pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum] (dále jen napadený rozsudek) uložil soud I. stupně žalované povinnost odstranit stromy druhu [anonymizována čtyři slova]), které byly vysazeny žalovanou ve vzdálenosti menší než 3 m od společné hranice s pozemky žalobce parc. [číslo] ([list vlastnictví]) na pozemku žalované parc. [číslo] ([list vlastnictví]) k. ú. [část obce], obec Praha, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu o odstranění stromů druhu zerav západní ([anonymizována dvě slova]), které byly vysazeny žalovanou ve vzdálenosti menší než tři metry od společné hranice s pozemky žalobce parc. [číslo] ([list vlastnictví]) na pozemku žalované parc. [číslo] ([list vlastnictví]) k. ú. [část obce], obec Praha (výrok II.), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované, aby se zdržela vnikání imisí vody a vlhkosti způsobené zálivkou rostlin z pozemku žalované parc. [číslo] ([list vlastnictví]) k. ú. [část obce], obec Praha na pozemek žalobce parc. [číslo] ([list vlastnictví]) v k. ú. [část obce], obec Praha (výrok III.), zamítl žalobu o zaplacení [částka] s 10 % úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok IV.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), uložil žalobci povinnost zaplatit [země] na účet [název soudu] náklady řízení vzniklé státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.), uložil žalované povinnost zaplatit [země] na účet [název soudu] náklady řízení vzniklé státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.) a uložil žalobci povinnost doplatit [země] na účet [název soudu] soudní poplatek ze žaloby ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce v konečném znění domáhal jednak odstranění stromů vysazených žalovanou na jejím pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha ([list vlastnictví]) ve vzdálenosti menší než 3 metry od společné hranice s pozemky žalobce parc. [číslo] [číslo] ([list vlastnictví]) s ohledem na jejich očekávaný růst až do výše 15 - 20 metrů a šířky 3 - 5 metrů, kdy je nevyhnutelná eroze plotu kořenovým systémem a spadem listí (jehličí) na pozemky žalobce. Žalovaná navíc o vzrostlé stromy nepečuje a jejich větve zasahují do plotu žalobce. Žalobce též namítal stínění na jeho pozemku a konkurenci kořenového systému. Dále se žalobce domáhal, aby se žalovaná zdržela vnikání imisí vody a vlhkosti způsobené zálivkou rostlin z pozemku žalované na pozemek žalobce a dále náhrady škody ve výši [částka], která vznikla žalobci v důsledku pěstitelské činnosti žalované.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že k výsadbě cypřišovců [anonymizováno] došlo [datum] ve vzdálenosti 1 metru od společné hranice pozemků v části, kde nebyla garáž žalobce, ale jen drátěný plot. Pro daný typ porostu jde o vzdálenost přiměřenou a odpovídající místním zvyklostem. Živý plot navíc tvoří přirozenou rozhradu mezi pozemky a [anonymizována dvě slova] je neopadavý. Rozumný důvod pro odstranění stromů není dán, neboť ty zde byly podstatně dříve, než zeď, jejíž erozi žalobce uvedl jako bezprostřední hrozbu. Žalovaná cypřišovce vysazovala s tím, že jejich růstové vrcholy budou seřezávány v odpovídající výšce, žalobce však narušil soukromí osob bydlících a pohybujících se na nemovitostech žalované tím, že ve výšce 4,5 metru nainstaloval kameru, která je namířená na nemovitost žalované, proto žalovaná cypřišovce neomezuje v růstu a živou stěnou chrání své soukromí. Žalovaná o cypřišovce řádně pečuje, tyto nikdy žádným způsobem nepoškodily plot žalobce.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] (zahrada) zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], obec Praha, na němž rostou stromy druhu [anonymizována dvě slova] a zerav západní. Žalobce je vlastníkem bezprostředně sousedících pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], obec Praha. [příjmení] mezi pozemky tvoří stěna garáže, navazující cihlová zeď z obou stran a vysoký drátěný plot, který je potažen dvěma vrstvami zelené stínící tkaniny ze strany žalobce. Sporná živá stěna na hranici pozemků (kromě stěny garáže) je tvořena 20 jedinci druhu [anonymizována dvě slova] vysazenými na podzim roku 2014, kterou doplňuje ve střední části liniová výsadba 5 starších jedinců druhu zerav západní stáří cca 40 let. U stromů dochází ke každoroční pravidelné údržbě spočívající v bočním řezu, aby větve stromů nezasahovaly na sousední pozemek. Na podzim [rok] byl proveden odborný řez růstových vrcholů živé stěny Ing. [jméno] [příjmení]; do dubna [rok] nebyl jejich růst usměrňován pravidelným, 2 x ročně opakovaným střihem ve výšce a šířce. Žalobce nahradil kovové oplocení svého pozemku při hranici s pozemkem žalované plnou cihlovou zdí v délce 495 cm a výšce od 205 cm do 245 cm (pozemek je svažitý) až po výsadbě cypřišovců, a to bez upozornění žalované a bez územního souhlasu nebo územního rozhodnutí. Dne [datum] bylo zahájeno řízení o odstranění této nepovolené stavby, stavební úřad dodatečně stavbu povolil rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka]. Žalobce má na svém pozemku nainstalovaný kamerový systém, který může snímat i nemovitosti žalované. Na to si žalovaná často stěžovala a výzvou ze dne [datum] žádala žalobce o odstranění kamerového stožáru s otočnou digitální kamerou ve výšce 4 m z důvodu zachování soukromí a i proto, aby mohla snížit výšku předmětné živé stěny, na kterou si žalobce předtím stěžoval.

