném čase a místě, nikoli z výpočtu žalobkyně, který ani neodpovídá žádnému z jí označených ujednání. Zároveň je rozhodující, zda se bez řádného důvodu rozrostla majetková sféra obohaceného, případně zda v jeho majetkové sféře nedošlo k úbytku, jenž za běžných okolností nastal. Pokud by se soud I. stupně touto otázkou zabýval, dospěl by k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně nemohla bezdůvodně obohatit. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že se žaloba zamítá, nebo aby rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

13. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí, naopak se zcela ztotožnila se závěry soudu I. stupně. Žalobkyně svůj nárok jasně tvrdila a prokázala. Dokazování bylo vedeno velmi podrobným způsobem a byl prokázán nárok žalobkyně na vrácení každé jednotlivé provize. Pokud jde o režim smluv [příjmení] a KDP, tak v tabulce agregace a ve výpisech vyplacených provizí je u každé smlouvy uveden systém, pod který konkrétní uzavřená smlouva spadá, a to vždy buď [příjmení] – Produktový systém pro správu pojistných smluv pro oblast neživotního pojištění nebo KDP – Produktový systém pro správu pojistných smluv pro oblast životního a úrazového pojištění,„ Kontraktační digitální parket“. Systém vrácení provizí je však jak v režimu [příjmení], tak v režimu KDP totožný. Žalobkyně tento argument neustále opakuje, aniž by sama uvedla, v čem spatřuje rozdíl. Žalobkyně se také opakovaně vyjadřovala k tvrzení žalované ohledně nároku na odpouštění storna provize. [příjmení] to, že toto je nenárokové, žalovaná nesplnila podmínky požadované pro toto odpouštění, a to zejména tím, že s ní byla ukončena spolupráce pro neplnění podmínek smlouvy a porušování dobrých mravů. Argumentace žalované týkající se § 2507 o. z. není přiléhavá, když ujednání mezi žalobkyní a žalovanou ohledně vrácení provize či její části je naopak pro zprostředkovatele výhodnější. Stanovení výše provize ve vnitřním předpisu žalobkyně je zcela běžnou obchodní zvyklostí a žalovaná se s takovým předpisem seznámila. Na základě něj také po dobu několika let přijímala vyplacené provize. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil a přiznal žalobkyni náklady řízení.

14. Účastníci v dané věci souhlasili s tím, aby o odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Odvolací soud proto postupoval podle § 214 odst. 3 o. s. ř. a o odvolání žalované rozhodl, aniž by za tímto účelem nařizoval ústní jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne [datum].

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

16. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, z kterých čerpal správná skutková zjištění (body 9. – 44. rozsudku soudu I. stupně), která ani žalovaná nijak konkrétně nezpochybňovala /pouhý odkaz žalované v jejím odvolání na § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. není dostačující/. Odvolací soud se tak se skutkovými závěry soudu I. stupně (které shrnul po body 4. – 6. tohoto rozsudku) jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

17. Nebyl naplněn ani odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř., který měl podle žalované zřejmě spočívat v tom, že soud I. stupně přihlížel k argumentům žalobkyně uplatněným po koncentraci řízení. Odvolací soud připomíná, že citovaný odvolací důvod je naplněn pouze za situace, kdy soud I. stupně nesprávně vyhodnotí nastoupení účinků koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř. (nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem o. s. ř.) ve vztahu k tvrzením a důkazům odvolatele uplatněným jím v řízení před soudem I. stupně (dovodil jejich nepřípustnost a tedy k nim nepřihlédl), ačkoliv ve skutečnosti takové účinky nenastaly (a tvrzení či důkazy proto byly v řízení před soudem I. stupně přípustné), a skutkový stav věci proto nebyl zjištěn správně či odvolatel neunesl z tohoto důvodu břemeno tvrzení či břemeno důkazní. O takový případ se však nejedná.

18. Obsah odvolací námitky žalované lze podřadit pod § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., tzn., že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z obsahu spisu se však podává, že před zrušením prvního rozsudku soudu I. stupně odvolacím soudem koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. nenastala, jak již odvolací soud vysvětlil v bodu 16. odůvodnění svého usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 91 Co 340/2020-106. Koncentrace řízení tak nastala až s poučením podle § 119a odst. 1 o. s. ř. na konci jednání soudu I. stupně dne [datum]. Soud I. stupně proto nepochybil, když přihlédl ke všem tvrzením a důkazům, které žalobkyně uplatnila k okamžiku koncentrace řízení dne [datum]. Navíc žalobkyně všechny rozhodné skutečnosti tvrdila již před prvním jednáním soudu I. stupně (viz bod 14. odůvodnění usnesení odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 91 Co 340/2020-106). Odvolací námitka žalované proto není důvodná.

19. Soudu I. stupně je však třeba vytknout, že žalobkyni nevedl k odstranění rozporu mezi žalobním petitem, kterým se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a žalobními tvrzeními, z nichž vyplývá, že se po žalované domáhá vrácení části vyplacených provizí v celkové výši [částka] (viz součet částek pod body 52. – 68. odůvodnění napadeného rozsudku). Jedná se o vadu řízení, která však neměla vliv na jinak věcně správné rozhodnutí soudu I. stupně, jak bude uvedeno dále.

