o náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím a zaplacení finančního zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím, k odvolání obou účastnic řízení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 40/2020-358,

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I) a co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % z této částky za dobu od [datum] do [datum] a dále na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výroky II, III, IV a V). Prvostupňový soud rovněž rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok [příjmení]).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, který byl poté rozsudkem Nejvyššího soudu zrušen, jí vznikla majetková újma ve výši [částka] (odpovídající nákladům, které zaplatila v exekučním řízení navazujícím na zmíněný nezákonný rozsudek) a také nemajetková újma ve výši [částka], a nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v chybných úkonech předcházejících zmíněnému nezákonnému rozhodnutí jí vznikla nemajetková újma ve výši [částka].

3. Ze shodných tvrzení účastnic řízení a na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, že Bytové družstvo [ulice] 7 a 9 žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne [datum] proti čtyřem žalovaným, mezi nimiž byla i žalobkyně (v postavení čtvrté žalované), zahájilo řízení vedené pod sp. zn. 10 C 169/2005 o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dále soud I. stupně popsal průběh tohoto řízení s tím, že rozsudkem zmíněného soudu ze dne [datum], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalujícímu družstvu částku 624 002, [částka] s příslušenstvím. Vedením exekuce na základě takto vzniklých exekučních titulů byl pověřen exekutor Exekutorského úřadu Hradec Králové JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], který v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] vydal exekuční příkazy, jimiž omezil žalobkyni v dispozici s jejím majetkem (pro částku [částka]). Dne [datum] žalobkyně navrhla odklad a částečné zastavení exekuce, přičemž svůj návrh doložila znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], který ohodnotil její nemovitý majetek částkou přesahující [částka]. Předmětná exekuce byla proto usnesením soudního exekutora ze dne [datum] částečně zastavena a částečně odložena (do rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání). Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum] pak byl rozsudek odvolacího soudu změněn a žaloba byla zamítnuta. K úplnému zastavení exekuce poté došlo usnesením soudního exekutora ze dne [datum]; ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] pak došlo k rozhodnutí o nákladech řízení. Dále soud I. stupně zjistil, žalobkyně dne [datum] požádala žalovanou o náhradu škody ve výši [částka] a poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], které jí měly vzniknout v důsledku předmětného nezákonného rozhodnutí, na což žalovaná reagovala stanoviskem ze dne [datum], jímž sdělila žalobkyni, že předmětnou žádost považuje za důvodnou pouze částečně a proto poskytla žalobkyni konstatování, že zmíněným nezákonným rozhodnutím bylo porušeno její právo, finanční plnění jí však poskytnout odmítla.

4. Tato skutková zjištění soud I. stupně následně právně posoudil podle § 1, § 2, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13, § 31 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a dospěl k závěru, že žalobkyni náleží pouze náhrada nákladů, které vynaložila na své zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] v exekučním řízení navazujícím na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, jenž nabyl právní moci a poté byl rozsudkem Nejvyššího soudu zrušen, tj. na který je třeba hledět jako na nezákonný. Soud I. stupně proto přiznal žalobkyni náhradu škody ve výši [částka] (za tři úkony právní služby jejího advokáta, a to za převzetí věci, sepis návrhu na částečné zastavení exekuce a poté na její úplné zastavení). Úrok z prodlení z uvedené částky pak soud I. stupně přiznal žalobkyni od [datum], protože k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty dané § 15 odst. 2 zákona 82/1998 Sb., v jejímž průběhu mohla žalovaná nárok žalobkyně uspokojit, došlo dne [datum] (nárok žalobkyně byl u žalované uplatněn dne [datum]). Náhradu škody za znalecký posudek, jímž ve zmíněném exekučním řízení žalobkyně prokazovala hodnotu svého nemovitého majetku, však soud I. stupně shledal jako nedůvodný, a to pro absenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím. Nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, kterou měla žalobkyně utrpět v důsledku zmíněného nezákonného rozhodnutí ve výši [částka], soud I. stupně shledal rovněž jako nedůvodný, protože žalobkyně své tvrzení o vyšší míře úzkosti, ponížení a frustrace, které se u ní měly rozvinout pouze a jen vydáním nezákonného rozhodnutí, neprokázala (prokázána byla pouze její úzkost a nejistota ohledně výsledku hodnoceného řízení, která však již byla odškodněna). A za neopodstatněný pak soud I. stupně shledal také požadavek žalobkyně na zaplacení částky [částka] představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měla žalobkyně utrpět, protože v pořadí první rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 byl zrušen pro nepřezkoumatelnost, soudy obou stupňů se ve svých rozhodnutích nevypořádaly s některými žalobkyní tvrzenými skutečnostmi, rozhodnutí prvostupňového soudu byla rozdílná, rozhodnutí odvolacího soudu nerespektovala právní názory dovolacího soudu, ze spisu se ztratila řada listinných důkazů, některé z žalobkyní navržených důkazů nebyly provedeny ani zamítnuta, soudy obou stupňů při rozhodování o nákladech řízení opakovaně nesprávně určily poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a od počátku nesprávně posuzovaly otázku promlčení. Žalobkyní kritizovaný postup soudů obou stupňů v posuzovaném řízení se totiž projevil v celkové délce tohoto řízení (za jehož nepřiměřenou délku však již byla žalobkyně odškodněna v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 25/2017), resp. se promítly v jednotlivých rozhodnutích soudu. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení pak prvostupňový soud odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn (dále jen„ o. s. ř.“).

5. Proti tomuto rozsudku podaly obě účastnice včasná odvolání.

6. Žalobkyně, která podala odvolání pouze proti zamítavým výrokům rozsudku soudu I. stupně, v něm předně namítla, že jí náleží nejen náhrada za náklady vynaložené na právní zastoupení advokátem v exekučním řízení, které bylo vedeno na základě nezákonného rozhodnutí soudu, ale také za náklady, které vynaložila na znalecký posudek, jímž se jí podařilo odklidit část negativních účinků exekuce (konkrétně zrušení exekučních příkazů postihujících její příjmy a účty). Ostatně i soudní exekutor považoval tyto náklady za účelně vynaložené, protože žalobkyni ve svém usnesení o zastavení exekuce jejich náhradu přiznal. Toto rozhodnutí pak bylo zrušeno pouze proto, že tehdejší oprávněný nebyl za jejich vznik odpovědný a žalobkyně byla proto odkázána na jejich vymáhání po státu. Dále žalobkyně zopakovala své přesvědčení, že jí náleží i náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka], protože po zmíněném nezákonném rozhodnutí, na které navázalo exekuční řízení vedené soudním exekutorem Exekutorského úřadu Hradec Králové JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], se její psychický stav podstatně zhoršil. Skutečnost, že nevyhledala lékařskou pomoc, by pak neměla jít k její tíži. V kompenzačním řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 25/2017 pak bylo žalobkyni přiznáno odškodnění pouze za nepřiměřenou délku předmětného řízení; netýkalo se tudíž zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nezákonným rozhodnutím v tomto řízení vydaným. Dále žalobkyně nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že jí náleží úroky z prodlení z uplatněné částky až od [datum] (nikoliv tedy za období od [datum] do [datum]), protože žalovaná její nárok (po jeho projednání) odmítla ještě před uplynutím šestiměsíční lhůty, Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Žalovaná, která podala odvolání pouze proti vyhovujícímu výroku napadeného rozsudku, v něm předně zdůraznila, že náklady, které žalobkyně vynaložila na částečné zastavení exekuce, tak učinila pouze proto, že nerespektovala tehdy pravomocné soudní rozhodnutí, tj. exekucí vymáhanou pohledávku nezaplatila. Žalobkyni tudíž náhrada škody za náklady na právní zastoupení ani za znalecký posudek (oceňující její majetek), které v exekučním řízení vynaložila, nenáleží. Vzhledem k tomu, že se zbývající částí napadeného rozsudku se žalovaná ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl.

8. Odvolací soud z podnětu podaných odvolání přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné pouze částečně a odvolání žalované důvodné není.

9. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z provedených důkazů vyvodil též odpovídající skutková zjištění, která jsou dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud s odůvodněním napadeného rozsudku co do závěru o skutkovém stavu věci ztotožňuje, pro stručnost na ně v podrobnostech odkazuje.

