o zaplacení 184 094 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 184 094 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 694 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 78 255 Kč od 18. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 42 963 Kč od 9. 5. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 7 814 Kč od 26. 6. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 14 368 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Současně žalobu v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 9 755 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 73 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 1 105 Kč od 18. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 5 703 Kč od 9. 5. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 2 874 Kč od 26. 6. 2022 do zaplacení, a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 40 767 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení, z částky 79 360 Kč od 18. 4. 2022 do zaplacení, z částky 48 666 Kč od 9. 5. 2022 do zaplacení, z částky 10 688 Kč od 26. 6. 2022 do zaplacení, částky 14 368 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení, zamítl (výrok II.). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 74 255,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta] (výrok III.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady státu, které budou uvedeny v samostatném usnesení a to do 3 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok IV.). Usnesením ze dne 16. 7. 2025, č. j. [spisová značka], soud I. stupně rozhodl, že náklady státu, které je žalovaný povinen nahradit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] na účet Obvodního soudu pro [adresa] do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, činí částku ve výši 0 Kč.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 193 849 Kč se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení a dále v žalobě specifikovaného smluvního úroku z prodlení, to vše z titulu uzavřené dohody o poskytování právních služeb mezi účastníky. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že rozporoval poskytnutí služby právní pomoci a nárok na odměnu dle žalobcem vystavených proforma faktur. Žalovaný vyúčtování rozporoval konkrétně v rozsahu cca 30 hodin vykázaných jako osobní jednání, cca 13 hodin vykázaných jako telefonická komunikace a dále cca 19 hodin vykázaných jako soudní jednání (namísto šesti hodin).

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dne 28. 12. 2021 uzavřeli žalobce a žalovaný Dohodu o poskytování právních služeb (dále i jen „Dohoda“), na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému právní služby spočívající v zastupování žalovaného ve všech právních záležitostech klienta; žalovaný se zavázal uhradit hodinovou odměnu ve výši 2 500 Kč za každou započatou hodinu poskytování právních služeb, navýšenou o DPH a dále náhradu hotových výdajů spojených s poskytováním služeb. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou žalobcem vyúčtované odměny prostřednictvím řádně vystavené faktury byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky.

4. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobce postupně vystavil žalovanému jednotlivých pět níže uvedených listin (vyúčtování) označených jako proforma faktury: Konkrétně dne 6. 3. 2022 vystavil žalobce žalovanému proforma fakturu č. [číslo] se splatností 20. 3. 2022 na částku 40 767 Kč, jako vyúčtování právních služeb za únor 2022 a hotových výdajů za leden 2022 – konkrétně za 12:05 hodin po 2 500 Kč + cestovné 412 km po 8,31 Kč (podrobný výčet poskytnutých služeb a vynaložených hotových výdajů – viz bod 19. odůvodnění napadeného rozsudku). Dne 7. 4. 2022 vystavil žalobce žalovanému proforma fakturu č. [číslo] se splatností 17. 4. 2022 na částku 79 360 Kč, jako vyúčtování právních služeb za březen 2022 a hotových výdajů – konkrétně za 24:50 hodin po 2 500 Kč + cestovné 412 km po 8,31 Kč (podrobný výčet poskytnutých služeb a vynaložených hotových výdajů – viz bod 20. odůvodnění napadeného rozsudku). Dne 28. 4. 2022 vystavil žalobce žalovanému proforma fakturu č. [číslo] se splatností 8. 5. 2022 na částku 48 666 Kč, jako vyúčtování právních služeb za duben 2022 a hotových výdajů – konkrétně za 14:40 hodin po 2 500 Kč + cestovné 412 km po 8,31 Kč (podrobný výčet poskytnutých služeb a vynaložených hotových výdajů – viz bod 21. odůvodnění napadeného rozsudku). Dne 11. 6. 2022 vystavil žalobce žalovanému proforma fakturu č. [číslo] se splatností 25. 6. 2022 na částku 10 688 Kč jako vyúčtování právních služeb za květen 2022 – konkrétně za 3:32 hodin po 2 500 Kč (podrobný výčet poskytnutých služeb a vynaložených hotových výdajů – viz bod 22. odůvodnění napadeného rozsudku). Dne 9. 7. 2022 vystavil žalobce žalovanému proforma fakturu č. [číslo] se splatností 23. 7. 2022 na částku 14 368 Kč jako vyúčtování právních služeb za červen 2022 – konkrétně za 4:45 hodin po 2 500 Kč (podrobný výčet poskytnutých služeb a vynaložených hotových výdajů – viz bod 23. odůvodnění napadeného rozsudku). Dle zjištění soudu I. stupně byly shora uvedené proforma faktury žalovanému odeslány prostřednictvím e-mailu na e-mailové adresy: [e-mail] a [e-mail].

5. Soud I. stupně rovněž zjistil, že žalobce poskytl žalovanému konkrétní služby právní pomoci, specifikované pod body 25. až 47. odůvodnění napadeného rozhodnutí. V bodě 51. odůvodnění pak učinil konkrétní zjištění o poradách mezi žalovaným a pověřenou pracovnicí advokátní kanceláře žalobce - [tituly před jménem] [jméno FO] ve vězeňském zařízení, včetně uskutečněných telefonních hovorů a jejich délky. Dle zjištění soudu I. stupně poskytovala žalovanému služby právní pomoci právě pověřená pracovnice advokátní kanceláře žalobce – [tituly před jménem] [jméno FO] se specializací na trestní právo. Ta rovněž vypracovávala seznam provedených úkonů na proforma fakturách. Žalovanému byly právní služby poskytovány v trestní věci, která se rozšířila až na 4 kauzy.

6. Ve vztahu k platbám žalovaného za poskytnuté právní služby vyšel soud I. stupně ze zjištění, že paní [jméno FO] (matka žalovaného) uhradila dne 6. 1. 2022 částku 24 200 Kč na základě daňového dokladu [číslo], kterým byla účtována záloha na právní služby, dne 11. 1. 2022 částku 24 200 Kč na základě daňového dokladu [číslo], kterým byla účtována záloha na právní služby a dne 17. 2. 2022 částku 52 001 Kč na základě daňového dokladu [číslo], kterým byly účtovány poskytnuté právní služby v rozsahu 33:10 hodin po 2 500 Kč po zohlednění uhrazených záloh. Dle zjištění soudu I. stupně vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužných částek z výše uvedených (pěti) proforma faktur předžalobní výzvou ze dne 15. 8. 2022 a následně ze dne 7. 9. 2022.

7. Soud I. stupně tak učinil skutkový závěr, že mezi účastníky byla dne 28. 12. 2021 uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, na základě které žalobce poskytoval žalovanému právní služby a žalovaný se zavázal za tyto služby zaplatit žalobci smluvní odměnu ve výši 2 500 Kč za každou započatou hodinu poskytované právní služby a dále uhradit žalobci hotové výdaje. Současně byl pro případ prodlení sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky ze žalobcem vyúčtované odměny prostřednictvím řádně vystavené faktury. Žalobce vystavil za poskytnuté služby právní pomoci žalovanému celkem 5 vyúčtování označených jako proforma faktura, které obsahovaly podrobný výčet poskytnutých služeb a vynaložených hotových výdajů. Soud I. stupně dále uzavřel, že žalobce poskytl žalovanému služby právní pomoci v rozsahu shora učiněných skutkových zjištění, spočívající zejména v sepisu listin uvedených v rámci skutkových zjištění, event. prostudování listin, dále v účasti na jednání soudu, v uskutečněných poradách mezi žalobcem, popř. pověřenou advokátkou a žalovaným formou osobních setkání i prostřednictvím telefonu, a dále v přípravě podkladů na jednání. Žalovaný žalobci hotové výdaje a vyúčtovanou odměnu (přes opakované urgence) neuhradil v termínu splatnosti, a ocitl se v prodlení.

8. Takto zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle § 2430, § 555 odst. 1, § 556 odst. 1, § 557, § 1812 odst. 1, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), § 1 odst. 2 a § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., zákona o advokacii, a § 1 odst. 1 a § 4 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Dospěl k závěru, že na základě mezi účastníky platně uzavřené smlouvy o poskytování právních služeb byly žalobcem prokázány poskytnuté právní služby a vzniklé hotové výdaje v rozsahu nižším – konkrétně uvedeném v bodě 67. až 71. odůvodnění napadeného rozsudku. Dle smluvních ujednání současně vznikl žalobci nárok na odměnu za (poskytnuté) služby právní pomoci ve výši 2 500 Kč/hod. (bez DPH). Ve vztahu k žalovanému průběžně zasílaným proforma fakturám soud I. stupně uzavřel, předmětné proforma faktury byly žalovanému průběžně zasílány vždy za období měsíce předcházejícího jako vyúčtování již poskytnutých služeb. Vysvětlil, že proforma faktury mají význam z hlediska daňového a účetního, avšak odeslaná faktura má též význam výzvy k plnění (je z ní seznatelné, mezi jakými účastníky a jakého konkrétního závazku se věc týká, jaká částka a v jaké lhůtě má být uhrazena). Vzhledem k uvedenému uzavřel, že žalovaný je v prodlení s úhradou předmětných vyúčtování, a to v rozsahu částky 184 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti uvedeném v jednotlivých vyúčtováních.

9. Současně soud I. stupně nepřiznal žalobci požadovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně s odůvodněním, že tento je možné požadovat až od vystavené řádné faktury, nikoli od vystavených proforma faktur. Dále zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 9 755 Kč, představující neprokázaný rozsah služeb právní pomoci, včetně zákonného úroku z prodlení.

10. S tímto podstatným odůvodněním soud I. stupně žalobě v rozsahu částky 184 094 Kč s příslušenstvím (v podobě zákonného úroku z prodlení) vyhověl a co do částky 9 755 Kč se zákonným úrokem z prodlení a co do požadovaného smluvního úroku z prodlení žalobu zamítl.

11. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud I. stupně odkazem na ustanovení § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že žalobce byl v řízení neúspěšný jen v nepatrné části, a proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 754 Kč a odměnou právního zástupce za 6 úkonů právní služby po 8 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, účast na jednání dne 4. 10. 2023 a 6. 5. 2024) podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve spojení s § 7 bod 5. AT, dále 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši 11 542 Kč, to je celkovou částkou 74 255,60 Kč.

12. Výrok o nákladech státu odůvodnil soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že uložil procesně neúspěšnému žalovanému povinnost k jejich náhradě. Tyto náklady jsou představovány odměnou procesního opatrovníka, který byl žalovanému podle § 29 odst. 3 o. s. ř. v průběhu řízení soudem I. stupně ustanoven. Soud I. stupně současně rozhodl, že výše těchto nákladů bude vyčíslena v samostatném usnesení.

13. Žalovaný napadl rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním, a to v rozsahu výroků I., III. a IV. tohoto rozhodnutí. Soudu I. stupně vytkl procesní pochybení spočívající v tom, že nebyl řádně soudem I. stupně předvolán k jednání nařízenému na den 15. 5. 2024 v 10.30 hodin, přičemž soud I. stupně (při tomto jednání) ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Tímto postupem došlo dle žalovaného ke zkrácení jeho práv. Současně namítl, že ač podal dne 20. 4. 2024 odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníka ze dne 9. 4. 2024, soud I. stupně ve věci dále jednal a rozhodl bez toho, aby odvolání žalovaného postoupil k rozhodnutí odvolacímu soudu. Ve vztahu k samotnému rozhodnutí soudu I. stupně ve výrocích I., III. a IV. namítl, s odkazem na článek 2 odstavec 2.6 Dohody o poskytování právních služeb ze dne 28. 12. 2021, že žalovanému nevznikla povinnost uhradit žalobci odměnu za práce uvedené na proforma fakturách, neboť žalobce měl povinnost svou odměnu vyúčtovat řádně vystavenou fakturou, tedy daňovým dokladem. Zdůraznil, že žalobce si nepřípustně, bez vystavení řádného daňového dokladu, účtoval též daň z přidané hodnoty (jejíž je plátcem) a soud I. stupně takový nárok žalobci v rozsahu výroku I. rozsudku přiznal. Konečně namítl, že soud I. stupně nepřihlédl k tvrzením žalovaného a nesprávně je vyhodnotil.

14. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací soud zrušil výroky I., III. a IV. napadeného rozsudku a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání.

15. Žalobce se při odvolacím jednání ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně.

16. Odvolací soud ve věci jednal dne 10. 12. 2025 v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 211 o. s. ř.), který se sice podáními ze dne 9. 12. 2025 a 10. 12. 2025 z účasti na odvolacím jednání omluvil a požádal o jeho odročení z důvodu tvrzeného pokračování pracovní neschopnosti, avšak uvedený důvod řádně nedoložil. Ze žalovaným předložené listiny – rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplývá pouze tolik, že potvrzení bylo ošetřující lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO] vystaveno dne 2. 12. 2025 a od stejného data byl žalovaný práce neschopen, přičemž datum kontroly bylo stanoveno již na den 5. 12. 2025. Odvolací jednání se přitom konalo až dne 10. 12. 2015. Odvolací soud proto považoval žádost žalovaného o odročení odvolacího jednání za nedůvodnou.

17. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost rozsudku soudu I. stupně, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

18. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

19. Podle § 22 odst. 1 zákona o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

20. Podle § 1 odst. 1 advokátního tarifu se odměna advokáta za poskytování právních služeb řídí jeho smlouvou s klientem; není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními advokátního tarifu o mimosmluvní odměně.

21. Odvolací soud předně nepovažuje za opodstatněnou odvolací námitku žalovaného, že nebyl řádně soudem I. stupně předvolán k jednání dne 15. 5. 2024 a soud ve věci (uvedeného dne) bez přítomnosti žalovaného rozhodl, čímž dle žalovaného došlo ke zkrácení jeho práv. Z obsahu spisu se podává, že k jednání dne 6. 5. 2024 se řádně předvolaný žalovaný bez omluvy nedostavil, soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného, přičemž v závěru bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den 15. 5. 2024. Skutečnost, že žalovaný (nepřítomný na jednání konaném dne 6. 5. 2024) nebyl předvolán na jednání nařízené pouze k vyhlášení rozsudku, nezakládá procesní vadu, neboť odročuje-li soud jednání podle § 156 odst. 2 o. s. ř. toliko k vyhlášení rozsudku, předvolá jen přítomné procesní strany; účastníky, kteří přítomni nejsou, ani jejich zástupce není nutno předvolávat [viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 606/2015, a ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1988/2015, usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2014, sp. zn. III. ÚS 3784/13, bod 8, Drápal, L. In: Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1076, Lavický, P. In: Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 749].

22. Nedůvodná je rovněž odvolací námitka žalovaného spočívající v tom, že soud I. stupně ve věci dále jednal a rozhodl, aniž by předtím předložil spis odvolacímu soudu s odvoláním žalovaného do usnesení ze dne 9. 4. 2024 o ustanovení opatrovníka žalovanému pro toto řízení. Jak již uvedeno shora, dle obsahu spisu byl žalovaný k jednání dne 6. 5. 2024 řádně předvolán, přičemž funkce ustanoveného opatrovníka žalovanému dle § 29 odst. 3 o. s. ř. zanikla ještě předtím, nežli mohlo usnesení soudu I. stupně ze dne 9. 4. 2024, č. j. [spisová značka], vůbec nabýt právní moci. V podrobnostech pak odvolací soud odkazuje na odůvodnění svého usnesení ze dne 27. 9. 2024, č. j. [spisová značka].

23. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění, která odvolací soud shrnul pod body 3. až 7. odůvodnění tohoto rozsudku, a která prvostupňový soud též řádně hodnotil, a věc poté správně posoudil i po stránce právní. Soud I. stupně se věcí pečlivě zabýval a své závěry přesvědčivě odůvodnil.

24. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že mezi účastníky byla dne 28. 12. 2021 uzavřena písemná Dohoda o poskytování právních služeb, která je smlouvou příkazního typu podle § 2430 a násl. o. z. Tato smlouva může být uzavřena i ústně nebo konkludentně, neboť zákon nevyžaduje obligatorní písemnou formu příkazní smlouvy. Stranami smlouvy příkazní jsou příkazce (mandant) a příkazník (mandatář). Jako typické příklady příkazní smlouvy mohou sloužit právě smlouvy mezi advokátem a jeho klientem o zastoupení ve sporu nebo jiném vyřízení právní záležitosti klienta. Předmětem závazku příkazníka je zpravidla povinnost obstarávat dohodnutým způsobem záležitosti příkazce, nikoliv dosáhnout určitého výsledku.

