pro [část Prahy] dne 26. ledna 2023 sp.zn. 2 T 79/2020 a rozhodl

1. Napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 byl obž. [jméno] [příjmení] uznán vinným přečinem nepřímého úplatkářství dle § 333 odst.1 tr.řádu pro skutek spočívající v tom, že v pozici prostředníka mezi bývalým ředitelem Vazební věznice Praha Ruzyně Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození] a osobami usilujícími o přemístění odsouzeného [jméno] [příjmení], [datum narození] z Věznice Znojmo, kde v té době vykonával trest odnětí svobody, do Vazební věznice Praha-Ruzyně, převzal dne [datum] v rámci předstíraného převodu realizovaného příslušníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů vystupujícím pod jménem [jméno] zálohu ve výši 20.000 Kč, z níž si činil nárok na peněžní odměnu a náhradu vynaložených nákladů ve výši 5.000 Kč s tím, že bude působit na Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], kterému tuto částku formou sponzorského daru předá, aby z titulu své funkce ředitele Vazební věznice Praha-Ruzyně co možná nejdříve zařídil přemístění odsouzeného [příjmení] [jméno] a následně vydal kladné stanovisko k žádosti jmenovaného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Za tento přečin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců.

2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání obž. [jméno] [příjmení]. V jeho odůvodnění namítá, že nelze souhlasit se závěrem obvodního soudu, že by svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty tohoto přečinu, kdy podstatným se jeví skutkový znak, že by svým vlivem působil na výkon veřejné osoby. Pojem vliv znamená schopnost obžalovaného reálně působit na úřední osobu tak, aby svými schopnostmi dosáhl kýženého efektu. Ačkoli judikatura pojem„ vlivu“ neřeší, dospívá k závěru, že postačí, že obžalovaný u úřední osoby skutečně intervenoval, přičemž výsledek intervence je nepodstatný. V daném případě je na místě se zabývat otázkou zda sociální postavení pachatele mohlo mít na úřední osobu vůbec nějaký vliv, jehož důsledkem by bylo konkrétní jednání úřední osoby. Je zde tedy zásadní otázkou, zda by on jako bývalý vězeň mohl mít jakýkoli reálný vliv na ředitele věznice. Nabízí se otázka, co by z toho bývalý ředitel pan [příjmení] měl, a to za situaci, kdy byl pravomocně zproštěn z obžaloby pro přijetí úplatku. Obvodní soud pochybil, pokud opětovně k otázce vlivu nevyslechl pana [příjmení], který byl v procesním postavení obžalovaného slyšen k obvinění přímého úplatkářství., nikoli nepřímého úplatkářství. Je zde tedy značná pochybnost o úmyslu působit nebo intervenovat u úřední osoby s cílem docílit toho, že tato úřední osoba bude nějak konat. Bez zodpovězení otázky, zda měl nějaký reálný vliv na danou úřední osobu nelze mít za prokázanou subjektivní stránku. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí otázkou skutečného reálného vlivu obžalovaného na úřední osobu nijak nezabýval. Pan Horák sám o sobě ani neměl rozhodující slovo v záležitostech, které po něm obžalovaný měl požadovat. Je tedy otázkou, zda by vůbec mohl mít na něj vliv, pokud pan [příjmení] ani objektivně nemohl požadavky vyplnit. Dále poukazuje i na závěr Nejvyššího soudu ČR, že nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému projednání.

3. V této trestní věci odvolací soud rozhoduje již podruhé, když ve svém prvním rozhodnutí – usnesení ze dne 29.3.2022, sp.zn. 9 To 53/2022 zamítl odvolání státního zástupce podaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21.12.2021, sp.zn. 2 T 79/2020, kterým byli obž. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby pro skutek spočívající v tom, že v blíže nezjištěné době od [datum] do [datum], obžalovaný [jméno] [příjmení], v té době v pozici ředitele Vazební věznice Praha – Ruzyně, v [obec], případně v místě svého bydliště, si nechal od obžalovaného [jméno] [příjmení] slíbit úplatek v podobě sponzorského daru jím řízenému fotbalovému klubu FK Lhota v přesně nestanovené výši v řádu desetitisíců za to, že z titulu své funkce a co možná nejdříve zařídí přemístění odsouzeného [jméno] [příjmení], [datum narození] vykonávajícího v té době trest odnětí svobody ve Věznici Znojmo, do Vazební věznice Praha-Ruzyně, kde by následně bez ohledu na další okolnosti vydal kladné stanovisko k žádosti jmenovaného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, přičemž obžalovaný [jméno] [příjmení] figuroval v této záležitosti jako jeden z prostředníků mezi obžalovaným a dalšími osobami, které usilovaly o zmíněné přemístění odsouzeného [jméno] [příjmení], za což převzal zálohu ve výši 20.000 Kč za účelem jejího předání obžalovanému dne [datum] v rámci předstíraného převodu realizovaného příslušníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů pod jménem [jméno], v souvislosti s výše popsanou dohodou obžalovaný poté, co se od obžalovaného [příjmení] dozvěděl údaje o osobě, jejíž přemístění bylo požadováno, aniž by k tomu existoval služební důvod, vydal pokyn své asistentce [jméno] [příjmení], aby provedla lustraci odsouzeného [jméno] [příjmení], [datum narození] ve Vězeňském informačním systému, kdy tato následně, aniž by znala skutečný důvod lustrace a byla si tak vědoma její neoprávněnosti, dne [datum] v 9:27 hod. v prostorách Vazební věznice Praha - Ruzyně vstoupila ze služební počítačové sestavy [číslo] pod svým loginem VEZSLU/01Dusi a za využití jedinečného hesla do Vězeňského informačního systému, ve kterém provedla lustraci jmenovaného odsouzeného a zjištěné údaje následně předala obžalovanému [příjmení]. [příjmení], uvedeným jednáním měl porušit své povinnosti vyplývající z § 45 odst. 1 písm.a), b) a § 46 odst. 1 zák.č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tedy dodržovat služební kázeň spočívající v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů a zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby, zejména nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody a současně jednal v rozporu s § 4 odst. 2 nařízení č. 20/2005 generálního ředitele Vězeňské služby ČR o provozu výpočetní techniky ve Vězeňské službě České republiky, podle něhož uživatel využívá počítačovou síť a její služby pouze pro plnění svých služebních (pracovních) úkolů v rámci svých přístupových práv a v souladu s účelem, ke kterému je počítačová síť určena, čímž se měl obž. Ing. [jméno] [příjmení] dopustit zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 3 písm.b) tr. zákoníku, přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací dle § 230 odst. 2 písm.a) tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 329 odst. 1 písm.a) tr. zákoníku, a obž. [jméno] [příjmení] zločinu podplacení dle § 332 odst. 2 písm.b) tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm.a) tr. zákoníku, spáchaný formou návodu dle § 24 odst. 1 písm.b) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že označené skutky jsou trestnými činy.

4. K dovolání nejvyššího státního zástupce podaného v neprospěch obou obžalovaných Nejvyšší soud České republiky svým usnesením ze dne 30.11.2022, sp.zn. 6 Tdo 793/2022 zrušil ve vztahu k obž. [jméno] [příjmení] usnesení Městského soudu v Praze i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 a pouze ve vztahu k tomuto obžalovanému věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 6, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodnul. V případě obž. Ing. [jméno] [příjmení] bylo dovolání odmítnuto.

5. Městský soud v Praze jako soud odvolací z podnětu podaného odvolání přezkoumal dle § 254 odst. 1, odst. 2 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost výroků napadeného rozsudku, stejně tak správnost postupu řízení, které předcházelo jeho vyhlášení, a to z hlediska vytýkaných vad. Na podkladě přezkumu věci v rozsahu předpokládaném v ustanovení § 254 odst. 1 tr. řádu pak odvolací soud dospěl k následujícím závěrům.

6. Jak bylo konstatováno již v prvém rozhodnutí odvolacího soudu, právo na obhajobu odvolatele bylo plně respektováno. Obvodní soud řádně vyslechl oba obžalované, svědka [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení], svědkyni [jméno] [příjmení], svědkyni [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení], svědkyni [jméno] [příjmení], svědkyni [jméno] [příjmení], svědkyni [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení]. Dále byly k důkazu přehrány audiozáznamy a provedeny listinné důkazy.

7. O návrhu odvolatele na opakovaný výslech Ing. [příjmení] k zodpovězení otázky, jaký vliv měl obž.Mezei na jeho osobu, obvodní soud řádně rozhodnul, když tento návrh jako nadbytečný zamítnul. Odvolací soud se s tímto závěrem o nadbytečnosti ztotožnil, když Ing. [příjmení] byl v hlavním líčení již vyslechnut a vypovídal i o vzájemném vztahu mezi ním a obž.Mezeiem. Nejvyšší soud České republiky pak ve svém rozhodnutí sám konstatuje, že se nejeví nutným jakkoli doplnit provedené dokazování, kdy pokud nastane případně potřeba k doplnění dokazování, nic nebrání obvodnímu soudu, aby tak učinil.

8. Hodnocení provedených důkazů je doménou soudu prvého stupně, kdy odvolací soud z podnětu podaného odvolání v rámci svého přezkumu je oprávněn posuzovat, zda nalézací soud hodnotil tyto důkazy tak, jak mu ukládá § 2 odst.6 tr.ř., tedy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na odpovědném uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu ve všech vzájemných souvislostech, zda nepostupoval jednostranně, zda některé důkazy nepominul. V daném případě je však zároveň obvodní soud i odvolací soud vázán § 265s odst.1 tr.řádu, tedy že orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.

9. Trestného činu nepřímého úplatkářství dle § 333 odst.1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo sám nebo prostřednictvím jiného žádá, si dá slíbit nebo příjme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiné osoby působit na výkon pravomoci úřední osoby.

10. Podle konstantní judikatury trestný čin je dokonán již tím, že pachatel žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci veřejné osoby. Nevyžaduje se, aby u úřední osoby skutečně intervenoval. Kvalifikace skutku jako uvedený přečin dopadá i na ty případy, kdy pachatel jedná bez součinnosti s úřední osobou, na trestnost nemá vliv ani skutečnost, že úřední osoba není o úplatku vůbec informována (viz. rozhodnutí pod R 16/1981 nebo usnesení NS ČR ze dne 10.9.2014, sp.zn. 8 Tdo 1019/2014).

11. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí konstatuje, že již tím, že ze strany obž. [příjmení] vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byl vznesen požadavek na poskytnutí finanční částky pro Ing. [příjmení] formou sponzorského daru pro fotbalový klub, včetně výše jeho zálohy a odměny, za přemístění vězně [jméno] [příjmení] ml. z Věznice Znojmo do Vazební věznice Praha Ruzyně, je naplněna skutková podstata trestného činu dle § 333 tr.řádu. Obvodní soud má tyto skutečnosti oprávněně za prokázané provedenými důkazy. [příjmení] [příjmení] průběh jednání s Ing. [příjmení] a převzetí finanční částky nijak nepopírá, další skutečnosti jsou zachyceny v nahrávkách schůzek ve dnech [datum], [datum] i [datum], kdy byla částka 20.000 Kč obž. [příjmení] skutečně předána včetně následné dohody o odměně náhradě výdajů, kterou za to obdržel. [příjmení] [příjmení] se tedy slíbil, že se bude angažovat za finanční protiplnění, které převzal, v záležitosti přemístění [jméno] [příjmení] ml. a využije k tomu svého kontaktu na Ing. [příjmení], v té době ředitele Vazební věznice Praha Ruzyně, jehož také v této záležitosti následně oslovil, a tímto jednáním byl trestný čin nepřímého úplatkářství dle § 333 odst.1 tr.zákoníku dokonán a jeho skutková podstata naplněna.

12. Námitka odvolatele, že se obvodní soud vzhledem k právní kvalifikaci přečinem nepřímého úplatkářství dle § 331 odst.1 tr.řádu nedostatečně zabýval otázkou skutečného reálného vlivu obž. [příjmení] na osobu Ing. [příjmení] jako úřední osobu nemůže obstát. Z provedených důkazů vyplývá, že ani obž. [příjmení] a ani Ing. [příjmení] nepopřeli, že byli v předmětném období v kontaktu, kdy oba shodně uvedli, že se dlouhodobě neviděli a obž. [příjmení] kontaktoval obž. [příjmení] s dotazem ohledně svědka [jméno] [příjmení], který v té době vykonával trest odnětí svobody ve věznici Znojmo, kdy mu předal i lísteček s jeho osobními údaji Tato jejich obhajoba je podporována listinnými důkazy – provedenými odposlechy, z nichž vyplývá telefonická komunikace pouze ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] (č.l.498). Jiné období jejich kontaktů tyto listinné důkazy neprokazují. Sám obž. [příjmení] před soudem uvedl:„ pana [příjmení] jsem kontaktoval telefonicky myslím, už si to vlastně nepamatuji, vím, že jsem za ním pak do té [obec], jednou jsme měli schůzku na zastávce, druhá schůzka byla před fotbalovým klubem“. Ing. [příjmení] skutečnost, že o lustraci svědka [jméno] [příjmení] požádal svědkyni [příjmení], nijak nepopíral a jeho výpověď je v souladu s výpovědí svědkyně [příjmení]. Z provedených důkazů pak vyplývá, že lustrací nezjistil žádné relevantní informace, neboť žádnou žádost neměl [jméno] [příjmení] podanou a nemohlo tedy ani dojít tedy k žádnému užití získaných informací. Provedené důkazy tedy prokazují, že i přes obhajobou uváděné jiné sociální prostředí, ve kterém se pohybuje obž. [příjmení], Ing. [příjmení] na jeho žádost reagoval, byl s ním ve spojení a zajímal se o žádost obž. [příjmení] a lustraci nechal provést a o výsledcích a odmítnutí jej také informoval. Je zde tedy prokázána již taková povaha vztahu obž. [příjmení] k Ing. [příjmení], která plně naplňuje i skutkový znak že„ bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiné osoby působit na výkon pravomoci úřední osoby“.

13. Obvodní soud na základě provedeného dokazování upravil popis skutku, kdy totožnost skutku uvedená ve výroku o vině ve vztahu k popisu skutku uvedeným v obžalobě je zachována totožností jednání v podstatných okolnostech týkající se jednání obž. [jméno] [příjmení].

14. Odvolací soud pak přezkoumal napadený výrok o trestu. Obvodní soud při ukládání trestu vycházel z § 37 a § 39 tr.zákoníku. Zohlednil zejména polehčující okolnosti na straně obžalovaného i časový odstup od spáchání trestné činnosti. Zdůraznění výchovného účelu trestu a uložení podmíněného trestu odnětí svobody je tedy důvodné. Ve výměře trestu v polovině zákonné trestní sazby je pak zohledněna vyšší společenská škodlivost jednání obžalovaného. Zkušební doba pak byla stanovena ve spodní polovině zákonné výměry uvedené v § 82 odst.1 tr.zákoníku. Takto uložený trest nelze považovat za trest nepřiměřeně přísný.

15. Na základě výše uvedených skutečností bylo odvolacím soudem shledáno odvolání obžalovaného za nedůvodné.