pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobce částkou [částka] splatnou 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce od [datum] (výrok I.), rozhodl, že nedoplatek na výživném tímto rozsudkem zvýšeném za období od [datum] do [datum] je žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] spolu s běžným výživným s tím, že tím se mění rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum] (výrok II.), zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen přispívat na výživu žalobce o dalších [částka] od [datum] (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě podané dne [datum], kterou se žalobce domáhal, aby od [datum] bylo zvýšeno výživné hrazené žalovaným ve výši [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně. Tvrdil, že vyživovací povinnost [role v řízení], který je jeho otcem, byla naposledy upravena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v době, kdy navštěvoval gymnázium. Uvedl, že nyní [anonymizováno 6 slov] a žije ve společné domácnosti s matkou a sestrou, která rovněž [anonymizováno] vysokou školu. Žalovaný nad rámec stanoveného výživného nehradí ničeho.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby byla zamítnuta.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel zejména ze zjištění, že vyživovací povinnost [role v řízení] k žalobci byla naposledy upravena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla žalovanému uložena povinnost platit žalobci výživné ve výši [částka] měsíčně. Soud tehdy vyšel z příjmu matky žalobce ve výši [částka] měsíčně a z příjmu [role v řízení] ve výši výdělku [částka] měsíčně, respektive cestovních náhrad ve výši [částka] až [částka] měsíčně. Žalobce je ve školním roce [rok] [rok] studentem [anonymizováno 5 slov]. Žije ve společné domácnosti se svou matkou a sestrou. Matka žalobce hradí náklady na bydlení a hypotéku. Je zaměstnána u [právnická osoba] a její čistá mzda v roce [rok] činila [částka] měsíčně. Matka žalobce a sestra žalobce jsou spoluvlastníky rodinného domu v obci a v katastrálním území Písková Lhota. Žalobce není vlastníkem a ani spoluvlastníkem nemovitosti, nevlastní motorové vozidlo, nepobírá žádné sociální [anonymizováno]. Žalovaný je vlastníkem domu [adresa] a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Vlastní osobní motorové vozidlo a přívěs k motorovému vozidlu. Nepobírá žádné sociální [anonymizováno]. Je zaměstnaný, roce [rok] činila jeho průměrná mzda [částka] měsíčně a cestovní náhrady za leden [částka], v roce [rok] měl průměrnou mzdu [částka] měsíčně a cestovní náhrady od [částka] do [částka] měsíčně, v roce [rok] pobíral průměrná mzdu [částka] měsíčně a cestovní náhrady od [částka] do [částka] měsíčně, v roce 2018 činila jeho průměrná mzda [částka] a cestovní náhrady od [částka] do [částka] měsíčně a v roce [rok] pobíral průměrnou mzdu [částka] a cestovní náhrady od [částka] do [částka] měsíčně. Od [datum] žalovaný z důvodu pracovní neschopnosti pobírá [anonymizováno] v [anonymizováno], přičemž [datum] byl ošetřen pro [anonymizována dvě slova], které jej limituje ve výkonu jeho zaměstnání řidiče kamionu. Rodiče [role v řízení] jsou starobní důchodci a pobírají starobní důchod ve výši [částka] a [částka] měsíčně.

