pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 80/2021-87,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem (nepřiměřenou délkou řízení) v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cm 107/2007. Svůj nárok u žalované předběžně uplatnil žádostí ze dne [datum], do dne podání žaloby nebylo o nároku žalobce rozhodnuto.

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cm 107/2007 bylo zahájeno dne 15. 2. 2007 žalobou žalobce proti žalovaným: 1. Bydlení pro [právnická osoba] a 2. [jméno] [příjmení] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dne [datum] byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen dne [datum] pro nedoručitelnost. Dne [datum] byl žalovaný [číslo] vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a bylo nařízeno jednání na [datum]. K tomuto jednání se žalovaní nedostavili a byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání. Dne [datum] podal žalovaný [číslo] odvolání s tím, že mu nebyly doručeny žádné písemnost, ani předvolání k jednání. Odvolání žalovaný [číslo] doplnil dne [datum] o adresy, na kterých se zdržoval. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] se k odvolání vyjádřil žalobce. Dne [datum] byl žalovaný [číslo] vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne [datum], který byl vrácen dne [datum] bez věcného vyřízení s tím, že řízení je ze zákona přerušeno a soudy nemohou činit žádné úkony. Ve spise je založena předkládací zpráva Vrchnímu soudu v Praze ze dne [datum] k rozhodnutí o odvolání po žalobě pro zmatečnost (1 Cm 35/2008). Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 1 Cmo 85/2010-141, rozsudek soudu I. stupně ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným [číslo] zrušil a věc v tom rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dále bylo rozhodnuto o tom, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným [číslo] zůstává rozsudek soudu I. stupně podaným odvoláním nedotčen. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum], při kterém byli účastníci poučeni o judikatuře a o koncentraci řízení a žalobce byl ve smyslu § 118a o. s. ř. vyzván k doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Žalovaný [číslo] byl vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby co do částky [částka]. Usnesením ze dne [datum] byla žalobci prodloužena lhůta k dodání podkladů do [datum]. Další jednání se konalo dne [datum], za účelem ustanovení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. bylo jednání odročeno na neurčito. Usnesením ze dne [datum] byla žalobci uložena povinnost složit zálohu na vypracování znaleckého posudku. Účastníci sdělili soudu otázky na znalce v dubnu 2018. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalec prof. Ing. [jméno] [příjmení], lhůta k vypracování znaleckého posudku byla stanovena na 3 měsíce. Soud urgoval znalce referátem ze dne [datum], znalecký posudek byl doručen soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Žalovaný [číslo] se vyjádřil ke znaleckému posudku dne [datum]. Při jednání dne [datum] byl vyslechnut znalec, provedeny listinné důkazy a vyhlášen rozsudek. Výrokem I. byla žalovanému [číslo] uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, výrokem II. byla žaloba co do částky [částka] s příslušenstvím zamítnuta a výroky III. a IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Výrok II. rozsudku nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Žalovaný [číslo] podal odvolání proti rozsudku, dne [datum] byl vyzván k odstranění vad odvolání, které byly odstraněny dne [datum]. Žalobce se k odvolání vyjádřil dne [datum] a věc byla předložena dne [datum] Vrchnímu soudu v Praze. Ten nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo vyhlášeno rozhodnutí, kterým byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že mezi účastníky byl schválen smír. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

