pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem u prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok IV.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady [anonymizováno] ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou žalobce uplatňoval nároky podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) a původně se domáhal na žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že [anonymizováno] [částka] [anonymizováno] přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nepřiměřenou délkou jeho [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [částka] [anonymizováno] přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova]. Tvrdil, že proti němu bylo vedeno [anonymizována dvě slova] u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a dále, že obžaloby byl zproštěn z důvodu, že skutky, pro které byl stíhán, nejsou trestnými činy.

3. Žalovaná nečinila sporným vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., nesouhlasila však s tím, že [anonymizována dvě slova] bylo nepřiměřeně dlouhé. Po podání žaloby poskytla žalobci částku [částka] k odškodnění nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí, na nárok z titulu nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova] neplnila ničeho.

4. V reakci na plnění žalované ze dne [datum] vzal žalobce svou žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo [anonymizováno] v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Předmětem [anonymizováno] tak zůstal nárok žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím k odškodnění nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí a dále nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím k odškodnění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova].

5. Soud prvního stupně provedeným dokazováním zjistil skutkový [anonymizováno] věci. Měl za prokázané, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované k předběžnému projednání dne [datum]. Důkazem obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] si opatřil skutková zjištění o průběhu posuzovaného [anonymizováno], a to jak co do chronologie úkonů účastníků [anonymizováno] i ve věci rozhodujících soudů, tak ohledně podstatného obsahu těchto úkonů. Vyšel zejména z toho, že úkony v posuzované [anonymizováno] věci byly zahájeny dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], doručeným žalobci téhož dne, bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] žalobce pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2, písmen a) a písmeno b), trestního zákona, a to ve spolupachatelství a dále pro [anonymizována dvě slova] povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2, písmena b), trestního zákoníku, ve spolupachatelství. Usnesením ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] žalobce pro pokračující [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pro pokračující [anonymizována dvě slova] povinnosti při správě cizího majetku. Usnesením ze dne [datum] a [datum] bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] žalobce pro pokračující [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] výhody při zadání veřejné zakázky a dále pro pokračující [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] povinnost při správě cizího majetku. [anonymizována dvě slova] bylo vedeno pro 20 skutků. Dne [datum] byla u Městského soudu v Praze podána obžaloba. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou [anonymizována dvě slova]. Dalšími v [anonymizováno] provedenými důkazy si soud prvního stupně opatřil skutková zjištění o zásazích a dopadech [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry žalobce. Veškerá svá skutková zjištění soud prvního stupně podrobně popsal v odůvodnění napadeného rozsudku, na které tak lze v tomto ohledu pro stručnost odkázat.

