o autorská práva k textům písní

1. Žalobou ze dne 18. 12. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému ochrany svých autorských práv k textům písní „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, stažení písní z veřejného prostoru, zdržení se dalšího šíření těchto děl, jakož i odškodnění ve výši 50% podílu na zisku žalovaného za roky [Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Žalobce tvrdí, že je autorem textů shora uvedených písní, a pokud píseň „[Anonymizováno]“ rozjela karieru žalovaného, má žalobce na této kariéře 50% podíl a nárok na 50 % ze zisků žalovaného. Jako důkazy svého autorství k písním žalobce označil svůj rukopis z roku [Anonymizováno] obsahující texty písní „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, vlastnoručně podepsaný žalovaným a další rukopisy z domu jeho rodičů a bunkru. Žalobcem psané texty písní jsou o několik let starší než žalovaným vydané písně. Autorství žalobce může prokázat také nahrávka rozhovoru s žalovaným z roku 2021 a svědectví sestry žalobce. Žalobce nemá zájem, aby žalovaný z jeho textů písní dále na úkor žalobce profitoval.

2. Podáním ze dne 10. 1. 2025 žalobce požádal soud o osvobození od soudních poplatků a zároveň podal návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením č. j. 9 C 29/2024-7 ze dne 20. 1. 2025, které nabylo právní moci dne 5. 2. 2025, soud návrh žalobce na vydání předběžného opatření odmítl. Usnesením č. j. 9 C 29/2024-18 ze dne 30. 4. 2025, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2025, soud přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.

3. Žalovaný se k návrhu na zahájení řízení vyjádřil podáním ze dne 29. 1. 2026 ve kterém uvedl, že tvrzení žalobce o jeho autorství k textům písní, jejichž autorství je dlouhodobě přisuzováno žalovanému, jsou nepodložená a postrádají jakýkoliv skutkový základ. Žaloba neobsahuje konkrétní skutkové okolnosti, za nichž by mělo k autorství žalobce dojít. Na druhou stranu existují skutečnosti, které naopak zcela jednoznačně potvrzují autorství žalovaného. Žalovaný je dlouhodobě veřejně prezentován jako autor písní „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, jakož i všech dalších písní z jeho tvorby a je jako autor textů veden rovněž v seznamu OSA – Ochranného svazu autorského. Žalobce nepředložil žádné důkazy, které by jeho tvrzené autorství činily, byť jen pravděpodobným. Podaná žaloba pak spadá do dlouhodobého vzorce jednání žalobce a jedná se o šikanózní zásah do osobních i majetkových práv žalovaného. Žalobce žalovaného dlouhodobě obtěžuje, zasílá mu nevyžádané zprávy, oslovuje média se lživými a urážlivými tvrzeními. Žalobce je opakovaně řešen Policií České republiky a byl též odsouzen ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] za spáchání zločinu vydírání a přečinu šíření poplašné zprávy, kdy poškozeným v trestní věci je právě žalovaný. U Okresního soud v Příbrami bylo pod sp. zn. [spisová značka] vedeno také řízení na ochranu osobnosti žalovaného, ve kterém soud shledal neoprávněný zásah žalobce do osobnosti žalovaného. Žalovaný navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout.

4. Ve věci bylo nařízeno první jednání na den 2. 2. 2026, na které se žalobce, ač řádně předvolán nedostavil.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.

6. Žalovaný je v databázi hudebních děl OSA, z.s. – Ochranného svazu autorského zapsán jako nositel práv – skladatel a textař k dílům: „[Anonymizováno]“, OSA kód: [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], „[Anonymizováno]“, OSA kód: [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], „[Anonymizováno] [Anonymizováno] tebe“, [Anonymizováno] kód: [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] a „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, OSA kód: [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]52[Anonymizováno][Anonymizováno]. U díla „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ je jako skladatel zapsán také [jméno FO] (zjištěno z výpisů z databáze OSA, z.s. k dílům „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“).

7. Z ostatních důkazů provedených při jednání soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé. Tyto důkazy pouze dokreslují vztah žalobce k žalovanému, když prokazují, že žalobce žalovaného opakovaně kontaktuje, a to i prostřednictvím třetích osob. Žalobce mu zasílá e‑mailové zprávy, obrací se na různá média s tvrzeními týkajícími se žalovaného a na svých profilech na sociálních sítích zveřejňuje různé příspěvky, které žalovaného očerňují.

8. Přestože žalobce ve svém žalobním návrhu označil některé důkazy, které měly prokazovat jeho autorství k textům písní „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, žádné důkazy k žalobě nepřiložil a na jednání ve věci samé, které se konalo dne 2. 2. 2026, se navzdory řádnému předvolání nedostavil. Tímto se žalobce vzdal možnosti být soudem náležitě poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako o. s. ř.) o tom, aby svá tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc doplnil a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení.

9. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) (dále jen jako „a. z.“) je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

11. Podle § 5 odst. 1 a. z. je autorem fyzická osoba, která dílo vytvořila.

12. Podle § 6 a. z. je autorem díla fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v seznamu předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.

13. Podle § 10 a. z. právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11 a. z.) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl. a. z.).

14. Podle § 11 odst. 2 a. z. autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.

15. Podle § 12 odst. 1 a. z., má autor právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

16. Podle § 40 odst. 4 a. z. právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

17. Podle § 153 o. s. ř. soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu. Vzhledem k tomu, že žalobce žádné důkazy na podporu svých tvrzení o svém autorství předmětných písní nepředložil, vycházel soud při posouzení autorství písní [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ pouze z důkazů předložených žalovaným.

18. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalovanému svědčí zákonná domněnka autorství textů předmětných písní ve smyslu ustanovení § 6 a. z., neboť autorem díla je fyzická osoba, jejíž jméno je obvyklým způsobem uvedeno u díla v seznamu předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, v konkrétním případě kolektivním správcem OSA z. s. a žalobci se v řízení nepodařilo prokázat, že by žalovaný autorem textů předmětných písní nebyl.

19. Ačkoliv žalobce tvrdil, že je autorem textů předmětných písní, neunesl svou povinnost tvrzení ohledně všech pro rozhodnutí významných skutečností, a zejména neunesl důkazní břemeno ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s § 120 odst. 1 o. s. ř. V žalobním návrhu totiž neuvedl všechny skutečnosti podstatné pro posouzení věci a svá skutková tvrzení zároveň nepodložil žádnými důkazy. Žalobce se navíc nedostavil k jednání nařízenému na den 2. 2. 2026, a to navzdory řádnému předvolání. Tím se připravil o možnost být soudem náležitě poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., a tedy i o možnost své žalobní tvrzení doplnit a předložit důkazy k jejich prokázání.

20. S ohledem na skutečnost, že žalovanému svědčí zákonná domněnka autorství a žalobce v řízení neunesl své důkazní břemeno ohledně tvrzeného autorství, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výroky I. až IV. tohoto rozsudku).

21. Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na formulaci jednotlivých žalobních nároků zvažoval i možnost částečného odmítnutí žaloby, a to z důvodu částečné neurčitosti některých žalobních petitů. Žalobce se totiž domáhal odstranění písní ze „všech hudebních platforem“ a stažení písní z playlistů „všech rádií“, což je formulace příliš obecná. Neurčitý je rovněž požadavek žalobce na zaplacení „50% podílu ze zisků žalovaného za roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno]“, neboť není jasné, z jakých konkrétních zisků má být tento podíl určen. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, nemohl jej soud vyzvat k upřesnění žalobních petitů. S ohledem na skutečnost, že žalobce neunesl důkazní břemeno ani ohledně samotného základu svého nároku, tedy tvrzeného autorství předmětných písní, rozhodl soud zamítavým výrokem, a to i přes částečnou neurčitost žalobních nároků. Ty by přitom za soudem zjištěného skutkového stavu neměly šanci na úspěch ani v případě jejich přesnějšího formulování.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř. ve spojení s § 151 o. s. ř. a žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal na náhradě těchto nákladů částku 15 064,50 Kč (výrok V. tohoto rozsudku). Žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, což znamená, že mu náleží náhrada nákladů potřebných pro jeho zastupování. Ty byly tvořeny odměnou advokáta podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 a § 9 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), ve výši 11 100 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 28. 1. 2026 a účast na jednání dne 2. 2. 2026) po 3 700 Kč, paušální náhradou hotových výdajů vynaložených advokátem ve výši 1 350 Kč za tři úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 2 614,50 Kč, kterou je advokát povinen ze své odměny a ze svých náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu

23. O lhůtě k plnění ve výroku o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 částí věty před středníkem o. s. ř.