4. Soud I. stupně dále zjistil ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], že dne [datum rozhodnutí] byl podán insolvenční návrh insolvenčního věřitele FORMOSANA LIMITED na dlužníka Bydlení pro [právnická osoba] Navrhovateli bylo uloženo, aby své podání doplnil o náležitosti zde uvedené. Dne [datum] byl věřitel - Finanční úřad pro [část Prahy] ke sdělení splatnosti pohledávek. Insolvenční návrh byl doplněn dne [datum]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], 20 a 21, byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. [jméno] [příjmení], byla svolána schůze věřitelů na den [datum] a bylo nařízeno přezkumného jednání na den [datum]. Soudu byl doručen seznam přihlášených pohledávek a soupis majetkové podstaty ze dne [datum]; seznam byl doplněn dne [datum] a [datum]. Byla založena zpráva o hospodářské situaci dlužníka z [datum] a podána zpráva insolvenčního správce o dosavadní činnosti. Usnesením soudu z [datum] bylo potvrzeno usnesení ze schůze věřitelů s tím, že došlo ke změně insolvenčního správce; nově byl ustanoven Ing. [jméno] [příjmení]. Usnesením soudu ze dne [datum] byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs a správci bylo uloženo, aby do [datum] předložil zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu. Zpráva byla předložena [datum] a bylo oznámeno popření 7 pohledávek. Dne [datum] se konalo zvláštní přezkumné jednání. Dne [datum] podal správce zprávu o své činnosti a dne [datum] požádal o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne [datum] vyzval soud správce k předložení písemného souhlasu zajištěného věřitele s výší nákladů spojených se zpeněžením nemovitosti. Dne [datum] předložil správce přepracovanou žádost o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, soud vyslovil souhlas usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] podal správce soudu žádost o povolení prodeje majetku dlužníka mimo dražbu a dne [datum] předložil soupis majetkové podstaty. Usnesením ze dne [datum] soud vyslovil souhlas prodejem majetku mimo dražbu. Dne [datum] bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání na den [datum], přeodročeno na [datum]. Správce podal žádost o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, dne [datum] podal zprávu o průběhu zpeněžení. Dne [datum] byl soudem vysloven souhlas s vydáním výtěžku zajištěnému věřiteli. Dne [datum] zaslal správce soudu kopie výzev o popření. Dne [datum] uložil soud správci předložit dílčí zprávu o své činnosti se zprávou o stavu souvisejících insolvenčních řízeních. Zprávu předložil správce dne [datum]. Další výzva soudu je ze dne [datum], na kterou správce reagoval dne [datum] a doplnil dne [datum]. Zpráva správcem podána opět dne [datum], dne [datum] změněn seznam přihlášených pohledávek, zpráva o činnosti ze dne [datum], [datum] a [datum]. Správce byl vyzván soudem dne [datum] k předložení konečné zprávy s vyúčtováním své odměny a výdajů odsouhlasených věřitelským výborem, případně sdělení důvodů, které tomu brání. Správce požádal dne [datum] o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Po předložení konečné zprávy byly proti ní podány námitky z [datum]. Usnesením z [datum] bylo správci soudem uloženo, aby opravil chyby a nejasnosti v konečné zprávě. Doplnění konečné zprávy soud obdržel dne [datum], který usnesením z [datum] uvědomil účastníky o zveřejnění konečné zprávy. Byly opět podány námitky dne [datum] a usnesením z [datum] bylo správci uloženo, aby se k nim vyjádřil. Usnesením ze dne [datum] nařídil soud projednání námitek na den [datum]. Jednání bylo zrušeno, neboť došlo k dohodě na odměně správce. Správci bylo uloženo, aby předložil novou konečnou zprávu, ta byla předložena dne [datum]. Usnesením z [datum] byli účastníci seznámeni s konečnou zprávou, která byla schválena usnesením ze dne [datum] (s právní mocí dne [datum]). Následovalo rozvrhové usnesení z [datum] a usnesení o zrušení konkursu ze dne [datum] (s právní mocí [datum]).

5. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1, § 14 odst. 1, 3 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen„ OdpŠk“), že žaloba je částečně důvodná.

6. Soud I. stupně stanovil celkovou dobu řízení na 13 let a 3 měsíce (od [datum] do [datum]) s tím, že probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně shledal nedostatky v postupu Městského soudu v Praze během řízení, a to určitou nekoncentrovanost na předmět sporu, nesprávně vydaný rozsudek pro zmeškání pro nesplnění procesních podmínek, který byl následně rušen, komplikovanost předmětného řízení, taktéž jeho přerušení do insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 972/2009, které probíhalo po dobu dalších 7 let. Z tohoto důvodu hodnotil soud I. stupně celkovou délku řízení jako nepřiměřeně dlouhou a konstatoval, že v důsledku porušení práva žalobci vznikla újma, a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty vycházející z nepřiměřené délky řízení.