6. Zjištěný skutkový [anonymizováno] hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle zákona č. 82/1998 Sb. S poukazem na zákonná ustanovení a ustálenou judikaturu zrekapituloval zákonné předpoklady odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem. Při posuzování důvodnosti žalobcem uplatněného nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova] vzal v úvahu, že [anonymizována dvě slova] bylo ve vztahu k žalobci vedeno po dobu 5 let a 3 měsíců od doručení usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] dne [datum] do právní moci zprošťujícího rozsudku dne [datum]. Délku [anonymizována dvě slova] žalobce hodnotil jako nepřiměřenou s tím, že účinky [anonymizována dvě slova] a nejistota s tím spojená působily na žalobce po dlouhou dobu. Současně však dospěl k závěru, že délka posuzovaného [anonymizováno] nebyla extrémní, a tudíž pro účely výpočtu výše přiměřeného peněžitého zadostiučinění vyšel ze základní částky odškodnění ve výši [částka] za rok trvání [anonymizováno], respektive v poloviční výši za první dva roky trvání [anonymizováno]. Na tomto základě pak vypočetl, že základní [anonymizováno] zadostiučinění za celkovou délku [anonymizováno] v trvání 5 let a 3 měsíců činí [částka]. Dále se zabýval tím, zda takto vypočtenou základní částku zadostiučinění je namístě v dané věci modifikovat ve smyslu hledisek vymezených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona č. 82/1998 Sb. Zohlednil, že [anonymizováno] bylo skutkově i procesně složité, zejména s ohledem na počet šesti obžalovaných, 3 roky trvající přípravnou fázi, 20 projednávaných skutků a provedení rozsáhlého dokazování (rozsáhlé listinné důkazy, výslechy velkého množství svědků, výslechy znalce). Současně vzal v úvahu, že se jednalo o posouzení hospodářské kriminality, při níž mělo dojít ke vzniku škody velkého rozsahu, spis ke dni podání obžaloby čítal 96 svazků, obžaloba čítala 120 stran a rozsudek soudu prvního stupně 144 stran. Ve věci rozhodovala policie, státní zástupce, jedenkrát soud prvního stupně a jedenkrát soud druhého stupně. Před soudem prvního stupně proběhlo 16 hlavních líčení. Uvedené skutečnosti soud prvního stupně v rámci kritéria složitosti [anonymizováno] promítl do snížení základního zadostiučinění o 30 %. Vzhledem k tomu, že žalobce se na délce [anonymizováno] nepodílel, soud prvního stupně z pohledu kritéria jednání poškozené základní zadostiučinění nemodifikoval. Ke snížení či zvýšení základní částky zadostiučinění soud prvního stupně nepřistoupil ani v rámci posuzování kritéria postupu orgánu veřejné moci. Vzal přitom v úvahu, že v [anonymizováno] se vyskytl ojedinělý průtah od [datum] do [datum] v souvislosti s předložením věci odvolacímu soudu, přičemž jiný nekoncentrovaný postup, prodlevy či závažnější pochybení nebyly shledány, soudy jinak postupovaly plynule a úkony činily v běžných lhůtách. Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že postup orgánů veřejné moci zatížený ojedinělým průtahem se již dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky [anonymizováno] a důvody pro modifikaci základního odškodnění z tohoto důvodu již nejsou dány. Základní částku zadostiučinění pak zvýšil o 10% v rámci hodnocení kritéria významu [anonymizováno] pro poškozeného, když vzal v úvahu, že Evropský soud pro lidská práva řadí [anonymizována dvě slova] mezi [anonymizováno] s typově zvýšeným významem [anonymizováno]. Na základě uvedeného tak soud prvního stupně základní částku peněžitého zadostiučinění ve výši [částka] celkově snížil o 20% na částku [částka], kterou považoval za přiměřené zadostiučinění náležející žalobci k odškodnění jeho nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizováno]. Dospěl k závěru, že žalovaná se s poskytnutím peněžitého zadostiučinění v této výši ocitla v prodlení po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku k předběžnému projednání, a tudíž žalobci v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a nař. vl. [číslo] Sb. vznikl nárok na zaplacení uvedeného peněžitého zadostiučinění spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud prvního stupně žalobě vyhověl a ve zbytku co do částky [částka] s příslušenstvím žalobou uplatněný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou [anonymizováno] zamítl.