10. Ve smyslu článku 36 odst. 3 Listiny základních lidských práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu. Podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost je v tomto případě splněna, protože rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, jímž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit Bytovému družstvu [ulice a číslo] a 9 částku [částka] s příslušenstvím, byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 Cdo 668/2018-754, zrušen. Dále odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně i v jeho závěru, že náklady vynaložené na právní pomoc advokáta v exekučním řízení zahájeném na základě exekučního titulu, který byl poté pro nezákonnost zrušen, je škodou, která žalobkyni vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně podala dne [datum] dovolání s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, dne [datum] podal oprávněný návrh na provedení exekuce a dne [datum] dovolací soud rozhodl o odkladu vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Pakliže žalobkyně za těchto okolností v exekučním řízení navrhla, aby byla exekuce částečné zastavena a částečně odložena a poté úplné zastavena, jednalo se i podle odvolacího soudu o úkony směřující jak k ochraně jejího majetku, tak k odklizení nezákonného rozhodnutí, resp. jeho následků (srovnej například rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2085/08), nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 293/2019). Náhrady nákladů za právní pomoc advokáta a za vyhotovení znaleckého posudku (jimiž byl prokázán důvod pro částečné zastavení exekuce) se žalobkyni ve zmíněném exekučním řízení nedostalo s odůvodněním, že jejich vznik nebyl zaviněn některým z účastníků exekuce, ale zaviněním státu, tj. vydáním nezákonného exekučního titulu (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 72 Co 286/2019-67). Pakliže v důsledku nezákonného rozhodnutí soudu došlo u žalobkyně ke zmenšení jejího majetku o částku [částka] (nákladů za právní zastoupení ve výši [částka] a nákladů za znalecký posudek ve výši [částka]), žalovaná je povinna jí tuto škodu nahradit.

11. Dále odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně i v jeho závěru, že žalobkyni náleží úrok z prodlení z přiznané částky od [datum] do zaplacení. Úroky z prodlení z nároku na náhradu majetkové či nemajetkové újmy totiž náleží poškozenému až od uplynutí doby, kterou má ústřední orgán uvedený v § 6 zákona č. 82/1998 Sb. k vyplacení náhrady, tedy šesti měsíců od uplatnění nároku u tohoto orgánu. Teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím lhůty stanovené poškozeným při uplatnění nároku, se stát ocitá v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému i úroky z prodlení (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2893/2010, a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 4037/2011).

12. Vzhledem k tomu, že ohledně tvrzené nemajetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím se odvolací soud s pečlivým, logickým a zcela vyčerpávajícím odůvodněním napadeného rozsudku ztotožňuje, pro stručnost proto na ně v podrobnostech odkazuje. K odvolacím námitkám žalobkyně pak odvolací soud pouze doplňuje, že z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyni bylo poskytnuto zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce hodnoceného řízení (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 25/2017-295) ve výši [částka], v němž byl zohledněn nejen význam posuzované věci pro žalobkyni, ale také skutečnost, že byla nucena účastnit se několika exekučních řízení, která byla zahájena v důsledku nezákonných rozhodnutí vydaných v hodnoceném řízení. Výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že žalobkyně byla po vydání rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 330/2013-678, úzkostnější, není sama o sobě dostatečným podkladem pro objektivní závěr, že předmětným nezákonným rozhodnutím byla způsobena žalobkyni další (doposud neodškodněná) nemajetková újma. Nadto odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně i v tom, že pokud bylo ve věci vydáno rozhodnutí, nelze v postupu, který mu předcházel a odrazil se v obsahu vydaného rozhodnutí, spatřovat nesprávný úřední postup (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 469/2021, nebo rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1918/21). Z uvedeného vyplývá, že žalobkyní tvrzený nesprávní úřední, který podle ní gradoval a byl završen vydáním nezákonného rozhodnutí, její námitky týkající se tvrzeného nesprávného úředního postupu konzumoval.

13. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v jeho vyhovujícím výroku (tj. ohledně částky [částka] s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (představující náhradu škody za žalobkyní vynaložené náklady na její právní zastoupení v exekučním řízení) jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.). Zamítavé výroky rozsudku soudu I. stupně pak odvolací soud změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ještě částku [částka] (náklady na pořízení znaleckého posudku) s úrokem z prodlení ve výši 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), přičemž ve zbývající části těchto výroků rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

14. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 224 odst. 2 o. s. ř, ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., s tím, že úspěšné žalované, která nebyla zastoupena advokátem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.), náleží náhrada hotových výdajů za vyjádření k žalobě ze dne [datum], [datum] a [datum], za přípravu na jednání prvostupňového soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum], za účast na těchto jednáních, za sepis odvolání, za přípravu na jednání odvolacího soudu dne [datum] a za účast na tomto jednání, tj. čtrnáctkrát po [částka] (§ 1, 3 písm. a/, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Vzhledem k tomu, že žalované však náleží pouze 64 % z částky [částka], soud I. stupně uložil žalobkyni povinnosti zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka].