o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení co do částky [částka] s příslušenstvím zastavil (výrok I) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s příslušenstvím (výrok II). Soud prvního stupně rovněž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám jeho advokáta (výrok III), žalobci vrátil nespotřebovanou část zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka] (výrok [příjmení]) a dále uložil žalované povinnost zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení státu ve výši [částka] (výrok V).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tvrzením, že nesprávným úředním postupem úředníka Městského úřadu Kolín (dále jen„ správní orgán“) spočívajícím ve vydání osvědčení o registraci jednotlivě dovezeného vozidla tovární značky [anonymizována tři slova], ze dne [datum], č. ID [číslo], které bylo následně shledáno jako nepsrávné, vznikla žalobci škoda, kterou žádá nahradit ve výši [částka].

3. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně předně zkonstatoval, že žalobce vzal žalobu ohledně částky [částka] s příslušenstvím zpět a soud prvního stupně proto řízení v tomto rozsahu zastavil (§ 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn dále jen„ o. s. ř.“).

4. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování pak soud prvního stupně zjistil, že vozidlo [anonymizováno] (s původním [VIN kód]) bylo dne [datum] odcizeno na Slovensku. [jméno] [příjmení] jej poté převzal od neznámé osoby s padělaným švýcarským technickým průkazem, fiktivní kupní smlouvou a prohlášením o dopravě. Po zajištění jeho proclení toto vozidlo předal (i se zmíněnými doklady) [jméno] [příjmení], který pak prostřednictvím a na jméno [jméno] [příjmení] předložil Městskému úřadu v Kolíně žádost o schválení [anonymizováno] způsobilosti vozidla. [ulice] způsobilost vozidla byla schválena dne [datum], osvědčení o této skutečnosti (tzv. technický průkaz) pak bylo vydáno téhož dne, a to pod č. ID [číslo]. Dne [datum] žalobce zakoupil vozidlo od [právnická osoba] s. r. o. prostřednictvím autobazaru [anonymizováno] za kupní cenu [částka] (s [VIN kód]) a užíval jej až do dne [datum], kdy byl povinen jej předat Policii České republiky. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], byli [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a další obžalovaní uznáni vinnými zločiny spáchanými v souvislosti s nezákonným schvalováním [anonymizováno] způsobilosti jednotlivě dovezených vozidel a v souvislosti s tím s vystavováním technických průkazů, nicméně skutek týkající se předmětného vozidla součástí obžaloby nebyl. Podle znaleckého posudku vyhotoveného znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], DiS. ze dne [datum], pod [číslo] doplněného výslechem znalce a dále z výpisu z databáze [příjmení] vzal prvostupňový soud za prokázané, že obvyklá cena vozidla činila ke dni [datum] částku [částka], při zohlednění navigace pořízené žalobcem pak jeho výsledná cena činila [částka]. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobce dne [datum] požádal žalovanou o náhradu škody, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem správních orgánu v hodnoceném řízení ve výši [částka]. Žalovaná na tuto výzvu reagovala dne [datum] konstatováním, že žalobci požadované odškodnění neuhradí.

5. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně následně právně posoudil podle § 5 a § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve spojení s § 34, § 35 odst. 6, § 37 písm. d), § 48 a § 85 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 30. 6. 2010, ve spojení s § 18 odst. 1 vyhlášky č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, a dále podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a dovodil, že žaloba byla podána důvodně. Podle soudu prvního stupně je totiž daný případ specifický v tom, že nesprávný úřední postup správního orgánu v [obec] (spočívající v absenci [anonymizováno] podmínek pro vydání technického průkazu), vyústil ve vydání rozhodnutí a též veřejné listiny. Ačkoli tehdy žádný zákon zmíněnému správnímu orgánu povinnost provádět fyzickou prohlídku vozidla neukládal, tento orgán neměl rezignovat na svou odpovědnost za správnost veřejné listiny. Vydáním technického průkazu k předmětnému vozidlu proto tento správní orgán zapříčinil vznik škody na straně žalobce. Vzhledem k tomu žádný ze zmíněných úředníků dotčeného správního orgánu (tj. [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] ani [jméno] [příjmení]) nebyl v souvislosti se schválením [anonymizováno] způsobilosti a vystavení technického průkazu předmětného vozidla trestně odsouzen, je vyloučeno, aby se žalobce dožadoval náhrady škody nejprve po primárním škůdci (protože taková osoba známa není). Z uvedených důvodů soud prvního stupně posoudil nárok žalobce na zaplacení částky [částka] jako důvodný a žalobě proto vyhověl. Výroky o náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 3 a § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

6. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho vyhovujícímu výroku o věci samé, podala žalovaná včasné odvolání. V něm předně zdůraznila, že žádná konkrétní úřední osoba nebyla za spáchání [anonymizována dvě slova], který by se týkal schválení [anonymizováno] způsobilosti předmětného vozidla, resp. vystavení technického průkazu k němu, odsouzena. V tomto ohledu tedy nelze přičítat tuto škodu státu. Dále bylo prokázáno, že při schválení [anonymizováno] způsobilosti vozidla a jeho registraci byly předloženy všechny zákonem požadované listiny, přičemž vizuální prohlídka vozidla se při těchto úkonech (nikdy) neprovádí (přítomnost vozidla zákon nevyžaduje a v praxi by byla i těžko proveditelná). Z pohledu zákona tedy byly všechny listiny potřebné pro schválení [anonymizováno] způsobilosti vozidla a pro registraci vozidla předloženy, což znamená, že neexistoval žádný důvod pro nevyhovění žádosti. Fyzickou prohlídku vozidla provádí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“). Výsledek pak vtělí do protokolu o [anonymizováno] prohlídce, který předá provozovateli vozidla a současně jej oznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (§ 48 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb.). Silniční vozidlo je posouzeno jako technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud na něm byly provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například [příjmení] (§ 37 písm. d/ téhož zákona). Nesoulad ohledně změny [příjmení] mohl být potenciálně zjistitelný pouze přímým ohledáním vozidla, které provádí [anonymizováno], které však nejsou správním orgánem (jedná se o soukromoprávní subjekty a jejich činnost není výkonem veřejné moci). Při takové kontrole však technik [anonymizováno] nemá k dispozici žádné speciální technologie; provádí ji tudíž pouze vizuálně (v souladu s legislativou Evropské unie). V daném případě byla navíc změna [příjmení] provedena natolik zdařile, že se jí nepodařilo zjistit ani ve speciálním servisním pracovišti [anonymizováno]. Změna identifikátoru se tak podařila zjistit až expertízou Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl.

7. Žalobkyně, která se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil.

8. Odvolací soud z podnětu a v rozsahu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), přičemž doplnil dokazování úředním záznamem vyhotoveným [anonymizováno] [obec] republik, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, [anonymizována dvě slova] [obec] venkov – [anonymizována dvě slova] oddělení [anonymizováno] pod [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] (§ 213 odst. 4 o. s. ř.).

9. Podle zmíněného záznamu si žalobce dne [datum] vyhledal předmětné vozidlo prostřednictvím internetového bazarového serveru [webová adresa], kde jej inzeroval autobazar [právnická osoba] Dne [datum] se pak žalobce dostavil k autorizovanému prodejci vozidel [anonymizováno] – [obec] k ověření původu vozidla. Po zjištění, že předmětné vozidlo nevykazuje žádné závady, provedl žalobce ještě další kontrolu, a to prostřednictvím databáze [anonymizováno] (ohledně [příjmení] vozidla).

10. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že podané odvolání je důvodné.

11. Pro své rozhodnutí si soud prvního stupně opatřil dostatek skutkových zjištění, ze kterých odvolací po jejich doplnění rovněž vychází. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dovodil, že v postupu úřední osoby při výkonu činnosti státu (schválení [anonymizováno] způsobilosti jednotlivě dovezeného motorového vozidla k provozu na pozemních komunikacích, resp. vydání osvědčení o takové způsobilosti), nelze spatřovat nesprávný úřední postup, pokud tato činnost vyústila v rozhodnutí správního orgánu o [anonymizováno] způsobilosti vozidla. V daném případě se tudíž žalobcem namítaná nesprávnost úředního postupu správního orgánu projevila ve zmíněném rozhodnutí, pro které byla podkladem. Pakliže se žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup bezprostředně odrazil v obsahu rozhodnutí, které z těchto postupů vycházelo, tak tvrzené dílčí chyby v postupech samy o sobě nemohly být příčinou vzniku škody. Za popsaných okolností by pak mohla být zvažována odpovědnost žalované pouze v případě vydání rozhodnutí, které bylo poté jako nezákonné zrušeno, což však žalobce netvrdí. Podmínky pro vznik odpovědnosti státu dané § 13 zákona č. 82/1998 Sb. dopadající na nesprávný úřední postup ohledně tohoto nároku tak v daném případě splněny nejsou.

12. Nadto z obsahu spisu vyplývá, že k žádosti o schválení [anonymizováno] způsobilosti vozidla a jeho registraci byly předloženy všechny zákonem požadované listiny. Správní orgán proto (objektivně vzato) neměl důvod žádosti o vydání osvědčení o [anonymizováno] způsobilosti nevyhovět. Zjištění, že vozidlo není technicky způsobilé pro provoz na pozemních komunikacích, protože vykazuje nedovolený zásah do jeho identifikátoru ([příjmení]), bylo možné pouze na základě fyzické prohlídky vozidla. Ta je však prováděna příslušnou [anonymizováno], která není správním orgánem (jedná se o soukromoprávní subjekt, jehož činnost není výkonem veřejné moci). V daném případě byla navíc změna [příjmení] provedena natolik zdařile, že ji neodhalil ani autorizovaný prodejce vozidel [anonymizováno]. Změna identifikátoru se tak podařila zjistit až expertízou Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy. Nadto odvolací soud souhlasí se žalovanou i v tom, že daná situace byla řešitelná mnohem efektivněji (odstoupením, resp. zneplatněním, kupní smlouvy uzavřené s prodávajícím vozidla).

13. Odvolací soud proto uzavírá, že za situace, kdy tvrzený nesprávný úřední postup úředníka Městského úřadu Kolín přímo vyústil ve vydání rozhodnutí (osvědčení o [anonymizováno] způsobilosti vozidla) žalobcem vznesený nárok, který se k tomuto postupu vztahoval, je třeba posuzovat podle zákonných ustanovení o odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Pakliže žalobce ve vztahu k tvrzené škodě [částka] existenci rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, netvrdí, je jeho nárok neopodstatněný. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v jeho vyhovujícím výroku o věci samé změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

14. Žalované, která byla plně procesně úspěšná, náleží náhrada nákladů za řízení před soudy obou stupňů spočívající v hotových výdajích za vyjádření k žalobě ze dne [datum], za přípravu na jednání prvostupňového soudu, které se konalo dne [datum], a za účast na tomto jednání, za přípravu na jednání prvostupňového soudu dne [datum] a za účast na něm, za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], za přípravu na jednání prvostupňového soudu, které se konalo dne [datum], a za účast na tomto jednání, za sepis odvolání a za přípravu na jednání odvolacího soudu, které se konalo dne [datum], a za účast na tomto jednání, tj. jedenáctkrát po [částka] (§ 142 odst. 1, § 137 odst. 2, § 151 odst. 3 a § 224 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).

15. Žalobce, který byl procesně neúspěšný, je dále povinen zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení vynaložených státem za znalečné ve výši [částka] skládající se z částky [částka] za znalecký posudek a z částky [částka] za účast znalce na jednání prvostupňového soudu dne [datum] (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).