o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a dále částky [částka] s příslušenstvím (výrok I). Dále soud prvního stupně uložil žalobkyni, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatila žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že nesprávným úředním postupem úředníka Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a silničního hospodářství, spočívajícím ve vydání rozhodnutí o schválení technické způsobilosti vozidla [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], které bylo v rozporu se zákonem, a dále nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřených nárocích kladených na žalobkyni v následně vedeném řízení o obnově správního řízení (v němž bylo dotčené rozhodnutí vydáno), jí vznikla nemajetková újma, kterou žádá odškodnit celkem částkou [částka].

3. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně předně zkonstatoval, že v pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobu zamítl. Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], však tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování pak soud prvního stupně zjistil, že dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], vydal úředník Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a silničního hospodářství, Ing. [jméno] [příjmení] rozhodnutí o technické způsobilosti vozidla [anonymizována tři slova], ačkoli pro vydání takového rozhodnutí nebyly splněny podmínky. Za toto počínání byl poté odsouzen (rozsudkem Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]). [stát. instituce] bylo přitom zjištěno, že předmětné vozidlo pochází z [země], kde bylo poprvé zaregistrováno dne [datum], dne [datum] bylo vyřazeno z provozu a dne [datum] mělo být jako odpad ekologicky zlikvidováno. Namísto toho však bylo toto vozidlo předloženo Městskému úřadu Dobruška (dále jen„ správní orgán“) ke schválení jeho technické způsobilosti, a to [jméno] [příjmení] (který tehdy tvrdil jeho dovoz ze [anonymizováno], kde mělo být poprvé zaregistrováno dne [datum]). Z technického průkazu vozidla vyplynulo i to, že jeho dalším vlastníkem měl být [jméno] [příjmení] (od [datum]) a poté žalobkyně (od [datum]). Dne [datum] bylo zahájeno řízení o obnově původního správního řízení ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla (dále jen„ obnova řízení“), které bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Odvolání, které proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala, bylo zamítnuto a dne [datum] bylo rozhodnuto o nařízení obnovy řízení. I proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které Krajský úřad Královéhradeckého kraje (dále jen„ odvolací správní orgán“) dne [datum] zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Dne [datum] správní orgán oznámil zahájení řízení o schválení technické způsobilosti vozidla a vyzval žalobkyni k předložení dvou registračních dokladů vydaných pro toto vozidlo ve [příjmení] republice Německo, tj. technického průkazu a osvědčení o registraci vozidla. Lhůtu pro žalobkyni zde stanovenou pak správní orgán k žádosti žalobkyně prodloužil do [datum]. Ani v této lhůtě se žalobkyni požadované doklady nepodařily zajistit, což sdělila správnímu orgánu dne [datum]. Dne [datum] se ke stížnosti žalobkyně vyjádřilo [stát. instituce], které pro přezkum nařízené obnovy řízení neshledalo důvody. Usnesením ze dne [datum] správní orgán pak řízení zastavil. Rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne [datum] však bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu k novému řízení (s pokynem, aby žalobkyně byla opětovně vyzvána k předložení absentujících dokladů). Dne [datum] byla žalobkyně proto znovu vyzvána, aby ve lhůtě dvou měsíců předložila (již) požadované registrační doklady k vozidlu, usnesením ze dne [datum] byla tato lhůta prodloužena do [datum] a usnesením ze dne [datum] bylo řízení (znovu) zastaveno. Rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne [datum] bylo napadené usnesení potvrzeno a usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zrušení zápisu předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] odvolání a nadto toto rozhodnutí napadla správní žalobou. Předmětný automobil tak žalobkyně užívala v době od [datum] do poloviny roku [rok], tedy necelých pět let (viz výpověď žalobkyně). Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně dne [datum] požádala žalovanou o náhradu nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem správních orgánu i soudu v hodnoceném řízení ve výši [částka]. Žalovaná na tuto výzvu reagovala konstatováním, že žalobkyní požadované odškodnění neuhradí.

5. Uvedená skutková zjištění prvostupňový soud posoudil podle§ 1, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a dospěl k závěru, že v postupu úřední osoby při výkonu činnosti státu (schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného motorového vozidla k provozu na pozemních komunikacích), která byla shledána trestním soudem jako [anonymizována dvě slova], nelze spatřovat nesprávný úřední postup, pokud tato [anonymizováno] vyústila v rozhodnutí správního orgánu o technické způsobilosti vozidla. Namítaná nesprávnost úředního postupu správního orgánu prvního stupně se totiž projevila v samotném rozhodnutí, pro které byla podkladem. Za daných okolností tak může být zvažována odpovědnost žalované pouze v případě vydání rozhodnutí, které bylo poté jako nezákonné zrušeno, což však žalobkyně netvrdí. Podmínky pro vznik odpovědnosti státu dané § 13 zákona č. 82/1998 Sb. dopadající na nesprávný úřední postup ohledně tohoto nároku tudíž splněny nejsou. Požadavek žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím proto soud prvního stupně zamítl. Ani požadavek žalobkyně na zaplacení částky [částka], kterou požadovala z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené jí v průběhu řízení o obnově původního správního řízení, v němž na ní měl příslušný úřad klást nepřiměřené nároky, a nadto měl toto řízení zahájit s prodlením, není důvodný. I když žádné konkrétní rozhodnutí, jímž by došlo ke zrušení rozhodnutí ze dne [datum], vydáno nebylo, žalobkyně se fakticky ocitla v situaci (povolením obnovy původního správního řízení, které vyústilo v jeho zastavení), které pro ni mělo stejné účinky jako zrušení dotčeného rozhodnutí (protože v jeho důsledku vozidlo na pozemních komunikacích užívat nemůže). O odpovědnosti žalované za tuto část nároku žalobkyně by proto bylo možno uvažovat pouze z titulu nezákonného rozhodnutí, které však žalobkyně netvrdí. Nadto není opodstatněné ani tvrzení žalobkyně, že na ni správní orgán kladl nepřiměřené nároky, protože po ní požadoval pouze takové doklady, které potřeboval pro vydání nového (zákonného) rozhodnutí o technické způsobilosti vozidla (§ 34 a § 35 zákona č. 56/2001 Sb.), tj. kladl na ni stejné nároky, jako na jakéhokoliv jiného žadatele. Vzhledem k tomu, že bez technického průkazu vozidla a dokladu o jeho registraci v [příjmení] spolkové republice, odkud bylo do České republiky dovezeno, nebylo možno o technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích rozhodnout, tak nelze požadavek správního orgánu na předložení takových dokladů považovat za nepřiměřený (či dokonce šikanózní). Ani tvrzené prodlení správního orgánu se zahájením obnovy řízení žalobkyni nijak nepoškodilo, protože řízení o obnově původního správního řízení lze zahájit do tří let ode dne následujícího po zjištění, že původního rozhodnutí bylo dosaženo [anonymizována dvě slova] (§ 100 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řádu). Pakliže rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], nabyl právní moci dne [datum], tak řízení o obnově, které bylo zahájeno dne [datum], bylo zahájeno v uvedené zákonné lhůtě. Z uvedených důvodů soud prvního stupně nárok žalobkyně na zaplacení zbývající částky [částka] pro jeho nedůvodnost rovněž zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm zopakovala, že nemajetková újma ve výši [částka] jí byla způsobena nepřiměřenými nároky, které na ni příslušný úřad v [obec] v obnovném správním řízení kladl, protože po ní požadoval„ pravé doklady k nepravému vozidlu“. Z trestního řízení vedeného proti Ing. [jméno] [příjmení] totiž bylo zřejmé, že původní žadatel o schválení technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích v roce [rok] potřebné listiny nepředložil. Pakliže správní orgán za těchto okolností požadoval po žalobkyni, aby mu v obnoveném správním řízení takové listiny předložila, jednalo se z jeho strany o šikanu žalobkyně. Zahájení správního řízení o obnově s velkým časovým odstupem žalobkyni rovněž poškodilo, protože prokazování konkrétních skutečností s odstupem času bylo proti ni složité a vzhledem ke skartačním lhůtám v zahraničí se stalo nemožným. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná, která se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil.

8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že podané odvolání důvodné není.

9. Pro své rozhodnutí si soud prvního stupně opatřil dostatek skutkových zjištění, ze kterých odvolací rovněž vychází. Soud prvního stupně provedl v této věci dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění a věc i přiléhavě právně posoudil. S ohledem na to, že se odvolací soud s logickým, pečlivým a zcela vyčerpávajícím odůvodněním napadeného rozsudku plně ztotožňuje, pro stručnost proto na ně v podrobnostech odkazuje.

10. K odvolacím námitkám žalobkyně pak odvolací soud pouze doplňuje, že soud prvního stupně postupoval správně, když z popsaného průběhu hodnoceného řízení dovodil, že za situace, kdy tvrzený nesprávný úřední postup úředníka Městského úřadu Dobruška přímo vyústil ve vydání rozhodnutí ze dne [datum], žalobkyní vznesený nárok, který se k tomuto postupu vztahoval, je třeba posuzovat podle zákonných ustanovení o odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Pakliže žalobkyně ve vztahu k tvrzené nemajetkové újmě, kterou žádá odškodnit částkou [částka], existenci rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, netvrdí, je v této části její nárok neopodstatněný. Zbývající částku [částka] žalobkyně požaduje jako odškodnění nemajetkové újmy, kterou měla utrpět v průběhu řízení o obnově původního správního řízení, v němž na ní měl příslušný úřad klást nepřiměřené nároky, a nadto měl toto řízení zahájit s prodlením. I když žádné konkrétní rozhodnutí, jímž by došlo ke zrušení rozhodnutí ze dne [datum], vydáno nebylo, žalobkyně se fakticky ocitla v situaci (povolením obnovy původního správního řízení, které vyústilo v jeho zastavení), které pro ni mělo stejné účinky jako zrušení dotčeného rozhodnutí, protože tím pozbyla oprávnění užívat předmětné vozidlo na pozemních komunikacích. S přihlédnutím k tomu, že vydáním předmětného rozhodnutí došlo ke [anonymizována tři slova], tak je třeba na toto rozhodnutí hledět, jako na rozhodnutí, které bylo odklizeno právě pro jeho nezákonnost. Nicméně žalobkyně ani tuto část svého nároku neodvíjí od existence rozhodnutí, které bylo pro svou nezákonnost zrušeno. Z obsahu spisu pak vyplývá i to, že správní orgán (jak již bylo vysvětleno) v obnoveném správním řízení postupoval pouze v mezích zákona, protože požadoval po žalobkyni jen takové listiny, které by žádal po jakémkoliv jiném účastníku řízení o vydání rozhodnutí o schválení technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích, neboť bez takových dokladů takové osvědčení vydat nelze (viz podrobné odůvodnění rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum]). Nadto odvolací soud souhlasí se žalovanou, že žalobkyně měla možnost vyřešit danou situaci mnohem efektivněji, a to odstoupením, resp. zneplatněním, kupní smlouvy uzavřené s prodávajícím vozidla.

11. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

12. Žalované, která byla procesně úspěšná i v odvolacím řízení, proto náleží náhrada nákladů hotových výdajů za vyjádření k odvolání ze dne [datum], za přípravu na jednání odvolacího soudu dne [datum] a za účast na tomto jednání, tj. třikrát po [částka] (§ 142 odst. 1, § 137 odst. 2, § 151 odst. 3 a § 224 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).