5. Soud I. stupně též vyšel ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] k zadání žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., znalcem v oboru zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví se specializací dendrologie, sadovnictví a okrasné zahradnictví a pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na okrasné dřeviny a jejich porosty; dále ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] k zadání žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem v oboru zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví, se zvláštní specializací dendrologie a v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací zeleně parků a v případě poškozování a jejich ničení; a z revizního znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] k zadání soudu Ing. [jméno] [příjmení], znalkyní v oboru zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví se specializací dendrologie, sadovnictví a květinářství a dále pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací zahradní a krajinářská tvorba, ovocnářství a zahradnictví, dendrologie a sadovnictví.

6. Z výše uvedených odborných závěrů měl soud I. stupně za zjištěné, že [anonymizována dvě slova] je stálezelená neopadavá jehličnatá dřevina, vyznačující se rychlým růstem a atraktivním vzhledem. Výška dospělého jedince je uváděna až 30 m. Roční přírůstky dosahují 1 m do výšky a 0,5 m do šířky. Používá se do výsadeb živých plotů a stěn s výškou nad 3 m. Zerav západní je menší až středně vysoká dřevina dorůstající výšky 5 až 20 m. Jednotlivé stromy druhu [anonymizována dvě slova] dosahovaly (s výjimkou jednoho jedince, který dosahuje výšky přibližně 2,5 m) v době rozhodování soudu I. stupně výšky okolo 6 m. V době znaleckého zkoumání pak výšky 5,2 - 5,8 m (v roce [rok]), resp. výšky 4,7 - 5 m (v roce [rok]). Kořeny stromů vysazených na pozemku žalované a kořeny dřevin na pozemku žalobce se již nyní ovlivňují a budou i nadále ovlivňovat. V současné době se však se vzájemnou konkurencí kořenové systémy dřevin vyrovnávají dobře (znalkyně Ing. [příjmení]). Na základě místního šetření soud I. stupně dále zjistil, že v posuzovaném místě je obvyklá výsadba živých plotů ve vzdálenosti menší než 3 m od společné hranice pozemku, běžně ve vzdálenosti 1 m od hraničního oplocení, avšak výška těchto živých stěn dosahuje 2 - 2,5 m, výjimečně 3 m. Byla nalezena pouze jedna srovnatelná živá stěna, avšak ze zeravu západního, která byla následně odstraněna. Nebyl zjištěn opad jehličí v rozsahu, který by omezoval využití sousedního pozemku žalobce. Stromy omezují z hlediska stínu především pozemek žalované. Větve stromů do plotu žalobce nezasahují.

7. Soud I. stupně dále vyšel současně ze zjištění, že původní stavba garáže na hranici pozemku žalované byla vystavěna předchozím vlastníkem nemovitostí žalobce na základě stavebního povolení v roce 1973 a se souhlasem tehdejšího vlastníka sousedního pozemku. Žalobce žádal v roce 2010 rekonstrukci této garáže a nově umístění bazénu. Stavby byly zkolaudovány dne [datum]. Podle asfaltového pásu, který tvoří hydroizolaci, nabyl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dojmu, že pás takové kvality nebyl na trhu v 70. letech minulého století (tedy v době výstavby původní garáže), a proto se s největší pravděpodobností jedná o asfaltový pás novější, dle návrhu v projektové dokumentaci z roku 2010. V takovém případě by však stavebníkem nebyla dodržena podmínka, že se jedná o úpravy a dostavbu původní stěny. Jedná se o novostavbu, která byla zhotovena v rozporu s požadavky uvedenými v ověřené dokumentaci k územnímu souhlasu a ve vlastním územním souhlasu, dle které měla být ponechána původní východní stěna garáže.

8. Žalobce si nechal v květnu [rok] a listopadu [rok] vypracovat znalecký posudek a jeho dodatek znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. (na posouzení stavu vnitřní stěny garáže v ul. [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]; pozn. odvolacího soudu), která dospěla k závěru, že hydroizolace je vytažená z úrovně horní plochy základů do výšky 250 mm, což však ve skutečnosti činí při uvažování 250 mm až 100 mm tloušťky desky garáže cca maximálně 145 mm nad upravený terén. Je realizována jak vodorovná, tak svislá hydroizolace. Ve zpětném spoji byla naměřena tloušťka hydroizolace 30 mm, svár zpětného spoje tak není realizován v souladu s technickými požadavky, je krátký a vykazuje vzduchové mezery. Kvalita tohoto spoje však nemá zásadní vliv na příčinu vlhkosti vnitřní stěny garáže, protože vlivem navýšení terénu v levé části stěny garáže a ataku vody na keramické pásky při zalévání záhonu dochází ke vzlínání a průniku vlhkosti na vnitřní stěnu garáže. Znalkyně doporučila snížit terén cca od středu k levé části stěny garáže minimálně o 60 mm a vložit nopovou folii mezi zeminu a základ garáže. Poruchy omítkového souvrství a soklových pásků na vnitřní stěně garáže se vyskytují pouze v místech, kde terén pozemku parc. [číslo] je nad úrovní pojezdové plochy garáže. Na vnitřní straně východní fasády garáže se projevuje zvýšená vlhkost omítnutého zdiva v místě paty stěny garáže. Znalkyně uvedla, že k odstranění příčiny vlhkosti na vnitřní omítce východní stěny je nutné odtěžením terénu prověřit izolaci z vnější strany východní stěny garáže a na základě zjištěného stavu východní stěnu garáže sanovat a realizovat hydroizolaci nově, případně jako dočasné řešení odstranit stávající vnitřní omítku v ploše 1,5 m nad maximalizovanou vlhkostí po celé délce východní strany objektu a aplikovat sanační omítku, jejíž trvanlivost na vlhkém zdivu je výrazně delší než u omítek klasických, protož umožňuje rychlejší odpařování vody a usazování krystalických solí v pórovité struktuře omítky. Náklady na sanaci byly vyčísleny odhadem na částku [částka] až [částka], další náklady na malý rozsah prací, tj. zařízení staveniště, doprava, odvoz suti pak na dalších cca [částka].

