o zaplacení 5 000 EURO s příslušenstvím

žaloba

1. Žalobkyně podala k Městskému soudu v Praze žalobu ze dne [datum] (datovaný dnem [datum]), návrh na zahájení řízení podaný podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne [datum], kterým se řízení o drobných nárocích zavádí. Podle příslušného formuláře na počátku došlo k označení příslušného soudu, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), když příslušný soud je dán bydlištěm (sídlem) žalovaného. Dále je reflektována přeshraniční povaha věci, když žalobkyně je se sídlem v Portugalsku a žalovaná má sídlo v České republice. Nárok žalobkyně je nárokem peněžitým, představující částku [částka], u kterého pak žalobkyně požaduje zákonný úrok, od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně je společností, která prostřednictvím webu www.sumfinity.com prodává ekonomická práva k obrazovým právům na fotografie vytvořené [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Tyto fotografie žalobkyně prodává jako omezené tisky [jméno FO], když k jejich užití jsou stanoveny exkluzivní podmínky. Žalovaná podle žaloby spravuje webovou stránku [Anonymizováno]:[Anonymizováno]/[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno].[Anonymizováno]/, na které je zobrazena fotografie s názvem [adresa], původně zveřejněné na webové adrese [Anonymizováno]://[Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/. Žalobce se o porušení autorského práva dozvěděl [datum] a následně vyhledal právní pomoc. Žalovaná na oficiální varování a rozpis nákladů a škod nikterak nereagovala, když žalobkyně žádala informace o rozsahu a trvání porušení autorského práva. Fotografie, u které je autorské právo porušeno, zůstává přístupná i ke dni [datum]. Žalobkyně pak žádá vzniklou škodu, u které uvádím že licenční poplatek s ohledem na dobu, po kterou je autorské dílo užíváno, činí částku [částka]. K uvedenému žádá navýšení o 100% za nezveřejnění jména fotografa, co představuje nedostatek uznání fotografa. Uvedená částka tak představuje [částka], když žalobce ve snaze využít řízení o drobných nárocích svůj požadavek snížil na částku [částka].

3. Závěrem žalobkyně uvadla, že nežádá, aby ve věci bylo nařízeno ústní jednání ani, že se takového ústního jednání nežádá účastnit.

vyjádření k žalobě

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním datovaným dne [datum], ve kterém na prvním místě sporuje požadavek žalobkyně jak co jeho vzniku, tak co do jeho výše. V tomto ohledu navrhuje, aby soud žalobu buď zamítnul, nebo aby vzniklou škodu soud sám vyčíslil a následně požadavek žalobkyně moderoval. Dále ve svém vyjádření žalovaná namítá otázku nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, tak nedostatek pasivní legitimace žalované. Pokud jde o nedostatek aktivní legitimace pak namítá, že žalobu podává společnost [Anonymizováno], když tato mj. vyčísluje škodu spočívající v neuvedení autora u fotografie. Také u tohoto nedostatku žalovaná má za to, že se jedná o výkon osobnostních autorských práv, které předmětem podlicence nejsou. Pokud jde o nedostatek pasivní legitimace žalovaná namítá, že honorární konzulární úředníci nejsou zaměstnanci státu, ale čestní zástupci vykonávající funkci honorárního konzula na vlastní náklady, nikoliv na náklady státu. Mezi honorárním konzulem a vysílajícím státem neexistuje pracovněprávní vztah. Uvedené funkce je specifická a je podřízena zákonům přijímajícího státu, pokud jde o činnosti nad rámec oficiálních svěřených funkcí. Žalobkyní uvedený facebookový profil nebyl zřízen se souhlasem žalované a nebyl součástí oficiálních funkcí honorárního konzula. Honorární konzul [jméno FO] zřídil profil bez oprávnění a mimo rozsah jemu svěřených funkcí, když sociální sítě nebyli zahrnuty mezi funkce svěřené honorárnímu konzulovi. Žalovaná uvádí, že vnitřní směrnice i statut honorárního konzulárního úředníka jasně vymezují, že zřízení profilu na sociální síti musí schválit příslušný nadřízený orgán, což v tomto případě nenastalo. Navíc funkce honorárního konzula představuje (zahrnuje) diplomatickou podporu, pomoc občanům EU, ochranu práv a ověřování, nikoli správu sociálních sítí či propagaci turismu. Odpovědnost za správu facebookového profilu nemůže být přisuzována České republice. Facebookový profil nesloužil jako oficiální kanál komunikace českého ministerstva ani honorárního konzulátu, když navíc to nebyla žalovaná, kdo spornou fotografii na profilu zveřejnil, a navíc ani neměla o existenci takového profilu žádné informace. Fotografie nebyla publikována v rámci oficiálních funkcí, a tudíž není důvodem k odpovědnosti státu. Navíc (honorární) konzulát byl bez vědomí ministerstva uzavřen. Posuzovaná věc neodráží výkon pravomocí svěřených honorárnímu konzulovi, a Česká republika proto nenese odpovědnost za případnou újmu žalobkyně.

