pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty, sjednané v kupní smlouvě ze dne [datum] ve výši 5% z kupní ceny pro případ prodlení žalované se splněním smluvní povinnosti zajistit do tří měsíců ode dne uzavření smlouvy výmaz zástavního práva, váznoucího na nemovitostem tvořících předmět kupní smlouvy, z katastru nemovitostí.

3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Tvrdila, že žalobkyně byla v prodlení se zaplacením části kupní ceny, a tudíž pro ni bylo objektivně nemožné dostát své smluvní povinnosti. Dále namítala nepřiměřenost výše smluvní pokuty a také, že žalobkyni nemohla vzniknout jejím prodlením žádná škoda.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel zejména ze zjištění, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako kupující, žalovanou jako prodávající a zprostředkovatelem prodeje uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě pozemků parc. č. st. 39, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území Vysoký Újezd u [obec] (dále také jen„ pozemky“). Žalobkyně a žalovaná uzavřely dále smlouvu o převodu práv a povinností ze stavebního povolení k pozemkům, a to na stavbu hotelového komplexu. Kupní cena byla stanovena částkou v celkové výši [částka] s tím, že kupní cena pozemků činila [částka] a kupní cena za převod stavebního povolení a projektové dokumentace činila [částka]. Žalobkyně zaplatila část kupní ceny ve výši [částka] před uzavřením smlouvy, částku [částka] se zavázala uhradit nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne rozhodnutí příslušného finančního úřadu o registraci žalobkyně jako plátce daně z přidané hodnoty, nejpozději však do [datum], na účet schovatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], z [příjmení] [příjmení], [příjmení] & partneři s.r.o., se sídlem [adresa] (dále jen„ schovatel“). Částku [částka] se žalobkyně zavázala uhradit do 5 pracovních dní poté, co žalovaná předloží žalobkyni originál písemného potvrzení vydaného odborem výstavby Městského úřadu v Berouně s aktuálním datem o platnosti stavebního povolení vydaného pod č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a částku [částka] se zavázala uhradit do 5 pracovních dnů od uzavření této smlouvy. [příjmení] [částka] pak měla být vyplacena schovatelem [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet], a to nejpozději do 5 dnů ode dne zapsání vlastnického práva k pozemkům ve prospěch žalobkyně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k výmazu zástavního práva, závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákazu zcizení a zatížení nemovitosti bez předchozího písemného souhlasu banky, a to vše ve prospěch [právnická osoba], a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne uzavření této smlouvy. Účastníci se ve smlouvě sjednali utvrzení svých závazků, a to neuhrazení kupní ceny stran žalobkyně řádně a včas smluvní pokutou ve výši 5 % kupní ceny, nebo v případě nezajištění včasného výmazu shora uvedených práv smluvní pokutou ve výši 5 % kupní ceny. Dále byla mezi účastníky řízení a schovatelem dne [datum] uzavřena dohoda o podmínkách převzetí, správy a uvolnění peněz, kdy byla dojednána advokátní úschova částky [částka]. Dne [datum] žalobkyně složila do úschovy schovatele část kupní ceny ve výši [částka]. Dne [datum] žalovaná učinila návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně k pozemkům u příslušného katastru nemovitostí. Dne [datum] byla žalobkyně zapsána jako vlastník pozemků do katastru nemovitostí a zprostředkovatel prodeje žádal schovatele o uvolnění finančních prostředků pro banku. [příjmení] [částka] byla ze schovatelova účtu vyplacena [právnická osoba] dne [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy o převodu práv a povinností ze stavebního povolení ze dne [datum], a to z důvodu zániku stavebního povolení ke dni [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] dopisem ze dne [datum]. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok na smluvní pokutu dopisem ze dne [datum] odmítla. Ke dni [datum] na předmětných pozemcích vázlo zástavní právo a zákaz zcizení a zatížení ve prospěch [právnická osoba] Dne [datum] [právnická osoba] vystavila potvrzení o vzdání se zástavního práva k pozemkům, a to včetně práva nakládání s nimi do budoucna. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, [stát. instituce] dne [datum] povolil vklad zániku zástavního práva k pozemkům ve prospěch [právnická osoba], a to na základě žádosti žalované došlé katastrálnímu úřadu dne [datum]. Dne [datum] požádala žalobkyně o výmaz zákazu zcizení a zatížení pozemků ve prospěch ve prospěch [právnická osoba] vkladem a katastrální úřad žádosti vyhověl dne [datum].

5. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle [ustanovení pr. předpisu], občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Konstatoval, že mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. ve spojení s § 2128 a násl. o. z., jejímž předmětem byl prodej shora specifikovaných pozemků. Uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dostála svým smluvním povinnostem, když uhradila včas sjednanou kupní cenu. Naopak žalovaná dle soudu prvního stupně svým smluvním povinnostem nedostála, a to jak v případě převodu stavebního povolení, tak v případě výmazu zástavního práva a práva zakazujícího zcizení a zatížení pozemků ve prospěch [právnická osoba] Poukázal na to, že žalovaná se smluvně zavázala k obstarání výmazu uvedených práv sjednaných ve prospěch [právnická osoba] do 3 měsíců od uzavření kupní smlouvy, tj. do [datum], což však neučila, když k výmazu zástavního práva došlo dne [datum] a k výmazu ostatních práv až dne [datum]. Na základě uvedeného dospěl tedy k závěru, že žalobkyni v souladu se smluvními ujednáními a [ustanovení pr. předpisu] vzniklo právo požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 5 % kupní ceny, tj. v částce [částka]. Odmítl tvrzení žalované o tom, že žalobkyně na smluvní pokutu nemá nárok z důvodu, že jí žádná faktická škoda v důsledku jejího prodlení nevznikla. Poukázal na to, že smluvní pokuta je institutem utvrzovacím s funkcí primárně sankční, přičemž nárok na smluvní pokutu není vázán na podmínku vzniku faktické škody. Nadto uvedl, že v řízení bylo prokázáno také to, že předmětem povinností zajištěných smluvní pokutou, bylo nejen nedodržení zajištění výmazu zástavního práva sjednaného ve prospěch [právnická osoba], ale i dalších práv uvedených čl. IV odst. 1 bod 1 písm. a) – d) kupní smlouvy, tedy i práva na zákaz zcizení a zatížení pozemků. Soud prvního stupně se rovněž neztotožnil s argumentací žalované, že k jejímu prodlení došlo až na základě prodlení žalobkyně s úhradou části kupní ceny ve výši [částka], jelikož žalobkyně tuto uhradila na účet schovatele dne [datum], tedy ve lhůtě nejpozději do [datum] sjednané v kupní smlouvě. Dovodil, že žalovaná tak již od podpisu smlouvy musela počítat s tím, že na vydání kvitance a zajištění výmazu veškerých práv sjednaných ve prospěch [právnická osoba] může mít pouze 15 dní v případě, že žalobkyně využije nejzazšího termínu pro poskytnutí svého plnění. Zdůraznil, že v řízení bylo prokázáno, že finanční částka požadovaná [právnická osoba] na pokrytí závazků žalované byla vyplacena dne [datum] a kvitance banky byla vystavena dne [datum], avšak žalovaná požádala o výmaz zástavního práva až dne [datum], tj. neučinila tak ihned po obdržení kvitance, ale naopak způsobila sama další prodlevu v délce 12 dní. Upozornil také, že žalovaná podala pouze návrh na výmaz zástavního práva a nikoliv také jiných práv sjednaných ve prospěch [právnická osoba], ačkoliv se k tomu kupní smlouvou zavázala. Na základě uvedeného uzavřel, že žalovaná se v tomto obchodním styku chovala nepoctivě, nebo minimálně liknavě, a to i v případě převodu stavebního povolení. Uvedené okolnosti pak považoval za okolnosti jdoucí k tíži žalované a odůvodňující mimo jiné oprávněnost žalobkyní požadované smluvní pokuty. Závěrem uzavřel, že v daném případě nelze smluvní pokutu považovat za nepřiměřenou, když totožná výše smluvní pokuty byla sjednána i pro případ prodlení žalobkyně s úhradou jakékoliv části kupní ceny. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou smluvní pokutu. Současně s poukazem na § 1970 o. [ustanovení pr. předpisu] přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroků z prodlení, když žalovaná neuhradila smluvní pokutu na výzvu žalobkyně. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu]“) tak, že v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech jejího právního zastoupení.