7. V případě žalobou uplatněného nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizováno] stíháním dospěl k závěru, že za situace, kdy žalobce byl zproštěn obžaloby, je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu žalobce vzniklou z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Za nezákonná rozhodnutí pak považoval usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], jimiž bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] žalobce pro podezření ze spáchání pokračujícího [anonymizována dvě slova] při veřejné soutěži a veřejné dražbě a porušování povinnosti při správě cizího majetku, pokračujícího [anonymizováno] zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pokračujícího [anonymizována dvě slova] povinnosti při správě cizího majetku, vše ve spolupachatelství. S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu vycházel soud prvního stupně při stanovení formy a výše zadostiučinění především z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova] a následků způsobených [anonymizována dvě slova] v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédl i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Vzal v úvahu, že žalobce byl stíhán pro hospodářskou [anonymizována dvě slova], která nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení jako je tomu například u trestných činů [anonymizováno] nebo [anonymizováno]. Současně však zohlednil, že [anonymizována dvě slova] se měl žalobce dopustit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u policie. Žalobci hrozila sazba trestu odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let, když jeho jednáním měla být způsobena škoda velkého rozsahu (cca [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Co se týče kritéria délky [anonymizována dvě slova], vyšel soud prvního stupně z toho, že [anonymizována dvě slova] ve vztahu k žalobci bylo vedeno po dobu 5 let a 3 měsíců, což je doba nepřiměřená a účinky [anonymizována dvě slova] tak na žalobců působily a zasahovaly do jeho osobnostní sféry po dlouhou dobu. Žalobce tvrdil, že nezákonným [anonymizováno] stíháním bylo zasaženo do jeho práva na zdraví, rodinného a pracovního život. Soud prvního stupně vyšel na základě provedeného dokazování ze zjištění, že bezúhonný žalobce byl trestně stíhán pro podezření ze spáchání závažnější hospodářské [anonymizována dvě slova], které se měl dopustit jako výše postavený zaměstnanec Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. Dovodil, že žalobce byl osobou, která měla sama stát na straně potírání [anonymizována dvě slova], a proto se u ní přepokládá vyšší míra vnímání dobré pověsti. Poukázal na to, že žalobce u policie působil desítky let (dle odůvodnění zprošťujícího rozsudku od roku 1981), byl v zaměstnání vnímán jako dobrý zaměstnanec, za svou práci obdržel několik ocenění od policejního prezidenta i ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje a uznání se mu dostávalo také od kolegů. O zadržení žalobce a jeho [anonymizována dvě slova] se dozvědělo jeho okolí a dívalo se na něj skrz prsty. V očích rodiny i policejních kolegů byl žalobce dehonestován, a to po delší dobu. Žalobce se opakovaně marně pokoušel vysvětlovat svou nevinu, s ohledem na průběh [anonymizována dvě slova] se mu to však nedařilo, což vnímal velice úkorně. Soud prvního stupně uvěřil výpovědím žalobce i v [anonymizováno] vyslechnutých svědků, z nichž vyplynulo, že žalobce ztratil část svých přátel, a to nejen v řadách policejních kolegů. Došlo k poškození jeho rodinných vztahů, které se nepodařilo obnovit ani po zproštění obžaloby. Zadržení žalobce a následné prověřování způsobilo mezi žalobcem a jeho manželkou nervozitu, ztrátu důvěry, docházelo ke konfliktům a vzájemnému odcizení. Situace byla o to složitější, že manželka žalobce byla zaměstnána ve stejném zaměstnání jako žalobce a pocházela z policejní rodiny. Docházelo také ke střetům s otcem manželky žalobce, který v jeho nevinu nevěřil. Manželství a rodina žalobce byli vystaveni většímu tlaku od zahájení úkonů v [anonymizována dvě slova] a po zahájení [anonymizována dvě slova] došlo k podání shodného návrhu manželů na rozvod manželství. Co se týče vlivu [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] žalobce, soud prvního stupně zohlednil, že žalobce špatně spal a byl podrážděný, v souvislosti s [anonymizováno] stíháním neužíval žádné léky a nevyhledal psychologickou či [anonymizována dvě slova] nevyhledal. Současně však vzal v úvahu, že dlouhodobý stres má obecně negativní vliv na zdraví (v případě žalobce vysoký krevní tlak), psychiku a výkonnost člověka, včetně obecného vlivu na jeho výkonnost. Soud prvního stupně dále uzavřel, že byť se žalobce necítil dobře v pracovním prostředí, když v důsledku zahájení úkonů [anonymizována dvě slova] došlo k napětí mezi kolegy a nově nabídnutá pracovní pozice mu nevyhovovala, nebylo prokázáno, že hlavní příčinou rozvázání pracovního poměru bylo zahájení jeho [anonymizována dvě slova]. Poukázal na to, že k rozvázání pracovního poměru žalobce došlo již ve fázi prověřování před zahájením [anonymizována dvě slova] a nadto za situace, kdy byl žalobce z funkce vedoucího odboru odvolán na základě vzdání se funkce a jeho pracovní poměr byl ukončen výpovědí zaměstnavatele pro odmítnutí nabídnutého místa investičního referenta. Ve vztahu k medializaci posuzovaného [anonymizováno] pak soud prvního stupně uzavřel, že tuto nelze považovat za excesivní a způsobenou orgány státu, nicméně v jejím důsledku, kdy opakovaně bylo v různých článcích uváděno jméno žalobce, došlo ke zvýšení povědomí jeho okolí o jeho [anonymizována dvě slova] a následně i o tom, že byl zproštěn obžaloby. Na základě uvedeného pak dospěl soud prvního stupně k závěru, že byly prokázány zásahy do dobrého jména žalobce, do jeho důstojnosti, vážnosti, cti a rodinného života. Naopak dle soudu prvního stupně nebyly prokázány žádné zásahy do jeho sféry pracovní a [anonymizováno]. S ohledem na dlouhodobě uvedené zásahy do osobnostní sféry žalobce pak považoval za adekvátní finanční formu odškodnění, a to ve výši [částka]. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu provedl srovnání s odškodněním újmy způsobené [anonymizováno] stíháním v jiných případech, které se s projednávanou věci v podstatných věcech shodují, konkrétně s případem, kdy rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] bylo přiznáno finanční zadostiučinění [částka], rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo přiznáno finanční zadostiučinění [částka], rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo odškodnění v částce [částka] a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo přiznáno odškodnění v částce [částka]. Poté uzavřel, že i v tomto porovnání se jeví zadostiučinění ve výši [částka] jako odpovídající. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci poskytla k odškodnění újmy způsobené nezákonným [anonymizováno] stíháním částku [částka], uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení plynoucího od [datum] do zaplacení s tím, že ve zbývajícím rozsahu žalobou uplatněný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizováno] stíháním jako nedůvodný zamítl. O nákladech [anonymizováno] rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že v [anonymizováno] úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů [anonymizováno] spočívající v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech jeho právního zastoupení.

8. Proti výrokům I., III. a V. rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že naříkané [anonymizována dvě slova] je třeba hodnotit jako nepřiměřeně dlouhé. V tomto ohledu poukazovala na jeho rozsah, kdy bylo vydáno 6 usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], bylo stíháno 6 obžalovaných, jednalo se o 20 skutků, proběhlo 65 podání vysvětlení, [anonymizováno] spis před podáním obžaloby obsahoval 96 svazků, bylo provedeno 23 znaleckých posudků, obžaloba čítala 120 stran a rozsudek 144 stran. Vyjádřila názor, že za těchto okolností je délka posuzovaného [anonymizována dvě slova] akceptovatelná. Současně poukázala na to, že [anonymizováno] bylo skutkově a procesně velice složité, zejména s ohledem na velmi rozsáhlé dokazování a skutečnost, že se jednalo o posouzení hospodářské kriminality, při níž mělo dojít ke vzniku škody velkého rozsahu. Vliv na délku posuzovaného [anonymizováno] pak dle žalované mělo také to, že v [anonymizováno] rozhodovala policie, státní zástupce a soudy na dvou stupních, před nimiž proběhlo 16 hlavních líčení. Zdůraznila, že ač ze subjektivního hlediska musela žalobci délka [anonymizována dvě slova] v trvání 5 let připadat nepřiměřeně dlouhá, objektivně odpovídala skutkové a procesní složitosti věci. Dále vytýkala soudu prvního stupně, že nesprávně navýšil částku finančního odškodnění o 10% za zvýšený význam [anonymizována dvě slova], když za nezákonné [anonymizována dvě slova] jako takové přiznal odškodnění zvlášť. Za nepřiměřeně vysoké považuje žalovaná rovněž peněžité zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Za nedostatečné označila rovněž odůvodnění napadeného rozsudku v části týkající se srovnání přiznaného odškodnění s odškodněním přiznaným v obdobných případech, když zcela absentuje úvaha soudu prvního stupně, jak hodnotil to které rozdílné a shodné kritérium. Namítala, že napadené rozhodnutí není dostatečně srozumitelné a přesvědčivé v odůvodnění výše přiznaného relutárního zadostiučinění. Závěrem navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích změnil tak, že se žaloba zamítá.

9. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání naopak uvedl, že považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný. Vyjádřil názor, že doba jeho [anonymizována dvě slova] byla nepřiměřeně dlouhá a neodpovídala jeho skutkové a procesní složitosti. Současně poukázal na to, že byl zproštěn obžaloby z důvodu, že skutky popsané v rozhodnutích o zahájení [anonymizována dvě slova] vůbec nejsou trestnými činy, což dle něj mělo být odborně vybaveným orgánům činným v [anonymizována dvě slova] zřejmé od úplného počátku. Výši přiznaného peněžitého zadostiučinění pak označil za odpovídající prokázaným skutečnostem s tím, že soud prvního stupně se zevrubně vypořádal se všemi okolnostmi případu a provedl řádné porovnání s analogickými případy. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

10. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. v odvoláním dotčeném rozsahu napadený rozsudek soudu prvního stupně i [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce. Odvolací námitky žalované nelze považovat za opodstatněné.

12. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v dané věci byly splněny zákonné předpoklady odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou posuzovaného [anonymizována dvě slova]. Byť se jednalo o [anonymizováno], které bylo již s ohledem na počet stíhaných osob a projednávaných skutků po skutkové, právní i procesní stránce složité, nelze přehlížet, že jeho délka byla zatížena obdobím neodůvodněné nečinnosti soudu po dobu cca 8 měsíců (od [datum] do [datum]). Přestože se jednalo o průtah ojedinělý, nelze jej při posuzování přiměřenosti délky [anonymizováno] pominout, neboť se na celkové délce [anonymizováno] nikoliv nevýznamným způsobem podílel. Délku posuzovaného [anonymizována dvě slova], zatíženou několikaměsíčním neodůvodněným průtahem přičitatelným státu, tak lze považovat za nepřiměřenou, a tedy za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu pak vznikla žalobci presumovaná nemajetková újma, za kterou mu podle § 31a zákona č. 89/1998 Sb. náleží odškodnění ve formě přiměřeného zadostiučinění.

13. Při rozhodování o přiměřeném zadostiučinění za nepřiměřenou délku [anonymizováno] se judikatura ustálila v názoru, že dospěje-li soud k závěru o [anonymizováno] práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě a tím tedy k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., je na místě, aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování [anonymizováno] daného práva. Pouhé konstatování [anonymizováno] práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době postačí například tehdy, byla-li délka [anonymizováno] v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo byl-li význam předmětu [anonymizováno] pro poškozeného pouze nepatrný, a celkově tak lze uzavřít, že doba [anonymizováno] nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

14. Soud prvního stupně na podkladě konkrétních skutkových okolností posuzovaného [anonymizováno] dospěl k závěru, že v zájmu poskytnutí přiměřené formy satisfakce za vzniklou nemajetkovou újmu je namístě žalobci poskytnout zadostiučinění v peněžité formě. Odvolací soud v tomto ohledu se závěrem soudu prvního stupně souhlasí a má ve shodě s ním za to, že v projednávané věci se nejedná o případ, kdy by ve smyslu shora citované judikatury bylo možné považovat za dostatečné odškodnění nemajetkové újmy žalobce morální zadostiučinění ve formě konstatování [anonymizováno] práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

15. Při stanovení výše peněžitého zadostiučinění soud prvního stupně nepochybil, pokud vyšel ze základní částky [částka] za první dva roky [anonymizováno] a poté za každý další rok jeho započitatelné délky, když délka posuzovaného [anonymizováno] byla sice nepřiměřená, nikoliv však extrémní (srovnej stanovisko [anonymizováno] a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010). Součinem základní částky za jeden rok [anonymizováno] (modifikované za prvé dva roky [anonymizováno]) a celkové doby posuzovaného [anonymizováno], vedeného ve vztahu k žalobkyni, v délce 5 let a 3 měsíce, pak správně vypočetl celkovou základní částku peněžitého zadostiučinění za celé [anonymizováno] ve výši [částka], kterou následně odpovídajícím způsobem modifikoval ve smyslu zákonných kritérií dle § 31a odst. 2, 3 zákona č. 82/1998 Sb. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně v hodnocení zákonných kritérií pro modifikaci základní částky peněžitého odškodnění.

16. Lze souhlasit se soudem prvního stupně, že s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu jsou dány důvody pro modifikaci zadostiučinění na základě kritéria složitosti [anonymizováno] (§ 31a odst. 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb.) Snížení základní částky odškodnění o 30% přitom odpovídajícím způsobem zohledňuje zvýšenou časovou náročnost skutkově a procesně složitého posuzovaného [anonymizována dvě slova] s přihlédnutím k počtu obviněných, počtu projednávaných skutků, povaze [anonymizována dvě slova], pro kterou byly obviněné osoby stíhány, jakož i rozsahu prováděného dokazování. Správným shledává odvolací soud rovněž postup soudu prvního stupně při hodnocení kritéria jednání žalobce a postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] (§ 31a odst. 3 písm. c/, d/ zákona č. 82/1998 Sb.), jakož i jeho závěr o tom, že z pohledu zmíněných kritérií nejsou dány důvody pro modifikaci základní částky odškodnění. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se žalobce svým jednáním na délce posuzovaného [anonymizováno] podílel. Stejně tak orgány veřejné moci činné v posuzovaném [anonymizováno] postupovaly v zásadě plynule a koncentrovaně, přičemž ojedinělý významný průtah byl odpovídajícím způsobem zohledněn v rámci závěru o nepřiměřenosti délky předmětného [anonymizována dvě slova]. Konečně odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně také v názoru, že je namístě zvýšit základní částku odškodnění o 10% z důvodu zvýšeného významu [anonymizováno] pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e/zákona č. 82/1998 Sb.), neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] mělo významný dopad do jeho osobnostní sféry, což nepochybně zvyšovalo intenzitu jeho újmy dané prožitkem nejistoty ohledně výsledku [anonymizována dvě slova]. Žalovanou namítaná skutečnost, že žalobce se současně domáhá odškodnění újmy způsobené nezákonným [anonymizováno] stíháním, modifikaci základního zadostiučinění z důvodu zvýšeného významu [anonymizováno] pro poškozeného bez dalšího nevylučuje, neboť předmětem odškodnění nepřiměřené délky [anonymizováno] a nezákonného [anonymizována dvě slova] není totožná nemajetková újma poškozeného.

17. Lze tedy uzavřít, že postup soudu prvního stupně při modifikaci základní částky peněžitého zadostiučinění odpovídá plně zákonným kritériím i konkrétním okolnostem případu a vede ke snížení základní částky odškodnění o celkem 20 %, respektive k vyčíslení výsledné výše peněžitého zadostiučinění na částku [částka]. Peněžité zadostiučinění v této výši pak odvolací soud považuje s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu za přiměřenou a spravedlivou formu odškodnění nemajetkové újmy žalobce, kompenzující účinně [anonymizováno] nejistoty, ve které byl nepřiměřeně dlouhým [anonymizováno] udržován. Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud žalobě co do požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] vyhověl. Správně pak rozhodl také o povinnosti žalované zaplatit z přiznaného peněžitého plnění úroky z prodlení v zákonné výši.

18. Odvolací soud shledává správným také rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobou uplatněném nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobce způsobené nezákonným [anonymizováno] stíháním.

19. Z ustálené soudní judikatury plyne, že stát odpovídá i za škodu způsobenou zahájením (vedením) [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím [anonymizováno] soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, obecně se vychází z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se [anonymizována dvě slova] zahajuje (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně se tedy správně zabýval žalobou uplatněným nárokem z pohledu naplnění zákonných předpokladů objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (§ 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), kterými jsou v projednávané věci usnesení [stát. instituce] o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce.

20. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizováno] stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy [anonymizováno] věci, též z délky [anonymizována dvě slova], a především dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, její přiznání je nad rámec konstatování [anonymizováno] práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Současně se judikatura ustálila v závěru, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené [anonymizováno] stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku [anonymizováno], náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu [anonymizováno] zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná [anonymizováno] (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

21. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v projednávané věci byly splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu žalobce způsobenou nezákonným rozhodnutím, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že v příčinné souvislosti s jeho [anonymizováno] stíháním, došlo k vážným zásahům do jeho osobnostní sféry. Je třeba vzít v úvahu, že žalobce byl stíhán pro závažnou hospodářskou [anonymizována dvě slova] a hrozilo mu uložení trestu odnětí svobody v sazbě 2 až 8 let. [anonymizována dvě slova] bylo proti němu vedeno 5 let a 3 měsíce a skončilo až zprošťujícím rozhodnutím soudu. [anonymizována dvě slova], pro kterou byl stíhán, se měl dopustit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u policie, což mělo nepochybně vliv na jeho pracovní prostředí, vztahy s kolegy a dobré jméno. V důsledku [anonymizována dvě slova] došlo ke ztrátě důvěry k osobě žalobce, což vedlo k poškození části jeho přátelských vztahů a zejména vztahů rodinných, když v konečném důsledku došlo k rozpadu jeho manželství. Výsledky provedeného dokazování tak plně opodstatňují závěr soudu prvního stupně o tom, že [anonymizována dvě slova] žalobce mělo nepříznivý dopad na jeho dobré jméno, důstojnost, vážnost, čest a rodinný život.

22. Po zhodnocení uvedených skutečností je odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že nemajetkovou újmu žalobce nelze náležitě odškodnit jinou formou než poskytnutím zadostiučinění v penězích. Rovněž soudem prvního stupně stanovená výše peněžitého zadostiučinění v částce [částka] se jeví jako plně odpovídající okolnostem daného případu, povaze [anonymizováno] věci, délce [anonymizována dvě slova] a intenzitě zásahů do práv a sféry žalobce. Nadto odpovídá také výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují a dle přesvědčení odvolacího soudu neodporuje ani obecně sdílené představě spravedlnosti. Odvolací námitky žalované týkající se výše soudem prvního stupně přiznaného zadostiučinění nejsou důvodné. Soud prvního stupně se při rozhodování o formě a výši odškodnění nemajetkové újmy žalobce zabýval všemi zákonnými i judikaturou vymezenými hledisky. Zohlednil specifické okolnosti daného případu a provedl odpovídající srovnání s jinými případy odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizováno] stíháním, přičemž podstatné společné a rozdílné znaky porovnávaných případů v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl a vysvětlil své úvahy, kterými se řídil, když tyto společné a rozdílné znaky promítl do výsledné výše stanoveného peněžitého zadostiučinění. Při rozhodování o výši přiznaného peněžitého zadostiučinění soud prvního stupně rovněž neopomněl zohlednit již žalovaným poskytnuté plnění [částka], a tudíž nepochybil, pokud žalovanou zavázal k poskytnutí peněžitého plnění ve výši rozdílu mezi zadostiučiněním [částka] a poskytnutým plněním, včetně odpovídajícího zákonného úroku z prodlení.

23. Ze všech uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně rozhodl o žalobou uplatněných nárocích na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova] a nezákonným [anonymizováno] stíháním věcně správně. Nepochybil ani při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil.

24. O nákladech odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v této fázi [anonymizováno] plně úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] spočívajících v nákladech jeho právního zastoupení ve výši [částka]. Uvedené náklady se sestávají z odměny advokáta [částka] za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při ústním jednání [datum]) po [částka] dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za dva úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř.