Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 91 CO 2/2022-197 ECLI:CZ:MSPH:2022:91.Co.2.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 162/2019-152,

JUDr. Aleš Nezdařil · Rozhodnutí ze dne 11. 5. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Nezdařila a soudkyň Mgr. Markéty Jiráskové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL. M.

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím,

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 162/2019-152,


I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LL. M., advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LL. M., advokáta (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s příslušenstvím podle článku VIII. odst. 8. 2. smlouvy o distribuci periodického tisku určeného pro předplatné ze dne [datum], když žalovaná svým zaviněním nezapočala řádně a včas s poskytováním služby ohledně podstatné části tiskovin dne [datum], resp. nejblíže následující pracovní den, kdy tiskoviny budou vycházet.

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně jako vydavatel a žalovaná jako distributor uzavřely dne [datum] smlouvu o distribuci periodického tisku určeného pro předplatné, kterou se žalovaná zavázala řádně a včas poskytovat žalobkyni plnění podle článku III. odst. 3. 1. smlouvy, tj. přebírání tiskovin v tiskárnách a dopravu tiskoviny na reexpediční místa, reexpedici tiskovin a další dopravu tiskovin na místa určená pro jejich přebírání k další distribuci, distribuci tiskovin jejich předplatitelům nejpozději do 7.30 hodin od pondělí do soboty s výjimkou státních svátků a jiných dnů pracovního klidu, distribuci povinných výtisků dle § 9 zákona č. 46/2000 Sb. (tiskový zákon) a distribuci tiskovin na smluvní místa vydavatele dle zadání vydavatele, a to v souladu s přílohou [číslo] smlouvy. Tiskovinou se rozuměl výtisk novin a/nebo časopisů uvedených v příloze [číslo] Smlouva byla uzavřena s účinností ode dne [datum]. V článku VIII. odst. 8.2. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ, že žalovaná jako distributor svým zaviněním nezapočne řádně a včas s poskytováním služby ohledně podstatné části tiskovin dne [datum] (resp. v nejblíže následující pracovní den, kdy tiskoviny budou vycházet), s tím že se jedná o jednorázovou smluvní pokutu ve výši [částka], která se uplatňuje pouze za porušení smlouvy v lednu 2018. V rámci předsmluvních jednání žalobkyně zajistila převzetí a zpracování veškerých dat týkajících se předplatitelského kmene svých tiskovin, když informovala společnost [právnická osoba] o okolnostech potřebných pro řádné a včasné doručení tiskovin předplatitelům dle smlouvy. Za tím účelem pak dne [datum] udělila [právnická osoba], s. r. o. plnou moc.

4. Soud I. stupně zjistil, že žalovaná dne [datum], resp. [datum], převzala tiskoviny v tiskárnách, zajistila jejich dopravu na reexpediční místa a další dopravu na místa určená pro jejich přebírání k další distribuci. Další krok - distribuce tiskovin jejich předplatitelům nejpozději do 7.30 hodin dne [datum] - byl proveden s velkou chybovostí, kdy mnohým předplatitelům nebyl tisk vydávaný žalobkyní ([příjmení] noviny nebo časopis Respekt) doručen vůbec nebo byl doručen v jiném množství. Denní koeficient nedoručení tiskovin dne [datum] činil 29,08 %, v dalších dnech v lednu 2018 cca 24 % (30 % v případě Hospodářských novin). Žalobkyně situaci řešila tím, že se obrátila na Českou poštu, aby ve městech doručovala spolu s donáškovou službou, a dále byla nucena využít vlastních zaměstnanců k fyzickému roznášení tiskovin. Většina předplatitelů tiskovin po žalobkyni požadovala storno předplatného, a předplatitelé uváděli, že v některé dny nebylo kvůli obsazenosti telefonní linky možné provést reklamaci. Problémy s doručováním tiskovin trvaly téměř půl roku, o problémech bylo pojednáno i v médiích.

5. Soud I. stupně měl za prokázané, že celkový počet reklamací nedoručených tiskovin za den [datum] činil 6 354 kusů z celkového počtu 17 451 kusů tiskovin předaných k doručení. Denní koeficient nedoručení tiskovin žalobkyně dne [datum] činil 29,08 %. Naproti tomu v prosinci [rok], kdy doručování tiskovin žalobkyně prováděla Česká pošta, s. p., bylo reklamováno nedoručení pouhých 284 kusů tiskovin, tj. zhruba 0,09 % tiskovin předaných k doručení. Žalovaná nepopírala, že určité množství tiskovin skutečně nebylo předplatitelům doručeno, v dohodě o narovnání uznala chybovost doručování za prvních šest měsíců roku [rok]. Namítala však, že chybovost v doručování nebyla tak velká, což neprokázala.

6. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] dohodu o vypořádání nároků vydavatele, na základě které se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za vadnost a prodlení s plněním smlouvy o distribuci částku [částka]. Jednalo se o plnění na nároky dle 3.8. a přílohy [číslo] čl. 6, čl. 6 a čl. 8 smlouvy, nikoliv na nárok na smluvní pokutu dle čl. 8 smlouvy o distribuci.

7. Soud I. stupně k předsmluvním vyjednáváním mezi účastníky zjistil, že žalobkyně měla uzavřenou smlouvu o distribuci tisku s Českou poštou, s. p. ze dne [datum], která obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši [částka] pro případ, kdyby distributor nezapočal s doručováním tisku předplatitelům dle sjednaných podmínek ke dni účinnosti smlouvy. Na přelomu roku [rok] [rok] oslovila žalovaná žalobkyni s návrhem na spolupráci při distribuci tisku na místo České pošty, s. p., začaly přípravné práce a dne [datum] odeslala žalovaná žalobkyni první návrh smlouvy o distribuci periodického tisku určeného pro předplatné s neúplným textem čl. VIII. odst. 8.1. a 8.2., v němž výše smluvních pokut nebyly uvedeny. Obsahově odpovídala smlouva tomu, jak byla sjednána s Českou poštou, s. p. Dne [datum] žalobkyně potvrdila žalované výstupy z jednání, mimo jiné jednorázové sankce ve výši [částka] za nedoručení více než 20 % nákladu (hrubá nedbalost) a ve výši [částka] za nedoručení novin dva po sobě jdoucí dny. O obsahu smlouvy včetně výše smluvní pokuty se vedly diskuze, schůzky smluvních stran probíhaly pravidelně cca 1 x za 14 dní.

8. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 2002, § 2048 a § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), že žaloba je důvodná.

9. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že z čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy o distribuci periodického tisku určeného pro předplatné ze dne [datum] vyplývá, k čemu se smluvní pokuta vztahuje, v jaké výši je sjednána a za jakých podmínek se uplatní. Uvedl, že smluvní pokuta byla sjednána jako způsob zajištění povinnosti žalované včasně a řádně zahájit službu, včetně doručování tiskovin předplatitelům ve smyslu čl. III. odst. 3.1. smlouvy. Měla zajistit to, aby vlivem změny distributora tisku nedošlo k výpadkům či problémům s doručováním tiskovin, tedy aby se taková změna nedotkla předplatitelů, tj. zákazníků žalobkyně. Soud I. stupně též uvedl, že ve smlouvě bylo rozlišeno mezi nedoručováním tiskovina a nezahájením služby. Pokud jde o sankce, nedoručování tiskovin bylo pokryto v rámci reklamačního řádu, nezahájení služby bylo zajištěno smluvní pokutou dle čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy.

10. Soud I. stupně dále poukázal na to, že cílem předmětné smlouvy byla distribuce tiskovin jejich předplatitelům. Z uvedeného důvodu nelze za řádné zahájení služby považovat pouhé převzetí tiskovin žalovanou v tiskárnách, ale musela být splněna každá část řetězce činností této služby, včetně doručení tiskovin předplatitelům. Soud I. stupně uvedl, že žalovaná dne [datum], resp. [datum], zahájila provádění distribuce tisku, kdy skutečně převzala tiskoviny žalobkyně v tiskárnách a zajistila jejich dopravu na reexpediční místa k reexpedici a další dopravu tiskovin na místa určená pro jejich přebírání k další distribuci. Další krok distribuce tiskovin jejich předplatitelům nejpozději do 7.30 hodin dne [datum] (tedy první pracovní den roku [rok]) však nastal s velkou chybovostí, kdy mnohým předplatitelům nebyl tisk předplatitelům doručen vůbec či byl doručen v jiném množství. Denní koeficient nedoručení tiskovin dne [datum] činil 29,08 %, v dalších dnech v měsíci lednu [rok] až ve výši 30 %.

11. Dle soudu I. stupně se jednalo o podstatnou část tiskovin (tedy podstatné plnění ve smyslu § 2002 o. z.), které nebyly dne [datum] doručeny (více než 20 %), když vyšel z čl. VI. odst. [číslo] smlouvy a uzavřel, že pokud by žalobkyně vznik nastalé situace předvídala, smlouvu by se žalovanou zřejmě neuzavřela. Žalovaná byla dle čl. VI. odst. 6.2. smlouvy odpovědná za svého smluvního partnera ([právnická osoba]), který měl na starosti poslední část z řetězce jednotlivých částí doručování, tedy doručení tiskovin jednotlivým předplatitelům, proto soud I. stupně neshledal důvodnou námitku žalované, že chyby v doručování tiskovin předplatitelům nastaly z důvodu pochybení některých doručovatelů či nedostatečného počtu doručovatelů smluvního partnera žalované.

12. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty podle čl. VIII. odst. 8. 2. smlouvy, když zároveň shledal, že ujednání o smluvní pokutě je určité a srozumitelné. K námitce žalované se poté zabýval přiměřeností výše smluvní pokuty (§ 2051 o. z.), přičemž důvody pro její moderaci neshledal.

13. Soud I. stupně vysvětlil, že smluvní pokuta byla sjednána za účelem zajištění povinnosti žalované včasně a řádně zahájit doručování tiskovin předplatitelům prvního dne započetí poskytování služeb, neboť z toho vyplývalo, že pokud bude zajištěna distribuce tiskovin k prvnímu dni, bude zajištěna i v následujících dnech. Následkem nedoručení tiskovin řádně a včas předplatitelům byla nejen ztráta předplatitelů a tím i tržeb žalobkyně, ale také ohrožení kredibility, dobrého jména a podnikání žalobkyně. Tržby žalobkyně za rok 2017 dosáhly [částka]. Výše smluvní pokuty ve vztahu k možným následkům v důsledku nepřipravenosti nového distributora tiskovin, tak není dle soudu I. stupně nepřiměřeně vysoká, když zcela odpovídá hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Soud I. stupně v této souvislosti poukázal na to, že ustanovení o smluvní pokutě ve smlouvě bylo výsledkem jednání všech zúčastněných stran, když smluvní pokuty byly v obdobné výši sjednání i s ostatními vydavateli.

14. Soud I. stupně nakonec konstatoval, že na vznik nároku žalobkyně na smluvní pokutu nemají žádný vliv námitky žalované, že se žalobkyně neúčastnila jejího pilotního projektu, který žalovaná nabídla všem smluvním vydavatelům, nebo že veškerá pochybení žalované byla již zohledněna v dohodě o narovnání ze dne [datum], a proto se má jednat o šikanózní žalobu. Soud I. stupně neshledal ani oprávněnou námitku žalované, že pro případ porušení smlouvy žalobkyní byla sjednána smluvní pokuta výrazně nižší, než jaká byla sjednána pro případ porušení smlouvy žalovanou v čl. VIII. smlouvy, když poukázal na to, že povinnosti, které se žalobkyně zavázala neporušit pod hrozbou smluvní pokuty, jsou výrazně užší a týkají se pouze předání tiskovin žalované.

15. Soud I. stupně proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] včetně zákonného úroku z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Uvedl, že náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (správně [částka]; pozn. odvolacího soudu) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 14 úkonů právní služby po [částka], a to: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné podání ze dne [datum], [datum] a [datum], účast na jednání dne [datum], [datum] (2 x), [datum] (2 x), [datum] (2 x) a [datum], vše podle § 7 bodu 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), za 1 úkon právní služby po [částka], a to účast na jednání dne [datum] podle § 7 bodu 7, § 11 odst. 2 písm. f) AT, náhrada hotových výdajů za 11 režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 1 a 3 AT a 21 % DPH ve výši [částka]. Náhradu za podání ze dne [datum] soud I. stupně žalobkyni nepřiznal, neboť tímto podáním pouze doplňovala návrh na provedení dokazování.

17. O nákladech státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil neúspěšné žalované povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], které hradila jako svědečné.

18. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním z důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně o tom, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. VIII. odst. 8. 2. smlouvy z důvodu, že žalovaná nedoručila tiskoviny jejich předplatitelům, neboť utvrzenou povinností dle žalované bylo započetí řádně a včas s poskytováním služby, což žalovaná splnila tím, že nejblíže následující pracovní den po [datum] převzala od žalobkyně veškerý tisk určený k distribuci předplatného. Smluvní pokuta za nedoručení byla sjednána samostatně v čl. VI. smlouvy a její příloze č. 3 (reklamační řád). Žalovaná tak měla za to, že ujednání o smluvní pokutě v čl. VIII. umožňuje různé výklady, jedná se tudíž o ujednání neurčité a nesrozumitelné. Žalovaná dále vytkla soudu I. stupně, že při zjišťování množství reklamací ke dni [datum] vyšel výhradně z interního systému žalobkyně [příjmení], kdy navíc není zřejmé, jaké byly důvody jednotlivých reklamací a zda se vztahovaly právě k datu [datum]. Žalovaná uvedla, že do samotného podpisu smlouvy neměla jistotu, že bude činnost dle smlouvy pro žalobkyni skutečně zajišťovat ve sjednaném rozsahu, přičemž pro tuto činnost mimo jiné potřebovala zaměstnat několik tisíc doručovatelů, kteří by ani ne dva týdny po podpisu smlouvy doručovali tiskoviny. Jednání žalované ve vztahu k žalobkyni tedy nebylo úmyslné. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně před podpisem smlouvy nevyužila pilotní projekt žalované k ověření provozu a funkčnosti distribuce tiskovin, proto spoluzavinila vzniklou situaci a v požadavku na zaplacení smluvní pokuty lze shledat i zjevné zneužití práva. Navíc žalovaná již žalobkyni veškeré škody, které utrpěla vadnou distribucí v období od [datum] do [datum], v plné výši uhradila na základě dohody o vypořádání ze dne [datum], přesto se žalobkyně poté rozhodla uplatnit údajný nárok na smluvní pokutu v řádu několikanásobně vyšším než vzniklá škoda. Smluvní pokuta tedy již v době jejího uplatnění neplnila svou funkci. Žalovaná dále vytkla soudu I. stupně, že ke snížení smluvní pokuty na žádost žalované neprovedl jakékoliv dokazování. Žalovaná uvedla, že žalobkyně předala dne [datum] žalované k distribuci 17 451 ks tiskovin, celková cena služby činila [částka] bez DPH za kus, tj. [částka] po dobu prvního dne. Případné nesplnění povinnosti žalovanou nemohlo způsobit žalobkyni snížení tržeb v následujícím období o [částka], jak dovodil soud I. stupně. Dle žalované pak nelze dovozovat přiměřenost smluvní pokuty s poukazem na smluvní pokutu, kterou měla žalobkyně sjednánu s předchozím distributorem Českou poštou. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá, a aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů.

19. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí. Uvedla, že smluvní pokuta v čl. VIII. odst. 8. 2. smlouvy byla mezi stranami sjednána pro případ, že předmětné služby distribuce tiskovin nebudou zahájeny řádně a včas, a ve smlouvě byla zakotvena již od počátku jednání smluvních stran, tj. od zaslání prvotního návrhu smlouvy ze strany žalované v červenci [rok]. V tomto prvním návrhu nebyla sice uvedena její výše, ta byla předmětem až následného vyjednávání. Žalobkyně navrhovala smluvní pokutu ve výši [částka], žalovaná ve výši 20 % roční ceny za distribuci tiskovin. Výsledkem dohody stran byla částka [částka]. Účelem smlouvy bylo, aby byly tiskoviny distribuovány konečným odběratelům - zákazníkům (zejména předplatitelům) žalobkyně, neboť až při splnění této konečné složky mají služby dle smlouvy pro žalobkyni faktický ekonomický smysl. Žalovaná povinnost zahájit služby řádně a včas porušila, čímž došlo i k zásadnímu narušení podnikatelské činnosti žalobkyně. Sjednaná smluvní pokuta nebyla nepřiměřená, a to s ohledem na obrat žalobkyně z prodeje tiskovin v řádech stovek milionů Kč. Reklamační řád pokrývá pouze sankce za dílčí, nikoliv podstatná pochybení při distribuci, která ale jinak probíhá řádně. Údaje ze systému Mikropost byly potvrzeny i předvolanými svědky. Žalovaná porušení smluvní povinnosti zavinila minimálně v podobě nedbalosti, když zásadně podcenila přípravu na zahájení distribuce, ačkoliv jí k tomu žalobkyně poskytla dostatečnou součinnost. Žalobkyně neměla jakoukoliv povinnost účastnit se jakéhosi pilotního projektu žalované. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení.

20. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

21. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, z kterých čerpal správná skutková zjištění (viz odst. 6. – 39. rozsudku soudu I. stupně). Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu I. stupně zejména o tom, že účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu o distribuci periodického tisku určeného pro předplatné, jejíž součástí bylo i ujednání o smluvní pokutě, že žalovaná dne [datum], resp. [datum], převzala tiskoviny žalobkyně v tiskárnách, že zajistila dopravu tiskovin na reexpediční místa k reexpedici a další dopravu tiskovin na místa určená pro jejich přebírání k další distribuci, že distribuce tiskovin jejich předplatitelům nejpozději do 7.30 hodin dne [datum] nastala s velkou chybovostí, kdy mnohým předplatitelům denní tisk vydávaný žalobkyní ([příjmení] noviny) nebo časopis Respekt nebyl předplatitelům doručen vůbec či byl doručen v jiném množství, že denní koeficient nedoručení tiskovin dne [datum] činil 29,08 %, v dalších dnech v měsíci lednu [rok] ve výši cca 30 %, že žalobkyně situaci řešila tím, že se obrátila na Českou poštu, s. p., aby ve městech doručovala tiskoviny žalobkyně spolu s donáškovou službou a že byla nucena využít i svých vlastních zaměstnanců k fyzickému roznášení tiskovin, že chybovost v distribuci tisku, kdy nebyly tiskoviny řádně doručovány předplatitelům, trvala ještě půl roku, což žalovaná uznala a dne [datum] uzavřela se žalobkyní dohodu o vypořádání některých nároků vydavatele (žalobkyně) ze smlouvy.

22. Odvolací soud dále uvádí, že soud I. stupně správně zjištěný skutkový stav posoudil přiléhavě i po stránce právní, aplikuje přitom (správně) příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Smluvní strany si v čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy o distribuci periodického tisku určeného pro předplatné ze dne [datum] v souladu s § 2048 o. z. ujednaly, že pokud žalovaná jako distributor svým zaviněním nezapočne řádně a včas s poskytováním služby ohledně podstatné části tiskovin dne [datum] (resp. v nejblíže následující pracovní den, kdy tiskoviny budou vycházet), vznikne žalobkyni jako vydavateli vůči žalované nárok na zaplacení jednorázové smluvní pokuty ve výši [částka], která se uplatňuje pouze za porušení smlouvy v lednu 2018. Službou se rozuměly činnosti vyjmenované v čl. III. smlouvy (Předmět smlouvy) včetně přílohy [číslo] to: i) přebírání tiskovin v tiskárnách a doprava tiskoviny na reexpediční místa; ii) reexpedice tiskovin a další doprava tiskovin na místa určená pro jejich přebírání k další distribuci; iii) distribuce tiskovin jejich předplatitelům nejpozději do 7.30 hodin od pondělí do soboty s výjimkou státních svátků a jiných dnů pracovního klidu; iv) distribuce povinných výtisků dle § 9 zákona č. 46/2000 Sb. (tiskový zákon) a v ) distribuce tiskovin na smluvní místa vydavatele dle zadání vydavatele.