6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Odůvodnila jej existencí odvolacích důvodů ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b), d), e), f), g) o.s.ř. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval [ustanovení pr. předpisu], podle kterého může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí poručením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Vytýkala soudu prvního stupně, že nepřihlédl k jejímu tvrzení, že žalobkyně sama zdržela proces výplaty kupní ceny, a to podstatným způsobem. Za této situace má dle žalované relevanci argument, že žalobkyni prodloužením doby žádná faktická škoda nevznikla, neboť se na něm sama podílela. Vyjádřila nesouhlas s tím, že soud prvního stupně neprovedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení], přestože byl navrhován před nastalou koncentrací řízení, a dále, že nepřihlédl ke skutečnostem, které vyplynuly z výslechu [jméno] [příjmení]. Z uvedených důvodů navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a přizná jí náhradu nákladů řízení.

7. Žalobkyně označila odvolání za velmi obecné a nedostatečně odůvodněné. Uvedla, že žalovanou navrhované důkazy nebyly způsobilé změnit závěry plynoucí z jejich tvrzení a důkazů. Poukázala na to, že žalovaná nijak nezdůvodnila, proč by mělo dojít k moderaci smluvní pokuty, když pouhá možnost moderace nemůže být důvodem. Zdůraznila, že soud prvního stupně se zcela jasně a srozumitelně vypořádal s veškerými námitkami žalované, včetně údajného zdržení způsobeného žalobkyní. Za účelové označila tvrzení žalované, že soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnostem, které měly vyplynout z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]. Vyjádřila názor, že soud prvního stupně k této svědecké výpovědi zjevně přihlédl, neboť svědkyně potvrdila, že k prodlení došlo na straně žalované. Závěrem navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

8. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být sjednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle [ustanovení pr. předpisu] nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí poručením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

12. Mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující byla ve smyslu § 2079 a násl. ve spojení s § 2128 a násl. o. z. uzavřena dne [datum] kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke shora specifikovaným pozemkům v katastrálním území Vysoký Újezd z [obec]. Žalovaná se v kupní smlouvě mimo jiné zavázala, že ve lhůtě 3 měsíců od uzavření kupní smlouvy zajistí výmaz zástavního práva váznoucího na převáděných pozemcích a sjednaného ve prospěch [právnická osoba] (čl. IV. odst. 1 bod 1.1 kupní smlouvy), včetně dalších omezení dle § čl. IV odst. 1 bod 1.1 písm. b), c), d) kupní smlouvy (závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva, zákaz zcizení a zatížení nemovitostí bez předchozího souhlasu banky). Za účelem zajištění splnění uvedeného smluvního závazku (utvrzení závazku) žalované byla smluvními stranami kupní smlouvy sjednána smluvní pokuta (čl. VII odst. 7 kupní smlouvy). Žalovaná se tak pro případ, že nezajistí výmaz zástavního práva dle čl. IV. odst. 1 bod 1.1 kupní smlouvy, zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5% z kupní ceny.

13. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná podala u katastrálního úřadu návrh na výmaz zástavního práva váznoucího na předmětných pozemcích dne [datum] a katastrální úřad povolil vklad zániku zástavního práva dne [datum]. Dne [datum] katastrální úřad vyhověl žádosti žalobkyně ze dne [datum] o výmaz zákazu zcizení a zatížení pozemků ve prospěch ve prospěch [právnická osoba] Z uvedeného plyne, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost dle čl. IV. odst. 1 bod 1.1 kupní smlouvy, když nezajistila výmaz zástavního práva a dalších omezení na předmětu převodu ve sjednané lhůtě 3 měsíců od uzavření kupní smlouvy. Nastala tak situace předvídaná čl. IV. odst. 1 bod 1.1 kupní smlouvy, zakládající žalobkyní právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 5% z kupní ceny, tj. ve výši žalované částky [částka]. Ačkoliv žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení smluvní pokuty, žalovaná sjednanou smluvní pokutu nezaplatila, ocitla se tak v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ [rok] odst. 2 a [ustanovení pr. předpisu] a žalobkyni vzniklo právo požadovat zaplacení dlužné částky spolu s úroky z prodlení v zákonné výši ([ustanovení pr. předpisu].

14. Odvolací námitky nelze považovat za opodstatněné. Skutečnost, zda žalobkyni v důsledku porušení smluvní povinnosti žalované vznikla škoda, je z hlediska jejího práva na zaplacení smluvní pokuty bez významu, neboť ve smyslu § 2048 o. z. věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Tvrzení žalované o prodlení žalobkyně s úhradou kupní ceny, respektive o podílu žalobkyně na prodloužení doby, která uplynula do výmazu zástavního práva, nemá oporu v provedeném dokazování. Nadto nelze přehlédnout, že žalovaný se v kupní smlouvě zavázal zajistit výmaz zástavního práva ve lhůtě 3 měsíců od uzavření kupní smlouvy, tj. od [datum], a nikoliv ve lhůtě, jejíž počátek by se odvíjel od úhrady kupní ceny ze strany žalobkyně.

15. Nedůvodné jsou rovněž odvolací námitky o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty a o nesprávnosti postupu soudu prvního stupně, pokud ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] nepřistoupil k moderaci její výše. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně v názoru, že předmětnou smluvní pokutu nelze považovat za nepřiměřeně vysokou. V tomto ohledu je nutno vzít v úvahu, že zatížení převáděných nemovitostí zástavním smluvním právem ve prospěch banky, respektive dalšími omezeními spočívajícími v omezení zatížit nemovitosti jiným zástavním právem či v zákazu zcizení a zatížení nemovitostí bez předchozího souhlasu banky, podstatným způsobem omezuje výkon vlastnického práva k převáděným nemovitostem a významným způsobem tak zasahuje do právní sféry nabyvatele dotčených nemovitostí. Závazek prodávajícího zajistit ve sjednané lhůtě výmaz uvedených omezení z katastru nemovitostí má tedy pro kupujícího dotčených nemovitostí zásadní význam, srovnatelný s významem smluvní povinnosti kupujícího zaplatit řádně a včas prodávajícímu kupní cenu. Jednorázová smluvní pokuta ve výši 5% z kupní ceny tedy odpovídá hodnotě a významu zajišťované smluvní povinnosti a nejeví se proto jako nepřiměřená.

16. Odvolacím námitkám žalované lze přisvědčit v tom ohledu, že pokud navrhla důkaz svědeckou výpovědí realitní makléřky [jméno] [příjmení] při prvním jednání ve věci dne [datum], nejedná se o důkaz navržený poté, co nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Uvedená skutečnost nicméně nemá vliv na věcnou správnost napadeného rozhodnutí, když rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé byly v řízení zjištěny z jiných provedených důkazů. Nadto se jedná o důkaz zjevně nadbytečný, když nebyl navržen k prokázání tvrzení žalované o rozhodných skutečnostech, nýbrž k osvětlení skutečností provázejících jednání smluvních stran a proces registrace žalobkyně k dani u přidané hodnoty.

17. Ze všech uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně nepochybil, pokud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Správně rozhodl také o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. V této fázi řízení plně úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] Náklady odvolacího řízení žalobkyně spočívají v nákladech jejího právního zastoupení, které se sestávají z odměny advokáta [částka] za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání do rozsudku, účast při odvolacím jednání [datum]) po [částka] dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za dva úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka].