o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a částku [částka] s příslušenstvím, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok II) a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tvrzením, že [anonymizována dvě slova], které skončilo zprošťujícím rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], mu byla způsobena majetková újma spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu, kterou žádá nahradit ve výši [částka] a nemajetková újma, a to za nepřiměřenou délku tohoto [anonymizováno], kterou žádá odškodnit částkou [částka]

3. Ze shodných tvrzení účastníků [anonymizováno] a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že usnesením [anonymizováno] z [země] ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum], bylo zahájeno [anonymizována tři slova] žalobce, který byl obviněn ze spáchání [anonymizována dvě slova]. Obžaloba týkající se celkem pěti spoluobviněných osob pak byla podána dne [datum] u [název soudu] dne [datum], kde bylo [anonymizována dvě slova] vedené pod sp. zn. 44 [číslo]. V něm následně proběhla hlavní líčení ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Soud poté urguje znalecký ústav o dodání znaleckého posudku a žádá řadu institucí o součinnost (Policii České republiky, banky a rakouské justiční orgány). Po urgencích, a to dne 24. [anonymizováno] 2014, znalecký ústav doručil soudu znalecký posudek. Poté proběhla další hlavní líčení, a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl vyhlášený rozsudek. Tento rozsudek však byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] zrušený a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu [anonymizováno] (v usnesení je konstatována i částečná nepřezkoumatelnost rozhodnutí). Další hlavní líčení, kterého se žalobce zúčastnil, proběhlo dne [datum], kdy soud vyhlásil rozsudek, jímž žalobce zprostil obžaloby. Odvolací soud však usnesením ze dne [datum] tento rozsudek zrušil (pro procesní vady). Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o vyloučení žalobcovy věci k samostatnému projednání s tím, že tato věc bude nadále vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem ze dne [datum] pak soud žalobce obžaloby (znovu) zprostil. Usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] bylo odvolání státního zástupce zamítnuto, čímž toto [anonymizováno] pro žalobce skončilo. Za právní pomoc, kterou v této [anonymizováno] věci poskytl žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení], mu vyúčtoval k úhradě částku [částka] (fakturou ze dne [datum], [číslo]). Žalobce mu ji zaplatil dne [datum]. Podle záznamu z jednání žalobce a jeho obhájce proběhly jejich porady dne [datum] (po doručení předvolání na veřejné zasedání odvolacího soudu), dne [datum] (obsahem byl předpokládaný průběh jednání odvolacího soudu), dne [datum] (obsahem bylo projednání obsahu rozhodnutí odvolacího soudu), dne [datum] (tj. v neděli, neboť žalobce se na původně plánovaný termín nemohl z pracovních důvodů dostavit s tím, že šlo o přípravu na hlavní líčení konané [datum]), dne [datum] (předmětem jednání byla obava žalobce z nové právní úpravy [anonymizována dvě slova] legalizace výnosu z [anonymizována dvě slova]), dne [datum] (tj. opět v neděli ohledně doplnění odvolání státního zástupce), dne [datum] (tedy znovu v neděli; o usnesení o vyloučení věci k samostatnému projednání), dne [datum] (o obsahu odůvodnění rozsudku doručeného [datum]) a dne [datum] (o odůvodnění odvolání státního zástupce). Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy a náhrady škody způsobené mu popsaným [anonymizována dvě slova] celkem [částka] K. Žalovaná na to reagovala zaplacením náhrady za nezákonné [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], náhrady nákladů obhajoby ve výši [částka] a náhrady za nepřiměřenou délku [anonymizováno] ve výši [částka]. V tomto [anonymizováno] pak žalobce požaduje po žalované zaplatit ještě částku [částka] (sestávající z částky [částka] za náklady na obhajobu a z částky [částka] za nepřiměřenou délku [anonymizováno].

4. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 1 odst. 1, § 2, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a s odkazem na soudní judikaturu uzavřel, že rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova], které skončilo rozsudkem, jímž byl žalobce zproštěn obžaloby, má stejné následky jako nezákonné rozhodnutí. Dále soud prvního stupně uvedl, že považuje za nerozhodné, jakým způsobem a v jakém rozsahu byla sjednána cena za právní služby obhájce žalobce, protože soudní judikatura umožňuje odškodnění nákladů obhajoby vynaložených při nezákonném [anonymizována dvě slova] pouze podle [ustanovení pr. předpisu], advokátní tarif, a to jen za takové úkony právní pomoci, které byly vynaloženy účelně. Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že žaloba, kterou žalobce požadoval náhradu nákladů za obhajobu ve výši [částka], důvodná není. [příjmení] žalobce s jeho obhájcem dne [datum], dne 1. 3. 201 a dne [datum] (při kterých jednali o tom, že odvolací jednání bylo nařízeno, poté o tom, jaký průběh odvolacího jednání lze předpokládat a nakonec o obsahu rozhodnutí odvolacího soudu) a porady dne [datum] (o tom, zda se nová úprava zákona může vztahovat na žalobcovu věc), dne [datum] (o obsahu rozsudku ze dne [datum]) a dne [datum] (o odůvodnění odvolání státního zástupce) totiž soud prvního stupně neshledal jako úkony, které by pro odstranění nezákonného rozhodnutí byly nezbytné. Konání další porady obhájce s klientem totiž lze považovat za účelné jen tehdy, jsou-li dány konkrétní nezbytností takové porady (většinou v souvislosti s nějakou dříve neznámou a pro věc podstatnou skutečností). Navýšení odměny obhájce na trojnásobek za porady konané v neděli, a to dne [datum], dne [datum] a dne [datum], soud prvního stupně shledal rovněž jako neúčelné, protože k jejich uskutečnění o víkendu došlo pouze proto, že takové řešení bylo pro žalobce, resp. i pro jeho obhájce, nejvhodnější (nikoliv tedy na základě objektivních okolností, které byly na vůli žalobce a jeho obhájce nezávislé). Odškodnění pak žalobci nenáleží ani za vzdání se práva odvolání, které za něj učinil obhájce při hlavním líčení konaném dne [datum]. Tento úkon totiž již odškodněn byl, a to tím, že žalobce obdržel náhradu nákladů za účast jeho obhájce na zmíněném hlavním líčení, kdy ke vzdání se práva odvolání došlo. Nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy pak soud prvního stupně posoudil jako důvodný pouze částečně. Hodnocené [anonymizováno] trvající devět let přitom posoudil (ve shodě se žalovanou) i přes jeho značnou složitost jako nepřiměřené dlouhé. V nepřiměřené délce posuzovaného [anonymizováno] tak shledal nesprávný úřední postup, v jehož důsledku žalobce trpěl nejistotou ohledně výsledku předmětného [anonymizováno]. Dále soud prvního stupně zkonstatoval, že se na délce [anonymizováno] podílela jeho skutková, právní i procesní složitost (což se promítlo ve skutečnosti, že o jednotlivých procesních úkonech bylo opakovaně rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy), přičemž s ohledem na to, že toto [anonymizováno] nebylo extrémně dlouhé, přiznal žalobci zadostiučinění za jeho první dva roky ve výši [částka] a dále za každý další rok jeho trvání vždy ve výši [částka]. Takto vypočtenou základní částku finančního zadostiučinění ve výši [částka] prvostupňový soud poté snížil o 20 % pro již zmíněnou skutkovou složitost věci (šlo o velké množství skutků šesti spoluobžalovaných, k jejichž objasnění bylo třeba vyslechnout přes 35 svědků, přečíst stovky listinných důkazů a pravost podpisů objasnit znaleckým posudkem) a o dalších 20 % proto procesní složitost (pro velmi rozsáhlý důkazní materiál, který bylo třeba zajistit i ze zahraničí). Pro postup žalobce, který přispěl k urychlení [anonymizováno] (souhlasil s tím, že dokazování nebude od počátku opakováno a vícekrát navrhoval vyloučení své věci k samostatnému projednání) soud prvního stupně zvýšil základní částku odškodnění o 10 % a o dalších 20 % pak pro částečně nekoncentrovaný a částečně vadný postup soudu (k vyloučení žalobcovy věci došlo se značným zpožděním a první rozhodnutí soudu prvního stupně bylo shledáno jako nepřezkoumatelné). Pro vyšší význam hodnocené věci pro žalobce (šlo o [anonymizována dvě slova], v němž se snažil přispět k rychlému skončení věci) soud prvního stupně zvýšil základní částku odškodnění ještě o dalších 20 %. Přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy, kterou žalobce v posuzovaném [anonymizováno] utrpěl, soud prvního stupně tudíž určil částkou [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci (před podání žaloby) poskytla zadostiučinění ve výši [částka], soud prvního stupně rozhodl, že je povinna zaplatit žalobci ještě částku [částka] s příslušenstvím a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z odškodnění poskytnutého mu ve výši [částka] (od [datum] a [datum]), přičemž v rozsahu žalobcova požadavku na zaplacení částky [částka] žalobu jako nedůvodnou zamítl. Rozhodnutí o náhradě nákladů [anonymizováno] pak soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

5. Žalobce, který podal proti tomuto rozsudku včasné odvolání, a to pouze proti jeho zamítavému výroku, v něm předně zdůraznil, že odškodnění, které mu bylo doposud přiznáno, nepovažuje za dostatečné. Pakliže bylo [anonymizována dvě slova] od počátku nedůvodné a žalobce byl přesto nucen se jej účastnit po dobu devíti let, považuje za přiměřené odškodnění částku [částka] za první dva roky tohoto [anonymizováno] a dále vždy částku [částka] za každý další rok jeho trvání. Vzhledem k tomu, že neexistoval žádný důvod spojovat žalobce s ostatními obžalovanými, je irelevantní, jak obtížná byla skutková, právní a procesní situace dané věci, protože se týkala pouze zbývajících pěti obžalovaných, nikoliv však žalobce. Snížení základní částky odškodnění pro složitost věci proto není ve vztahu k žalobci opodstatněné. Dále žalobce poukázal na to, že vyloučení své věci k samostatnému projednání navrhl již dne [datum], ale až dne [datum] bylo jeho návrhu vyhověno. Poté již hodnocené [anonymizováno] proběhlo ve vztahu k žalobci rychle a skončilo pro něj zprošťujícím rozsudkem. Postup soudu, který hodnocené [anonymizováno] podstatným způsobem zatížil a tím toto [anonymizováno] prodloužil, měl soud prvního stupně zohlednit mnohem větším navýšením základní částky odškodnění, než učinil. Dále žalobce setrval na svém požadavku na náhradu nákladů na obhajobu v plné výši. K nutnosti uskutečnit porady s obhájcem i o víkendu žalobce zopakoval, že v rozhodné době působil mimo [část Prahy] se stal aktivní součástí 19 firem. V pracovní době se proto porad s obhájcem účastnit nemohl. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v jeho zamítavém výroku o věci samé změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Žalovaná, která se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil.

7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že toto odvolání je důvodné pouze částečně.

8. Osoba poškozená nezákonným [anonymizována dvě slova] má právo na náhradu škody za takové náklady obhajoby, které účelně vynaložila na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Soudní judikatura se přitom ustálila v závěru, že náhrada nákladů obhajoby je založena na zásadě náhrady účelně či důvodně vynaložených nákladů (tj. neslouží k hrazení dodatečných mimořádných nákladů [anonymizováno]).

9. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud s pečlivým a logickým odůvodněním napadeného rozsudku ohledně jeho závěru o skutkovém stavu věci ztotožňuje, pro stručnost na něj v podrobnostech odkazuje.

10. Odvolací soud pak souhlasí se soudem prvního stupně i v jeho závěru, že náhrada nákladů vynaložených žalobcem na obhajobu v hodnoceném [anonymizována dvě slova] mu náleží pouze za úkony právní služby, které skutečně a efektivně směřovaly ke zrušení nebo změně nezákonného rozhodnutí. [příjmení] žalobce s jeho obhájcem v době, kdy probíhala odvolací fáze hodnoceného [anonymizováno], tj. dne [datum], dne [datum] a dne [datum], nelze ani podle odvolacího soudu považovat za nutné ve vztahu ke zrušení, resp. změně nezákonného rozhodnutí (samotné doručení předvolání k veřejnému zasedání odvolacího soudu, předpoklad účasti na něm a ani doručení rozhodnutí odvolacího soudu sama o sobě účelnost porady žalobce a jeho obhájce neodůvodňují). [příjmení] uskutečněnou dne [datum] proto, aby obhájce vysvětlil žalobci novou právní úpravu, dne [datum], kdy s ním probral odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, a dne [datum], kdy spolu uvažovali o případném vyjádření k odvolání státního zástupce, pak také nelze považovat za úkon právní pomoci, který by byl nezbytný a současně efektivně směřující ke zrušení nezákonného rozhodnutí. Ani navýšení odměny žalobcova obhájce (na trojnásobek) za porady uskutečněné dne [datum], [datum] a [datum], tj. v době pracovního klidu, žalobci nenáleží. Skutečnost, že tyto porady proběhly o víkendu, totiž nebyla vyvolána objektivními okolnostmi dané věci, ale rozhodnutím žalobce i jeho obhájce, že tyto termíny jako pro ně nejvhodnější. Dne [datum] se obhájce žalobce zúčastnil hlavního líčení, kdy se (mimo jiné) vzdal (za žalobce) práva odvolání. Vzdání se odvolání tak bylo zjevně součástí právní pomoci poskytnuté žalobci jeho obhájcem při zmíněném hlavním líčení (což znamená, že nejde o dva úkony právní pomoci, ale pouze o úkon jediný). Za vzdání se práva odvolání dne [anonymizována dvě slova] [rok] proto žalobci náhrada nenáleží.

11. Soud prvního stupně postupoval správně i potud, pokud z uvedeného popisu průběhu hodnoceného [anonymizováno] dovodil (shodně jako žalovaná) žalobci náleží odškodnění za nemajetkovou újmu, protože po dobu devíti let čekal na výsledek hodnoceného [anonymizováno], v němž mu hrozil trest odnětí svobody v rozpětí od dvou do čtyř let. Na délce předmětného [anonymizováno] se podílela značná skutková i procesní složitost věci, ale také soud, jehož postup nebyl dostatečně koncentrovaný (skutek žalobce, který mu byl kladen za vinu, vyloučil k samostatnému projednání s několikaletým zpožděním) a jeho první rozsudek byl zrušen pro nepřezkoumatelnost.

12. Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dospěl k závěru, že pro poměry [země] je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] za jeden rok [anonymizováno], resp. za první dva roky v poloviční výši. Při stanovení základní částky odškodnění pak hraje roli zejména celková doba [anonymizováno]. Bylo-li [anonymizováno] celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Soudní judikatura shodně s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (srovnej např. rozsudek ze dne [datum], [číslo]), dále uvádí, že není možné určit konkrétní hranici pro nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova], což znamená, že je třeba volit individuální přístup podle konkrétních okolností případu. Nicméně Ústavní soud v jednom starším nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], vyslovil závěr, že„ dobu trvání [anonymizována dvě slova] delší než šest let je třeba považovat za spíše výjimečnou a v případě absence zřejmých a významných důvodů pro překročení této hranice nelze trvání [anonymizována dvě slova] v délce vyšší tolerovat“. Na uvedený nález odkazují i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (například usnesení zmíněného soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného důvodu odvolací soud posoudil jako zmíněným okolnostem (tj. celkové délce [anonymizováno], postupu žalobce i soudu a také významu věci pro žalobce), aby základní částku odškodnění činila za první dva roky [anonymizováno] částku [částka] a dále ve výši [částka] za každý další rok jeho trvání. Základní částka odškodnění tak činí [částka].

13. Ohledně modifikace základní částky odškodnění odvolací pro stručnost zcela odkazuje na přesvědčivé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, s nímž se ztotožňuje.

14. K odvolacím námitkám žalobce pak odvolací soud pouze doplňuje, že v soudním [anonymizováno] se střetávají dvě (často protichůdné) složky práva na spravedlivý proces; jednak právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v [anonymizováno] bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Rozsáhlá trestná činnost, kterou bylo třeba objasňovat nadměrným množstvím důkazů, tudíž způsobila složitost hodnoceného [anonymizováno], jehož byl žalobce účasten. Odvolací soud proto snížil základní částku odškodnění pro skutkovou i procesní složitost věci o celkem 40 %. Za aktivní přístup žalobce k vyřešení hodnocené věci mu i podle odvolacího soudu náleží zvýšení základní částky odškodnění o 10 % a další zvýšení, a to o 20 %, je opodstatněné pro postup soudu. Jak již soud prvního stupně správně uvedl, účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl žalobce v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného [anonymizováno] uvedena a v níž byla udržována, odškodňována je tedy její újma způsobená nejistotou ohledně výsledku [anonymizováno] (srovnej například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na to, že posuzované [anonymizována dvě slova] mělo pro žalobce značný význam, je i podle odvolacího soudu přiléhavé další zvýšení základní částky odškodnění, a to o 20 %. Přiměřeným zadostiučiněním újmy, kterou žalobce utrpěl, je proto částka [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci (před podání žaloby) poskytla z uvedeného titulu zadostiučinění ve výši [částka] a soud prvního stupně k tomu přiznal žalobci nárok na zaplacení částky [částka], je žalovaná povinna doplatit žalobci ještě částku [částka] s příslušenstvím.

15. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v jeho zamítavém výroku o věci samé změnil jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ještě částku [částka] s příslušenstvím a ve zbývající části tohoto výroku rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

16. O náhradě nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle (§ 142 odst. 4, ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř.), protože každý z účastníků měl v zásadě stejnou míru úspěchu a neúspěchu v [anonymizováno] (přičemž tarifní hodnoty obou nároků, které byly předmětem sporu, jsou rovněž srovnatelné).