20. Soud I. stupně správně zjištěný skutkový stav posoudil v zásadě správně i po stránce právní (s výhradami uvedenými níže), aplikuje přitom (správně, avšak neúplně) příslušná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb.

21. Podle § 3028 odst. 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle § 3028 odst. 3 věty první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

23. Podle § 2483 odst. 1 o. z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Podle odst. 2 cit. ust. smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

24. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

25. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

26. Podle § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

27. Podle § 652 odst. 1 obch. zák. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen„ obchody“) nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Podle odst. 4 cit. ust. smlouva o obchodním zastoupení musí mít písemnou formu.

28. Podle § 659 odst. 1 věty první obch. zák. obchodní zástupce má nárok na provizi sjednanou, jinak odpovídající zvyklostem podle místa jeho činnosti a s ohledem na druh zboží, jehož se týká smlouva o obchodním zastoupení.

29. Podle § 662 odst. 1 obch. zák. právo na provizi zanikne, je-li zřejmé, že smlouva mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněna, a jestliže nesplnění není důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, nestanoví-li smlouva něco jiného.

30. Podle § 662 odst. 2 obch. zák. provize, která byla již uhrazena, musí být vrácena, jestliže právo na ni zaniklo podle předchozího odstavce.

31. Odvolací soud zejména sdílí závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaná jako podnikatelka / § 2 odst. 2 písm. c) obch. zák. postupně uzavírala s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], smlouvy o obchodním zastoupení podle § 652 a násl. obch. zák. (smlouvy ze dne [datum], [datum] a [datum]), resp. podle § 2483 a násl. o. z. (smlouva ze dne [datum]), na základě kterých se jako výhradní pojišťovací agent zavázala dlouhodobě pro [právnická osoba] vyvíjet odbornou činnost směřující k realizaci obchodů, tj. zejména k vyhledávání zájemců o pojištění a další finanční služby, provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných smluv a smluv o finančních službách, apod. (čl. I. smluv o obchodním zastoupení ze dne [datum] a ze dne [datum], čl. III. odst. 1. smluv o obchodním zastoupení ze dne [datum] a ze dne [datum]). Soud I. stupně též správně uzavřel, že smluvní strany se dohodly na tom, že obsah jejich závazkového právního vztahu je podrobně upraven mimo jiné i příslušnou vnitropodnikovou normou či pracovní směrnicí [právnická osoba] (dále i jen„ VPN“ nebo„ PS“), a to v případě smluv ze dne [datum], [datum] a [datum] pracovní směrnicí [číslo] v případě smlouvy ze dne [datum] pracovní směrnicí [číslo]. Je též správný závěr soudu I. stupně o tom, že obě citované pracovní směrnice podrobně upravovaly pravidla odměňování obchodníků, tj. mimo jiné výpočet výše provize (čl. 3 [číslo] PS [číslo]) a zánik práva na provizi/odměnu (čl. 6 [číslo] PS [číslo]), kdy při zániku pojistné smlouvy v prvním roce od počátku pojištění zaniká získateli (žalované) právo na odměnu v plné výši (odměna nenáleží), ve druhém roce od počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 80 % (nárok na odměnu je zachován v rozsahu 20 %) a ve třetím roce od počátku pojištění zaniká získateli právo na odměnu ve výši 60 % (nárok na odměnu je zachován v rozsahu 40 %). K odvolací námitce žalované odvolací soud uvádí, že uvedená úprava zániku práva na odměnu se týká jak pojistných smluv v systému KDP, tak pojistných smluv vedených v systému [příjmení] (viz čl. 6 [číslo] a čl. 6 [číslo] PS [číslo]).

32. Odvolací soud sdílí závěr soudu I. stupně o tom, že žalobkyni vzniklo v souladu s § 662 odst. 1, 2 obch. zák. za použití § 3028 odst. 3 věty první o. z. právo na vrácení vyplacených provizí či jejich částí získaných v souvislosti s těmi pojistnými smlouvami, jejichž uzavření svou obchodní činností žalovaná zprostředkovala za účinnosti smluv o obchodním zastoupení ze dne [datum], [datum] a [datum], které byly uzavřeny v době účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Jedná se o pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Chromý) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] Včeláková) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] Soukupová) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] Dragoun) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] Heřmanská) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([obec] Macek) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] [obec]) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] (Bc. [jméno] [příjmení]) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] (Bc. [jméno] [příjmení]) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] Skalský) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] Vlachová) - vrácení provize ve výši [částka], [číslo] ([jméno] Mládek) - vrácení provize ve výši [částka] a [číslo] ([jméno] Kubíková) - vrácení provize ve výši [částka]. Žalobkyni tak přísluší nárok na vrácení provizí z citovaných zaniklých pojistných smluv ve výši [částka] (žalobkyně vyčíslila výši provizí, které by jí měla žalovaná vrátit, na částku [částka]), která již takto přesahuje žalobní petit.

33. Námitka žalované, že zákon vůbec neupravuje možnost krácení provizí či jejich úplného vrácení, resp. že takové ujednání je neplatné, není opodstatněná. Nejvyšší soud ve své judikatuře mimo jiné konstatoval, že ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení, kterým si strany sjednají možnost vrácení přiměřené (úměrné) části provize pro případ, že zprostředkovaná smlouva nebude třetí osobou plněna po určitou stanovenou dobu jejího trvání, je v souladu s § 662 odst. 1 obch. zák., pokud nepůjde o situaci neplnění smlouvy v důsledku okolností přičitatelných zastoupenému (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Cdo 1049/2018). V nyní posuzovaném případě byly pojistné smlouvy ukončeny v prvním, druhém či třetím roce od počátku pojištění (a právě pro tento případ bylo v čl. 6 [číslo] PS [číslo] sjednáno vrácení části provize) v důsledku okolností, které nelze přičítat zastoupenému ([právnická osoba]). Pojistné smlouvy totiž zanikly zpravidla z důvodu neplacení pojistného, nebo na žádost pojistníka či prodejem předmětu pojištění.

34. Co se týká pojistných smluv, jejichž uzavření svou obchodní činností žalovaná zprostředkovala za účinnosti smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. V0056883V01 ze dne [datum] (tj. pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Vytisk), [číslo] ([jméno] Sadiq), [číslo] ([právnická osoba]) a [číslo] ([jméno] Novotný)), která již byla uzavřena podle zákona č. 89/2012 Sb., obchodní zákoník, pak je třeba soudu I. stupně vytknout, že se vůbec nezabýval tím, že práva a povinnosti smluvních stran z citované smlouvy zanikly (§ 2005 odst. 1 věta první o. z.) v důsledku odstoupení od smlouvy (§ 2001 o. z. a čl. XI. odst. 1 smlouvy) ze strany [právnická osoba] dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum], a to pro porušení smluvních povinností žalovanou stanovených v čl. VI. odst. 2. písm. p) a s ) smlouvy. Smluvní strany se proto po zrušení závazku měly vypořádat podle pravidel upravujících bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., čímž se však soud I. stupně nezabýval. I přes uvedené pochybení soudu I. stupně jeho rozhodnutí po věcné stránce obstojí, neboť jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně má právo na vrácení části vyplacených provizí ze zaniklých pojistných smluv uzavřených za účinnosti smluv o obchodním zastoupení ze dne [datum], [datum] a [datum] ve výši [částka], avšak žalobkyně se domáhá zaplacení pouze částky [částka] Odvolací soud se tak již nezabýval tím, zda má žalobkyně vůči žalované nárok na zaplacení dalších částek ve výši [částka] ze zaniklé pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Sadiq), ve výši [částka] ze zaniklé pojistné smlouvy [číslo] ([právnická osoba]) a ve výši [částka] ze zaniklé pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Novotný), neboť tyto částky přesahují žalobní návrh. V případě zaniklé pojistné smlouvy [číslo] ([jméno] Vytisk) se žalobkyně po žalované vrácení provize ani nedomáhala, neboť byla započtena na záporný zůstatek, který vznikl žalované v daném provizním období.

35. Odvolací soud dále konstatuje, že z důvodu zániku práv a povinností smluvních stran plynoucích jim ze smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. V0056883V01 ze dne [datum] na základě odstoupení od smlouvy, nelze aplikovat její čl. VIII. odst. 7. ve spojení s pracovní směrnicí [číslo] její přílohou [číslo] z něhož žalovaná dovozuje své právo na to, že po ní [právnická osoba] (resp. žalobkyně, jako její právní nástupkyně) nebude vymáhat prvních [částka] případných storen. Odvolací soud dodává, že žalovaná by podmínky čl. VIII. odst. 7. smlouvy nesplňovala ani v situaci, kdy by uvedený závazek právní předchůdkyně žalobkyně přetrvával i po odstoupení od smlouvy (§ 2005 odst. 2 o. z.), neboť z bodu 3. přílohy [číslo] k PS 269 se podává, že by musela ukončit svou obchodní činnost v důsledku odchodu: a) do důchodu (jak starobního, tak invalidního) nebo b) z pojišťovnictví (dobrovolné ukončení činnosti v rámci zprostředkování pojištění, ať už jako podnikatel, či na základě pracovní smlouvy). Zároveň bylo třeba splnit předpoklad, že při odchodu do důchodu či odchodu z pojišťovnictví dá obchodník výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou (body 4. – 6. přílohy [číslo] k PS 269), muselo se tedy jednat o dobrovolné ukončení obchodní činnosti, což není případ žalované. Soud I. stupně proto rozhodl věcně správně, když žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím.

36. Odvolací soud s ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.

37. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení odpovídající nákladům právního zastoupení ve výši [částka], které sestávají z odměny advokáta za 1 úkon právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum]) podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši [částka]. Jejich zaplacení odvolací soud uložil neúspěšné žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.