o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] umístěného v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], bytový dům, v části obce Vinohrady, postaveném na [anonymizována dvě slova] [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, to vše v obci [obec], [katastrální uzemí], na adrese [adresa], ze dne [datum], je neplatná (výrok I.), zamítl vzájemný návrh, kterým se žalovaný domáhal, aby byla žalobci uložena povinnost vyklidit nemovitou věc – jednotku [číslo] byt, vymezenou v domě [adresa], stojícím na [anonymizována dvě slova] [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], tak jak je zapsána na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] a vyklizenou předat žalovanému (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení neoprávněnosti a neplatnosti výpovědi z nájmu shora specifikovaného bytu, která mu byla žalovanou dána z důvodu hrubého porušení povinností nájemce spočívajícího v nehrazení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu a v užívání bytu v rozporu s nájemní smlouvou, a byla mu doručena dne [datum].

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl již rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tento v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Podáním doručeným soudu dne [datum] podala žalovaná vzájemný návrh, kterým se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost předmětný byt vyklidit s tím, že dopisem ze dne [datum] dala žalobci výpověď z nájmu bytu, výpověď byla žalobci doručena dne [datum] a nájemní vztah mezi žalobce k předmětnému bytu tak skončil uplynutím výpovědní lhůty ke dni [datum].

6. Nyní přezkoumávaným, v pořadí druhým rozsudkem, rozhodl soud prvního stupně o žalobě i o vzájemném návrhu žalované. Na základě provedeného dokazování učinil následující skutkový závěr. Žalobce je na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemcem předmětného shora specifikovaného bytu, jehož vlastníkem je žalovaná. Žalobce byl povinen hradit měsíčně nájemné ve výši [částka], poplatek za vybavení bytu ve vlastnictví pronajímatele ve výši [částka] a zálohy na služby [částka], a to vždy do konce kalendářního měsíce, za nějž se nájemné hradí. Žalobce neuhradil nájemné a zálohy za služby ve výši [částka], splatné v červnu [rok], a proto žalovaná od července [rok] započítávala měsíční úhrady nájemného ze strany žalobce vždy na měsíc předcházející, tj. platba došlá v červenci [rok] byla žalovaným započítána na nájemné za červen [rok]. Dne [datum] bylo žalobci doručeno vyúčtování služeb za období let [rok] – [rok] znějící na částku [částka], které žalobce reklamoval u žalované dne [datum]. Žalovaná reklamaci neprojednala z důvodu její opožděnosti. Dne [datum] uhradil žalobce na provedené vyúčtování částku [částka]. Dne [datum] bylo žalobci doručeno vyúčtování služeb za období roku [rok] znějící na částku [částka], které žalobce reklamoval u žalované dne [datum]. Žalovaná reklamaci žalobce vyřídila dne [datum]. Dne [datum] uhradil žalobce na provedené vyúčtování částku [částka]. V období od [datum] do [datum] probíhala v domě, v němž se nachází předmětný byt, rekonstrukce spočívající ve výměně stoupacího vedení. Rekonstrukce probíhala v bytě žalobce po dobu nejméně 14 dnů, přičemž žalobce byl v průběhu rekonstrukce omezen v užívání toalety a částečně chodby. Žalobce uplatnil u žalované dne [datum] slevu na nájemném za [anonymizováno] [rok] ve výši jednoho nájemného. Po zaslání písemné upomínky ze dne [datum] a po nesouhlasné reakci žalobce ze dne [datum] byla žalobci ze strany žalovaného dána výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu, a to nehrazení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu celkem ve výši [částka], a z důvodu užívání bytu za účelem podnikání v rozporu s nájemní smlouvou a kolaudačním souhlasem. Výpověď byla žalobci doručena v rozmezí dnů [datum] až [datum]. Dne [datum] žalobce podal soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu.

7. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Posuzoval oprávněnost výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] a zkoumal, zda v dané věci došlo k naplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., tedy zda žalobce hrubě porušil svou povinnost vyplývající z nájmu. Vyšel z toho, že žalovaná toto hrubé porušení povinností nájemce spatřovala v neplacení nájemného a záloh za služby a rovněž v užívání bytu žalobcem způsobem odporujícím nájemní smlouvě. Uzavřel, že k tomu, aby mohlo být neplacení nájemného považováno za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., je nutné, aby nájemce nehradil nájemné déle než jeden měsíc, tedy za dobu alespoň dvou měsíců, nebo byl v prodlení s hrazením jednoho nájemného déle než jeden měsíc. V daném případě pak měl za prokázané, že ke dni doručení výpovědi z nájmu bytu žalovaná za žalobcem evidovala nedoplatek na nájemném a zálohách na služby za měsíc červenec [rok] ve výši [částka], který vznikl tím, že žalovaná od července [rok] z důvodu jednoho chybějícího neuhrazeného nájemného za červen [rok] započítávala nájemné vždy na předchozí měsíc. Oproti tomu nájemné za srpen [rok] nemohlo být v době podání výpovědi, tj., ke dni [datum] splatné, neboť splatnost nájemného za srpen [rok] připadla ve smyslu nájemní smlouvy na poslední den měsíce srpna [rok], tj. na [datum]. Co se týče splatnosti nedoplatků vyplývajících z vyúčtování služeb, tato byla dle doplněného tvrzení žalované stanovena ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování služeb žalobci. Na základě nesporných tvrzení účastníků měl pak soud prvního stupně za prokázané, že vyúčtování služeb poskytnutých žalobci v období let [rok] až [rok] bylo žalobci doručeno dne [datum] a vyúčtování služeb poskytnutých žalobci v roce [rok] bylo žalobci doručeno dne [datum]. Z uvedeného tedy dle soudu prvního stupně plyne, že zatímco nedoplatek za služby poskytnuté žalobci v období let [rok] až [rok] byl splatný dne [datum], nedoplatek za služby poskytnuté žalobci v roce [rok] se stal splatným až dnem [datum], tedy až po doručení výpovědi ze dne [datum] žalobci, přičemž v době podání výpovědi a v době jejího doručení žalobci dosud splatný nebyl. Soud prvního stupně tak dovodil, že i kdyby se žalované v řízení podařila prokázat oprávněnost nedoplatku za služby poskytnuté žalobci v letech [rok] až [rok] v částce [částka], nepřesahovala by celková výše dluhu [částka] výši dvou neuhrazených nájmů, tj. [částka]. Na základě uvedeného soud prvního stupně uzavřel, že žalobce sice prokazatelně porušil své povinnosti ve vztahu k placení nájemného nejméně ve výši [částka], nicméně předmětné porušení nelze s ohledem na maximální možnou výši dlužné částky kvalifikovat jako hrubé porušení povinností nájemce ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., odůvodňující podání výpovědi z nájmu bytu. Pokud žalovaná současně ve výpovědi uplatnila i druhý výpovědní důvod, spočívající v užívání bytu žalobce za účelem podnikání v rozporu s nájemní smlouvou a kolaudačním souhlasem, pak k prokázání existence tohoto výpovědního důvodu neoznačila ani po výzvě soudu učiněné při jednáním konaném dne [datum] žádné důkazy, a tudíž v tomto směru neunesla důkazní břemeno. S ohledem na uvedené závěry se soud prvního stupně již nezabýval žalobcem uplatněnou slevou z nájmu bytu za měsíc [anonymizováno] [rok], nicméně konstatoval, že pokud žalobce v návaznosti na nesouhlas žalované s uplatněním slevy neučinil žádný projev vůle, v jehož důsledku by jakákoliv pohledávka žalované za žalobcem zanikla, samotné uplatnění slevy žádný vliv na výši pohledávek žalované za žalobcem nemělo. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno naplnění ani jednoho z výpovědních důvodů uvedených ve výpovědi ze dne [datum], posoudil soud prvního stupně žalobou napadenou výpověď z nájmu bytu ve smyslu § 2290 o. z. jako neoprávněnou. Z uvedeného důvodu tedy rozhodl, že výpověď z nájmu bytu je neplatná a současně jako nedůvodný zamítl vzájemný návrh žalované, kterým se na základě skončení nájmu v důsledku této výpovědi domáhala na žalobci vyklizení bytu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení plně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v paušální náhradě hotových výdajů dle [ustanovení pr. předpisu] v celkové výši [částka].

8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Namítala existenci odvolacích důvodů ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“). Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o tom, že v řízení nebylo prokázáno hrubé porušení povinností nájemce, zakládající výpovědní důvod ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Zdůraznila, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce ke dni podání výpovědi z nájmu bytu dlužil minimálně částku [částka] ve výši jednoho měsíčního nájemného, přičemž do prodlení s jeho zaplacením se dostal již v červnu [rok]. Závěr soudu prvního stupně o tom, že prodlení žalobce nepřesáhlo dobu jednoho měsíce je tedy dle žalované v rozporu s provedenými důkazy, neboť způsob, jakým žalovaná rozepisovala ve smyslu § 1933 odst. 1 o. z. platby, nemůže mít na posouzení délky prodlení žalobce vliv. Žalovaná dále nesouhlasila s názorem soudu prvního stupně, že dluh ve výši jednoho měsíčního nájemného nepředstavuje hrubé porušení povinností nájemce. Nadto rozhodnutí soudu prvního stupně označila za předčasné a pro nedostatek odůvodnění za nepřezkoumatelné. Poukázala na to, že odvolací soud v rozhodnutí, kterým zrušil předcházející rozsudek soudu prvního stupně, uložil soudu prvního stupně, aby se v dalším řízení zabýval vyúčtováním služeb za období let [rok] až [rok]. Namítala, že soud prvního stupně ji sice při ústním jednání dne [datum] poskytl poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., následně doplněná tvrzení a označené důkazy však ignoroval a ve věci znovu rozhodl nyní napadeným rozsudkem, aniž ve věci provedl jediný důkaz. Vyjádřila názor, že postup soudu prvního stupně lze hodnotit také jako rozporný se zásadou předvídatelnosti rozhodnutí. Dále žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ve vztahu k užívání bytu žalobcem k podnikání v rozporu s nájemní smlouvou a kolaudačním souhlasem. Zdůraznila, že i nadále trvá na svých předcházejících vyjádřeních v tom smyslu, že podnikání žalobce spočívá mimo jiné v návštěvě zákazníků v bytě za účelem přejímky elektronických zařízení, ve skladování těchto zařízení, v jejich opravách či jiných zásazích do těchto zařízení. Poukázala na to, že uvedená činnost sebou nese zvýšené náklady na dodávku elektrické energie a dalších služeb v domě, které jsou nuceni nést další obyvatelé domu, když žalobci dlouhodobě vznikají nedoplatky na ročním vyúčtování služeb. Zrekapitulovala obory činností, ke kterým je žalobce na základě svých živnostenských oprávnění oprávněn s tím, že řadu z nich v žádném případě není možné vykonávat v bytě. Závěrem shrnula svou argumentaci a zdůraznila, že žalobce hrubě porušil povinnosti nájemce bytu, čímž naplnil výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] splňuje zákonné náležitosti a je platná. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil uplynutím výpovědní doby ke dni [datum] a žalobce tak od té doby užívá byt bez právního důvodu. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne, vyhoví vzájemnému návrhu a žalobci uloží povinnost vyklidit předmětný byt a nahradit jí náklady řízení.

9. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání vyvracel jednotlivé odvolací námitky žalované. Uvedl, že žalovaná k výzvě soudu prvního stupně žádné nové důkazy nepředložila, a tudíž ani nemohly být provedeny. Uvedl, že jeho dluh ve výši jednoho měsíčního nájemného vznikl za prapodivných okolností, přičemž žalovaná mu zcela úmyslně po dobu dvou a půl let tajila, že zaplacené nájemné započítává na nájemné za předchozí měsíc. Uvedené jednání považuje žalobce za rozporné s dobrými mravy. Poukázal na to, že nájemné platí vždy k 25. dni v měsíci, a proto zcela nevědomě v době výpovědi dlužil nájemné maximálně 25 dní, přičemž pokud by věděl, že takto se zpožděním hradí nájemné po dobu dvou a půl let, zajisté by věc napravil. Zdůraznil, že žalovaná neprokázala, že by porušoval povinnosti nájemce jiným způsobem. Zopakoval své výhrady k vyúčtováním plateb za služby s tím, že jsou zcela zmatená a neodpovídají realitě, a poukázal na to, že žalovaná k výzvě soudu prvního stupně ze dne [datum] nepředložila žádné důkazy k prokázání uplatněných výpovědních důvodů. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

10. Odvolací soud v souladu s § 211 ve spojení s § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal odvolání žalovaného při ústním jednání konaném dne [datum] v nepřítomnosti žalobce, když žalobce sice krátce před jednáním požádal o odročení jednání z důvodu své pracovní neschopnosti, nicméně důvod své žádosti žádným způsobem nedoložil.

11. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 213 odst. 2, 3 o.s.ř částečně zopakoval dokazování provedené soudem prvního stupně, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně se v napadeném rozsudku omezil pouze na formulaci závěru o skutkovém stavu věci, aniž by uvedl, o které důkazy opřel svá skutková zjištění (§ 157 odst. 2 o.s.ř.), zopakoval odvolací soud částečně dokazování provedené v řízení před soudem prvního stupně (§ 213 odst. 2, 3 o.s.ř.) a opatřil si tak následující skutková zjištění o rozhodných skutečnostech, významných pro rozhodnutí ve věci samé.

13. Nájemní smlouvou z [datum], dopisem žalované z [datum] ve věci přechodu nájmu, informací o jednotce, jakož i nespornými tvrzeními účastníků má odvolací soud za prokázané, že žalobce je nájemcem bytu [číslo] umístěného v 5. nadzemním podlaží domu [adresa] na [anonymizována dvě slova] [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], jehož vlastníkem je žalovaná. Nájemní smlouvou a evidenčními listy bylo prokázáno, že žalovaný byl povinen hradit měsíčně nájemné ve výši [částka], poplatek za vybavení bytu ve vlastnictví pronajímatele ve výši [částka] a zálohy na platby za služby ve výši [částka], a to vždy do konce kalendářního měsíce, za který je nájemné hrazeno. Výpisy z účtu žalobce bylo prokázáno, že žalobce neuhradil nájemné a zálohy za služby ve výši [částka] splatné v červnu [rok]. Žalovaná následně započítávala měsíční úhrady nájemného ze strany žalobce vždy na měsíc předcházející. Listinou faktura č. VS- [rok] [číslo] ze dne [datum], vystavenou žalovanou, byl žalobci vyúčtován nedoplatek na platbách za služby za období let [rok] – [rok] ve výši [částka]. Listinou faktura č. VS- [rok] [číslo] ze dne [datum], vystavenou žalovanou, byl žalobci vyúčtován nedoplatek na platbách za služby za období roku [rok] ve výši [částka]. Listinami předžalobní upomínka a upozornění na možnost výpovědi z nájmu ze dne [datum], výpověď z nájmu ze dne [datum] a dodejka bylo prokázáno, že ze strany žalované byla dána žalobci výpověď z nájmu ze dne [datum] z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu, spočívajícího v neuhrazení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu celkem ve výši [částka] a v užívání bytu za účelem podnikání v rozporu s nájemní smlouvou a kolaudačním souhlasem. Výpověď obsahuje poučení o tříměsíční výpovědní době, o jejím běhu a o možnosti podání námitek proti výpovědi, jakož i o podání návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Zásilka adresovaná žalobci, obsahující výpověď z nájmu bytu, byla dne [datum] uložena na poště a po uplynutí úložní doby vhozena do schránky žalobce. Výpisy z účtu má odvolací soud za prokázané, že ke dni podání výpovědi z nájmu bytu žalobce nezaplatil žalované celkem částku [částka], sestávající z částky [částka] za nájemné za červen [rok] a z částky [částka] za neuhrazené vyúčtování služeb za roky [rok] [rok] ([částka]) a [rok] ([částka]). Výpisem z veřejné části [anonymizována dvě slova], profily žalobce na internetu a dopisem žalobce z [datum] bylo prokázáno, že žalobce má dvě živnostenská oprávnění, a to k předmětu podnikání výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektrických a telekomunikačních zařízení, respektive k předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 [anonymizováno] zákona. Jako kontaktní adresu v rámci své podnikatelské činnosti žalobce uvádí adresu předmětného bytu.

14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, byť částečně z jiných důvodů, že výpověď z nájmu bytu daná žalovanou žalobci není oprávněná.

15. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

16. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

17. V řízení podle § 2290 o. z. soud rozhoduje o oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, tedy zejména, zda uplatněný výpovědní důvod byl naplněn; neoprávněná je i výpověď, která je neplatná či zdánlivá. V případě výpovědi podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. zákon nestanoví pro platnost výpovědi podmínku předchozí výzvy k odstranění závadného chování (protiprávního stavu), k oprávněnosti výpovědi je jen třeba, aby porušení povinnosti trvalo ke dni doručení výpovědi (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

18. Žalobce se jako nájemce shora specifikovaného bytu v řízení v této věci domáhá přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum], kterou mu žalovaná vypověděla nájem bytu pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., spočívajícím v dluhu na nájemném a zálohách na platbách za služby v celkové výši [částka], respektive na nedoplatcích z vyúčtování služeb za období od ledna [rok] do srpna [rok], a dále v užívání bytu v rozporu s kolaudací bytu a s nájemní smlouvu k výkonu podnikatelské činnosti.

19. Ve vztahu k prvnímu důvodu výpovědi z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce ke dni doručení výpovědi z nájmu bytu v srpnu [rok] dlužil nájemné a zálohu na služby za měsíc červenec [rok], když žalobce se dostal do prodlení se zaplacením nájemného a záloh na služby za měsíc červen [rok] a žalovaná jeho následné platby započítávala postupem dle § 1933 odst. 2 o. z. na závazky nejdříve splatné. Co se týče plateb za služby podle vyúčtování za období let [rok] až [rok], respektive za rok [rok], žalobce z tohoto titulu nezaplatil částku [částka], když sporoval správnost provedeného vyúčtování. Pro posouzení, zda nezaplacením vyúčtovaných nedoplatků na platbách za služby žalobce skutečně porušil své povinnosti nájemce bytu, je třeba mimo jiné zabývat se tím, zda žalovanou evidované pohledávky z tohoto titulu za žalobcem jsou pohledávkami splatnými. Z ustálené judikatury přitom plyne, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s právními předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné, povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud proto v řízení zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. V daném případě je třeba při řešení otázky, zda žalovaná provedla vyúčtování služeb za období let [rok] až [rok], respektive za rok [rok] řádně, vyjít z právní úpravy obsažené v zákoně č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“). Z uvedeného zákona mimo jiné plyne, že zúčtovacím obdobím se pro účely tohoto zákona rozumí období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů, přičemž zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb (§ 2 písm. c/ zákona č. 67/2013 Sb.). Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, a by výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (§ 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb.).

21. Žalovaná v pozici poskytovatele služeb (§ 2 písm. a/ bod 1. zákona č. 67/2013 Sb.) vyúčtovala žalobci jako příjemci služeb (§ 2 písm. b/ bod 1. zákona č. 67/2013 Sb.) nedoplatek na službách za období let [rok] až [rok] a za rok [rok] formou faktury č. VS- [rok] [číslo] ze dne [datum], respektive faktury č. VS- [rok] [číslo] ze dne [datum]. Vyúčtování za období let [rok] až [rok] zjevně odporuje zákonným požadavkům již v tom ohledu, že je v rozporu s § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. provedeno za delší než dvanáctiměsíční zúčtovací období. Z hlediska obsahových náležitostí pak v obou vyúčtováních v rozporu s § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. absentují údaje o skutečné výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 5, § 6 zákona č. 67/2013 Sb.). Z předložených vyúčtování tak nelze zjistit, z jakých skutečně vynaložených nákladů a za použití jakých pravidel pro rozúčtování jednotlivých služeb žalovaná k vyúčtovaným nedoplatkům dospěla

22. Z uvedeného plyne, že žalovaná neprovedla předmětná vyúčtování služeb řádně v souladu s příslušnými právními předpisy, a tudíž tato nemohou vyvolat účinky, které zákon s řádným vyúčtováním spojuje. Nenastala tak splatnost nedoplatků plynoucích z vyúčtování, a tudíž nelze přijmout závěr, že žalobce porušil povinnosti nájemce, pokud takto vyúčtované nedoplatky v plné výši nezaplatil. Za této situace lze uzavřít, že žalovanou uplatněný důvod výpovědi z nájmu bytu, spočívající v dluhu na nájemném a platbách za služby ve výši [částka], nebyl naplněn, přičemž prokázané porušení povinnosti nájemce spočívající v dluhu z titulu nájemného a záloh za služby za červenec [rok] ve výši [částka], odpovídajícím platbám za jeden kalendářní měsíc, nedosahuje intenzity hrubého porušení povinností vyplývající z nájmu bytu, pro které lze nájem podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. vypovědět.

23. Ve vztahu k druhému důvodu předmětné výpovědi z nájmu bytu, spočívajícímu v užívání bytu žalobcem v rozporu s nájemní smlouvou a kolaudací bytu bez souhlasu pronajímatele, je třeba vzít v úvahu, že dle § 2255 odst. 2 o. z. nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům, může nájemce v bytě i pracovat nebo podnikat. Žalovaná ve výpovědi z nájmu bytu uvedený důvod po skutkové stránce specifikovala tak, že žalobce byt užívá za účelem svého podnikání v oboru elektronických a informačních technologií a v bytě bez souhlasu pronajímatele uskladňuje elektronické přístroje. Přes opakovaná poučení soudu prvního stupně ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. však žalobce neoznačil důkazy, které by skutečnost, že žalobce v souvislosti se svým podnikáním v bytě uskladňuje elektronické přístroje a tento způsob podnikání způsobuje zvýšené zatížení pro byt nebo dům, prokazovaly. Z žalovanou označených důkazů pak uvedená skutečnost neplyne, neboť tyto bez dalšího dokládají pouze předmět podnikání žalobce a to, že žalobce ve styku se svými zákazníky a obchodními partnery označuje adresu předmětného bytu jako svou kontaktní adresu.

24. Ze všech uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že žádný z žalovanou uplatněných výpovědních důvodů nebyl naplněn, a tudíž je výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] neoprávněná. Přesto, že soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku dospěl ke stejnému závěru, v rozporu s ním ve výroku rozsudku určil, že výpověď je neplatná. Byť žalobce se v žalobě domáhá určení, že předmětná výpověď z nájmu bytu je neoprávněná a neplatná, podle věcného obsahu žaloby je z hlediska vymezení předmětu řízení nepochybné, že sporuje existenci výpovědních důvodů a tedy, že zahájil řízení ve smyslu § 2290 o. z., v němž soud rozhoduje o oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, tedy zejména, zda uplatněný výpovědní důvod byl naplněn. Nadto je třeba vzít v úvahu, že neoprávněná je i výpověď, která je neplatná či zdánlivá (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

25. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé I. podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil tak, že se určuje, že výpověď z nájmu bytu je neoprávněná. Podle § 219 o.s.ř. pak jako věcně správný potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o zamítnutí vzájemného návrhu žalované o vyklizení předmětného bytu, když žalobce, kromě shora uvedené neoprávněné výpovědi netvrdil jiný právní důvod zániku nájemního vztahu žalobce k předmětnému bytu a tento ani jinak nevyšel v řízení najevo.

26. Vzhledem k tomu, že odvolací soud částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně rozhodoval v souladu s § 224 odst. 2 o.s.ř. o nákladech odvolacího řízení i o nákladech řízení před soudem prvního stupně. O nákladech řízení před soudy obou stupňů pak bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně i nákladů řízení odvolacího. Náklady žalobce v řízení před soudem prvního stupně činí [částka] a sestávají se zaplacených soudních poplatků v celkové výši [částka] a v paušální náhradě hotových výdajů dle [ustanovení pr. předpisu] za celkem 20 úkonů (sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], příprava na jednání a účast na jednání dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], příprava na jednání a účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], sepis odvolání ze dne [datum], sepis doplnění odvolání ze dne [datum], příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], příprava na jednání a účast na jednání dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], příprava na jednání a účast na jednání dne [datum]) po [částka], tj. v celkové výši [částka] Náklady žalobce v odvolacím řízení spočívají v paušální náhradě hotových výdajů dle [ustanovení pr. předpisu] ve výši [částka] za jeden úkon, a to sepis vyjádření k odvolání žalované.