pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 9/2018-257,

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu s návrhem na zaplacení [částka] (výrok I.). Dále soud I. stupně uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Žalobce se v tomto řízení domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s tím, že žalovaný realizoval zadávací řízení na veřejnou zakázku„ Snížení energetické náročnosti na objektu KD Ládví, [obec a číslo]“, ev. č. OZI/2014/0058, ev. č. veřejné zakázky ve Věstníku VZ [číslo]. Žalobce se zadávacího řízení zúčastnil a byl vybrán jako vítězný uchazeč. Dne [datum] byl žalobci zaslán přípis o výběru nejvhodnější nabídky, dne [datum] žalobce předal žalovanému na základě jeho výzvy vyhotovení smlouvy o dílo. Dne [datum] žalobce obdržel stručný přípis žalovaného, kterým mu bylo sděleno, že k podpisu smlouvy o dílo nedojde. Dne [datum] bylo doručeno žalobci oznámení, že zadávací řízení bylo žalovaným zrušeno. Žalovaný v mezidobí realizoval zadávací řízení na veřejnou zakázku„ Rekonstrukce výkladce a bočních vchodů, KD Ládví“, které zahrnuje část díla dle původní zakázky. Zadávací řízení bylo zahájeno dne [datum] a smlouva s vítězným uchazečem byla uzavřena dne [datum] pod č. VR [číslo]. Žalobci vznikla v důsledku zrušení zadávacího řízení škoda ve výši [částka], jež je tvořena ušlým ziskem ve výši [částka], kterého by žalobce dosáhl, kdyby ke zrušení zadávacího řízení nedošlo, a náklady marně vynaloženými na účast v zadávacím řízení ve výši [částka] (příprava dokumentace k zakázce a příprava realizace zakázky skládající se z jistoty [částka], poplatku za bankovní záruku [částka], stavebně montážního pojištění [částka], sestavení cenové nabídky [částka] a kompletaci nabídky [částka]).

3. Soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že již od [datum] tedy žalobce věděl o vzniku škody, její výši a o osobě povinné k její náhradě. Od tohoto data proto započal běh tříleté promlčecí lhůty, která uplynula dne [datum]. Podal-li žalobce žalobu dne [datum], je zřejmé, že tak učinil po uplynutí promlčecí lhůty a nárok tak nelze žalobci přiznat. Žalobce dále v rámci své nabídky předložil množství staveb, které označil za referenční, avšak pouze jedna z nich odpovídala podmínkám zadávací dokumentace, přičemž pro splnění technické kvalifikace bylo třeba předložit dvě takové nabídky. Předloží-li uchazeč v rámci zadávacího řízení nezpůsobilou nabídku, tedy nabídku nesplňující kvalifikační předpoklady, je následkem toho povinné vyloučení takového uchazeče ze zadávacího řízení. Náklady vložené do účasti v zadávacím řízení tak nese každý uchazeč sám a je na něm, aby svoji účast před jejich vynaložením a podáním nabídky náležitě zvážil.

4. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné odvolání, v němž namítl nepřezkoumatelnost rozsudku soudu I. stupně. Zdůraznil, že o nezákonnosti postupu žalované rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Krajský soud v [obec] i Nejvyšší správní soud. Nárok žalobce není promlčen, protože zadávací řízení žalované bylo zrušeno až dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno oznámení o zrušení a od kdy je nutné počítat promlčecí lhůtu. Žalobce namítal také rozhodnutí v části o nákladech řízení, neboť žalovaný je v postavení statutárního města a nenáleží jí tak náhrada nákladů právního zastoupení.

5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

6. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Po přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku i postupu soudu I. stupně, dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

7. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalovaný realizoval zadávací řízení na veřejnou zakázku„ Snížení energetické náročnosti na objektu KD Ládví, [obec a číslo]“, ev. č. OZI/2014/0058, ev. č. veřejné zakázky ve Věstníku VZ [číslo], v rámci níž byl jako vítězný uchazeč vybrán žalobce. Dále byl nesporný průběh zadávacího řízení v tom směru, od [datum] do [datum] probíhala lhůta pro podávání nabídek, dne [datum] bylo vydáno usnesení Rady žalovaného [číslo] kterým [jméno] žalovaného rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky, kterou byla nabídka žalobce a usnesení Rady žalovaného [číslo] kterým [jméno] žalovaného vzala na vědomí důvodovou zprávu k návrhu na uzavření smlouvy o dílo, schválila uzavření příslušné smlouvy o dílo s žalobcem, a to po marném uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a uložila předložit smlouvu k podpisu odpovědnému zástupci žalobce. Dne [datum] byl žalobci zaslán přípis o výběru nejvhodnější nabídky, dne [datum] žalobce předal žalovanému na základě jeho výzvy podepsaná vyhotovení smlouvy o dílo. Dne [datum] žalobce obdržel přípis žalovaného, kterým mu bylo sděleno, že k podpisu smlouvy o dílo nedojde, proti čemuž podal dne [datum] žalobce námitky. Dne [datum] bylo doručeno žalobci oznámení, že zadávací řízení bylo žalovaným zrušeno. Námitkám žalobce ze dne [datum] proti tomuto postupu nebylo vyhověno.

8. Podle § 50 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinného do 30. 9. 2016, kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53, splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54, předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56.

9. Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o veřejných zakázkách k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

10. Podle § 60 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

11. Rozhodnutím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum] č. j. ÚOHS- S89/2015/VZ-1011 [číslo] potvrzeným rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum] bylo zrušeno rozhodnutí žalované o zrušení zadávacího řízení ze dne [datum] č. Usn RMC [číslo] pro nesplnění zákonných podmínek.

12. Dalším rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum rozhodnutí] č. j. ÚOHS- S0415/2019/VZ-3322 [číslo] však bylo řízení ve věci předmětné veřejné zakázky zastaveno poté, kdy bylo zadávací řízení znovu zrušeno dne [datum], poté kdy byl žalobce vyloučen dne [datum] ze zadávacího řízení, neboť nesplnil stanovené předpoklady pro jeho účast. Toto rozhodnutí bylo konečné a není dále napadeno.

13. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

14. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

15. Otázku odpovědnosti za škodu vzniklou chováním jednoho z potencionálních smluvních partnerů při jednání o uzavření smlouvy dovolací soud v řadě svých rozhodnutí řešil na jiném skutkovém základě. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 695/2003, dovodil, že ten, kdo porušil svůj závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí prodat nemovitost, odpovídá druhému účastníkovi smlouvy za škodu, která mu vznikla v souvislosti se zajišťováním finančních prostředků na koupi nemovitosti. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Odo 1166/2004, uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, byla z hlediska § 415 a 420 obč. zák. posuzována odpovědnost za škodu vzniklou bezdůvodným ukončením jednání o uzavření smlouvy za situace, že tato jednání dospěla do stadia, kdy jedna ze stran kontraktačního procesu byla v důsledku chování druhé potencionální smluvní strany v dobré víře, že předpokládaná smlouva bude uzavřena, a k ukončení jednání druhá strana přistoupila, aniž k tomu měla legitimní důvod. V rozsudku ze dne 2. září 2008, sp. zn. 25 Cdo 127/2007, Nejvyšší soud uvedl, že při respektování zásady smluvní volnosti a rovného postavení účastníků lze chování jednoho z potencionálních smluvních partnerů považovat za protiprávní za předpokladu, že jednání o uzavření smlouvy dospělo do stadia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena, a druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž k tomu měla legitimní důvod. Porušení prevenční povinnosti má za následek vznik odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák., jsou-li splněny i další zákonem stanovené podmínky. Z obdobných právních závěrů vychází i rozsudek z [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 4147/2008, a též usnesení dovolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 2863/2012, na něž dovolatel poukazuje. Z těchto příkladmo uvedených rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že ke vzniku odpovědnosti za škodu vzniklou ukončením jednání o uzavření smlouvy podle § 415 a § 420 obč. zák. je nezbytným předpokladem dobrá víra jedné ze stran kontraktačního procesu, že předpokládaná smlouva bude uzavřena, a zároveň, že druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž k tomu měla legitimní důvod. Zákon [číslo] Sb., o veřejných zakázkách, upravuje sice přímo postup vedoucí k uzavření realizační smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem na základě předložené nabídky a zároveň i jejich kontraktační povinnost, to však není důvodem k vyloučení uvedených zásad při řešení předpokladů nároku na náhradu škody způsobené vybranému uchazeči ukončením zadávacího řízení.

16. V této věci je však přetržena příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalované zjištěné rozhodnutím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum rozhodnutí], č. j. ÚOHS- S89/2015/VZ-1011 [číslo], potvrzeným rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum] a škodou, kterou nárokuje k náhradě žalobce v tomto řízení, když dle výsledku předmětného zadávacího řízení žalované byl žalobce ze zadávacího řízení vyloučen dne [datum], neboť nesplnil stanovené předpoklady pro jeho účast. Nárok žalobce je založen na předpokladu, že nebýt protiprávního jednání žalované, vyhrál by předmětnou veřejnou soutěž žalované a tím by se zvětšil majetek žalobce o zisk ze zakázky. Dle výsledků soutěže však žalobce nesplnil předpoklady pro účast v soutěži a při jejím řádném průběhu by tak ani nemohl dosáhnout po právu zisku, který nárokuje nahradit v tomto řízení, neboť dle § 60 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo povinností žalované vyloučit žalobce ze zadávacího řízení. Rovněž částka na nákladech řízení, kterou žalobce vynaložil na účast v zadávacím řízení žalované, žalobci na náhradě škody nenáleží ze stejných důvodů, neboť žalovaná sice jednala protiprávně, ale žalobce nesplnil podmínky zadávacího řízení dle jeho výsledků a tím došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a nárokovanou škodou, neboť nelze na žalované žádat nahrazení nákladů žalobce na účast v zadávacím řízení, jestliže se jej žalobce neúčastnil řádně. Žalobce sice namítal, že zadávací řízení bylo částečně zmařeno jiným zadávacím řízením žalované, tuto skutečnost však nijak neprokázal a výsledku předmětného zadávacího řízení se nebránil vůbec, tedy ani jakékoli části.

17. Ze všech těchto důvodů bylo již nadbytečné se v řízení zabývat námitkou promlčení nároku žalobce.

18. Na základě těchto skutečností postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. potvrdil jako věcně správný.

19. Pokud jde o výrok II. rozsudku soudu I. stupně, z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že„ u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.“ (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II ÚS 376/12). V tomto řízení žalovaná pouze namítla složitost věci, své poměry jinak neprokazovala. Rovněž věc nebyla složitá ani důkazně ani jiným způsobem, když rozhodnutí ve věci bylo učiněno na základě několika předložených správních rozhodnutí. Z tohoto důvodu byla žalované přiznána náhrada za řízení před soudem I. stupně dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za osm úkonů po [částka] ([částka]) a [částka] (náklady na mediátora). Celkem [částka]. V části ohledně lhůty k plnění je rozhodnutí odůvodněno ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2, ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř, když dle výsledku odvolacího řízení náleží žalované náhrada nákladů řízení. Z důvodů uvedených shora náleží žalované za řízení před odvolacím soudem náhrada nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za tři úkony (vyjádření k odvolání žalobce, přípravu a účast u jednání odvolacího soudu) v celkové výši [částka].