Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 72 CO 318/2021-382 ECLI:CZ:MSPH:2022:72.Co.318.2021.1 Rozsudek

o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání obou účastnic řízení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 222/2017-339, ve znění usnesení téhož soudu ze dne [datum]. [anonymizováno] [rok], č. j. 14 C 222/2017-367,

JUDr. Lubomír Velc · Rozhodnutí ze dne 19. 1. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň JUDr. Zuzany Sváčkové a Mgr. Pavly Polednové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání obou účastnic řízení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 222/2017-339, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 21. [anonymizováno] 2021, č. j. 14 C 222/2017-367,


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I., pokud jím byla uložena žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, mění tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá, jinak se v tomto výroku a ve výroku II. rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do tří dnů od právní tohoto rozsudku.

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do patnácti dnů od právní moci rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, přičemž co do zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] žalobu zamítl (výrok I) a dále zamítl žalobu i v rozsahu požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně z částky [částka] ode dne [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] (výrok II). Dále soud I. stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že nesprávným úředním postupem spočívajícím v sepsání nevykonatelného notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/12, NZ [číslo], se žalobkyní jako věřitelem a [jméno] [příjmení] jako dlužníkem o splnění pohledávky ve výši [částka] se svolením dlužníka k vykonatelnosti a splatností pohledávky do [datum], vznikla žalobkyni škoda ve výši [částka] sestávající z jistiny ve výši [částka], nákladů na pořízení notářského zápisu ve výši [částka], nákladů exekučního řízení (které bylo pro nevykonatelnost exekučního titulu zastaveno) ve výši [částka] ([částka] za prvostupňové řízení a ve výši [částka] za odvolací řízení), nákladů na pořízení ověřených překladů listin pro exekuční řízení ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení v řízeních, která byla vyvolána nesprávným úředním postupem notáře celkem ve výši [částka].

3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, že notář JUDr. [jméno] [příjmení] sepsal dne [datum] notářský zápis sp. zn. N 68/12, NZ [číslo], se žalobkyní jako věřitelem a [jméno] [příjmení] jako dlužníkem o splnění pohledávky ve výši [částka] se svolením dlužníka k vykonatelnosti a dohodnutou splatností pohledávky do [datum]. Tato pohledávka byla převedena na žalobkyni [právnická osoba] LLC smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na nařízení exekuce, který byl usnesením soudního exekutora Exekučního úřadu [okres] JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnut a žalobkyni (v postavení oprávněné) byla uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši [částka] Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 23 Co 539/2013-21, však toto usnesení zrušil, přičemž Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pověřil téhož soudního exekutora provedením exekuce k vymožení předmětné pohledávky. Exekuční příkazy ze dne [datum], jimiž bylo (mimo jiné) nařízeno exekutorské zástavní právo a prodej spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] (povinného) k pozemkům parcelní čísla 1992 [číslo] a 1992 [číslo] s rozestavěnou stavbou v katastrálním území Mnichovo Hradiště, však byly usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 Co 345/2015-286, zrušeny. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pak byla exekuce zastavena (pro nevykonatelnost notářského zápisu, který byl exekučním titulem) a žalobkyni (v postavení oprávněné) byla uložena povinnost zaplatit manželce povinného náklady řízení ve výši [částka]. V mezidobí došlo k vypořádání společného jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26. 2. 2015, č. j. 9 C 384/2010-1065, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze zde dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 217/2015-1473. Soud I. stupně zjistil také to, že žalobkyně požádala dne [datum] a poté dne [datum] žalovanou o náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem notáře JUDr. [jméno] [příjmení] při sepsání notářského zápisu dne [datum rozhodnutí], sp. zn. N 68/2012, NZ [číslo]. Žalovaná pak ve stanovisku ze dne [datum] zkonstatovala, že nároku žalobkyně ani zčásti nevyhoví.

4. Uvedená skutková zjištění soud I. stupně následně právně posoudil podle § 1, § 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 32 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a poté předně zkonstatoval, že žalobkyně v projednávané věci tvrdí dva odpovědnostní tituly, a to nesprávný úřední postup notáře JUDr. [jméno] [příjmení] spočívající v sepsání nevykonatelného notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. N 68/2012, NZ [číslo], a dále nezákonný exekuční příkaz soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. V sepisu notářského zápisu, který není formálně správný (chybí v něm důvod vzniku pohledávky) a tudíž je nevykonatelný, soud I. stupně shledal nesprávný úřední postup, nicméně požadavek žalobkyně na zaplacení částky [částka] po žalované posoudil jako předčasně uplatněný, protože žalobkyně byla povinna domáhat se uspokojení své pohledávky nejprve po dlužníku [jméno] [příjmení] a až v případě, že by takový postup možný nebyl, tak po státu, protože ten je podle konstantní judikatury tzv. posledním dlužníkem. Ani požadavek na náhradu škody ve výši [částka] představovanou náklady manželky povinného [jméno] [příjmení], které je jí žalobkyně povinna zaplatit (na základě usnesení Okresního soudu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 Co 345/2015-286), když tvrzeným odpovědnostním titulem je nezákonný exekuční příkaz soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně neshledal jako opodstatněný. V tomto případě totiž žalobkyni, která tyto náklady nezaplatila, škoda nevznikla, protože k úbytku v její majetkové sféře doposud nedošlo. Z týchž důvodů soud I. stupně zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka], která představuje náklady právního zastoupení, jež žalobkyně doposud rovněž neuhradila. Oproti tomu nárok na náhradu nákladů vynaložených na pořízení úředně ověřených překladů listin, které žalobkyně předložila ve zmíněném exekučním řízení, a to ve výši [částka], soud I. stupně shledal jako opodstatněný, protože žalobkyní byly dne [datum] zaplaceny. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

5. Proti tomuto rozsudku podaly obě účastnice řízení včasná odvolání.

6. Žalobkyně ve svém odvolání soudu I. stupně předně vytkla, že nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem, resp. k jí označeným důkazům, a tudíž neúplně zjistil skutkový stav věci. Žalobkyně tak nesouhlasí s tím, že soud I. stupně zamítl její požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. Závěr soudu I. stupně, že stát je ve vztahu k požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] v pozici tzv. posledního dlužníka, je pak podle žalobkyně rovněž nesprávný. V exekučním řízení, které bylo výsledně zastaveno, totiž soud, resp. soudy několika stupňů, přezkoumaly dokumenty, na jejichž základě by žalobkyně uplatňovala svůj nárok v případném soudním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení], a shodně dospěly k závěru, že žalobkyně, která je pouze nabyvatelem pohledávky, nedisponuje důkazy o tom, že by mu předmětná částka byla poskytnuta. Žalobkyně by tudíž mohla jen obtížně tvrdit a prokázat všechny skutečnosti nezbytné pro zaručený úspěch ve sporu s ním. Nadto je zmíněná pohledávka od [jméno] [příjmení] nedobytná, protože jeho majetek je zřejmě předlužený. Ze všech žalobkyní uvedených skutečností je proto jednoznačné, že nesprávný úřední postup notáře JUDr. [jméno] [příjmení] ji již tehdy připravil o výhodnější postavení v rámci případně dražby nemovitostí [jméno] [příjmení] (s ohledem na částky, které [jméno] [příjmení] své bývalé manželce po vypořádání společného jmění manželů je však otázkou, zda by žalobkyně vůbec nějaký výtěžek z dražby obdržela). Podle žalobkyně proto po ní nelze spravedlivě požadovat, aby se uspokojení své pohledávky ve výši [částka] domáhala nejprve po [jméno] [příjmení] a poté až po státu. Dále žalobkyně nesouhlasí se soudem I. stupně, že jí doposud nevznikla škoda, když manželce [jméno] [příjmení] a ani svému právnímu zástupci jimi požadované náklady řízení nezaplatila. Žalobkyni totiž již samotná existence těchto dluhů působí v její majetkové sféře újmu, protože je na její majetek od roku 2017 vedena ze strany manželky [jméno] [příjmení] exekuce. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl, popřípadě tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná, která podala odvolání pouze proti vyhovujícímu výroku napadeného rozsudku, v něm předně namítla, že k překladu Společností [právnická osoba] byla pro zástupce žalobkyně vyhotovena faktura ze dne [datum] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum]. Podle výdajového dokladu Mgr. [jméno] [příjmení] byla částka [částka] uvedené překladatelské společnosti dne [datum] zaplacena. Z uvedeného tudíž vyplývá, že tvrzená škoda vznikla zástupci žalobkyně, nikoliv žalobkyni samotné. Nadto z obsahu dokazování ani není zřejmá příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem notáře a tvrzenou škodou, protože není zřejmé, za jakým účelem byly překlady pořízeny a zda náklady, které byly vynaloženy na pořízení těchto překladů, lze považovat za účelně vynaložené náklady. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a po zopakování dokazování rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 384/2010-1065, a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 217/2015-1473, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není a odvolání žalované důvodné je. Takto rozhodl při jednání konaném v nepřítomnosti řádně předvolané žalované, která svou neúčast u tohoto jednání omluvila a současně souhlasila s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 a § 211 o. s. ř.).

9. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 384/2010-1065, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 217/2015-1473, o vypořádání společného jmění bývalých manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyplynulo, že závazek [jméno] [příjmení] vůči [právnická osoba], SE ve výši [částka] neexistuje. [jméno] [příjmení] předně nebyl schopen uvést žádné skutečnosti ke smlouvě o dílo, z níž mu měl závazek vzniknout (původně snad vůči [právnická osoba] Information Technology Inc., která měla pohledávku za ním postoupit na [právnická osoba] LLC, a ta následně na [právnická osoba], SE); listiny, které k tomu předložil, byly jen těžko čitelné kopie bez dat, podpisů a razítek; existenci originálů těchto listin svědci [příjmení] a [příjmení] nepotvrdili a prokázáno nebylo ani tvrzení o odcizení originálů těchto listin. Za rozporný pak soud shledal postupy, resp. provázanost, společností, jichž se měla tato pohledávka týkat (tj. [právnická osoba] LLC, [právnická osoba] s. r. o., a [právnická osoba], SE); smlouva ze dne [datum], která měla být uzavřená kosorciem Q Information Technology Inc. a [jméno] [příjmení] neobsahuje označení díla, které mělo být vykonáno ani lhůtu, ve které by mělo být splněno; podle rejstříku společností státu Delaware, Spojené státy americké, [právnická osoba] LLC zanikla dne [datum], tedy pět měsíců před tím, než měla předmětnou pohledávku postoupit na [právnická osoba], SE; originál smlouvy o postoupení pohledávky nebyl od [datum], kdy měla být uzavřena, nikdy nikde (ani přes opakované výzvy soudů i soudního exekutora) předložen a ze smlouvy o postoupení hodnoty pohledávky, k čemuž mělo dojít s účinností ke dni [datum], zase nelze zjistit, kým měla být podepsána a za koho, a ani to, jaké skutečnosti notář v [příjmení] [příjmení] vlastně ověřil (zda podpis listiny či něco jiného). Soud proto uzavřel, že tvrzená pohledávka nikdy neexistovala a listiny, které k této věci byly předloženy, byly vyhotoveny pouze pro potřeby [jméno] [příjmení] (zřejmě ke snížení hodnoty jeho podniku v řízení o vypořádání společného jmění manželů).

10. Na základě popsaných skutečností lze uzavřít, že rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 384/2010-1065, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 217/2015-1473, jimiž došlo k vypořádání společného jmění bývalých manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bylo vyvráceno tvrzení o závazku [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni ve výši [částka]. V projednávané věci pak existence žalobkyní tvrzené pohledávky za [jméno] [příjmení] nebyla rovněž prokázána (soudním či arbitrážním rozhodnutím českého nebo zahraničního soudu, resp. arbitrážního orgánu), protože v notářském zápise JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. N 68/12, NZ [číslo], právě takové skutečnosti (objasňující vznik a právní důvod předmětné pohledávky) chybí. S ohledem na okolnosti projednávané věci a s přihlédnutím k rozsahu popsaných rozporů a pochybností nepostačuje pro závěr o existenci předmětné pohledávky pouze to, že ji v řízení vedeném Okresním soudem v Mladé Boleslavi tvrdil dlužník ([jméno] Kolomazník) a v této věci ji tvrdí jeho věřitel ([právnická osoba], SE). Pakliže žalobkyni nesvědčila a ani nesvědčí pohledávka za [jméno] [příjmení], tak jí tvrzeným nesprávným úředním postupem, resp. nezákonným rozhodnutím soudního exekutora, žádná škoda nevznikla (a ani vzniknout nemohla). Odvolací soud proto napadený vyhovující výrok rozsudku soudu I. stupně změnil a žalobu i v této části zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.) a v zamítavém výroku tento rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

11. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů pak odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 a § 224 odst. 1 o. s. ř., podle nichž procesně úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena advokátem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.), náleží náhrada hotových výdajů za vyjádření k žalobě ze dne [datum], příprava na jednání prvostupňového soudu, které se konalo dne [datum], za účast na tomto jednání a dále za sepis odvolání ze dne [datum], tj. čtyřikrát po [částka] (§ 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Žalobkyně je proto povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka].

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně, jehož přípustnost za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. přezkoumá dovolací soud.