23. Odvolací soud nemá shodně se soudem I. stupně za to, že by ujednání o smluvní pokutě v čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy bylo neurčité či nesrozumitelné. Žalovaná, která v podstatě nahradila předchozího smluvního partnera žalobkyně, Českou poštu, s. p., sama vytvořila návrh smlouvy o distribuci periodického tisku určeného pro předplatné a v červenci [rok] jej zaslala žalobkyni. Podle výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který se za žalobkyni podílel na sjednávání smlouvy, se„ obsahově jednalo o kompilát toho, jak byla smlouva sjednána s Českou poštou“, návrh smlouvy tedy obsahoval i ujednání o smluvní pokutě ve vztahu k zahájení služby tak, jak bylo sjednáno i s Českou poštou, s. p. Svědek [jméno] [příjmení], který se za žalobkyni účastnil klíčových jednání o distribuci tisku, vypověděl, že„ byla sjednána smluvní pokuta za kvalitu doručení, jedna kusová pro drobnější pochybení a též velká pokuta proto, aby se připravila řádně distribuce tisku“. Svědek [jméno] [příjmení], který se za žalovanou účastnil několika jednání o smlouvě, uvedl, že„ finálním cílem smlouvy byla distribuce tisku předplatitelům“. Svědek [jméno] [příjmení], který za žalovanou jednal o uzavření smlouvy, vypověděl, že„ služba představuje celek od vytištění až po doručení do schránky“, že„ smluvní pokuta byla původně navrhována v částce [částka], postupně byla na základě kompromisu ujednána v částce [částka] a směřovala k tomu, že pokud by distributor nebyl vůbec připraven, bude vyplacena; měla sloužit jako pojistka, že služba bude prováděna kvalitně a že s ní bude započato“ a že„ první návrh smlouvy byl navržen žalovanou“. Svědek [jméno] [příjmení], který se účastnil za žalovanou jednání o uzavření smlouvy, uvedl, že„ žalovaná a Madiaservis připravily nabídku“ a že„ konečné doručení tiskovin do schránek předplatitelů bylo jednou ze složek služby“. Výpovědi jmenovaných svědků, kteří se podíleli na sjednávání předmětné smlouvy, jednoznačně podporují závěr soudu I. stupně o tom, že cílem smlouvy byla distribuce tiskovin jejich předplatitelům, proto za řádné zahájení služby nelze považovat pouhé převzetí tiskovin žalovanou v tiskárnách, ale musela být splněna každá jednotlivá část řetězce činností této služby dle čl. III. odst. 3.1. smlouvy, včetně doručení tiskovin řádně a včas předplatitelům dne [datum], resp. v nejblíže následující pracovní den. Smluvní strany byly též srozuměny s tím, že jednorázová smluvní pokuta dle čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy měla zajistit povinnost žalované plnit řádně předmět smlouvy právě již od [datum], resp. [datum] tak, aby se změna v distributorovi tiskovin žalobkyně nedotkla předplatitelů. Sankce za různorodá pochybení při doručování tiskovin žalovanou po celou dobu platnosti smlouvy (tedy nikoliv jen v lednu [rok]) byla upravena samostatně v reklamačním řádu (příloha [číslo] smlouvy), jak správně konstatoval soud I. stupně. Žalovaná, která znění předmětné smlouvy, včetně ujednání o smluvní pokutě v čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy, jako první navrhla, nemůže úspěšně namítat neurčitost či nesrozumitelnost takového ujednání.

24. Soud I. stupně dále správně uzavřel, že žalobkyni nárok na zaplacení jednorázové smluvní pokuty ve výši [částka] dle čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy vznikl, neboť žalovaná porušila svou smluvní povinnost tím, že svým zaviněním nezapočala řádně a včas s poskytováním služby ohledně podstatné části tiskovin dne [datum] (resp. v nejblíže následující pracovní den, kdy tiskoviny budou vycházet). V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] (první pracovní den po [datum]), kdy mělo dojít k doručení Hospodářských novin a týdeníku Respekt předplatitelům, činil koeficient nedoručení tiskovin 29,08 %. Takové množství lze zcela jistě považovat za podstatnou část tiskovin. Pokud žalovaná vytkla soudu I. stupně, že při zjišťování množství reklamací ke dni [datum] vyšel výhradně z interního systému žalobkyně [příjmení], kdy navíc není zřejmé, jaké byly důvody jednotlivých reklamací a zda se vztahovaly právě k datu [datum], pak odvolací soud uvádí, že žalovaná v průběhu řízení nepředložila žádný důkaz o tom, že by reklamací mělo být jiné množství nebo z jiných důvodů. Naopak z výslechu svědků v řízení před soudem I. stupně vyplynulo, že data ze systému Mikropost odpovídala realitě:„ v den zahájení služby [datum] se začaly šíleným tempem nabalovat reklamace na nedoručení, na straně žalobkyně bylo zahlceno call centrum, bylo nutno nasazovat brigádníky a zajistit externí call centrum, reklamace byly evidovány v systému Mikropost, 75 % - 80 % byly reklamace na absolutní nedoručení, zbytek bylo doručení nekvalitní, až v únoru nebo březnu [rok] rozběhla žalovaná standardizovaný proces reklamačního managementu“ (svědek [příjmení] [příjmení]),„ dne [datum] doručování zkolabovalo, resp. doručovalo se s vysokou chybovostí v několika desítkách procent, call centrum žalobkyně bylo zcela zahlceno reklamacemi“ (svědek [příjmení] [příjmení]),„ na začátku roku 2018 byla chybovost v doručení více než třetina, při řešení problémů byla odezva od žalované minimální“ (svědek [příjmení] [příjmení]),„ [datum] nastal katastrofální stav, žalobkyně musela nabrat externí call centrum, problém trval 3 měsíce“ (svědkyně [příjmení] [příjmení]),„ na záčátku roku 2018, když po vánočních svátcích přišel do redakce, jim bylo sděleno, že zkolabovala distribuce, že na většinu míst se nedostatnou noviny žalobkyně k předplatitelům, osobně roznášel [příjmení] noviny předplatitelům v obvodu [obec a číslo] a 8, v [obec] takto chodilo hodně lidí“ (svědek [příjmení] [příjmení]). Zásadní chybovost v distribuci tiskovin žalovanou po datu [datum] evidoval i jiný vydavatel, Vltava Labe Media, jak vyplynulo z výslechu svědka [jméno] [příjmení].

25. Zavinění žalované na řádném započetí služby pak spočívá v tom, že její smluvní partner, společnost [právnická osoba], nezajistil dostatečný počet doručovatelů či přístup do objektů tak, aby mohly být tiskoviny doručeny do schránek předplatitelů. V čl. VI. odst. 6.2. smlouvy bylo ujednáno, že distributor (žalovaná) je oprávněn využít k provedení služeb dle této smlouvy třetí osoby, za které však přebírá vůči vydavateli (žalobkyni) odpovědnost za plnění tak, jako by tato prováděl sám, na což poukázal i soud I. stupně. Žalovaná navíc v čl. I. odst. 1.1. smlouvy mimo jiné prohlásila, že má vybudován funkční systém distribuce tisku v ČR.

26. Soud I. stupně se dále k námitce žalované zabýval přiměřeností smluvní pokuty a tím, zda jsou dány podmínky pro její moderaci (§ 2051 o. z.). Soud I. stupně přiléhavě vysvětlil, že smluvní pokuta podle čl. VIII. odst. 8.2. smlouvy byla sjednána k zajištění povinnosti žalované řádně a včas zahájit službu, tedy aby vlivem změny distributora tisku nedošlo k výpadkům či problémům s doručováním tiskovin předplatitelům. Hodnotou a významem zajišťované povinnosti byl zejména předplatitelský kmen žalobkyně, který tvořil příjmy žalobkyně v řádu stovek milionů Kč. Svědek [jméno] [příjmení] poukázal na to, že ztráta předplatitelů vede nejen k finančním ztrátám ve formě prodaných výtisků, ale také z tržeb z inzerce, které se u žalobkyně pohybují ve výši půl miliardy Kč. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že počet odhlášených předplatitelů byl v souvislosti s reklamacemi na začátku roku 2018 obrovský. Žalované bylo známo, že účelem sjednané smluvní pokuty bylo zajištění připravenosti distributora k plnění služby jako celku, tedy od vytištění až po doručení tiskovin do schránek klientům žalobkyně, byla jí známá výše smluvní pokuty, kterou měla žalobkyně k zajištění stejné povinnosti sjednanou s Českou poštou, s. p. Výše smluvní pokuty byla výsledkem dlouhodobého jednání smluvních stran, kdy se počítalo i s částkou [částka]. Výsledná ujednaná výše smluvní pokuty [částka] je podle odvolacího soudu přiměřená s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, jak správně uzavřel soud I. stupně. Důvody pro její snížení nejsou dány.

27. Odvolací soud s ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., jakož i výroku o nákladech státu, který odpovídá § 148 odst. 1 o. s. ř.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení odpovídající nákladům právního zastoupení ve výši [částka], které sestávají z odměny za dva úkony právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) a k) AT, paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1, 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka]. Jejich zaplacení odvolací soud uložil neúspěšné žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.