7. Jako adekvátní částku finančního zadostiučinění shledal soud I. stupně částku [částka], když vyšel z částky [částka] za každý rok řízení, za první dva roky z částky poloviční. Tuto částku soud I. stupně ponížil celkově o 30 % z důvodu složitosti řízení, a to zejména skutkovou a právní, kdy přihlédl i k tomu, že řízení bylo přerušeno po dobu 7 let pro probíhající insolvenční řízení.

8. Soud I. stupně též zkoumal, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Zde soud I. stupně neshledal žádné průtahy ani délku řízení nepřiměřeně dlouhou, a to s ohledem na specifika konkursního řízení, do kterého bylo přihlášeno přes 50 konkursních věřitelů, a byl zpeněžován několikerý nemovitý majetek. V průběhu řízení byla vyvolána další 4 incidenční řízení, která probíhala až 4 roky. V průběhu řízení byly podány námitky proti konečné zprávě, která byla dvakrát doplňována.

9. Ke kritériu jednání poškozeného soud I. stupně uvedl, že základní částku finančního zadostiučinění neponižoval ani nepovyšoval, když žalobce svým způsobem nepřispěl k žádným průtahům a nepodával ani šikanózní a nedůvodné návrhy. Postup orgánů veřejné moci během řízení hodnotil soud I. stupně tak, že v řízení před Městským soudem v Praze bylo vydáno rozhodnutí, které bylo následně zrušeno s ohledem na nedodržení procesních podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání. Právě vydání tohoto rozhodnutí, kdy odvolání proti němu nemohlo být včas přezkoumáno odvolacím soudem pro přerušení řízení vůči žalovanému [číslo] z důvodu prohlášení konkursu, pak vedlo k prodloužení předmětného řízení. Soud I. stupně však uvedl, že dostatečně již zohlednil toto kritérium postupu orgánů veřejné moci ve výsledné částce finančního zadostiučinění, a z tohoto důvodu proto částku již nikterak neupravoval. Význam předmětu řízení pro žalobce neshledal soud I. stupně nikterak zásadním. Z těchto důvodů dospěl soud I. stupně k závěru o adekvátnosti ponížení výsledné částky o 30 %, tedy na částku [částka]. Ve zbývající části žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jen „o. s. ř.“), když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto má žalobce právo na zaplacení plných nákladů řízení ve výši [částka]. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení sestávajících z odměny za 4 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, sepis žaloby z [datum], sepis repliky na vyjádření žalované [datum], účast na soudním jednání [datum]) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále i jen„ AT“), za 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny (účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne [datum]) podle § 11 odst. 2 písm. f) AT a 5 x režijní paušál po [částka] za tytéž úkony právní služby podle § 13 AT. Soud I. stupně poukazem na § 31 odst. 4 OdpŠk nepřiznal žalobci náhradu nákladů právního zastoupení za sepis předžalobní upomínky z [datum].

11. Žalovaná napadla výroky I. a III. rozsudku soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Žalovaná zejména nesouhlasila se soudem I. stupně, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cm 107/2007 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícího v nepřiměřené době řízení. Dle žalované je odůvodnění tohoto závěru nedostatečné a nepřezkoumatelné. Žalovaná poukázala na to, že soud I. stupně shledal určitou nekoncentrovanost, kterou však blíže nespecifikuje. Zrušení rozsudku pro zmeškání odvolacím soudem nelze přičítat k tíži žalované, neboť městský soud zasílal předvolánku na dvě známé adresy žalovaného [číslo] v době vydání rozsudku pro zmeškání neměl k dispozici jiné informace o jeho pobytu. Žalovaný [číslo] dodatečně prokázal, že se nezdržoval na adrese, kam mu byla zasílána předvolánka k jednání, a že tak nemohlo dojít k fikci doručení. Po dobu 9 měsíců od vyznačení právní moci na rozsudku v dubnu 2008 do doručení odvolání žalovaného [číslo] v lednu 2009 tak soud nemohl, ani neměl důvod činit nějaké úkony, když řízení bylo skončeno. Téměř 11 měsíců po vyznačení doložky právní moci na rozsudku pro zmeškání dne [datum] nebyl žalobce v nejistotě ohledně výsledku řízení; tato nejistota se obnovila až v březnu [rok], kdy soud vyzval žalobce k vyjádření k odvolání žalovaného [číslo]. Žalovaná měla dále za to, že na celkovou dobu posuzovaného řízení mělo zcela zásadní vliv přerušení řízení do skončení insolvenčního řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo přes 7 let a soud I. stupně shledal jeho délku přiměřenou. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I. tak, že se žaloba zamítá, a aby žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

12. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil tak, že s ním nesouhlasí, naopak se ztotožnil se závěry soudu I. stupně. Žalobce nesouhlasil s názorem žalované, že délka posuzovaného řízení byla ještě přiměřená. Žalobce sdílel závěr soudu I. stupně, že právě pochybení městského soudu při vydání rozsudku pro zmeškání vedlo k prodloužení řízení. Jistou nekoncentrovanost lze podle žalobce spatřovat i ve zbytečných průtazích, kdy např. spis k odvolacímu soudu byl odeslán až dne [datum], tedy po více než 14 měsících od podaného odvolání. Stejně tak rozhodnutí o zrušení konkursu na žalovaného [číslo] nabylo právní moci dne [datum], spis Vrchnímu soudu však byl předložen až dne [datum], tedy po 5 měsících. V roce 2017 pak musel žalobce opět předkládat důkazy, které již byly dříve součástí spisu, ale po vyznačení doložky právní moci na rozsudku pro zmeškání byly vyřazeny. Žalobce se v řízení pouze domáhal svého práva, jeho délka měla vliv na podnikání žalobce i jeho psychický stav. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích potvrdil a přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.

13. Odvolací jednání bylo nařízeno na den [datum]. K tomuto jednání se žalovaná nedostavila poté, kdy se řádně a včas omluvila. Odvolací soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. a spornou věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

14. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze částečně.

15. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, z kterých čerpal správná skutková zjištění o průběhu řízení vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], o předběžném uplatnění nároku žalobce u žalované dne [datum] a o neprojednání nároku žalovanou. Takto správně zjištěný skutkový stav posoudil správně i po stránce právní (s výhradami uvedenými dále), aplikuje přitom příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. Odvolací soud se tak se závěry soudu I. stupně (skutkovými a vesměs i právními) jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

16. Odvolací soud se zejména ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že v posuzovaném řízení, které trvalo 13 let a 3,5 měsíce, došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v jeho nepřiměřené délce, a tím k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. K uvedenému závěru vede odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně právě již vyhodnocení kritéria podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk, když byly shledány nedostatky v postupu soudu během řízení. Jedná se o nečinnost městského soudu v období od února 2007 do května [rok] (od podání žaloby do výzvy k zaplacení soudního poplatku za žalobu), od května [rok] do března [rok] (od ústního jednání městského soudu do výzvy k zaplacení soudního poplatku za odvolání), od listopadu [rok] do dubna [rok] (od skončení insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] do předložení spisu odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání žalovaného [číslo] proti rozsudku pro zmeškání), od srpna [rok] do ledna [rok] (od uplynutí lhůty k vypracování znaleckého posudku do učinění dotazu soudem na znalce, co brání předložení znaleckého posudku) a od února [rok] do dubna [rok] (od předložení znaleckého posudku s vyúčtováním znalečného do rozhodnutí o znalečném). Tyto nikoliv nezanedbatelné průtahy měly významný vliv na prodloužení délky posuzovaného řízení, kterou nelze ospravedlnit ani přerušením řízení na dobu 7 let z důvodu prohlášení konkursu na majetek jednoho ze žalovaných, ani vysokou složitostí řízení.

17. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk) vznikla žalobci nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), žalovaná netvrdila a ani odvolací soud je (ve shodě se soudem I. stupně) neshledal.

18. Odvolací soud má na rozdíl od soudu I. stupně za to, že při stanovení základní částky odškodnění v této věci lze vyjít z částky [částka] za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (a z částky [částka] za každý měsíc řízení), i když bylo řízení značně dlouhé, nikoliv však extrémně. Zejména však nelze přehlédnout, že řízení bylo po dobu téměř jedné poloviny jeho trvání ze zákona přerušeno pro souběžně probíhající insolvenční řízení, jehož délku lze s ohledem na veškerá specifika takového řízení hodnotit ještě jako přiměřenou. Základní částka odškodnění za celé řízení v délce 13 let a 3,5 měsíce tak podle odvolacího soudu činí [částka].

19. Soud I. stupně pak základní částku správně upravoval, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně v jeho závěru o složitosti věci /kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk/. Ten však nebyl odpovídajícím způsobem promítnut do úpravy základní částky odškodnění.

21. Odvolací soud konstatuje, že předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o nezaplacené faktury za geometrické práce, které žalobce provedl pro žalovaného [číslo] na základě ústní objednávky. Povinnost žalovaného [číslo] zaplatit žalobci žalovanou částku společně a nerozdílně se žalovaným [číslo] plynula z tvrzení žalobce, že žalovaný [číslo] (bývalý jednatel žalovaného [číslo]) měl porušit zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání tím, že nepodal soudu návrh na prohlášení konkursu na majetek žalovaného [číslo]. Po právní stránce lze obecně tento typ řízení (ručení jednatele společnosti s ručením omezeným za dluhy společnosti podle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) považovat za řízení složité, jak tomu bylo i v posuzovaném případě. V řízení bylo třeba vyřešit několik předběžných otázek, aby bylo možné posoudit, zda žalovaný [číslo] porušil svou zákonnou povinnost jednatele obchodní společnosti a zda z uvedeného důvodu ručí za její dluhy. Tzn. že bylo nutné zabývat se také tím, zda mezi případným porušením právní povinnosti žalovaným [číslo] nedobytností pohledávky žalobce za žalovaným [číslo] existuje příčinná souvislost. Z důvodu vyšší právní složitosti věci je podle názoru odvolacího soudu namístě základní částku odškodnění snížit o 20 %.

22. Věc vykazovala i vysokou skutkovou složitost. Nejprve bylo prováděno dokazování za účelem zjištění, zda bylo žalovanému [číslo] řádně doručeno předvolání k prvnímu jednání soudu. Bylo třeba zjistit, na jaké adrese se žalovaný [číslo] v době doručování soudních písemností zdržoval, za tím účelem byl vyslechnut i svědek. Následně bylo vedeno dokazování k prokázání tvrzení žalobce ve věci samé, a to listinami, ale zejména znaleckým posudkem a výslechem znalce (ten poukazoval na složitost posudku a nedostatek účetních podkladů). Předmětem dokazování byly otázky, zda žalovaný [číslo] byl v rozhodném období v úpadku, resp. k jakému datu byl žalovaný [číslo] v úpadku, a zda to žalovaný [číslo] věděl nebo vědět měl a mohl, jaká byla výše škody (tzn. rozdíl mezi částkou, kterou by se žalobci dostalo na úhradu jeho pohledávky za obchodní společností, pokud by byl podán návrh na prohlášení konkursu včas, a částkou, kterou nakonec na její úhradu obdržel), a zda mezi porušením povinnosti žalovaným [číslo] škodou existuje příčinná souvislost. Z důvodu vysoké skutkové složitosti věci je proto namístě základní částku odškodnění snížit o 30 %.

23. Po procesní stránce vykazovalo řízení též vysokou složitost. Na samém počátku řízení se soudu nedařilo doručit písemnosti ani jednomu ze žalovaných, zásilky se vracely soudu zpět a bylo třeba činit další pokusy o doručení písemností. Vydaný platební rozkaz musel být z uvedeného důvodu nakonec zrušen. Opakovaně byla žalovaným doručována žaloba, jakož i předvolání k prvnímu jednání soudu. Byla řešena otázka, zda byly splněny procesní podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, a dále otázka, zda žalovaný [číslo] podal odvolání proti rozsudku pro zmeškání včas a zda mohlo dojít k doručení písemností žalovanému [číslo] fikcí. V průběhu řízení bylo vedeno i řízení o žalobě pro zmatečnost (sp. zn. 1 Cm 35/2008), zejména však bylo třeba vyčkat skončení řízení insolvenčního (sp. zn. [spisová značka]). Žalobce byl soudem vyzýván k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Bylo rozhodováno o částečném zastavení řízení, o ustanovení soudního znalce, o znalečném. Ve věci rozhodoval 2 x soud I. stupně a 2 x soud odvolací, kromě toho rozhodovaly soudy o žalobě pro zmatečnost, insolvenční soud a jiné soudy o incidenčních sporech. Z důvodu vysoké procesní složitosti věci přistoupil odvolací soud ke snížení základní částky odškodnění o 30 %.

24. Soud I. stupně správně posoudil kritérium jednání poškozeného /§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk/ tak, že se žalobce na délce řízení nepodílel. K tomu odvolací soud pouze doplňuje, že se na délce řízení nepodílel ani negativně (ve smyslu obstrukcí, činěním nejasných podání, nereagováním na výzvy soudu, apod.), ale ani pozitivně (využitím dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení). Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení, ani snížení základní částky odškodnění, jak správně uvedl soud I. stupně.

25. Odvolací soud dále sdílí závěr soudu I. stupně o tom, že postup orgánů veřejné moci během řízení /kritérium dle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk/ byl již dostatečně zohledněn ve formě a výši zadostiučinění. Nejvyšší soud ve své judikatuře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 3411/2011) dospěl k závěru, že v případě bezvadného postupu soudu by nebylo možné dojít k závěru o odpovědnosti státu za způsobenou újmu spočívající v porušení práva poškozeného na projednání věci v přiměřené lhůtě. Z tohoto důvodu jsou výše popsané průtahy již zohledněny ve formě zadostiučinění i v odvolacím soudem stanovené základní částce. Žalovaná též důvodně namítala, že zrušení rozsudku pro zmeškání odvolacím soudem nelze přičítat k její tíži, neboť faktické bydliště žalovaného [číslo] bylo zjištěno až po následném dokazování provedeném v rámci odvolacího řízení. Městský soud v Praze vycházel v době vydání rozsudku pro zmeškání z předpokladu, že pro jeho vydání byly splněny podmínky, neboť jiné adresy žalovaného [číslo] než na které doručoval písemnosti, nebyly soudu známy. Nejednalo se tedy o jiný nesprávný úřední postup. Hodnocení uvedeného kritéria proto nezakládá ani navýšení, ani snížení základní částky odškodnění.

26. Význam předmětu řízení pro žalobce /§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk/ hodnotí odvolací soud shodně se soudem I. stupně jako běžný. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení, ani snížení základní částky odškodnění.

27. Odvolací soud na základě výše uvedených skutečností uzavírá, že základní odškodnění ve výši [částka] je po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit o 80 % na výsledných [částka]. Tuto částku shledává odvolací soud jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit.

28. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ve výroku ad I. změnil postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se žaloba o zaplacení částky [částka] zamítá; jinak rozsudek potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

29. O nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud podle zásady úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.), neboť z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

30. Úspěšnému žalobci tak přísluší náhrada nákladů řízení v plné výši [částka] odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku za žalobu ve výši [částka] a nákladům právního zastoupení ve výši [částka], které sestávají z odměny advokáta za 5 účelně vynaložených úkonů právní služby po [částka] z tarifní hodnoty [částka] ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a to: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] a účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], vše podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) AT, za 1 půlúkon právní služby ve výši [částka] za účast na jednání soudu I. stupně dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, podle § 11 odst. 2 písm. f) AT, a z paušální náhrady hotových výdajů za 6 uvedených úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 AT. Žalobci naopak nenáleží náhrada nákladů právního zastoupení za písemné podání ze dne [datum], neboť k jeho podání nebyl žalobce soudem vyzván a jeho obsah mohl být přednesen při následujícím jednání soudu I. stupně dne [datum]. Jednalo se proto o neúčelně vynaložený úkon. Žalobce dále nemá nárok na náhradu nákladů právního zastoupení za„ předžalobní upomínku“ ze dne [datum] (žádost o zadostiučinění adresovaná žalované), neboť podle § 31 odst. 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

31. O lhůtě k plnění rozhodl odvolací soud podle § 211 o. s. ř. ve spojení s § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobce bylo rozhodnuto podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

32. Výrok ad II. rozsudku soudu I. stupně nebyl dotčen odvoláním žádného z účastníků. Zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).