Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 72 Co 62/2025-180 ECLI:CZ:MSPH:2025:72.Co.62.2025.180 Rozsudek

o zaplacení 125 730 Kč, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. října 2024, č.j. 17 C 44/2024-141,

JUDr. Lubomír Velc · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 16. 4. 2025

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové ve věci

žalobkyně: [veřejnoprávní korporace], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované]

sídlem [adresa]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta B]

sídlem [adresa]

o zaplacení 125 730 Kč, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. října 2024, č.j. 17 C 44/2024-141,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a III potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 9 980 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta A], advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 85 730 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu co do částky 40 000 Kč zamítl (výrok II), a rovněž žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 794,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela 13. 7. 2021 smlouvu o dílo na revitalizaci obecního rybníka. Dílo mělo být dle dodatku ke smlouvě ze dne 27. 12. 2022 dokončeno do 15. 4. 2023. Žalovaná se v dodatku zavázala ke smluvní pokutě ve výši 10 000 Kč za každý den z prodlení, pokud by nesplnila svou povinnost řádně a včas dokončit a předat předmět díla. K předání díla došlo až 22. 5. 2023, takže smluvní pokuta za 37 dnů prodlení činí celkem 370 000 Kč. Proti tomu žalovaná započetla doplatek ceny díla ve výši 244 269,83 Kč. Předmětem žaloby je tak doplatek smluvní pokuty ve výši 125 730 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, 1. že smluvní pokuta byla vázána na dokončení díla, ale termín dokončení nebyl ve smlouvě sjednán, jde tedy o ujednání neurčité tudíž neplatné. 2. že samotné započtení byl učiněno v rozporu s § 1987 odst. 2 o.z., 3. že výše smluvní pokuty 0,5 % z ceny díla je nemravná, 4. že dílo nemohlo být dokončeno včas z důvodu nepříznivých klimatických podmínek.

4. Provedeným dokazováním soud I. stupně zjistil, že mezi účastníky byla dne 13. 7. 2021 uzavřena smlouva o dílo, kterou se žalovaná jako zhotovitel zavázala revitalizovat rybník [název] v termínu do 31. 12. 2022. Dodatkem č. 1 ze dne 27. 12. 2022 byl prodloužen termín dokončení („řádně provést dílo a předat jej dokončené objednateli“) do 15. 4. 2023 s tím, že pro případ „prodlení zhotovitele se splněním povinnosti dokončit dílo včas a řádně bez vad a nedodělků“ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč denně. Výši smluvní pokuty navrhovala žalovaná za situace, kdy v původní smlouvě byla smluvní pokuta sjednána ve výši 0,1 % denně z ceny díla 2 340 436,75 Kč a v lednu 2023 dílo nebylo v původně sjednaném termínu dokončeno. Provádění díla započalo v lednu 2022, ke dni 1. 3. 2022 bylo z 90 % provedeno odbahnění dna, přičemž od 15. 5. 2022 do 9. 1. 2023 dle stavebního deníku probíhala technologická přestávka; zbývající práce (rozepsané do 12. 5. 2023) spočívající v hutnění hráze a výsadbě rostlin byly ve stavením deníku rozepsány jako 8 dnů návoz zeminy, 9 dnů hutnění hráze, 10 dnů návoz kamene, 8 dnů úprava břehů/dohuštění hráze/úprava cesty a 2 výsadba zeleně. Klimatické podmínky místa provádění díla (tj. počasí, srážky) v době od ledna do 15. 4. 2023, tj. v prodlouženém termínu provedení díla, nevykazovaly výrazné odchylky od průměrných hodnot, poslední teplota bod bodem mrazu byla jednorázově naměřena dne 29. 3. 2023, větší srážky, nikoli extrémní, se vyskytovaly v rozmezí 11. – 19. 4. 2023. Dne 16. 5. 2023 žalovaná jako objednatel svolala schůzku k předání díla, jehož součástí měla být podle smlouvy projektová dokumentace. Dne 17. 5. 2023 žalovaná zaslala žalobkyni požadovaný Protokol o tlakové zkoušce, dne 18. 5. 2023 byly žalovanou emailem zaslány Protokoly o převzetí sousedních pozemků, dne 22. 5. 2023 žalobkyně podepsala předání díla. Dne 2. 6. 2023 žalobkyně žalované oznámila jednostranné započtení nároku na úhradu smluvní pokuty s ohledem na prodlení s předáním díla o 37 dnů v částce 370 000 Kč s tím, že co částky 244 269,83 Kč se započítává na fakturu vystavenou žalovanou. Soud I. stupně uzavřel , že dílo bylo předáno až dne 18. 5. 2023, když žalovaná zaslala žalobkyni požadované protokoly o převzetí sousedních pozemků, takže žalobkyni přiznal smluvní pokutu pouze za dobu od 16. 4. 2024 do 18. 5. 2023, resp. její žalovanou část po jednostranném započtení doplatku ceny díla.

5. Při právním hodnocení věci soud I. stupně vycházel z aplikace § 2586 a následující o.z., upravující smlouvu o dílo, dále z ustanovení § 2050, § 2051 o.z. o smluvní pokutě a konečně z § 1982 a § 1987 odst. 1 o.z. upravující započtení.

6. V dalším se soud I. stupně zevrubně zabýval námitkami žalované. K problematice dokončení díla s odkazem na komentářovou literaturu konstatoval, že zákonodárce rozlišuje mezi provedením díla, jeho dokončením, předáním a převzetím. Provedení díla je nejširší pojem, neboť v sobě obsahuje jak dokončení, tak předání díla. Dokončení díla nastává tehdy, je-li zhotovitelem předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu sjednanému ve smlouvě (§ 2604, § 2605 odst. 1o.z.) Byla-li pak podmínkou předání a převzetí díla existence protokolárního zápisu obou stran o předání a převzetí díla, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Ve vztahu k námitce žalované, že smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána pouze za prodlení s dokončením díla (nikoli jeho převzetím) soud I. stupně odkázal na znění Dodatku č. 1 ke Smlouvě, ve kterém byla smluvní pokuta spojena s prodlením s povinností „dokončit dílo včas a řádně bez vad a nedodělků“, přičemž doba plnění byla stanovena k okamžiku „řádného provedení díla a předání dokončeného díla“ do 15. 4. 2023. Stejně bylo mezi účastníky sjednáno, že zhotovitel splní svou povinnost řádným provedením a protokolárním předáním díla objednateli. Podle soudu I. stupně smluvní pokuta nebyla sjednána pouze pro prodlení s dokončením díla ve smyslu pouze ukončení stavebních či terénních prací, ale i pro prodlení s dokončením díla, včetně jeho předání bez a nedodělků, přičemž v čl. XII bod 4 Smlouvy si účastníci sjednali, že pokud nedojde k předložení a předání smlouvou požadovaných dokladů (mj. konkrétně údajů po pozemcích, na které bude vytěžený sediment ukládán), nepovažuje se dílo za řádně dokončené. Bylo-li podmínkou předání a převzetí díla předání příslušných dokladů o užívání pozemků či Protokolu o tlakové zkoušce, tvoří existence takového protokolu, či potvrzení hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Účastnice podepsaly předávací protokol 16. 5. 2024, ve kterém byly uvedeny nedodělky a vady bez dat k jejich odstranění, načež žalovaná 17. 5. 2023 zaslala žalobkyni protokol o zkoušce a dne 18. 5. 2024 protokoly o převzetí sousedních pozemků s uvedením do původního stavu. Soud I. stupně proto uzavřel, že dílo bylo dokončeno v souladu se smlouvou již dne 18. 5. 2023. V této souvislosti s odkazem na § 556 a násl. o.z. rovněž přezkoumal, zda textace mezi účastníky uzavřené smlouvy (resp. Dodatku č. 1) odpovídá skutečné vůli (úmyslu stran), a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností, přičemž pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov) Po zhodnocení provedených důkazů, zejména mailové korespondence účastníků, dospěl soud I. stupně k přesvědčení, že úmyslem jednajících bylo předat dílo dokončené, včetně požadovaných dokladů specifikovaných v čl. XII bod 4. Smlouvy.

7. Námitku žalované, že započtení pohledávky bylo učiněno v rozporu s § 1987 odst. 2 o.z., neshledal soud I. stupně důvodnou, když vyčíslení smluvní pokuty je dostatečně určité, stejně tak, pokud žalobkyně jednostranným zápočtem, jehož možnost byla rovněž sjednána ve Smlouvě, započetla žalovanou vystavenou fakturu na doplatek ceny díla ve výši 244 269,83 Kč. Stejně tak nedůvodnou soud I. stupně shledal i námitku žalované (srovnej odstavec 59 odůvodnění napadeného rozsudku), že k prodlení vůbec nedošlo z důvodu nepříznivých klimatických podmínek. Konečně v souvislosti s námitkou žalované týkající se nemravnosti smluvní pokuty a požadavkem žalované na uplatnění moderačního práva soudu ve smyslu ust. § 2051 o. z. se soud I. stupně zabýval přiměřeností žalobkyní požadovaného nároku, a to s přihlédnutím nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluví povinnosti, jako i k okolnostem nastalým po jejím porušení. Přezkoumávaná smluvní pokuta představovaná pokutou za prodlení s dokončením díla v ceně 2 340 436,75 Kč ve výši 10 000 Kč denně za prodlení od 16. 5. 2023 do 22. 5. 2023 je dle názoru soudu jak prevenčního, tak sankčního charakteru. Po prověření okolností, za jakých byla výše smluvní pokuty v dodatku č. 1 ke Smlouvě sjednána a v kontextu zjištěných skutečností, když prodloužení původního termínu dokončení díla bylo v Dodatku č. 1 učiněno k žádosti žalované, když sama žalovaná výši nové smluvní pokuty navrhla, nadto v kontextu se skutečností, že nová výše smluvní pokuty byla činěna za situace, kdy žalobkyně tím, že souhlasila s prodloužením termínu dokončení díla, rezignovala na penále plynoucí z původní smlouvy o dílo, jež by v případě neprodloužení termínu činilo 0,1% denně z díla (tj. 2 340 Kč denně), což za období od 31. 12. 2022 do 15. 4. 2023 by dosahovalo částku cca 260 000 Kč, a do 22. 5. 2023 částku přesahující 332 000 Kč) celkovou výši žalobkyní uplatněné smluvní pokuty (včetně provedeného zápočtu poslední faktury žalované) považoval soud I. stupně za zcela adekvátní a důvody moderace neshledal. Doplnil, že ani výše smluvní pokuty stanovená sazbou 0,5 % denně z ceny díla nebyla judikaturou vymezena jako taková, která by sama o sobě odporovala dobrým mravům.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nepředala dokončené dílo v dohodnutém termínu do 15. 6. 2023, soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč denně za období od 16. 5. 2023[Anonymizováno]do 18. 5. 2023, a to v rozsahu žalobou uplatněného nároku (po započtení pohledávky ve výši 244 269,83 Kč) a soudem ponížené části ve výroku II co do částky 40 000 Kč) ve výši 85 730 Kč.

 náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.

9. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Setrvala na námitce, že mezi stranami byl sice ujednán termín provedení díla a jeho předání do 15. 4. 2023, avšak nebyl nikterak sjednán termín jeho dokončení. Z důvodu absence ujednání o termínu dokončení díla, resp. neurčitého jednání o smluvní pokutě, je toto ujednání podle žalované neplatné. Pokud jde o nárok na smluvní pokutu, žalovaná namítla, že žalobkyně netvrdila, za jaké období, resp., za jaké konkrétní dny je nárok na smluvní pokutu uplatňován. Protože toto tvrzení absentuje, považuje žalovaná nárok uplatněný žalobkyní za zcela neurčitý. Znovu žalovaná namítla, že výše smluvní pokuty je nemravná, a že v období od 10. 1. 2023 do 14. 4. 2023 nemohla být v prodlení z důvodu nevhodných klimatických podmínek k provádění díla. K dokončení díla podle žalované došlo již 11. 5. 2023, nikoliv 18. 5. 2023, což stvrzuje fakt, že ve stavebním deníku již nebyly ke dni 11. 5. 2023 prováděny na díle žádné práce. I když dílo nebylo k uvedenému datu formálně předáno, bylo fakticky dokončeno. Zejména z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, resp. aby rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá.

10. Podle žalobkyně, že soud I. stupně správně vyložil okamžik dokončení a předání díla a vypořádal se s námitkami žalované. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. a odvolání neshledal důvodným.

12. Především je třeba zdůraznit, že odvolací řízení je řízením zásadně přezkumným a odvolací soud není nadán oprávněním hodnotit důkazy provedené soudem I. stupně jinak, aniž by je sám provedl, případně (v rozsahu omezeném ust. § 213, odst. 2 o.s.ř.) dokazování doplnil. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, svá zjištění regulérním způsobem a přezkoumatelně vyjádřil v odůvodnění svého rozsudku. Jeho závěr o tom, že dílo bylo v daném případě předáno dne 18. 5. 2023 odpovídá zásadě volného hodnocení důkazů prováděného dle zásad logického myšlení, kdy soud hodnotí každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, dle svého vnitřního přesvědčení. Okolnost, že žalovaná nabízí jinou verzi hodnocení uvedené skutečnosti, kterou navíc vytrhává ze souvislosti s ostatními výsledky dokazování, nepostačuje ke zpochybnění správnosti napadeného rozsudku. Námitky žalované, vyjádřené v odvolání, jsou pak jen polemikou se skutkovými a zejména právními závěry prvostupňového soudu, kterou odvolací soud nepovažuje za důvodnou. Žalovaná v odvolání jen zopakovala již dříve uplatněné námitky, s nimiž všemi se ovšem soud I. stupně přiléhavě vypořádal. Odvolací soud se s precizním odůvodněním napadeného rozsudku zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Jen k námitce neurčitosti jednostranného zápočtu nároku na úhradu smluvní pokuty ze dne 1. 6. 2023, odvolací soud dodává, že ani v tomto směru tuto námitku neshledal opodstatněnou. Žalobkyně totiž uplatnila nárok na úhradu smluvní pokuty za určité časově ohraničené období do výše nedoplatku za cenu díla. Požadavek, aby snad uvedla, na jaké konkrétní dny z tohoto období započítává, by byl podle odvolacího soudu příliš formalistický. Své opodstatnění by mohl mít jen v případě, pokud by prodlení žalované s předáním díla dosud trvalo. Taková situace však v projednávané věci nenastala.

13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení má oporu v § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., když i v této fázi řízení úspěšnému žalobci vznikly náklady v důsledku právního zastoupení. Advokátovi žalobce náleží odměna za dva úkony právní služby, tj. za sepis vyjádření k odvolání a za účast na jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Odměna advokáta činí 2 x 4 540 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. adv. tarifu), dále advokátovi náleží 2 režijní paušály po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 adv. tarifu). Náklady odvolacího řízení činí celkem 9 980 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně. Přípustnost dovolání přezkoumá za podmínek stanovených v § 237 o.s.ř. dovolací soud.