pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce a) na žalované domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobce b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se původně žalobce a) domáhal, aby žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaní byli na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemci bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa]. Bytovou jednotku nevyklidili a užívali i po skončení nájmu, sjednaného na dobu určitou do [datum]. Za užívání bytové jednotky žalovanými v období měsíců září až [anonymizováno] [rok] požadoval zaplacení náhrady za užívání bytu ve výši sjednaného nájemného a nákladů na služby spojené s užíváním bytu. Část žalobou uplatněné pohledávky ve výši [částka], odpovídající náhradě za užívání bytu a nákladům na služby spojené s užíváním bytu za měsíc září [rok] ve výši [částka], za měsíc říjen [rok] ve výši [částka] a za měsíc listopad ve výši [částka], postoupil žalobce a) smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] na žalobce b) a soud prvního stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] připustil, aby žalobce b) ohledně pohledávky ve výši [částka] vstoupil do řízení na místo dosavadního žalobce a). Nadále se tedy na žalovaných domáhal žalobce a) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a žalobce b) zaplacení částky [částka].

3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. V rámci své procesní obrany namítali započtení jejich pohledávky za žalobcem a) ve výši [částka] z titulu technického zhodnocení předmětného bytu provedením kompletní rekonstrukce.

4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl v pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci a) společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci b) společně a nerozdílně částku [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobce b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku podali oba původně žalované odvolání. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 2 [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], odmítnuto pro opožděnost a současně bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobci a) a b) a 2. žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Z uvedeného důvodu rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu ke 2. žalovanému nabyl právní moci a nemohl již být předmětem přezkumu v odvolacím řízení. Na základě odvolání 1. žalované odvolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobci a 1. žalovanou ve výroku o věci samé I., pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti 1. žalované zaplatit žalobci a) částku [částka], a ve výroku o věci samé II., pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti 1. žalované zaplatit žalobci b) částku [částka], potvrdil, jinak jej ve vztahu mezi žalobci a 1. žalovanou ve výrocích o věci samé I. a II. a ve výrocích o nákladech řízení III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Nyní přezkoumávaným, v pořadí druhým rozsudkem, tedy soud prvního stupně rozhodoval o zbývajícím předmětu řízení, tj. ve vztahu k žalované [jméno] [příjmení] o nároku žalobce a) na zaplacení [částka] z titulů náhrady za spotřebované služby za měsíc [anonymizováno] roku [rok] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a o nároku žalobce b) na zaplacení náhrady za spotřebované služby za měsíce září až listopad roku [rok] ve výši 3 x [částka], tj. celkem [částka].

6. Soud prvního stupně prostřednictvím provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci a vyšel zejména ze zjištění, že žalobce a) byl v období měsíců září až [anonymizováno] roku [rok] vlastníkem budovy číslo popisné 831 (objekt k bydlení), stojící na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Černý Most, obec Praha, na adrese [adresa]. Na základě smlouvy ze dne [datum] pronajal žalobce a) žalované [jméno] [příjmení] a původně žalovanému [jméno] [příjmení] byt [číslo] nacházející se v uvedeném domě, a to na dobu určitou do [datum]. Výše nájmu a služeb spojených s užíváním bytu činila v roce [rok] částku [částka] měsíčně s tím, že nájemné činilo [částka] měsíčně a záloha na služby činila [částka] měsíčně. Nájemné a zálohy na služby byly splatné do posledního dne v měsíci. Nájemní vztah skončil uplynutím doby dne [datum]. Žalovaná [jméno] [příjmení] a původně žalovaný [jméno] [příjmení] byt ve vlastnictví žalobce a) užívali i po skončení nájmu, mimo jiné také v průběhu měsíců září až [anonymizováno] roku [rok]. Oba žalovaní byli před zahájením řízení v této věci vyzvání k zaplacení peněžité částky [částka], avšak nezaplatili ničeho. Pohledávky za žalovanými z titulu užívání bytu bez právního důvodu v měsíci září roku [rok] ve výši [částka], v měsíci říjnu roku [rok] ve výši [částka] a v měsíci listopadu roku [rok] ve výši [částka], byly žalobci b) postoupeny smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum].

7. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle [ustanovení pr. předpisu], občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Dospěl k závěru, že po skončení sjednané doby nájmu, tj. od [datum], užívá žalovaná předmětný byt bez právního důvodu, pročež je ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající výši sjednaného nájemného i ceně služeb. Konstatoval, že o nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním bytu bylo již pravomocně rozhodnuto v pořadí prvním rozsudkem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Co se týče výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v konzumaci služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu, měl za prokázané, že za rok [rok] došlo ke skutečné spotřebě služeb v rozsahu [částka], tj. v rozsahu 5 758 za každý z měsíců roku [rok] (69 090 [spisová značka]). Dovodil tak, že žalovaná se za každý z měsíců září až [anonymizováno] roku [rok] bezdůvodně obohatila o částku [částka]. Vzal nicméně v úvahu, že žalobci a) a b) se z uvedeného důvodu domáhají vydání bezdůvodného obohacení toliko ve výši [částka] za každý z uvedených měsíců. Dospěl tedy k závěru, že v základu je nárok žalobců na vydání bezdůvodného obohacení po právu. Při posuzování otázky prodlení žalované s uhrazením bezdůvodnému obohacení vzniklého užíváním bytu a konzumací s bytem spojených služeb za období měsíců září až prosince roku [rok], vyšel z toho, že doba splnění takových pohledávek nebyla účastníky ujednána (§ 1958 odst. 1 o. z.), a proto byla žalovaná povinna plnit až na základě upomínky, která jí byla doručena dne [datum] (§ 1958 odst. 1 o. z.). Na tomto základě uzavřel, že žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením uvedeného peněžitého dluhu dnem následujícím (§ 1968 o. z.) a vznikla jí tak v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené dle [ustanovení pr. předpisu] Aktivní věcnou legitimaci žalobce b) v projednávané věci dovodil s poukazem na § 1879 o. z. na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, z níž plyne, že žalobce a) postoupil na žalobce b) pohledávky odpovídající bezdůvodnému obohacení vzniklému užíváním bytu v období měsíců září až listopadu roku [rok] ve výši celkem [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), dále konzumací služeb souvisejících s užíváním bytu v období měsíců září až listopadu roku [rok] ve výši celkem [částka] (3 x [částka]), jakož i příslušenství těchto pohledávek. Jako nedůvodnou posoudil obranu žalované spočívající v uplatněné námitce započtení, když tvrzení žalované ohledně pohledávky vzniklé v souvislosti se zhodnocením bytu zůstala neúplná. Současně odkázal na předcházející rozhodnutí odvolacího soudu, v němž odvolací soud dospěl k závěru, že pohledávka žalované uplatněná k započtení je nejistá a neurčitá a právní jednání směřující k jejímu započtení vůči žalobou uplatněným pohledávkám proto odporuje § 1987 odst. 2 o. z. a je relativně neplatné. Vzhledem k tomu, že žalobce a) se v řízení relativní neplatnosti započtení dovolal, účinky započtení v podobě zániku žalobou uplatněných pohledávek nenastaly. Uvedený stav přitom s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci nebrání poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky řízení. Na základě uvedeného pak soud prvního stupně shledal důvodným nárok žalobce a) na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího zkonzumovaným službám za měsíc [anonymizováno] roku [rok] ve výši [částka], neboť tento byl bezpečně a v celém rozsahu prokázán. Jako důvodný posoudil rovněž nárok žalobce a) na příslušenství v podobě úroku z prodlení s uhrazením bezdůvodného obohacení za užívání bytu v měsíci listopadu roku [rok] ([částka]) a za užívání bytu a konzumaci s bytem spojených služeb v období měsíce prosince roku [rok] ([částka] + [částka]), a to za dobu prodlení od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy žalobou uplatněnému nároku žalobce a) vyhověl s tím, že ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum] žalobu zamítl. Současně neshledal důvodným nárok žalobce a) na zaplacení příslušenství pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti s užíváním bytu a konzumací s bytem spojených služeb v období měsíců září až listopadu roku [rok] (2x ([částka] + [částka]) + ([částka] + [částka])), neboť tyto pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobci b) smlouvou ze dne [datum]. Žalobce a) proto není legitimován k uplatnění tohoto nároku, neboť povinnost k zaplacení příslušenství postoupených pohledávek žalovanou tíží výlučně ve vztahu k žalobci b). Opodstatněným nicméně shledal nárok žalobce b) na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího zkonzumovaným službám za měsíce září až listopad roku [rok] ve výši celkem [částka] (3x [částka]), neboť tento byl bezpečně a v celém rozsahu prokázán. Z tohoto důvodu v tomto rozsahu žalobou uplatněnému nároku žalobce b) vyhověl a ve zbytku jeho žalobní požadavek zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu]“) tak, že podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků přiznal žalobci a) náhradu 23,96% (61,96% - 38,04%) celkových nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech jeho právního zastoupení. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou pak rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení plně úspěšnému žalobci b) přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech jeho právního zastoupení.

9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobce a) a žalovaná odvolání.

10. Žalobce a) napadl svým odvoláním výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba v části, kterou se domáhala přiznání příslušenství pohledávek postoupených žalobci b) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za nesprávný označila závěr soudu prvního stupně o tom, že spolu s postoupenými pohledávkami bylo uvedenou smlouvou postoupeno i jejich příslušenství. V tomto ohledu pak poukázala na to, že předmět postoupení byl v příloze [číslo] postupní smlouvy a v jejím dodatku [číslo] specifikován jako jistina [částka] a příslušenství ve výši [částka]. Z uvedeného důvodu navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku změnil tak, že žalobě vyhoví.

11. Žalovaná směřovala své odvolání do výroků III. a V. rozsudku soudu prvního stupně. Vyjádřila nesouhlas s tím, že by měla hradit jakýkoliv dluh vůči žalobci b), neboť o žádném postoupení pohledávek žalobcem a) na žalobce b) nebyla informována a neobdržela ani výzvu k zaplacení. Zdůraznila, že pokud žalobci nedoloží, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, není jasné, komu má dluh zaplatit, případně proti komu lze uplatnit zápočet pohledávky z titulu technického zhodnocení bytu. Nesouhlasila rovněž s povinností hradit žalobci b) náhradu nákladů řízení, když před soudním vymáháním povinnosti neobdržela písemnou výzvu k zaplacení. Z uvedených důvodů navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III. a V. zrušil a soudní řízení zastavil.

12. Ve vyjádření k odvolání žalované oba žalobci shodně poukázali na to, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávek z žalobce a) na žalobce b) v průběhu tohoto řízení, když soud prvního stupně rozhodl o vstupu žalobce b) do řízení. Současně vyvraceli odvolací námitku žalované o tom, že jí nebyla doručena předžalobní výzva a poukázali na to, že k úhradě dlužné částky byla před zahájením řízení vyzvána výzvou ze dne [datum], doručenou [datum]. Žalobce b) rovněž poukázal na skutečnost, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena až v průběhu řízení, a tudíž před zahájením řízení nedisponoval pohledávkou za žalovanou a nemohl jí tak zaslat předžalobní výzvu. Z uvedených důvodů oba žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním žalované potvrdil.

13. Odvolací soud v odvoláními dotčeném rozsahu přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

14. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce.

15. Jestliže nájemce neodevzdá byt ke dni skončení nájmu způsobem uvedeným v § 2292 o. z., je podle § 2295 o. z. povinen pronajímateli platit za užívání bytu náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to až do dne, kdy byt pronajímateli skutečně odevzdá. Jestliže nájemce po skončení nájemního vztahu nadále užívá byt bez právního důvodu a v souvislosti s tímto užíváním bytu spotřebovává služby s tím spojené, vzniká na jeho straně plněním bez právního důvodu majetkový prospěch, který je bezdůvodným obohacením (§ 2991 odst. 2 o. z.). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 věta první o. z.)

16. Soud prvního stupně správně a v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu posoudil žalobou uplatněný nárok žalobců na náhradu nákladů za služby spotřebované žalovanou v souvislosti s užíváním bytu bez právního důvodu za období měsíců září až listopad [rok] v případě žalobce b) a za měsíc [anonymizováno] [rok] v případě žalobce a). Správně uvedené nároky vypořádal jako nároky z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) co do základu nároku i jejich výše. Nepochybil ani při posouzení otázky aktivní legitimace žalobců v návaznosti na vlastnické právo žalobce a) k budově domu, v němž se předmětný byt nachází, respektive na smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobci dne [datum].

17. Soud prvního stupně se rovněž správně vypořádal s obranou žalované, kterou namítala k započtení vůči žalobou uplatněným pohledávkám pohledávku z titulu technického zhodnocení předmětného bytu, pokud dospěl v souladu se závěry odvolacího soudu vyjádřenými v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že tvrzená pohledávka žalované není ve smyslu § 1987 o. z. k započtení způsobilá.

18. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci b) částku [částka] jako bezdůvodné obohacení, které bez právního důvodu získala spotřebováním služeb spojených s užíváním bytu v období od září do listopadu [rok]. Pochybení soudu prvního stupně v tomto ohledu lze spatřovat jen v tom, že ve svém rozhodnutí nezohlednil skutečnost, že se jedná o závazek solidární, kdy žalovaná je povinna jej splnit společně a nerozdílně s původně rovněž žalovaným [jméno] [příjmení] Odvolací soud proto pouze v tomto ohledu změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III. tak, aby výrok rozsudku solidární závazek žalované zohledňoval a rovněž bylo zabráněno existenci dvojího exekučního titulu, když [jméno] [příjmení] byl již ke stejnému plnění zavázán rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

19. Odvolací soud shledává správným rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým žalobu zamítl v části žalobou uplatněného nároku žalobce a) na zaplacení příslušenství pohledávek postoupených žalobci b) postupní smlouvou ze dne [datum]. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). Právní úprava vychází implicitně z předpokladu, že vůlí účastníků je převést spolu s pohledávkou také veškerá vedlejší práva. Jedná se však o právní úpravu dispozitivní povahy, a tudíž není vyloučeno, aby si strany dohodly, že některá vedlejší práva spolu s převáděnou pohledávkou nepřejdou. Jestliže tedy zákon upravuje nabytí příslušenství pohledávky automaticky spolu s jejím postupem, musí v pochybnostech platit, že příslušenství ve stavu k okamžiku účinnosti cese na postupníka přešlo. Tvrdí-li účastník řízení opak, tíží jej ohledně této skutečnosti důkazní břemeno (srovnej [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část/§ [číslo] Praha: C. H. Beck, 2014, str. 734 – 735).