5. V další části svého vyjádření žalovaná odkazuje na skutečnost, že žalovaná označuje svůj nárok za škodu, když však z uvedeného podání není zřejmé, zda se jedná o ušlý zisk, bezdůvodné obohacení či zadostiučinění za újmu. Dále žalovaná namítá, že požadovaná částka představuje částku za výhradní licenci, když snímek, který je předmětem žaloby je stále nabízen a nejsou tak splněny podmínky pro platbu za výhradní licenci. Pokud jde o platbu za licenci nevýhradní, pak cena obvyklá za „kulisové“ a nevýhradní užití díla na sociálních sítích je podstatně nižší, a to i v případě nedbalostního neoprávněného užití díla. Stejně tak žalovaná považuje za nepřiměřený požadavek příplatku za neuvedení jména autora. Dále žalovaná sporuje skutečnost, že se o vzniku škody dozvěděla [datum] či okolnost, že by jí výzvy ze dne [datum] či ze dne [datum] byly zaslány. Žalobkyně navíc nic takového ani nedokládá. Navíc žalobkyně sama mohla předejít dalšímu navýšení škody, postupem vedoucím k odvrácení škody ve smyslu § 14 a 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nahlášením neoprávněně užitého díla na Facebooku. Uvedené „tím spíše“, když na facebookovém profilu bylo v listopadu 2021 oznámeno, že došlo k ukončení činnosti honorárního konzulátu, který zůstává uzavřen dosud s ohledem na rezignaci honorárního konzula pana [Anonymizováno].

postup soudu

6. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nežádala nařízení soudního jednání, žalovaná se k uvedenému nikterak nevyjádřila, soud postupoval podle § 115a o.s.ř, když má za to, že věci je možno rozhodnout na základě stranami předložených důkazů. Soud u uvedené věci neopomíjí nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2440/19, ze dne [datum], ale dospěl k závěru, že s ohledem na tvrzený nedostatek pasivní legitimace žalované se jedná především o právní hodnocení věci.

Důkazní situace – provedené důkazy a z těchto důkazů vyplývající skutková zjištění

7. Žalobkyně soudu předložila licenční smlouvu mezi panem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] se sídlem na [Anonymizováno]. Tato smlouva je sepsána v německém a anglickém jazyce je předložena také s elektronickým překladem do jazy českého. Samotná licenční smlouva je datována dnem [datum] a představuje udělení celosvětového exkluzivního práva na marketing a sublicenci fotografií pořízených panem [Anonymizováno] pro společnost [Anonymizováno], a to včetně fotografií, které budou po podpisu této smlouvy teprve vytvořeny. Za uvedený převod, který smlouvou není časově omezen pak panu [Anonymizováno] náleží licenční poplatek.

8. Na uvedenou smlouvu je navázána další licenční smlouva se stejného dne – [datum] (opět v německém a anglickém jazyce s českým elektronickým překladem) uzavřená mezi společností [Anonymizováno] a žalobkyní, jejím obsahem je přidělení licence k fotografiím pana [Anonymizováno] a to včetně fotografií, které budou po podpisu této smlouvy teprve vytvořeny. Za uvedený převod, který smlouvou není časově omezen pak společnosti [Anonymizováno] náleží licenční poplatek.