9. Žalovaná si taktéž nechala zpracovat znalecký posudek na posouzení poškození garáže, který zpracoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ten zjistil, že zemina pozemku žalované u stěny garáže žalobce je kryta vrstvou kůrového mulče v tloušťce 5 až 10 cm. Stěna garáže je ve spodní části podsazena soklem obloženým keramickými obkladovými pásky, posuzovaná východní strana v jižní části má tři řady obkladových prvků, přičemž spodní obkladový prvek je pod úrovní povrchu terénu. [příjmení] s keramickým obkladem je do výšky asi 12 cm nad násypem kůrové drti. Zdivo ohradní zdi oplocení přiléhající ke garáži žalobce není ze strany pozemku parc. [číslo] řádně vyspárováno; není tak dokončeno a nevyplněnými spárami může vytékat srážková voda do zdiva garáže. Na východní stěně garáže znalec zjistil poškození omítek velmi pravděpodobně způsobené vlhkostí v délce asi 1,5 m, na straně jižní do výšky asi 28 cm nad horní hranu soklu. Jednoznačnou příčinu vlhkosti bez destrukce podlahy garáže a dalších konstrukcí nelze dle znalce objektivně a nevyvratitelně určit. Může být způsobena i pronikáním provozní vody do podlahy (např. skapávající voda z vozidla nebo voda z tajícího sněhu vneseného na vozidle do garáže). Pod keramickou dlažbou totiž není navržena hydroizolace proti provozní vodě a voda může pronikat zejména spárami keramické dlažby do souvrství podlahy a vzlínat do zdiva stěn. Další příčinou může být pronikání zemní vlhkosti nedostatečně spolehlivě či nedokonale zhotovenou nebo poškozenou izolací proti zemní vlhkosti; v prostoru vjezdu do garáže totiž není viditelné hydroizolační oddělení podlahy v interiéru a exteriéru (podlahy nechráněné izolací proti zemní vlhkosti a podlahy chráněné); nelze vyloučit ani pronikání vody z hnaného deště na podlahu garáže netěsnými vraty. Příčinou může být také vzlínání vody maltou, do které jsou lepeny keramické obkladové prvky soklu (malta je z části pod úrovní přilehlého terénu), či zatékání vody do konstrukce částmi ohradní stěny, které přiléhají k východní stěně garáže jak na jižní, tak na severní straně; v těchto stěnách z režného zdiva není nad úrovní terénu viditelná hydroizolace. Zdivo ohradní zdi není ze strany parcely [číslo] (žalované) dokončeno, spáry nejsou na mnoha místech zcela vyplněny maltou a místy i části zdící malty chybí do hloubky a těmito místy může zatékat voda do přiléhajícího zdiva garáže. Může dojít k pronikání vlhkosti v kombinací všech těchto výše uvedených příčin. V sondě bylo prokázáno, že kořeny rostlin neprorůstají do stěny garáže a nepoškozují její hydroizolaci. Rostliny zasazené podél východní stěny garáže tedy nemají z tohoto důvodu prokazatelný vliv na výskyt zvýšené vlhkosti ve východní stěně garáže. Z geodetického zaměření terénu u východní stěny garáže z roku [rok] nevyplývá, že došlo od té doby k významnému navýšení terénu. Pokud je změna výšky přiléhajícího terénu asi 5 cm, nejedná se o významnou změnu výšky terénu, která by mohla negativně omezit či ohrozit funkci hydroizolace proti vzlínající vlhkosti. Šetřením nebyla zjištěna žádná příčina či indicie, která by prokazovala, že jedinou či rozhodující příčinou zvýšené vlhkosti stěny garáže je záhon podél její východní stěny.

10. Soud I. stupně při rozhodování vycházel též z výslechu znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], kdy znalkyně [příjmení] [příjmení] nejprve uvedla, že si myslí, že hlavní příčinou vlhkosti garáže je zalévání záhonů, a to i když je tam méně překrytá vodorovná a svislá izolace, tzv. zpětný spoj, než je doporučováno. Na rozdíl od svého znaleckého posudku však již nepotvrdila, že by došlo k navýšení terénu pozemku žalované od doby, kdy byla garáž postavena, v roce [rok]; vypověděla, že neví, jaký tam terén byl předtím. Na dotaz znalce [příjmení] [příjmení], zda lze rozlišit, zda vlhkost vzlíná maltou překrývající hydroizolační pás, nebo zda se jedná o vzlínání zemní vlhkosti, nebo vlhkosti způsobené zaléváním, znalkyně odpověděla, že to samozřejmě rozlišit nejde.

11. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 2, § [číslo] odst. 1 a 2, § [číslo] odst. 1, § 2900 a § 2911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), § 25 odst. 5 a 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, že žaloba je důvodná jen částečně.

12. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že nárok na odstranění stromů dle § 1017 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před [datum]. Vzhledem k tomu, že stromy druhu zerav západní ([anonymizováno] occientalis) byly vysazeny přibližně před 40 lety, soud I. stupně žalobu o jejich odstranění zamítl. V případě stromů druhu [anonymizována dvě slova] soud I. stupně uvedl, že tyto nejsou zvláštně chráněné a netvoří rozhradu, na sousedním pozemku není les ani sad. V posuzovaném místě je obvyklé vysazovat živé stěny z jiných taxonů, které jsou vhodnější pro živé stěny ve vilové čtvrti, jako je např. zerav západní či tis červený. Z místních zvyklostí tedy nevyplývá jinak, proto je zapotřebí aplikovat vzdálenost a výšku stanovenou v § 1017 o. z. (tj. pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m), nebo použít stromy menšího přirozeného vzrůstu. Pro odstranění stromů nesvědčí imise stíněním či opadem jehličí. Dle soudu I. stupně je rozumným důvodem pro odstranění stromů prevence vzniku možných škod do budoucna, přestože momentálně žádné naznačené problémy (pravidelný ořez stromů by nebyl možný bez součinnosti žalobce, stromy by poškozoval až k možnému úhynu, čímž by došlo ke snížení jejich estetické a ekologické hodnoty, tvarování tohoto druhu stromu je pěstitelsky velmi náročné, není vhodný do malých zahrad) v zásadní míře nezpůsobuje. Při stále větší výšce těchto stromů, a to i při důkladném ořezávání, a při silnějším jejich vzrůstu bude pozemek žalobce ohledně možnosti pěstování rostlin jejich kořeny poškozen (z hlediska podzemní vláhy, konkurence kořenů), i když zatím zeravům žalobce nekonkurují. Soud I. stupně nakonec uvedl, že otočné kameře žalobce umístěné ve výšce 4,5 m lze čelit (byť až po delším časovém horizontu) například v lokalitě obvyklou výsadbou zeravů. Ze všech těchto důvodů uložil soud I. stupně žalované povinnost odstranit stromy druhu [anonymizována dvě slova], které byly vysazeny žalovanou na jejím pozemku ve vzdálenosti menší než 3 m od společné hranice s pozemky žalobce.

13. Soud I. stupně dále uvedl, že žádná norma neurčuje, jak daleko od hranice pozemku mohou být pěstovány okrasné rostliny. Výsadba okrasných rostlin u domů je zcela běžná, stejně tak jako jejich zalévání a údržba. Žalovaná při zdi garáže žalobce na svém pozemku nevysadila stromy, ale pouze květiny, růže a hortenzie. Soud I. stupně podle svého uvážení shledal, a nevymyká se to ani běžnému nahlížení na užívání zahrady (dle katastru nemovitostí je takovým pozemkem pozemek žalované parc. [číslo]), že je zcela v souladu s běžným užíváním zahradního pozemku zalévat na něm květiny a jiné rostliny a nikdo nemůže v tom nikoho omezovat.

14. Soud I. stupně konstatoval, že žalovaná neporušila prevenční povinnost, když vysazené květiny zalévá obvyklým způsobem, v přiměřeném rozsahu. Jiné rostliny zde ani umístěny být nemohou, neboť se jedná o úzký pruh mezi stavbou žalované a zdí garáže žalobce. Žalobce nemůže nutit žalovanou, aby tuto část pozemku téměř neužívala, a zajistila hlavně jeho garáž, když sám porušil stavební předpisy, a garáž jako novostavbu umístil na hranici pozemků a nyní po žalované požaduje, aby tuto svojí část v podstatě neužívala, aby nedocházelo k poškození garáže. Žalobce tedy požaduje po žalované více, než mu podle zákona přísluší. Žalobce ani neprokázal jednoznačnou příčinnou souvislost mezi jednáním žalované spočívající v zálivce a způsobenou škodou ve vlhnutí stěny garáže. Dle znalce [příjmení] [příjmení] příčiny vlhnutí můžou spočívat nejen v zemní vlhkosti, ale i v provozní vlhkosti, nedostatečné izolaci a zatékání vody do konstrukce částmi přiléhající cihlové stěny nebo jejich kombinací. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobu ohledně zdržení se imisí i v náhradě škody zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Uvedl, že žalobce měl úspěch v části, kde bylo téměř v celém rozsahu vyhověno žalobě na odstranění stromů. Naopak žalovaná měla úspěch v druhé části žaloby, která se týkala imisí v podobě zalévání a náhrady škody na garáži tím způsobené, tedy byť ve dvou nárocích, ale vzájemně souvisejících. Z tohoto důvodu soud I. stupně posoudil procesní úspěch účastníků jako poměrně vyrovnaný, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. O nákladech státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 o. s. ř. Uvedl, že státu vznikly náklady za přiznané znalečné v celkové výši [částka], a to znalečné Ing. [jméno] [příjmení] za znalecký posudek ze dne [datum] ve výši [částka], v souvislosti s jejím výslechem při jednání soudu dne [datum] ve výši [částka], znalečné Ing. [jméno] [příjmení] v souvislosti s jeho výslechem při jednání soudu dne [datum] ve výši [částka] a znalečné Ing. [jméno] [příjmení], CSc. v souvislosti s jejím výslechem téhož dne ve výši [částka]. Podle výsledku řízení, jelikož ani u jednoho z účastníků nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil soud I. stupně jejich zaplacení každému z jedné poloviny, tj. [částka].

17. Rozsudek soudu I. stupně napadli včasným a přípustným odvoláním žalobce i žalovaná.

18. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum], ve výrocích III., IV., V., VI., VII. a VIII. z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Uvedl, že stavba garáže byla řádně zkolaudována, žalobce tedy nepostupoval v rozporu s právními předpisy, jak konstatoval soud I. stupně včetně jeho odkazu na závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], které však žalobce zpochybňoval. Nesouhlasil s hodnocením soudu I. stupně, že žalovaná neobtěžuje žalobce nad míru přiměřenou poměrům zaléváním rostlin a že žalobci nezpůsobila žádnou škodu, když z dokazování naopak vyplynulo, že zálivka je prováděna excesivně, dochází ke stříkání vody přímo na zeď garáže a tím k její degradaci, což podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku/garáže žalobce. Žalobce zároveň vytkl soudu I. stupně, že se při posuzování této otázky nevypořádal se všemi provedenými důkazy (znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] a její výpovědí, svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení]), že jeho závěr o neobhájení znaleckého posudku znalkyní [příjmení] [příjmení] je nepřezkoumatelný a že nedoplnil dokazování o žalobcem navrhovaný revizní znalecký posudek. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích tak, že žalobě vyhoví i ve zbývajícím rozsahu a přizná žalobci náhradu nákladů řízení, nebo aby napadenou část rozsudku zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

19. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum], ve výrocích I., V. a VII. z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. i jeho nepřezkoumatelnosti. Uvedla, že není sporu o tom, že živá stěna je vysázena v menší vzdálenosti od společné hranice, než jak je stanoveno v § 1017 o. z., avšak poukazovala na to, že se jedná o vzdálenost odpovídající místním poměrům, což bylo v řízení před soudem I. stupně prokázáno; soud I. stupně se však tvrzeními žalované nezabýval a s důkazem k tomu se řádně nevypořádal. Žalovaná považovala rozsudek soudu I. stupně za překvapivý, když nebyla poučena o tom, že neunáší břemeno tvrzení či důkazní ohledně vhodnosti živé stěny z cypřišovců. Také namítala, že soud I. stupně nedostatečně zjistil skutkový [anonymizováno] věci, když vyšel pouze z místního šetření a dovodil, že byla nalezena pouze jedna srovnatelná živá stěna. Místní šetření však nebylo provedeno v dostatečném rozsahu, neboť bylo vedeno pouze z veřejných komunikací a nikoliv z jednotlivých zahrad. Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně o tom, že cypřišovce jsou pro tvorbu živých stěn nevhodné a že je nutné preventivně je vykácet, když tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování. Žalovaná dále namítala, že soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil z toho důvodu, že jako rozumný důvod pro odstranění stromů je jeho nevhodnost pro malé zahrady, že žalovaná bude mít s údržbou živé stěny značné potíže nebo že existuje riziko vzniku možných škod do budoucna, resp. že ořezem stromů dojde k jejich úhynu. Nesouhlasila s tím, jak soud I. stupně posoudil její námitku, že výsadbou živé stěny se žalovaná brání porušování soukromí kamerovým systémem žalobce a vytkla soudu I. stupně, že se nevypořádal s veřejným zájmem na zachování stromů a že rozhodl nesprávně o nákladech řízení. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

20. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum], včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a poté shledal důvodným pouze odvolání žalované.

21. Odvolací soud konstatuje, že pro rozhodnutí o prvním nároku žalobce (tj. nároku na odstranění stromů vysazených žalovanou na jejím pozemku ve vzdálenosti menší než 3 metry od společné hranice pozemků účastníků) si soud I. stupně opatřil dostatek důkazů, z nichž čerpal převážně správná skutková zjištění, která odvolací soud shrnul pod body 4. až 7. tohoto rozsudku, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje a na něž pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

22. Soud I. stupně nepochybil, když na takto správně zjištěný skutkový [anonymizováno] věci aplikoval § 1017 o. z., ten však ne zcela správně vyložil. Navíc uvedený nárok posuzoval soud I. stupně i z pohledu § 1013 odst. 1 o. z., který na něj ale nedopadá, neboť žalobce se výslovně domáhá odstranění stromů, nikoliv zdržení se imise (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). [příjmení] závěr platí i pro odkaz soudu I. stupně na § 1016 odst. 2 o. z. Byl tak naplněn odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.

23. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

24. Podle § 1017 odst. 2 o. z. ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

25. Podle § 1024 odst. 1 o. z. má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.

26. Odvolací soud sdílí závěr soudu I. stupně o tom, že nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. l. 2014 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná vysadila stromy druhu [anonymizována dvě slova] v říjnu 2014, stromy druhu zerav západní byly vysazeny již před 40 lety. Soud I. stupně proto správně žalobu o odstranění stromů druhu zerav západní zamítl a zabýval se již jen nárokem na odstranění stromů druhu [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že živá stěna tvořená 20 stromy druhu [anonymizována dvě slova] (jejíž součástí je i 5 stromů druhu zerav západní) netvoří rozhradu mezi pozemky žalobce (parc. [číslo]) a žalované (parc. [číslo]) ve smyslu § 1024 odst. 1 o. z., neboť není vysazena na samé hranici těchto pozemků, ale cca 1 metr od společné hranice na pozemku žalované. [příjmení] druhu [anonymizována dvě slova] není zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu a na pozemku žalobce (tj. sousedním pozemku) není les ani sad. Ustanovení § 1017 odst. 2 o. z. proto nelze na danou věc aplikovat.

27. Soud I. stupně se dále správně zabýval tím, zda z místních zvyklostí neplyne, že jsou stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry sázeny v menší vzdálenosti než 3 metry od společné hranice, a zda má žalobce pro odstranění stromů druhu [anonymizována dvě slova] rozumný důvod (§ 1017 odst. 1 o. z.). Soud I. stupně však pochybil, když se při hodnocení místních zvyklostí zaměřil pouze na živé ploty či živé stěny a nikoliv již na jednotlivé stromy, ačkoliv správně konstatoval, že je třeba zkoumat u každého jednotlivého stromu existenci rozumného důvodu pro jeho odstranění. Odvolací soud poté, kdy postupem podle § 213 odst. 2 o. s. ř., za použití § 213a odst. 2 o. s. ř., zopakoval důkaz revizním znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum] soudní znalkyně [příjmení] [příjmení] (dále i jen„ posudek“), zjistil, že v blízkém okolí dotčených nemovitostí účastníků je častá výsadba stromů vyšších než 3 metry a ve vzdálenosti od hranice sousedního pozemku bližší než 3 metry (takto má vysazeny některé stromy i žalobce na svém pozemku). Byly zjištěny i čtyři srovnatelné živé stěny přesahující výšku 3 metrů. Obvyklé je vysazování dřevin v živých plotech ve vzdálenosti bližší než 1,5 metru od hraničního oplocení, nejběžnější vzdálenost je do 1 metru. Obvyklá výška živých plotů je 2 – 2,5 metry, ojediněle do 3 metrů (str. [číslo] posudku). Odvolací soud tak na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že z místních zvyklostí plyne, že jsou stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry sázeny v menší vzdálenosti než 3 metry od společné hranice.

28. Odvolací soud dále konstatuje, že pro odstranění 20 stromů druhu [anonymizována dvě slova] vysazených na pozemku žalované ve vzdálenosti 1 metr od společné hranice neexistuje na straně žalobce rozumný důvod. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že takový rozumný důvod musí být na straně vlastníka sousedního pozemku (zde žalobce) a nikoliv na straně někoho či něčeho jiného, jak nesprávně dovodil soud I. stupně, který existenci rozumného důvodu pro odstranění stromů shledal v tom, že by tvarováním stromů a jejich ořezem do přijatelné výšky 3 metrů došlo k poškození stromů a možná i k jejich postupnému úhynu a tím ke snížení jejich estetické a ekologické hodnoty. Uvedená skutečnost však není rozumným důvodem na straně žalobce pro odstranění stromů. Soudní znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] navíc pouze upozornila na to, že tvarování stromů na výšku a šířku bude pro vlastníky (tj. pro žalovanou, nikoliv pro žalobce) bezesporu velmi náročné, není však nemožné. Tato úprava bude pro stromy značnou zátěží, která musí být vyvážena zvýšenou péčí o ně, dřeviny je však možné takto udržet po dobu 10 – 20 let. Vitalita, stabilita a [anonymizována dvě slova] těchto stromů jsou nyní výborné s dlouhodobou perspektivou na daném stanovišti (str. 18, 25 a 34 posudku).

29. Žalobce ve své žalobě uvedl, že rozumným důvodem pro odstranění stromů je nevyhnutelná škoda na jeho majetku (rozbořená zeď kořenovým systémem velmi vzrostlých dřevin), již existující pravidelné imise spadaného jehličí, které přidělávají žalobci práci, a takovou činnost po něm nelze spravedlivě vyžadovat. Soud I. stupně poukázal na to, že [anonymizována dvě slova] je stálezelená neopadavá jehličnatá dřevina (opad jehličí v rozsahu, který by omezoval využití pozemku žalobce, nebyl při místním šetření zjištěn – str. 21 posudku), a že stromy z hlediska stínu omezují především pozemek žalované (str. [číslo] posudku). Větve stromů do plotu žalobce nezasahují. Odvolací soud dodává, že nehrozí ani rozboření zdi žalobce na společné hranici pozemků kořenovým systémem těchto stromů. Na pozemku žalobce byly vyhloubeny dvě sondy ke zjištění stavu kořenů stromů [anonymizována dvě slova] a jejich působení na pozemek žalobce se závěrem, že tyto kořeny jsou v hloubce cca 25 cm pod povrchem, tedy výrazně níže, než kořeny stromů zerav západní, které jsou vysazeny na pozemku žalobce. Kořeny těchto stromů se vzájemně ovlivňují, avšak co se týká pevných překážek, kořen„ jde“ jen tam, kam může bez potíží, podél pevné překážky se většinou stočí a postupuje vedle ní (str. 7-9 a [číslo] posudku). Neexistuje tedy hrozba zboření či vážné narušení zdi žalobce kořenovým systémem stromů [anonymizováno] Leylandův. Odvolací soud nakonec poukazuje nejen na závěry znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], ale i na závěry znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], kteří se jednoznačně shodli na tom, že v posuzovaném případě je mírnějším opatřením, než odstranění stromů, instalace kořenové bariéry, která může zabránit jakýmkoliv případným vlivům na pozemku žalobce, ale i na pozemku žalované, na který též prorůstají kořeny stromů z pozemku žalobce (str. [číslo] posudku – otázky [číslo]).

30. Lze tak uzavřít, že žalobce nemá rozumný důvod pro odstranění předmětných stromů druhu [anonymizována dvě slova], když navíc z místních zvyklostí plyne, že stromy přesahující výšku 3 metrů jsou sázeny ve vzdálenosti kratší než 3 metry od společné hranice pozemků.

31. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum], změnil ve výroku I. tak, že se žaloba na odstranění stromů druhu [anonymizována dvě slova], které byly vysazeny žalovanou ve vzdálenosti menší než 3 m od společné hranice s pozemky žalobce parc. [číslo] ([list vlastnictví]) na pozemku žalované parc. [číslo] ([list vlastnictví]) k. ú. [část obce], obec Praha, zamítá.

32. Co se týká druhého nároku žalobce, tedy na ochranu před imisemi (zde spočívající ve vnikání vody na pozemek žalobce parc. [číslo] v důsledku zálivky rostlin na pozemku žalované parc. [číslo]), pak i pro rozhodnutí o něm si soud I. stupně opatřil dostatek důkazů, z nichž čerpal správná skutková zjištění o tom, že žalobce má na svém pozemku parc. [číslo] postavenou garáž, kterou rekonstruoval v roce 2010, jejíž východní stěna tvoří hranici mezi pozemkem žalobce parc. [číslo] pozemkem žalované parc. [číslo] že žalovaná vysadila na svém pozemku při zdi garáže žalobce květiny, růže a hortenzie, že zemina (záhon) je kryta 5 - 10 centimetrovou vrstvou kůrového mulče, že k navýšení terénu pozemku žalované u stěny garáže nedošlo, že kořeny rostlin neprorůstají do stěny garáže a nepoškozují její hydroizolaci, že rostliny nemají prokazatelný vliv na výskyt zvýšené vlhkosti ve východní stěně garáže a že užívání této části pozemku žalovanou (včetně zalévání rostlin) je zcela běžné.

33. Soudu I. stupně nelze vytknout, že při hodnocení přiměřenosti zálivky rostlin žalovanou nepřihlédl k závěrům znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] či k výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť z těchto důkazů se nepodává, že by žalovaná prováděla zálivku rostlin excesivně, jak se snaží naznačit žalobce. Znalkyně ani svědek nebyli přítomni zalévání rostlin žalovanou, nemohli proto ani uvést (a také neuvedli), že žalovaná zalévá rostliny tak, že stříká vodu hadicí na zeď garáže. Uvedli pouze, že při zalévání rostlin u zdi může dojít k postříkání zdi, což je obecně známá skutečnost, která však o způsobu zalévání rostlin žalovanou nic nevypovídá.

34. Odvolací soud pak pro nadbytečnost zamítl návrhy účastníků uplatněné v odvolacím řízení na doplnění dokazování videozáznamy ze dne [datum] a dne [datum] o stékání vody po stěně garáže ze zálivky stromů, které žalobce pěstuje na střeše své garáže, a odborným vyjádřením [jméno] [příjmení] k zavlažovacímu systému truhlíků na střeše garáže žalobce, neboť pouze tyto důkazy by nemohly vést k závěru, že žalobce takto provádí zálivku stromů na střeše své garáže pravidelně a dlouhodobě.

35. Soud I. stupně nepochybil, když se při hodnocení příčin vlhkosti stěn garáže žalobce přiklonil k závěrům znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a nikoliv k závěrům znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalkyně [příjmení] [příjmení] se totiž zaměřila pouze na jednu stěnu garáže (tvořící hranici mezi pozemky účastníků), aniž by vysvětlila, z jakého důvodu se vlhkost vyskytuje i v jiných částech garáže, u jejichž stěn se žádné záhony s květinami nenachází. Na svém původním závěru obsaženém ve znaleckém posudku, tedy že hlavní příčinou vlhkosti garáže je zalévání záhonů, již při svém výslechu před soudem I. stupně nesetrvala, když připustila, že nelze rozlišit, zda vlhkost vzlíná maltou překrývající hydroizolační pás, nebo zda se jedná o vzlínání zemní vlhkosti, nebo vlhkosti způsobené zaléváním. Naopak znalec [příjmení] [příjmení] na svých závěrech obsažených ve znaleckém posudku setrval, před soudem I. stupně je přesvědčivě obhájil a také odvolacímu soudu se jeví jako logické a objektivní.

36. Ostatní skutková zjištění soudu I. stupně týkající se uvedeného nároku byla s ohledem na právní posouzení věci nadbytečná (např. provedení rekonstrukce žalobcovy garáže v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu, vybudování cihlové zdi na hranici pozemků žalobcem bez stavebního povolení, atd.), proto se odvolací soud ani nezabýval jejich správností, resp. odvolacími námitkami žalobce ve vztahu k těmto skutkovým zjištěním.

37. Soud I. stupně též správně vyšel z toho, že uvedený nárok je třeba posoudit podle § 1013 odst. 1 o. z., dle něhož se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

38. Odvolací soud připomíná, že aby mohlo být žalobě proti imisi vyhověno, musí být současně splněny tyto dva předpoklady: 1) jedná se o imise v míře nepřiměřené místním poměrům a 2) imise podstatně omezují obvyklé užívání pozemku jiného vlastníka (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně správně uzavřel, že v řízení nebylo zjištěno, že by zalévání rostlin vysazených žalovanou na jejím pozemku u hranice s pozemkem žalobce parc. [číslo] bylo činěno v míře nepřiměřené místním poměrům. Odvolací soud dodává, že žalobce ani netvrdil, jakou míru zálivky květin na pozemku žalované považuje za přiměřenou poměrům, resp. jak konkrétně byla tato přiměřená míra žalovanou překročena. Zálivku květin totiž nelze žalované zcela zakázat; lze jí pouze uložit povinnost, aby míra imisí (zálivky) klesla na úroveň přiměřenou poměrům. V průběhu řízení nebylo ani zjištěno, že by tvrzené imise podstatně omezovaly obvyklé užívání pozemku žalobce parc. [číslo] který je v celém rozsahu zastavěn garáží žalobce. Žalobce garáž užívá běžným způsobem k parkování svého vozidla. Zamítnutí žaloby soudem I. stupně o uložení povinnosti žalované, aby se zdržela vnikání imisí vody a vlhkosti způsobené zálivkou rostlin ze svého pozemku na pozemek žalobce, tak bylo správné.

39. Ze všech těchto důvodů potvrdil odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum], ve výroku III. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

40. Třetím nárokem žalobce byl nárok na náhradu škody ve výši [částka], která dle žalobních tvrzení představuje odhad výše nákladů„ na sanaci uvedení vnitřního omítkového souvrství bez výskytu vlhkosti a lokální tvorby plísní“. Žalobce tvrdil, že mu žalovaná měla škodu způsobit návozem zeminy a zasazením a pěstováním rostlin při hranici svého pozemku s pozemkem žalobce parc. [číslo] čímž došlo k degradaci východní stěny garáže žalobce jejím zvlhnutím. Domníval se, že žalovaná tímto porušila obecnou prevenční povinnost (§ 2900 o. z.), resp. pěstitelský záměr realizovala v rozporu s § 1017 a § 2910 o. z. Škodu na nemovité věci je žalovaná povinna žalobci nahradit podle § 2926 o. z.

41. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

42. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

43. Podle § 2926 o. z. kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

44. Soud I. stupně správně uzavřel, že žalovaná zalévá vysazené květiny u východní stěny garáže ve vlastnictví žalobce obvyklým způsobem a v přiměřeném rozsahu, k navezení zeminy nedošlo. Žalovaná si tedy při svém konání počíná tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného, prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z. neporušila. Žalovaná svým jednáním neporušila ani žádnou zákonnou povinnost, neboť z § 1017 o. z., na který poukazuje žalobce, ale ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že by bylo zakázáno sázení rostlin u hranice pozemků nebo jejich zalévání. Soud I. stupně navíc přiléhavě konstatoval, že mezi zálivkou rostlin žalovanou a vznikem škody spočívající ve vlhnutí stěn garáže žalobce, nebyla existence příčinné souvislosti prokázána, proto žalovaná nemůže být za vznik škody na majetku žalobce odpovědná ani podle § 2926 o. z. Zamítnutí žaloby o náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím soudem I. stupně bylo správné.

45. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum], potvrdil rovněž ve výroku IV. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

46. O nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud podle zásady úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Úspěšné žalované, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, tak přísluší náhrada nákladů řízení v plné výši [částka], a to za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], za vypracování znaleckého posudku [číslo] [rok] Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] (vyúčtování [číslo] ze dne [datum]), za vypracování znaleckého posudku [číslo] [rok] Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] (faktura [číslo] ze dne [datum]) a za zastoupení advokátem ve výši [částka], která sestává z odměny advokáta za 24 účelně vynaložených úkonů právní služby podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 (u nároku na zaplacení částky [částka]) a § 9 odst. 1 (u nároků na odstranění stromů a na ochranu před imisemi; odvolací soud nemohl vycházet z tarifní hodnoty [částka] u nároku na odstranění stromů, jak požadovala žalovaná poukazem na výši nákladů, které by jí vznikly, pokud by byla nucena živou stěnu odstranit, neboť k jejich výši nebylo prováděno žádné dokazování) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), a to: 1) převzetí a příprava zastoupení z tarifní hodnoty [částka] (předmětem řízení byl návrh na odstranění všech dřevin v pásmu 3 m od společné hranice pozemků) ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2) vyjádření k žalobě ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3) účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], při kterém byly účastníci vedeni ke smírnému urovnání sporu ve výši [částka] / § 11 odst. 2 písm. g), odst. 3 AT, 4) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 5) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 6) účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. g) AT, 7) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. g) AT, 8) účast na místním ohledání dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 9) námitky proti formulaci otázek na ustanovenou soudní znalkyni ze dne [datum] z tarifní hodnoty [částka] (v září 2019 soud I. stupně připustil rozšíření žaloby o další nárok na odstranění návozu zeminy a okrasných květin; později byl nárok změněn na zdržení se vnikání imisí vody a vlhkosti) ve výši [částka] / § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 AT, 10) účast na místním ohledání dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 11) námitky proti formulaci otázek na ustanovenou soudní znalkyni ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 AT, 12) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 13) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] z tarifní hodnoty [částka] (v srpnu [rok] soud I. stupně připustil rozšíření žaloby o další nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím) ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 14) účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. g) AT, 15) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 16) účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. g) AT, 17) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 18) účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. g) AT, 19) písemné podání obsahující vyjádření k výpovědím znalců ze dne [datum], k němuž nebyl účastníkům poskytnut při jednání soudu prostor, ve výši [částka] / § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 AT, 20) účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] přesahující 2 hodiny (od 14:00 hod. do 16:07 hod.) ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. g) AT, 21) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. d) AT, 22) účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku ve výši [částka] / § 11 odst. 2 písm. f) AT, 23) odvolání proti rozsudku ze dne [datum] včetně jeho odůvodnění ze dne [datum] obsahující i vyjádření k odvolání žalobce ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. k) AT, 24) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] ve výši [částka] / § 11 odst. 1 písm. g) AT, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 24 úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. Jejich zaplacení odvolací soud uložil neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 211 a § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

47. Odvolací soud naopak nepřiznal žalované náhradu nákladů souvisejících s následujícími úkony jejího právního zástupce, které shledal buď jako neúčelné, nebo se jednalo o úkony, za něž odměna ve smyslu § 11 advokátního tarifu nenáleží: setkání s mediátorem dne [datum] (odměna dle advokátního tarifu nenáleží), zaslání potvrzení o setkání s mediátorem ze dne [datum] (odměna dle advokátního tarifu nenáleží), vyjádření k výsledkům mediace ze dne [datum] (odměna dle advokátního tarifu nenáleží), sdělení o zpracovávání znaleckého posudku a žádost o odročení jednání ze dne [datum] a ze dne [datum] (odměna dle advokátního tarifu nenáleží), studium spisu dne [datum] (po založení znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který byl však zástupcům účastníků doručen), žádost o zaslání znaleckého posudku Ing. [příjmení] ze dne [datum] (odměna dle advokátního tarifu nenáleží), vyjádření ke sdělení žalobce ze dne [datum] (nejednalo se o vyjádření ve věci samé a žalovaná nebyla k takovému podání soudem vyzvána), návrh na provedení důkazů ze dne [datum] (obsah podání mohl být součástí vyjádření ze dne [datum], za které byla žalované náhrada nákladů přiznána), předložení znaleckého posudku ze dne [datum] (odměna dle advokátního tarifu nenáleží), replika žalované k vyjádření žalobce ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum] (k uvedeným podáním nebyla žalovaná soudem vyzvána, jejich obsah byl již součástí předchozích podání, popř. mohl být přednesen ústně při jednání odvolacího soudu dne [datum]).

48. Odvolací soud nakonec postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne 13. 5 2022, ve výrocích VI. a VII. tak, že žalobce je povinen zaplatit [země] na účet [název soudu] náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, a zároveň u něj nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

49. Výrok II. rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] a opravného usnesení ze dne [datum], nebyl dotčen odvoláním žádného z účastníků. Zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).