20. Žalobce a) tvrdil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil na žalobce b) pouze jistiny shora specifikovaných pohledávek za žalovanou a [jméno] [příjmení] z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním bytu a spotřebováním služeb bez právního důvodu bez příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Z předmětu smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] vymezeného v článku I. bod 1 smlouvy plyne, že podle smluvních ujednání účastníků postupitel postoupil postupníkovi pohledávky hlavního města Prahy, jejichž seznam včetně specifikace je uveden v příloze [číslo] smlouvy, která je její nedílnou součástí, a to se vším jejich příslušenstvím a všemi právy s nimi spojenými, včetně jejich zajištění. V příloze [číslo] je pak postupovaná pohledávka za žalovanou specifikována jako jistina ve výši [částka] a příslušenství [částka]. Dne [datum] však smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávek uzavřely její dodatek [číslo] kterým pro vyloučení všech pochybností blíže specifikovali pohledávky za žalovanou a [jméno] [příjmení] tvořící předmět postoupení ze žalobce a) na žalobce b). Uvedený dodatek žádné ujednání o vyloučení příslušenství postupovaných pohledávek z předmětu postoupení neobsahuje. Na základě uvedeného dospěl tedy odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně, že s ohledem na ujednání smluvních stran smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] této smlouvy ze dne [datum] nabyl žalobce b) postoupením ve smyslu § 1880 o. z. pohledávky za žalovanou a [jméno] [příjmení] spolu s jejich příslušenstvím ve formě úroků z prodlení. Pokud tedy požadavek na zaplacení tohoto příslušenství uplatňuje v tomto řízení žalobce a), soud prvního stupně nepochybil, pokud z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce a) v tomto rozsahu žalobu zamítl. Odvolací námitky žalobce a) nelze považovat za opodstatněné.

21. Rovněž odvolací námitky žalované nejsou způsobilé správnost rozhodnutí soudu prvního stupně zpochybnit. Žalovaná byla o postoupení pohledávek ze žalobce a) na žalobce b) vyrozuměna v průběhu tohoto řízení v souvislosti s rozhodováním soudu prvního stupně o procesním nástupnictví a vstupu žalobce b) do řízení (§ 107a o.s.ř.). Nadto za situace, kdy na svůj dluh žádné plnění žádnému ze žalobců neposkytla, není její námitka o absenci vyrozumění o postoupení pohledávek pro rozhodnutí v této věci relevantní. Rovněž odvolací námitka žalované o absenci předžalobní výzvy byla vyvrácena provedeným dokazováním, z něhož plyne, že před zahájením řízení byla vyzvána k úhradě dlužné částky ze strany žalobce a). Požadavek na zaslání výzvy ze strany žalobce b) je neopodstatněný, když tento vstoupil do řízení až v jeho průběhu a to ve vztahu k části žalobních nároků původně uplatňovaných žalobcem a).

22. Soud prvního stupně správně rozhodl také o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou, a to podle zásady úspěchu ve sporu. Nepochybil ani při rozhodování o výši přiznané náhrady.

23. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku o věci samé II. a ve výroku o nákladech řízení IV. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správná potvrdil. Ve výroku o věci samé III. rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku [částka] společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení], narozeným [datum], bytem [adresa], zavázaným k plnění rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jinak jej v tomto výroku podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když v této fází řízení úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

25. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou rozhodoval odvolací soud s ohledem na částečnou změnu rozhodnutí o věci samé o nákladech odvolacího řízení i o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). Plně úspěšnému žalobci b) přiznal podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši [částka]. Náhrada nákladů řízení žalobce b) v řízení před soudem prvního stupně činí [částka] a se sestává z odměny advokáta [částka] za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, účast na jednání [datum], vyjádření k odvolání do prvního rozsudku soudu prvního stupně, účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]) po [částka] a 1 úkon právní služby (účast na jednání dne [datum]) po [částka] dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za 5 úkonů právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů odvolacího řízení žalobce b) činí [částka] a sestává se z odměny advokáta [částka] za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání do druhého rozsudku soudu prvního stupně, účast při jednání před odvolacím soudem dne [datum]) po [částka] dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

26. Vzhledem k tomu, že odvolání žalované do rozsudku prvního stupně podle obsahu bylo podáno také původně žalovaným [jméno] [příjmení], vůči němuž však již bylo v řízení v této věci meritorně rozhodnuto, a řízení tak ve vztahu k němu skončilo. Odvolací soud proto jeho odvolání v souladu s § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

27. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobci a) a b) a [jméno] [příjmení] bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když žalobcům sice vzniklo vůči [jméno] [příjmení] právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady jim však v souvislosti s jím podaným odvoláním nevznikly.