9. Na webové stránce [Anonymizováno] je vyobrazena fotografie Karlových Varů v České republice (která představuje předmět tohoto řízení), když se jedná o totožnou fotografii, jako je uvedeno na Facebooku, když z webové adresy vyplívá, že se jedná o konzulát České republiky v [Anonymizováno]. Uvedené skutečnosti byly také zjištěny z žalobkyní prezentovaných webových odkazů [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], respektive konkrétně [Anonymizováno]://[Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/ a z facebookové stránky [Anonymizováno]://[Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/, když na otisku této facebookové stránky tak jak byla předložena soudu žalobkyní je uvedeno datum [datum] a dále u shodné Facebookové stránky je uvedeno pozdější datum [datum], tedy z uvedeného soud zjistil, že fotografie je na uvedené Facebookové stránce od [datum] do podání žaloby.

10. Z faktury [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 11. 7. 2023 bylo zjištěno, že za exklusivní licenci pro on-line použití fotografie majáku na [Anonymizováno] účtuje blíže neupřesněnému zákazníkovi částku ve výši [částka] za období jednoho roku. Uvedené je dokladováno také dokladem o převodu finančních prostředků.

11. Dále z faktury [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 24. 7. 2024 bylo zjištěno, že za exklusivní licenci pro on-line použití fotografie s názvem nejlepší pohled [Anonymizováno] účtuje blíže neupřesněnému zákazníkovi částku ve výši [částka] za období tří let roku. Uvedené je dokladováno také dokladem o převodu finančních prostředků.

12. Z faktury [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že za exklusivní licenci pro on-line použití fotografie [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] účtuje blíže neupřesněnému zákazníkovi částku ve výši [částka] za období pěti let. Uvedené je dokladováno také dokladem o převodu finančních prostředků.

13. Ze Směrnice pro zřizování a činnost konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky ze dne 31. 3. 2010, č.j. 301486/2010-KO, včetně příloh bylo zjištěno, že postavení honorárního konzula, který není v pracovním ani jiném obdobném poměru k Ministerstvu zahraničních věcí České republiky se vztahuje Vídeňská úmluva o konzulárních stycích. Honorárním konzulem se pak na dobu pěti let může stát osoba jehož mj. finanční poměry dávají záruku, že bude zastávat svoji funkci řádně. Úkolem honorárního konzula je pomoc fyzickým a právnickým osobám, ochrana práv a zájmů fyzických a právnických osob. Dále se jeho činnost vztahuje k pomoci lodím a letadlům, občanům členských států EU, činností ve vztahu k cestovním dokladům, ověřovací agendě, superlegalizaci veřejných listin, úschovám, vízové agendě a podpoře dvoustranných styků.

14. Z Instrukčního listu ze dne [datum] adresovaného panu [jméno FO] bylo zjištěno, že tento byl jmenován honorárním konzulem se sídlem v [Anonymizováno] konzulární obvod [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Konzulský patent, na jehož základě [jméno FO] funkci honorárního konzula vykovával na dobu pěti let byl poprvé vydán dne [datum], následně [datum] a další pak [datum][Anonymizováno]

15. Z [č. účtu] zjištěno, že veškeré prezentace prostřednictvím webových stránek a [Anonymizováno] sítí podléhá souhlasu Odboru komunikace MZV, když o zřízení profilu na příslušné sociální síti také rozhoduje příslušný odbor komunikace[Anonymizováno]

16. Z webové stránky Facebooku – jak nahlásit porušení autorských práv, bylo zjištěno, že případné porušení autorských práv je možné nahlásit prostřednictvím Facebooku a užití takové stránky zablokovat.

Zjištěné skutkové [Anonymizováno]

17. Soud z provedeného dokazování zjistil, že žalovaná v roce 2010 jmenovala honorárním konzulem pro kanton [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], se sídlem v [Anonymizováno] pana [jméno FO]. Jeho postavení honorárního konzula bylo prodlouženo [datum] a následně [datum]. Tento na vlastní odpovědnost zřídil facebookové stránky tohoto honorárního konzulátu, byť na těchto stránkách nebylo uvedeno, že se jedná Facebook honorárního konzulátu, a tuto skutečnost bylo možno zjistit pouze z emailové adresy uvedené na těchto stránkách ve znění [e-mail]. Z této facebookové stránky také bylo zjištěno, že tento úřad dne [datum] oznámil uzavření tohoto úřadu ke dni [datum]. Na těchto facebookových stránkách je publikována také fotografie [adresa], která předmětem nároku žalobkyně. Skutečnost, že tato fotografie pochází od [Anonymizováno] [Anonymizováno] (který svá majetková práva převedl prostřednictvím licenční smlouvy na společnost Suminvest, která prostřednictvím licenční smlouvy převedla na žalobkyni), a tato je publikována (a nabízena k licenčnímu užití) je prokázáno z webové stránky žalobkyně společnosti Sumifide. Výše licenčních poplatků je pak prokázána z faktur o poskytnutí exkluzivní licence.

Právní předpisy vztahující se k posuzované věci

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen „AZ“) předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

19. Podle § 5 odst. 1 AZ autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.

20. Podle § 6 AZ autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v seznamu předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.

21. Podle § 9 odst. 3 AZ nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.

22. Podle § 10 AZ právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.).

23. Podle § 11 odst. 2 AZ autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.

24. Podle § 40 odst. 4 AZ právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

25. Domáhat se nároků podle § 40 odst. 1 písm. b) až d) a f) a § 40 odst. 3 a 4 je oprávněna namísto autora osoba, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem; nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy se tato osoba může domáhat pouze za zásah do majetkových práv autorských. Právo autora domáhat se nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostních práv autorských, jakož i nároku podle § 40 odst. 3 zůstává nedotčeno.

26. Podle § 2358 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.

27. Podle čl. 1 odst. 2 Vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne [datum] o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích (dále jen „Vídeňská úmluva o konzulárních stycích“) Konzulární úředníci jsou dvojí kategorie, a to konzulární úředníci z povolání a honorární konzulární úředníci. Ustanovení [jméno FO] této Úmluvy se vztahují na konzulární úřady vedené konzulárními úředníky z povolání, ustanovení [jméno FO] III se vztahují na konzulární úřady vedené honorárními konzulárními úředníky.

Právní a skutkové hodnocení věci

28. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. Na prvním místě soud dospěl k závěru o nedostatku pasivní legitimace žalované a zároveň o částečném nedostatku aktivní legitimace žalobkyně.

29. Na prvním místě k nedostatku pasivní legitimace na straně žalované. Žalovaná předloženými důkazy prokázala, že se jedná o Facebookový profil bývalého honorárního konzula ČR v [Anonymizováno] pana [jméno FO]. Tento sice reprezentuje Českou republiku, nicméně se jedná o čestnou funkci, která není nikterak honorována, a která nezakládá pracovněprávní (ani obdobný) vztah mezi ČR – Ministerstvem zahraničních věcí. U uvedeného je namístě odkázat na Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích, která rozděluje konzulární úředníky na ty z povolání a na honorární. Slovo honorární podle slovníku cizích slov má význam „čestný, bezplatný, neplacený“. Uvedená skutečnost je patrna také ze směrnice pro zřizování a činnost konzulárních úřadů. Honorární konzul pak poskytuje především konzulární služby jako je pomoc fyzickým či právnickým osobám, činnost ve vztahu k ověřovací agendě či cestovním dokladům. Podpora dvoustranných styků pak představuje marginální část, když do této části samotná další prezentace České republiky ani nespadá. Honorární konzul pak na základě vnitřního předpisu ministra 6/2020 obsah publikovaný na sociálních sítích podléhá schválení Odboru komunikace MZV. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o obsah, který publikuje (po schválení žalovanou) honorární konzul, a tento také za tuto publikaci (či prezentaci) informací v soukromoprávním smyslu, odpovídá. Z výše uvedeného vyplývá, že se nejedná o facebookový profil žalované, ale samotného honorárního konzula, který na tomto profilu uveřejňuje informace na vlastní odpovědnost. Sice by tyto informace měly být schváleny žalovanou. Nicméně žalovaná tyto informace sama nepublikuje, takový profil nezřizuje, a tedy za takový profil ani nemůže nést soukromoprávní odpovědnost. Redukcí ad absurdum by pak žalovaná nesla odpovědnost, za každou webovou či facebookovou stránkou označenou jako stránku žalované, byť tato na publikaci obsahu nemá žádný vliv.

30. Žalovaná v reakci na zveřejnění informací, které neschválila, nebo které ji poškozují může žádat jejich odstranění pro porušení pravidel, nebo může ukončit honorárnímu konzulovi jeho činnost ukončit. Nicméně uvedené kroky představují kroky veřejněprávní a nikoliv soukromoprávní. Jak bylo uvedeno výše soukromoprávní odpovědnost žalované s ohledem na postavení honorárního konzula není dána. Naopak v posuzované věci je s ohledem na veřejnoprávní předpisy a postavení honorárního konzula dána také jeho odpovědnost za kroky, které v rámci svého jednání jako honorární konzul učinil.

31. Protože soud dospěl k závěru, že již výše uvedené důvody, představující právní hodnocení věci postačují k zamítnutí žaloby, nevyzýval strany k dalšímu doplňování žaloby, nicméně krátce se soud bude zabývat také dalšími důvody, pro které by bylo na místě žalobu zamítnout, když tyto důvody jsou již nad rámec výše uvedeného.

32. V dalším bodu se částečně jedná o nedostatek, pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně. Zde je na místě odkázat na ustanovení § 10 AZ a § 11. Žalobkyně se totiž domáhá ve smyslu § 40 odst. 4 AZ nikoliv dvojnásobku licenční sazby (podle žaloby ji postačí licenční sazba samotná), ale žádá kompenzaci za neuvedení jména autora, a to ve výši 100% sazby. Uvedené právo je však ve smyslu § 11 odst. 2 AZ právem osobnostním, a toto právo není na rozdíl od práva majetkového převoditelné. V této části by soud musel žalobu zamítnout, když tohoto osobnostního práva se může domáhat autor samotný, nikoliv vlastník licence, který se takového práva domáhá z titulu práva majetkového, když uvedené tímto druhem práva není. Dále pokud jde o označení díla jménem autora soud u uvedeného odkazuje na skutečnost, že autor není vždy a za všech okolností oprávněn požadovat označení svého autorství při každém užití díla, vždy a za všech okolností. Právo na označení autorství svědčí autorovi zpravidla kupř. při užití výtvarných děl formou vystavování jejich originálů či rozmnoženin nebo při rozšiřování fotografických či jiných obdobných rozmnoženin uměleckých děl pro obchodní účely (např. pohlednice, plakáty apod.), a to zvláště pokud tato díla tvoří prvoplánový účel zachycení (tedy nikoli pozadí či kulisu). Uvedené soud navíc hodnotí za situace, kdy dílo samotné není jménem autora označeno ani na webových stránkách žalobkyně. V posuzované věci tedy ze, stranami předložených důkazů nikterak nevyplývá, že by jméno autora fotografie bylo na díle například zakryto, či jiným způsobem s ním disponováno. V ohledu k uvedenému tedy nejen, že žalobkyně není v této části osobou aktivně legitimovanou, ale ani v případě, že by žalobkyně v této části žaloby osobou aktivně legitimovanou byla, soud by dospěl k závěru, že v posuzované věci předpoklady požadavku zveřejnění jména autora nejsou dány.

33. V poslední části soud uvádí, že pokud by nedospěl k závěrům ohledně nedostatku pasivní i částečné aktivní legitimaci, bylo by na místě vyzvat žalobkyni k doložení problematiky exkluzivity nabízených děl a výše licenčních poplatků, když tato výše byla ze strany žalované zpochybněna. Pokud by soud nedospěl k výše uvedeným závěrům, pak by v posuzované věci žalobkyni poučil o nebezpečí neúspěchu ve věci ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Nicméně s ohledem na výše uvedené by případné doplnění žaloby nemělo na úspěch, případně neúspěch strany žalující vliv, soud s ohledem na procesní ekonomii, ve věci bez dalšího na základě předložených důkazů rozhodl.

34. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že není na místě žalobě vyhovět a žalobu zamítl.

Náhrada nákladů řízení

35. Žalobkyně ve sporu úspěšnou nebyla, a žalovaná národu nákladů řízení nežádala. Proto soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

32. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.