o [částka], k odvolání žalobců a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7 C 447/2020-160
JUDr. Aleš Nezdařil · Rozhodnutí ze dne 20. 7. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Nezdařila a soudkyň a JUDr. Blanky Trávníkové a Mgr. Markéty Jiráskové v právní věci
žalobců: a) [jméno] [jméno], narozen [datum]
bytem [adresa]
b) [jméno] [příjmení], narozena [datum]
bytem [adresa]
oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupen advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o [částka], k odvolání žalobců a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7 C 447/2020-160
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobcům [částka] (výrok I.). Žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení (výrok II.).
2. Předmětem sporu je zaplacení částky [částka]. Žalobci požadovali tuto částku na žalovaném s tím, že žalobci uzavřeli s žalovaným kupní smlouvu, kterou od žalovaného kupili nebytový prostor [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] to vše v katastrálním území Karlín, obec Praha. Žalovaný uvedl žalobce při koupi v omyl, že k nebytovému prostoru náleží i„ výklenek“, který však k uvedenému prostorou nenáležel a vlastnictví k výklenku žalobci kupní smlouvou nenabyli. Žalobci tedy předmětnou částkou uplatnili nárok na zaplacení částky odpovídající ceně„ výklenku“. Soud I. stupně uzavřel, že omyl byl omluvitelný, když zejména zdůraznil, že převáděna byla dle údaje na smlouvě plocha o výměře 155 m2, když prostor bez výklenku má dle přesného přeměření 151 m2. [příjmení] výklenku je přitom 17 m2. Žalobci tak fakticky nabyli to, co bylo popsáno ve smlouvě. Žalobci také při koupi nezachovali dostatečnou míru opatrnosti.
3. Proti rozsudku soudu I. stupně v plném rozsahu podali řádné a včasné odvolání žalobci, kteří namítli nesprávnost rozhodnutí s tím, že žalovaný se dopustil nekalého jednání a poškodil žalobce. Žalobci navrhli zrušení rozsudku soudu I. stupně.
4. Rovněž žalovaný podal řádné a včasné odvolání proti části rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, když v této části je rozsudek soudu I. stupně nesprávné a pro rozhodnutí soudu I. stupně nebyl zákonný důvod.
5. Účastníci v dané věci souhlasili s tím, aby odvolací soud o opravném prostředku rozhodl bez nařízení odvolacího jednání. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 214 odst. 3 o. s. ř., přičemž odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. o. s. ř. Po přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku a postupu soudu I. stupně předcházejícího vydání napadeného rozsudku dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobců není důvodné. Nedůvodným shledal i odvolání žalovaného proti rozhodnutí o nákladech řízení.
6. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými závěry soudu I. stupně. Podle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] převedl žalovaný na žalobce jednotku zahrnující nebytovou jednotku na adrese [adresa], že nebytový jednotka se sestává z těchto místností - sklad, sklad, příruční sklad, příruční sklad, sociální zázemí, předsíň, WC, chodba, dílna, kancelář, kancelář, šatna, že podlahová plocha nebytového prostoru činila 155,10 m2, že kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. Dle článku IV. kupní smlouvy prodávající prohlásil, že na jednotce neváznou práva třetích osob a ani na právních titulech nejsou vady, které by mohly zapříčinit zpochybnění vlastnického práva k jednotce.
7. Dle inzerátu zveřejněného na webových stránkách [webová adresa] předmětná nebytová jednotka byla nabízena k prodeji, kdy užitná plocha měla činit 155 m2 a cena za metr čtvereční byla stanovena na [částka], celková kupní cena byla ve výši [částka].
8. Dále podle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] vlastníkem předmětné nebytové jednotky byl žalovaný, když podíl na společných částech spojený s jeho vlastnictvím je [číslo]. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] vlastníky předmětné nebytové jednotky jsou žalobci, kdy tuto mají ve společném jmění manželů.
9. Podle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] předmětná jednotka sestává z těchto místností-sklad, sklad, příruční sklad, příruční sklad, sociální zázemí, předsíň, WC, chodba, dílna, kancelář, kancelář, šatna, že podlahová plocha, která sestává z prodejny, chodby, skladu (do dvora), předsíně, kuchyňky, záchodu, sprchy, kanceláře, že cena jednotky byla po zaokrouhlení stanovena na [částka]. Na schématu jednotky na straně 18 posudku je uvedeno, že prostor se skládá z prodejny o výměře 117,33 m2, předsíně o výměře 4,95 m2, kuchyňky o výměře 1,79 m2, záchodu o výměře 1,75 m2, sprchy o výměře 2,13 m2, kanceláře o výměře 13,34 m2, příručního skladu o výměře 11,35 m2, chodby o výměře 6,48 m2, celkem výměra činí 159,12 m2.
10. Dle předávacího protokolu nebytového prostoru ze dne [datum] předmětem předání byla nebytová jednotka [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo]. Součástí jednotky jsou ocelové výlohy, plynový kotel, deskové radiátory, obklady a dlažby, sanitární zařízení. Byl zapsán stav vodoměru. Přebírající podepsal, že se podpisem protokolu seznamuje se stavem jednotky a tuto jednotku přebírá. Jako předávají je podpis s razítkem MAREKdevelopment a přebírající je zřejmě podpis žalobkyně b).
11. Podle výsledků místního šetření ze dne [datum] nebytová jednotka se skládá z hlavního obdélníkového prostoru, který je z jedné strany souběžný s ulicí [ulice], a má zde výlohy. Tento prostor je členěn na hlavní prodejní plochu, sociální zázemí WC s kuchyňkou a kancelářský prostor. Laserovým metrem, který použil jednatel žalované, bylo zjištěno, že přímo prostor má rozměr 151,96 m2 (12,418 m * 12,237m). Za posuvnými dveřmi zabudovanými v nosné zdi o šířce 80 cm se nachází výklenek, který se skládá ze dvou místností – chodbičky ve tvaru písmena„ E“ bez prostředního zubu, v pravé části výběžku je však zkosený strop s ohledem na schodiště vedlejší budovy. Rozměr bez zkosené části je 5.99 m2. Další místnost je v pravém úhlu k té první, má rozměr 10,33 m2. Do výklenku je jediný přístup a to prostřednictvím posuvných dveří z nebytového prostoru žalobců. Při pohledu na výklenek ze dvora bylo zjištěno, že je součástí budovy, která je kolmo k budově, ve které se nachází hlavní obchodní prostor.
12. Podle ustanovení § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
13. Podle ustanovení § 584 odst. 1 o. z. týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. Podle odstavce 2 bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.
14. Podle ustanovení § 1728 odst. 2 o. z. při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
15. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že žalobci jednali při uzavření předmětné kupní smlouvy v omylu o tom, že součástí kupovaného nebytového prostoru je také„ výklenek“. Správný byl rovněž závěr soudu I. stupně, že žalobci nezachovali dostatečnou míru opatrnosti. Správný stav prostoru je dle výsledků místního šetření patrný pouhým pohledem oka, nesouhlasil popis místností prostoru uvedený v kupní smlouvě a rozdíl výměry se sporným prostorem a bez něj je podstatným a rozdílným oproti výměře uvedené v popisu kupní smlouvy.
16. Za podstatné má odvolací soud dále to, že žalobci fakticky nabyli nebytový prostor o výměře uvedené v kupní smlouvě, když prostor bez sporného„ výklenku“ je dle výsledků místního šetření 151,96 m2, v kupní smlouvě byl prostor popsán výměrou 155,10 m2. Přitom„ výklenek“ má výměru přibližně 17 m2. Podle výsledků dokazování tak žalobci nabyli nebytový prostor o rozměrech odpovídající téměř přesně popisu kupní smlouvy. V každém případě prostor s „ výklenkem“ by byl v podstatě o 15 m2 větší, než je popis předmětu koupě dle kupní smlouvy. Omyl žalobců se tak dle výsledků dokazování netýkal rozhodující okolnosti a dle § 584 o. z. by žalobci měli právo na přiměřenou náhradu. Žalobci však dle shora uvedeného na kupní smlouvu obdrželi to, co bylo v kupní smlouvě popsáno. Nárok uplatněný předmětnou žalobou tak není dán. Odvolací soud pro úplnost poznamenává, že navíc žalobci sami se na svém omylu podstatnou měrou podíleli tak, jak je popsáno shora, když i při velmi povrchní kontrole okolí pouhým okem byly faktické dispozice nebytového prostoru zjevné.
17. Odvolací soud z uvedených důvodů tedy potvrdil rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení, když zvláštní okolnosti tohoto případu odůvodňují rozhodnutí o nákladech řízení dle § 150 o. s. ř. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že se žalovaný svým lehkomyslným jednáním bez vynaložení pečlivosti podílel na omylu žalobců a přivedl tak žalobce do situace, která je vedla k zahájení předmětného řízení. Za této situace je spravedlivým řešením rozhodnutí, které o nákladech učinil soud I. stupně.
18. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 1 o. s. ř, když dle výsledku odvolacího řízení nenáleží náhrada nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť oba byli se svým odvoláním v odvolacím řízení neúspěšní.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.