25. Podstatné je, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah o poskytnutí právních služeb ve smyslu občanského zákoníku a zákona o advokacii. Soud I. stupně rovněž správně uzavřel, že na základě předmětné Dohody o poskytování právních služeb poskytl žalobce žalovanému konkrétní právní služby, které žalovanému rovněž vyúčtoval. Za poskytnutí právní pomoci v konkrétních právních záležitostech žalovaného – v rozsahu úkonů v řízení prokázaných, vznikl žalobci nárok na zaplacení sjednané odměny včetně ujednané náhrady hotových výdajů. V opačném případě by se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Z hlediska samotného rozsahu poskytnutých a současně prokázaných úkonů právní služby, jakož i prokázaných hotových výdajů spojených s poskytováním služeb se odvolací soud ztotožňuje s přiléhavým odůvodněním soudu I. stupně v bodech 67. až 71. odůvodnění napadeného rozhodnutí.

26. Odvolací soud rovněž sdílí závěr soudu I. stupně o mezi účastníky sjednané smluvní odměně ve výši 2 500 Kč za každou započatou hodinu poskytování právních služeb (bod 2.1 Dohody) s tím, že vedle odměny náleží advokátovi též náhrada hotových výdajů spojených s poskytováním služeb (bod 2.2 Dohody). Dle bodu 2.4 Dohody klient bere na vědomí, že ke sjednané ceně za právní služby bude připočtena též příslušná DPH. Z uvedeného vyplývá, že v případě prokázaného sjednání smluvní odměny (zde konkrétně dohodnuté sazby časové odměny za každou započatou hodinu poskytování právních služeb) nelze vycházet z určení odměny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, o mimosmluvní odměně.

27. Ve vztahu k žalovanému zaslaným pěti předmětným proforma fakturám odvolací soud uvádí, že proforma faktura je vžitý název, který se obvykle užívá pro označení neúčetní písemnosti – neúčetního dokladu. Nejedná se tedy o daňový doklad podle zákona o dani z přidané hodnoty. Posledně uvedené znamená, že samotnému plátci daně z přidané hodnoty na základě takovéhoto dokladu nevzniká povinnost DPH odvést. Jakmile ale klient (v tomto případě žalovaný) proforma fakturu uhradí, žalobce by měl vystavit daňový doklad k přijaté platbě, na základě, něhož mu jako plátci DPH vzniká povinnost daň z přidané hodnoty odvést. Odvolací soud však souhlasí se soudem I. stupně, že předmětné proforma faktury, jakožto doklady, obsahující kontaktní údaje advokáta i klienta, podrobný popis provedených právních služeb i konkrétních hotových výdajů včetně vyúčtování celkových vynaložených nákladů za konkrétní období, datum vystavení, datum splatnosti a konkrétní platební podmínky, jsou – posuzováno podle jejich obsahu - zcela konkrétním vyúčtováním (výzvou k plnění) a žalovaný je po marném uplynutí data splatnosti v prodlení s jejich úhradou. Pokud jde o skutečnost, že položkou každé proforma faktury je rovněž daň z přidané hodnoty, odvolací soud uvádí, že účtování DPH vyplývá přímo ze smluvních ujednání účastníků v uzavřené Dohodě o poskytování právních služeb a žalobce je současně jejím plátcem.

28. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, pokud jde o dvě zaplacené zálohové faktury (každá na částku 24 200 Kč včetně DPH) a jednu uhrazenou řádnou fakturu na částku 52 001 Kč včetně DPH (po odečtení uvedených záloh), tyto se týkají vyúčtování právních služeb za období od 28. 12. 2021 do 31. 1. 2022 a cestovního výdaje dne 28. 12. 2021, tedy období předcházejícího následně vystaveným pěti proforma fakturám.

29. Odvolací soud tak uzavírá, že soud I. stupně postupoval správně, pokud žalobě v rozsahu částky 184 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle výroku ad I. napadeného rozsudku vyhověl.

30. Odvolací soud s ohledem na veškeré uvedené skutečnosti rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně věcně správného výroku o nákladech řízení mezi účastníky, jehož znění bylo v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., i věcně správného výroku o nákladech státu dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř.

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšnému žalobci přísluší náhrada nákladů řízení v plné výši, která je představována paušální náhradou hotových výdajů samotného žalobce podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobci vznikly v odvolacím řízení náklady ve výši 600 Kč (tj. 2 x 300 Kč), a to za přípravu účasti na odvolacím jednání a účast na odvolacím jednání. Jejich zaplacení uložil odvolací soud neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 211 a § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

32. Zamítavý výrok ad II. rozsudku soudu I. stupně nebyl napaden odvoláním žádného z účastníků. Zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).