o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 172/2015-543,

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím (výrok I.). Dále zamítl žalobu s návrhem na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.). Současně uložil sud I. stupně žalované povinnost k náhradě nákladů řízení žalobce ve výši [částka] (výrok III.) a nepřiznal Českému státu náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení [částka] jakožto náhrady škody, která byla způsobena nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Břeclavi v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 10/2012 ve věci žalobce proti [právnická osoba] o zaplacení [částka] s příslušenstvím. Dne 8. 6. [číslo] podal žalobce u Okresního soudu v Břeclavi návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal [právnická osoba] nakládat s nemovitostmi, jež byly tehdy v jejím vlastnictví, a to s budovou [adresa] postavenou na pozemku st. [parcelní číslo], pozemkem st. [parcelní číslo] a pozemkem poz. parc. [číslo] zapsanými v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Vavřinec, část obce a katastrálního území Chmeliště, a dále s budovou [adresa] postavenou na pozemku st. p. [číslo] pozemkem st. p. [číslo] pozemkem parc. [číslo] zapsanými v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno – venkov, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Ivančice, část obce a katastrálního území Letkovice Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 10/2012-100, návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl v celém rozsahu a nařídil předběžné opatření, jímž uložil [právnická osoba] s.r.o. povinnost zdržet se převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem nacházejícím se v obci [obec] i v obci [obec]. Usnesení o nařízení předběžného opatření bylo vydáno dne [datum] a v zákonné třídenní lhůtě od jeho vydání dle § 76c odst. 3 o. s. ř. mělo být odesláno oběma příslušným katastrálním úřadům nejpozději dne [datum], což byl pátek. Usnesení však bylo soudem doručeno Katastrálnímu úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora dne [datum]. Příslušný katastrální úřad však již zápis usnesení o nařízení předběžného opatření ve vztahu k budově [adresa] v obci [obec], katastrálním území Chmeliště neprovedl, neboť dne [datum] povolil vklad vlastnického práva k této budově pro [právnická osoba] dle kupní smlouvy V [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

3. Přitom žalobce v řízení před Okresním soudem v Břeclavi vedeném pod sp. zn. 5 C 10/2012 ve věci samé uspěl v celém rozsahu, když toto řízení skončilo vydáním pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 10/2012-137, kterým bylo žalobě vyhověno a žalované [právnická osoba] byla uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] a náhradu nákladů řízení [částka]. V rámci exekuce vedené na majetek [právnická osoba] pro vymožení pohledávky přiznané tímto exekučním titulem (rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 10/2012-137) soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Havlíčkův Brod, pod sp. zn. [číslo jednací], byly zpeněženy další (jiné) nemovitosti společnosti za [částka], k uspokojení pohledávky žalobce došlo v rozsahu [částka], jinak byla exekuce bezúspěšná, neboť se nepodařilo nalézt jiný postižitelný majetek [právnická osoba]

4. Svůj nárok uplatnil žalobce s tím, že v případě včasného zásahu soudu mohl být uspokojen se svou pohledávkou za [právnická osoba] také z prodeje ušlé nemovité věci.

5. Soud I. stupně ve věci uzavřel, že nemovité věci, jejichž převod byl omezen předběžným opatřením, které nebylo včas doručeno katastrálnímu úřadu, byla prodána za cenu Kč [datum] [anonymizováno]. Znalecký posudek cenu nemovitosti určil nižší, Kč [částka] [anonymizováno] a pozemků celkem [částka] [anonymizováno], celkem určil cenu nemovitostí jako celku ve výši Kč [částka] [anonymizováno]. Soud z této ceny vycházel, neboť je pro posouzení výše škody nejspravedlivější, aby určenou cenu znalcem soud ponížil o skutečnou částku, která byla žalobci vyplacena tj. Kč [částka] [anonymizováno] a výslednou částku určil ve výši [částka], která odpovídá škodě, která byla žalobci postupem soudu způsobena. Ve zbývající části nároku žalobu zamítl.

6. Proti výroku I. rozsudku soudu I stupně podala žalovaná řádné a včasné odvolání, v němž namítla nesprávnost závěrů soudu I. stupně. Zdůraznila, že žalobce neodporoval úkonu svého dlužníka [právnická osoba] s.r.o. v podobě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou byly převedeny předmětné nemovité věci na společnost [právnická osoba] Žalovaná je však vždy zásadně„ posledním dlužníkem v řadě“ a odpovědnost žalobce tak povinnost žalované k náhradě škody vylučuje. Žalovaná navíc zdůrazňovala, že k převodu nemovitých věcí došlo až po vydání předběžného opatření. Soud I. stupně se řádně nevypořádal s námitkami žalované vznesenými proti závěrům znalce.

7. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

8. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Po přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku a postupu soudu I. stupně předcházejícího vydání napadeného rozsudku dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

9. Odvolací soud shledal, že ve věci samé soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu. Soud prvního stupně také správně aplikoval dotčená ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

10. V tomto případě jde o odpovědnost státu za škodu způsobenou žalobci nesprávným úředním postupem soudu porušením povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě podle § 13 odst. 1 věta druhá z. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Předpoklady odpovědnosti státu za škodu jsou v takovém případě následující: 1) nesprávný úřední postup v podobě porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, 2) vznik škody či jiné újmy na straně poškozeného žalobce, 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem (porušením uvedené povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě) a vznikem škody.

11. V této věci již odvolací soud dříve rozhodoval usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 91 Co 233/2016-163 a dále usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 91 Co 398/2018-442, kterými zrušil první rozhodnutí soudu I. stupně v této věci a v nichž konstatoval, že Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ procesní soud“) v tomto případě porušil povinnost učinit úkon ve stanovené lhůtě, neboť občanský soudní řád stanoví v ust. § 76c odst. 3 zákonnou třídenní lhůtu k odeslání stejnopisu usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí (jde-li o nemovitou věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí), příslušnému katastrálnímu úřadu; přičemž v tomto případě uvedená třídenní lhůta počala běžet dnem [datum], kdy bylo usnesení o předběžném opatření vydáno, poslední den lhůty připadl na den [datum]. Usnesení o předběžném opatření bylo příslušnému katastrálnímu úřadu odesláno procesním soudem dne [datum]. K porušení povinnosti učinit úkon ze strany procesního soudu (a tedy nesprávnému úřednímu postupu) došlo. Dále bylo zjištěno, že žalobce disponuje vykonatelným exekučním titulem pro předmětnou pohledávku, přičemž v exekuci vedené na majetek [právnická osoba] pro vymožení pohledávky přiznané tímto exekučním titulem bylo vymoženo k uspokojení žalobce [částka], jinak byla exekuce bezúspěšná, neboť se nepodařilo nalézt jiný postižitelný majetek [právnická osoba] Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 50 Cm 235/2013-89, které nabylo dne [datum] právní moci, byla [právnická osoba] s.r.o. zrušena s likvidací a ustanoven likvidátor.

12. Soud I. stupně doplnil dokazování znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] Znalecký ústav měl určit obvyklou cenu souboru nemovitostí označených jako budova [adresa] na pozemku [parcelní číslo] a pozemek p. [číslo] v obci [obec], kat. území [část obce], jako celku ke dni [datum] a podle stavu ke dni [datum]. Dle obsahu znaleckého posudku byly oceňovány jednoznačně mimo stavby domu [adresa] na pozemku [parcelní číslo] také pozemky - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 153 m2 – tedy zřejmě pozemek [parcelní číslo] a dále ostatní plocha o výměře 1421 m2 – tedy zřejmě pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [část obce], obec Vavřinec Cena určená posudkem jako cena obvyklá byla vyčíslena jako cena souboru nemovitých věcí ve výši [částka] Cena za stavbu dle znaleckého posudku byla určena na [částka]

13. Podle výsledků dokazování (a rovněž podle samotného obsahu žaloby) ušla z majetku dlužníka [právnická osoba] výhradně budova [adresa], stojící na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obec Vavřinec, a to kupní smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím ze dne [datum]. Dle obsahu spisu pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Vavřinec jsou sice nyní ve vlastnictví [právnická osoba], která však zřejmě nabyla pozemky právě v rámci exekučního řízení, neboť usnesením soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Havlíčkův Brod ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byla určena cena právě těchto pozemků a ohledně těchto pozemků byla také následně vydána dražební vyhláška. Ostatně při odvolacím jednání stvrdil tuto skutečnost i sám žalobce, s tím že částka vyplacená žalobci v exekučním řízení ve výši [částka] byla získána právě z prodeje těchto nemovitých věcí.

14. Dle usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Havlíčkův Brod, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle něhož z rozdělované podstaty ve výši [částka] byly uspokojeny pohledávky soudního exekutora ve výši Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a poté žalobce ve výši [částka].

15. Dle obsahu spisu Policie ČR sp. zn. KRPB [číslo] byly zahájeny úkony trestního řízení dne [datum] proti obviněnému [jméno] [příjmení] po trestním oznámení žalobce ze dne [datum] pro přečin poškození věřitele. Policie věc odložila usnesením ze dne [datum] s tím, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání a nepodařilo se prokázat úmysl poškodit věřitele ve smyslu § 222 trestního zákoníku. V průběhu trestního stíhání využil obviněný [jméno] [příjmení] práva nevypovídat. [jméno] [příjmení] ve svém vysvětlení neuvedla nic bližšího ohledně převodu nemovitých věcí ze [právnická osoba] s.r.o. na společnost [právnická osoba] V trestním spise jsou založeny příjmové pokladní doklady, dle nichž byla kupní cena ve výši [částka] složena před podpisem kupní smlouvy v několika hotovostních platbách, vždy nižších než [částka].

16. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byla zamítnuta stížnost proti usnesení Policie České republiky ze dne [datum] o odložení podezření ze spáchání přečinu poškození věřitele. V odůvodnění usnesení je výslovně konstatováno, že způsob placení kupní ceny podlimitními hotovostními platbami se skutečně může jevit jako podezřelý.

17. Podle § 13 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 1212/2013 O vztah příčinné souvislosti se jedná pouze tehdy, vznikla-li škoda jako bezprostřední následek zaviněného porušení právní povinnosti (protiprávního jednání) a tato skutečnost musí být postavena najisto. Ne každý následek, kterému lze přičítat jistou souvislost s předchozím protiprávním jednáním, je s ním nutně v příčinné souvislosti. Je tomu tak pouze tehdy, pokud vztah příčiny a následku je bezprostřední (nesmí dojít k přetržení příčinné souvislosti musí jít o jedinou nebo hlavní příčinu, bez které by následek nenastal.

19. Odvolací soud je v tomto řízení vázán právním názorem Nejvyššího soudu uvedeného v jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 30 Cdo 996/2021-627, dle něhož nebude-li v dalším řízení možné na základě konkrétních skutkových zjištění učinit závěr, že žalobce v případě podání žaloby o odporovatelnost mohl reálně očekávat uspokojení své pohledávky, není možno učinit závěr, že její nepodání je bez dalšího skutečností, která přerušuje příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou.

20. Po poučení a výzvě odvolacího soudu žalovaná žádné další dokazování nenavrhla a v řízení tak neprokázala závěr, že žalobce v případě podání žaloby o odporovatelnost mohl reálně očekávat uspokojení své pohledávky, neboť dříve provedené dokazování dle závěrů Nejvyššího soud k tomuto závěru nepostačovalo.

21. Již dříve tedy bylo prokázáno porušení povinnost učinit úkon ve stanovené lhůtě. Dle shora uvedeného závěru nebyla příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody přetržena, neboť žalovaná neunesla v řízení své důkazní břemeno.

22. Pokud jde o výši škody, odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně po řádně doplněném dokazování znaleckým posudkem.

23. Jestliže žalovaná vznesla námitky proti znaleckému posudku, omezila se na výtky, aniž by byla doložena možnost jiného řešení ocenění, které provedl znalecký ústav s užitím odborných znalostí.

24. Pokud jde o exekuční řízení, bylo prokázáno přednostní postavení pohledávky žalobce a bylo rovněž doloženo pouze uspokojení, jež bylo v řízení zohledněno tak, jak je uvedeno shora.

25. Odvolací soud z výše uvedených důvodů postupoval podle ustanovení § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku ad I. potvrdil jako věcně správný, včetně věcně správného výroku ad III. o náhradě nákladů řízení, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. a včetně výroku ad IV. o nákladech státu, který odpovídal znění § 148 odst. 1 o. s. ř. a contrario.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2, za použití § 142 odst. 1 o. s. ř, když žalobce měl v odvolacím řízení úspěch. Žalobci v odvolacím řízení vznikly náklady s právním zastoupením, když zástupce žalobce učinil v odvolacím řízení úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání žalované, účasti u jednání odvolacího soudu dne [datum], podané dovolání a soudní poplatek za dovolání ve výši [částka], vyjádření ze dne [datum] a účasti u jednání odvolacího soudu dne [datum]. Za jeden úkon právní služby náleží [částka], za paušální náhradu nákladů [částka], DPH náleží ve výši 21 %.