o zaplacení částky 209 012,50 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalo proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. února 2023, č. j. 27 C 170/2021-95,

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 209 012,50 Kč s příslušenstvím (výrok I) a dále uložil právní předchůdkyni žalobkyně, aby do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatila právnímu předchůdci žalovaných náhradu nákladů řízení ve výši 85 849,50 Kč, a to k rukám jeho advokáta (výrok II).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou právní předchůdkyně žalobkyně odůvodnila tvrzením, že uzavřela s právním předchůdcem žalovaných smlouvu o zprostředkování (označenou jako souhlas s nabízením nemovitosti), kterou se zavázala vyhledat zájemce o koupi jeho nemovitostí, což splnila, ale právní předchůdce žalovaných, který se zavázal zaplatit jí za to odměnu ve výši 3 % z kupní ceny pozemků a DPH (podle kupní smlouvy ze dne 13. 7. 2020 tedy částku 209 012,50 Kč), tento svůj závazek nesplnil.

3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že blíže nezjištěného dne právní předchůdkyně žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen „zprostředkovatel“) a právní předchůdce žalovaných, [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „prodávající“) podepsali smlouvu označenou jako souhlas s nabízením nemovitosti (dále jen „předmětná smlouva“), podle které měl zprostředkovatel nabízet k prodeji nemovitosti prodávajícího, konkrétně jeho vilu na parcele [číslo] a na parcele [číslo] za prodejní cenu pozemku parc. č. [číslo] o rozloze 2 790 m2 v částce 5 936 000 Kč a parcelu č. [číslo] o rozloze 3 372 m2 za částku 5 266 000 Kč za odměnu ve výši 3 % a DPH. Podmínky pro vznik nároku na odměnu zprostředkovatele byly sjednány tak, že zprostředkovatel zprostředkuje vhodnou třetí osobu o nabízenou nemovitost a třetí osoba stvrdí svůj záměr podpisem dohody o složení blokovacího depozita a uhradí sjednané blokovací depozitum na účet zprostředkovatele a také tehdy, pokud zájemce bez vědomí zprostředkovatele podepíše kupní smlouvu s osobou, jež byla vyhledána zprostředkovatelem. Svědci, manželé [jméno FO] a [jméno FO], se dozvěděli o prodeji těchto pozemků z webových stránek Sreality (aniž by jim však bylo známo, který subjekt inzerát vyvěsil) a dále z webových stránek, na jejichž označení si již nevzpomínají. Poté o svém zájmu hovořili s kamarádkou [jméno FO], která jim dala spojení na [jméno FO], se kterou se pak [jméno FO] sice setkala a požádala ji o právní a tlumočnickou pomoc, ale na ničem se spolu nedohodly. Svědek [jméno FO] se přitom setkal se svědkem [tituly před jménem] [jméno FO], ale ani mezi nimi nedošlo k žádné dohodě. Kontakt na prodávajícího si pak [jméno FO] vyhledala sama (věděla, že přednáší na univerzitě). [tituly před jménem] [jméno FO], který byl od září 2015 do října 2017 jednatelem zprostředkovatele, a dále byl a je jednatelem společnosti [právnická osoba], uvedl, že po podpisu předmětné smlouvy, někdy v roce 2016, nabízel pozemky prostřednictvím internetu, ale jejich cena se často měnila (podle pokynů prodávajícího). [Jméno žalované A], syn prodávajícího, potvrdil, že předmětnou smlouvu podepsal jeho otec, kterého pak zastupoval při jednání s kupci [jméno FO] a [jméno FO]. Dne 13. 7. 2020 prodávající uzavřel kupní smlouvu s [jméno FO] a [jméno FO], jejíž předmětem byl pozemek parc. č. [číslo] o výměře 2 010 m2 (zahrada) a pozemek parc. č. [číslo] o výměře 774 m2 (travní porost) vzniklý oddělením od pozemku parc. č. [číslo] na základě geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 17. 2. 2019, č. [číslo], za kupní cenu 5 757 920 Kč. Na výzvu zprostředkovatele ze dne 29. 3. 2021 (požadující zaplacení zažalované částky) prodávající nereagoval. Listinou označenou jako prodej unikátního stavebního pozemku (v níž subjekt označení jako [název] nabízel pozemky v katastrálním území [adresa], pozemek o výměře 3 372 m2 za částku 5 266 000 Kč a pozemek o ploše 2 790 m2 za částku 5 236 000 Kč) soud prvního stupně dokazování neprováděl, protože byla předložena po uplynutí koncentrační lhůty.

4. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 2445 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znějí jeho pozdějších změn (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Zprostředkovateli se totiž nepodařilo prokázat, že by pro prodávajícího vyhledala zájemce, s nimiž dne 13. 7. 2020 došlo k uzavření kupní smlouvy, respektive, že by jí vznikl nárok na odměnu za zprostředkování této smlouvy. [tituly před jménem] [jméno FO], který předmětnou smlouvu za zprostředkovatele podepsal, v době setkání se zájemci o koupi nemovitosti již jednatelem zprostředkovatele nebyl, nicméně se s [jméno FO] i nadále pohybovali na realitním trhu prostřednictvím vlastní realitní společnosti [právnická osoba] a vyvíjeli činnost i pro řadu dalších podobných subjektů. [jméno FO], která sice předala zájemcům o koupi nemovitostí spojení na prodávajícího, nebyla schopna uvést, za kterou ze společností, pro které svou činnost vyvíjela, by měla v dané věci jednat. Ani výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří následně s prodávajícím kupní smlouvu skutečně uzavřeli, neposkytly žádný podklad pro závěr, že by k uzavření kupní smlouvy došlo díky zprostředkovateli. O nabídce prodeje pozemků se dozvěděli z webových stránek (mimo jiné [název]), kontakt s [jméno FO] jim zprostředkovala jejich společná kamarádka [jméno FO] a při takto zprostředkovaném setkání jim nebylo řečeno, za jakou společnost (subjekt) by měli [jméno FO] nebo [tituly před jménem] [jméno FO] vlastně jednat. Nebylo-li tedy prokázáno, že nynější vlastníci dotčených nemovitostí, kteří uzavřeli dne 13. 7. 2020 s kupujícím kupní smlouvy, byli vyhledáni zprostředkovatelem, nárok na odměnu za zprostředkování zprostředkovateli nevznikl. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl a rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil odkazem na § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění jeho pozdějších změn (dále jen „o. s. ř.“).

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm předně vyjádřila přesvědčení, že soud prvního stupně měl zohlednit skutečnost, že právní zprostředkovatel byl součástí sítě [název] a proto byla oprávněn používat ke své obchodní firmě označení [název]. Přesně tímto způsobem byla společnost [právnická osoba] označena v předmětné smlouvě. Také svědkyně [jméno FO] uvedla, že při nabízení dotčených nemovitostí pracovala pro [společnost], což bylo obchodní označení franšízy používané zprostředkovatelem. Shodné závěry ostatně učinil i soud prvního stupně, když v odůvodnění napadeného rozsudku (konkrétně v odstavci 8) výslovně uvedl, že subjektem, který podle listiny označené jako prodej unikátního stavebního pozemku nabízel předmětné pozemky k prodeji, byla společnost [název] (správně [společnost]). Soud prvního stupně však z této listiny nedovodil žádná skutková zjištění, protože listina měla být předložena až po koncentraci řízení. S tím ovšem žalobkyně nesouhlasí, protože se jedná o listinu předloženou svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] v návaznosti na jeho výslech dne 13. 2. 2023. Svědkyně [jméno FO] sice nebyla schopna (s ohledem na časový odstup) popsat smluvní vztah ke zprostředkovateli, nicméně potvrdila, že dotčené pozemky v jejím zastoupení nabízela. Užití obchodního označení franšízy [společnost] na této skutečnosti nic nemění. Nadto v dokumentu označeném jako prodej unikátního stavebního pozemku, předloženém svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] je zřetelně u plachty s inzercí pozemku vyobrazena právě svědkyně [jméno FO] s logem [název]. Není tudíž vůbec pochyb o tom kdo a pro koho předmětné nemovitosti nabízel. Soud prvního stupně dále založil své zamítavé rozhodnutí i na závěru, že budoucí kupující nevěděli, koho [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] zastupují. Ani s tím však nelze souhlasit, protože [jméno FO] sdělila [jméno FO], že zastupuje realitní kancelář a nadto na všech propagačních a inzertních materiálech bylo výslovně uvedeno logo [název]. Z uvedeného je podle žalobkyně zřejmé, že kupující věděli, s kým jednají, i koho [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] zastupují. Podle žalobkyně je proto nepochybné, že budoucí kupující vyhledal zprostředkovatel, o čemž prodávající věděl. Nad rámec uvedeného je nutno přistupovat obezřetně k hodnocení výpovědi [tituly před jménem] [Jméno žalované A], který se aktuálně nachází v dané věci v postavení žalovaného. Žalobkyně konečně namítla i to, že se jí ze strany soudu nedostalo řádného poučení, protože poučení poskytnuté jí při ústním jednání nenaplnilo zákonné § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Žalovaní, kteří se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnili, navrhli, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil. Ve svém vyjádření k podanému odvolání nejprve stručně zopakovali průběh daného řízení a dále se ztotožnili se závěrem prvostupňového soudu, že ze svědeckých výpovědí [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] není zřejmé, na základě jakých skutečností měli v době zájmu budoucích kupujících o dotčené nemovitosti jednat za zprostředkovatele. [jméno FO] skutečnosti tudíž při kontaktu s budoucími kupujícími neuvedli a poté ani neinformovali kupujícího, že pro něj zájemce o koupi jeho nemovitostí vyhledali (prodávajícího kontaktovala [jméno FO]).

7. Usnesením prvostupňového soudu ze dne 1. 2. 2024, č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že nadále bude na straně žalované pokračováno s [tituly před jménem] [Jméno žalované A] a [tituly před jménem] [jméno FO] (kteří jsou dědici po dosavadním žalovaném, [tituly před jménem] [jméno FO], který zemřel).

8. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2025, č. j. [spisová značka], byl připuštěn vstup společnosti [Jméno žalobkyně]. namísto dosavadní žalobkyně (na základě smlouvy o postoupení pohledávky).

9. Poté odvolací soud přezkoumal z podnětu a v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že podané odvolání důvodné není.

10. Pro své rozhodnutí si soud prvního stupně provedeným dokazováním opatřil dostatečná skutková zjištění, ze kterých odvolací soud rovněž vychází. Také právní hodnocení dané věci je podle odvolacího soudu správné. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud s odůvodněním napadeného rozsudku ztotožňuje, pro stručnost na ně v podrobnostech odkazuje.

11. K odvolacím námitkám žalobkyně tak odvolací soud pouze dodává, že i z jeho pohledu žalobkyně neprokázala splnění podmínek daných předmětnou smlouvou pro vznik odměny za vyhledání zájemce o koupi nemovitostí prodávajícího.

12. K odvolacím námitkám žalobkyně tak lze předně stručně shrnout, že předmětná smlouva byla uzavřena pravděpodobně v roce 2016. Za zprostředkovatele podepsal smlouvu její tehdejší jednatel, [tituly před jménem] [jméno FO]. Poté došlo k inzerci dotčených nemovitostí, se kterou se [jméno FO] a [jméno FO] seznámili v roce 2019. V té době však již [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl jednatelem zprostředkovatele, nicméně spolu se svou manželkou [jméno FO] se pohybovali na trhu s nemovitostmi, mimo jiné i prostřednictvím vlastní společnosti [právnická osoba] Zájemci o nemovitost prodávajícího ([jméno FO] a [jméno FO]) se dozvěděli o osobě [jméno FO] až od jejich společné kamarádky [jméno FO] (která jim předala spojení na ni). Ani z následného setkání manželů [jméno FO] se zájemci o koupi dotčených nemovitostí ([jméno FO] a [jméno FO]) nelze dovodit, že [jméno FO] nebo [tituly před jménem] [jméno FO] v té době zprostředkovatele zastupovali. Nelze-li ze svědeckých výpovědí [jméno FO] nebo [tituly před jménem] [jméno FO] zjistit žádnou skutečnost, která by je v té době opravňovala jednat za zprostředkovatele, je logické, že absence této skutečnosti se promítla i do jejich setkání se zájemci o koupi nemovitostí a tudíž i do následné výpovědi zájemců o obsahu tohoto setkání. Neinformoval-li zprostředkovatel prodávajícího o tom, že pro něj obstaral zájemce o koupi jeho nemovitostí (protože taková informace se k prodávajícímu zřejmě dostala až z předžalobní výzvy), je správný výsledný závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně své tvrzení o opodstatněnosti nároku na odměnu za zprostředkování v této věci neprokázala.

13. Na uvedeném nic nemění ani následné tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně byla součástí sítě [název] a proto byla oprávněna připojit k obchodnímu jménu své firmy označení [název], což se pak mělo promítnout i v obsahu inzerce o nabídce prodeje dotčených nemovitostí.

14. Ani námitka žalobkyně, že soud prvního stupně v dané věci nesplnil svou poučovací povinnost, není podle odvolacího soudu přiléhavá. Na poučení prvostupňového soudu, které bylo dostatečně srozumitelné, totiž žalobkyně reagovala obsáhlejším popisem skutkových tvrzení a také nabídkou důkazů, které považovala za způsobilé její tvrzení prokázat. Skutečnost, že výsledně byla procesně neúspěšná, proto nelze přičítat k tíži prvostupňového soudu.

15. Vzhledem k tomu, že odvolací soud shledal odvolací námitky žalobkyně jako neopodstatněné, rozsudek soudu prvního stupně proto jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

16. S přihlédnutím k tomu, že žalovaní byli procesně úspěšní i v odvolacím řízení, vzniklo jim právo na náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající z odměny jejich advokáta za vyjádření k odvolání ze dne 23. 4. 2024 a za účast u jednání odvolacího soudu dne 9. 4. 2025, tj. pro každého ze žalovaných dvakrát po 7 312 Kč, paušálem stanovené náhrady hotových výdajů tohoto advokáta, a to ve výši 300 Kč a ve výši 450 Kč (§ 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a dále 21 % DPH ve výši 6 299,60 Kč, celkem tedy 36 294,60 Kč (§ 142 odst. 1, ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).