5. Zjištěný skutkový [anonymizováno] hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle § 911 a § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzal v úvahu, že žalobce se denním studiem 2. ročníku vysoké škody připravuje na své budoucí povolání, a proto není schopen si vlastní prací opatřit finanční prostředky na život. Zohlednil odůvodněně potřeby žalobce sloužící k jeho materiálnímu zabezpečení, bydlení i studiu a uzavřel, že komplexní náklady na život žalobce, a to včetně bydlení s internetovým připojením v [obec] v dosahu městské hromadné dopravy činí nejméně [částka] měsíčně. Vzal v úvahu, že příjem matky žalobce ve výši cca [částka] měsíčně a konstatoval, že matka žalobce plní svou vyživovací povinnost k žalobci přiměřeně svou osobní péčí a především zajišťováním společného bydlení a společné domácnosti. Při hodnocení majetkových poměrů [role v řízení] – [role v řízení] žalobce vyšel z toho, že jeho měsíční příjem v období od roku [rok] do roku [rok] obvykle přesahoval [částka] a je tak o dost vyšší než příjem, ze kterého vycházel soud v době poslední úpravy jeho vyživovací povinnosti. Současně soud prvního stupně zohlednil, že manželka [role v řízení] nepracuje a náklady na bydlení mu z jedné třetiny platí zestárlí rodiče. Zdůraznil přitom, že provedeným dokazováním bylo vyvráceno tvrzení [role v řízení], že by jeho manželka celodenně pečovala o jeho rodiče, a proto pobírala sociální [anonymizováno]. Dovozoval, že žalovaný musel mít úspory, když v roce [rok] zkolaudoval zděný domek včetně bazénu. Zdůraznil, že žalovaná má finanční a materiální zázemí, které mu dovoluje žít radostný život na dobré materiální úrovni. K námitkám [role v řízení] ohledně [anonymizována dvě slova] v souvislosti s poklesem víčka, poukázal na to, že dle [anonymizována dvě slova] se [anonymizována dvě slova] [role v řízení] již po měsíci zlepšil, přičemž vzhledem k silnému rodinnému a finančnímu zázemí se nemůže pracovní neschopnost žalobce v řádech měsíců nijak odrazit na jeho schopnosti platit žalobci výživné. Na základě uvedeného dospěl k závěru, že na straně žalobce došlo ke změně poměrů, která opodstatňuje zvýšení výživného, přičemž za odpovídající potřebám žalobce a možnostem a schopnostem [role v řízení] považoval výživné ve výši [částka] měsíčně. Počátek povinnosti [role v řízení] platit zvýšené výživné odvíjel v souladu s žalobním požadavkem žalobce od jeho nástupu na vysokou školu, tj. ode dne [datum] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně s poukazem na § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání. Odvolání směřoval do všech výroků napadeného rozsudku. Namítal, že rozhodnutí soudu prvního stupně se v některých bodech nezakládá na pravdě a neodpovídá skutečnosti. Odmítl, že by v řízení před soudem prvního stupně zkreslil svou finanční situaci. Vysvětlil, že zděný zahradní domek s betonovým základem jsou ve skutečnosti čtyři stavební plechové buňky, které zakoupil v roce [rok], sešrouboval a vybudoval v nich bydlení pro své rodiče. Zpochybnil závěr soudu prvního stupně o tom, že jeho rodiče jsou postiženi normálními stařeckými [anonymizováno] a poukázal na to, že jeho otec je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti a orientace a byl mu přiznán II. stupeň závislosti. Uvedl, že o [role v řízení] se stará jeho manželka [jméno] [příjmení], neboť vyhodnotili, že takový způsob péče bude lepší pro [role v řízení] i pro ně, než kdyby platili služby sociální pracovnice. Vytýkal soudu prvního stupně, že opomenul skutečnost, že musí hradit náklady na elektrický proud, vodu i plyn, i když nebydlí v [obec]. Uvedl, že po rozvodu manželství s matkou žalobce se snažil o kontakt se žalobcem, nyní je jeho vztah se žalobcem takový, že jej žalobce ani nepozdraví, ve výhružných dopisech ohledně výživného mu vyká, vídají se jen u soudu. Dále zdůraznil, že nesprávnost napadeného rozhodnutí spatřuje předně v tom, že soud prvního stupně vycházel z jeho majetkových poměrů a výdělkových možností bez přihlédnutí k jeho nepříznivému [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že trpí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která jej v možnosti vykonávat povolání řidiče kamionu výrazně omezuje. Poukázal na to, že musí častěji odpočívat, a tudíž není schopen pracovat pravidelně a jeho měsíční příjem se mění v závislosti na jeho [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Za pochybení soudu prvního stupně označil to, že při rozhodování o výši výživného zohlednil nejen jeho pracovní výdělek, ale také výši cestovních náhrad, které jsou určeny k hrazení jeho cestovních nákladů a nákladů na stravování během pracovních cest. Dále požádal, aby bylo při rozhodování o výživném přihlédnuto k tomu, že od dubna [rok] se změnila životní a finanční situace jeho rodiny, neboť pečují o dvě nezletilé děvčata z Ukrajiny, dcery bratra jeho manželky, které z důvodu [anonymizována dvě slova] musely opustit svůj domov ve městě [anonymizováno]. Ze všech uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu co do požadavku na výživné ve výši [částka] měsíčně zamítne a uloží mu povinnost hradit žalobci výživné ve výši [částka] měsíčně s tím, že dlužné výživné zaplatit ve splátkách po [částka] měsíčně.

7. Žalobce ve vyjádření k odvolání vyjádřil nesouhlas s odvolací argumentací [role v řízení]. Poukázal na to, že soud prvního stupně se v napadeném rozsudku dostatečně vypořádal s majetkovou, rodinnou i sociální situací [role v řízení]. Za irelevantní pro danou věc označil v kontextu s hrubými výroky [role v řízení] o početí žalobce jeho argumentaci, kterou se snaží vzbudit dojem, že za špatný vztah mezi žalobcem a žalovaným nese odpovědnost matka žalobce. Zdůraznil, že výše vyživovací povinnosti se neodvíjí od kvality vztahu mezi otcem a synem, nýbrž je určována podle životní úrovně a možností vyživovatele a podle potřeb vyživovaného. Závěrem poznamenal, že péče o děti z Ukrajiny je sice chvályhodná, nemůže však být na úkor plnění vyživovací povinnost k vlastnímu dítěti. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

8. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda žalovaný je osobou oprávněnou k podání odvolání do všech výroků napadeného rozsudku soudu prvního stupně. K podání odvolání je oprávněna v prvé řadě osoba, která je účastníkem řízení, popřípadě jiná osoba ve vztahu k rozhodnutím, která se týkají jejich práv a povinností. Z povahy odvolání současně vyplývá, že jej mohou podat jen ti účastníci, respektive jiné osoby, které jsou nositeli tzv. subjektivní legitimace; těmi se rozumí osoby, jimž nebylo z objektivního hlediska rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno nebo jimž byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na právech, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Při posuzování subjektivní legitimace je třeba vycházet z výroku napadeného rozhodnutí a případnou újmu posuzovat pouze z procesního hlediska. V posuzované věci žalovaný směřoval své odvolání nejen do výroků rozsudku soudu prvního stupně, kterými bylo rozhodnuto o jeho povinnosti platit výživné a zaplatit nedoplatek na výživném, ale také do výroku, kterým byla žaloba částečně, co do požadavku žalobce na placení výživného ve výši [částka], zamítnuta Tímto zamítavým meritorním výrokem však žalovanému žádná povinnost uložena nebyla a je tak zřejmé, že z procesního hlediska mu tímto rozhodnutím soudu prvního stupně žádná újma nevznikla. Za tohoto [anonymizováno] nelze [role v řízení] považovat za osobu subjektivně legitimovanou k podání odvolání do výroku III. rozsudku soudu prvního stupně, a proto odvolací soud v tomto rozsahu odvolání [role v řízení] v souladu s § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl.

9. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud podle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 213 odst. 4 o.s.ř. částečně doplnil dokazování a poté dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

10. Odvolací soud vyšel ze skutkového [anonymizováno] zjištěného soudem prvního stupně. Další skutková zjištění si opatřil prostřednictvím doplnění dokazování potvrzením o studiu žalobce, zprávami o výdělku [role v řízení] a o čerpání dávek v [anonymizováno] a potvrzením Úřadu práce – krajská pobočka v Příbrami o poskytování péče. Odvolací soud tak má za prokázané, že žalobce ukončil studia na [anonymizováno 5 slov] a ve školním roce [rok] [číslo] je studentem prezenční formy studia bakalářského studijního programu [anonymizována dvě slova] na vysoké škola [anonymizována dvě slova] vysoká škola o. p. s. a bylo mu přiznáno poskytnutí mimořádného stipendia ve výši školného. Žalovaný je zaměstnán jako řidič kamionové dopravy u [právnická osoba] s.r.o.. V červenci [rok] mu byla vyplacena čistá mzda ve výši [částka]. V období od [datum] do [datum] mu byly [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve výši [částka], v období od [datum] do [datum] mu byly [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve výši [částka], v období od [datum] do [datum] obdržel [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], v období od [datum] do [datum] obdržel [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] a v období od [datum] do [datum] mu byly [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve výši [částka]. Za měsíc prosinec [rok] mu byla vyplacena čistá mzda ve výši [částka] a cestovní náhrady ve výši [částka]. V období od ledna [rok] do června [rok] činila průměrná čistá mzda [role v řízení] [částka] a za jednotlivé měsíce tohoto období mu byly [anonymizováno] cestovní náhrady ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. Potvrzením Úřadu práce – krajská pobočka v Příbrami ze dne [datum] bylo prokázáno, že manželka [role v řízení] paní [jméno] [příjmení] poskytuje [anonymizováno] otci [role v řízení] panu [jméno] [příjmení] se stupněm závislosti II. s tím, že příspěvek na [anonymizováno] byl přiznán od února 2014. Příspěvek byl vyplacen v období od ledna do prosince [rok] ve výši celkem [částka], v období od ledna do prosince [rok] ve výši celkem [částka] a v období od ledna do června [rok] ve výši [částka].

11. Na základě takto zjištěného skutkového [anonymizováno] dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že došlo ke změně poměrů účastníků opodstatňující zvýšení výživného, jež je v rámci plnění zákonné vyživovací povinnosti vůči žalobci žalovaný povinen platit.

12. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

13. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávnění není schopen sám se živit.

14. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odstavec 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k [anonymizováno] o rodinnou domácnost (odstavec 2).

15. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Ve smyslu zákonných ustanovení a judikatury Ústavního soudu ČR vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. V případě, že dítě, byť zletilé, pokračuje ve studiu (dokončuje studium), které zvyšuje úroveň jeho vzdělání, a tím i šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2155/09).

17. V daném případě se žalobce soustavně připravuje vysokoškolským studiem na své budoucí povolání, když od [datum] v návaznosti na ukončení studia na gymnáziu začal studovat na [anonymizováno 5 slov] a počínaje školním rokem [rok] [číslo] pokračuje ve vysokoškolském vzdělávání studiem na vysoké škole [anonymizována dvě slova] vysoká škola o. p. s . Byť žalobce změnil obor svého studia, lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu považovat jeho studium za účelné, neboť vede ke zvyšování jeho kvalifikace a zvyšuje jeho šanci uspět na pracovním trhu. Denní prezenční forma studia přitom žalobci znemožňuje výkon soustavné výdělečné činnosti k uspokojení životních potřeb, a tudíž vyživovací povinnost [role v řízení] k žalobci i nadále trvá.

18. Vyživovací povinnost [role v řízení] k žalobci byla naposledy upravena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla žalovanému uložena povinnost platit žalobci výživné ve výši [částka] měsíčně. Soud při této úpravě vyživovací povinnosti vycházel z toho, že žalobce byl studentem gymnázia, žil ve společné domácnosti s matkou a s rovněž studující sestrou [jméno]. Výdělek matky žalobce se pohyboval okolo cca [částka] měsíčně. Příjem [role v řízení] spočíval ve výdělku ve výši v průměru [částka] měsíčně a v cestovních náhradách ve výši [částka] až [částka] měsíčně. Manželka [role v řízení] nepracovala a [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení]. Při porovnání tehdy zjištěných poměrů s nyní zjištěnými skutečnostmi lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že zahájením vysokoškolského studia žalobce počínaje dnem [datum] došlo k významné změně jeho poměrů, neboť došlo k podstatnému zvýšení nákladů na uspokojování jeho potřeb, a to nejen základních životních potřeb s ohledem na dospělý věk, ale také potřeb souvisejících s řádným plněním studijních povinností. Současně došlo i k nárůstu příjmu jeho rodičů, a to nejen u matky, jejíž měsíční příjem se nyní pohybuje kolem [částka], nýbrž také na straně [role v řízení] – [role v řízení], jehož průměrný výdělek v roce [rok] činil [částka], v první polovině roku [rok] činil [částka], respektive v první polovině roku [rok] činil [částka]. Za součást celkových majetkových poměrů [role v řízení] je přitom třeba považovat také měsíčně vyplácené cestovní náklady, jež se v období let [rok] až [rok] pohybují v rozmezí od minimálně cca [částka] do cca [částka], neboť byť se nejedná o mzdu, jedná se o další příjem [role v řízení] sloužící k úhradě nákladů na uspokojování jeho životních potřeb. Za změnu poměrů na straně [role v řízení] nelze přitom považovat jím poukazovanou skutečnost, že jeho manželka paní [jméno] [příjmení] není zaměstnána a pečuje o rodiče žalované, neboť soud v době poslední úpravy vyživovací povinnosti k žalobci vycházel ze stejné rodinné situace [role v řízení], která v tomto ohledu zůstala nezměněna.

19. Na základě uvedeného dospěl tedy odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žalobní požadavek žalobce na zvýšení výživného počínaje dnem [datum] lze považovat za opodstatněný. Při hodnocení relevantních zákonných kritérií pro určení výše výživného má nicméně odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně za to, že je namístě zohlednit postupný nárůst příjmů [role v řízení] v období od [datum] dosud a zejména skutečnost, že v druhé polovině roku [rok] byl žalovaný v dlouhodobé pracovní neschopnosti a v době od [datum] do [datum] pobíral pouze [anonymizována dvě slova], což mělo významně nepříznivý dopad na výši jeho příjmů. Současně však nad rámec uvedeného nelze nepříznivý [anonymizována dvě slova] [role v řízení] zohlednit, neboť pro soud je rozhodující [anonymizováno] ke dni jeho rozhodování, přičemž ze zjištěného skutkového [anonymizováno] ke dni rozhodnutí odvolacího soudu neplyne, že by [anonymizována dvě slova] [role v řízení] omezil ve schopnosti dosahovat výdělku v takové míře, která by plnění vyživovací povinnosti k žalobci ve stanoveném rozsahu vylučovala. Za relevantní kritérium pro určení výše výživného pro žalobce pak nelze rovněž bez dalšího považovat skutečnost, že žalovaný spolu se svou rodinou zajišťuje [anonymizováno] o nezletilé neteře z Ukrajiny, neboť poskytování takové péče nemůže být na úkor plnění zákonné vyživovací povinnosti [role v řízení] k nezaopatřenému synovi, a to zvláště za situace, kdy výživné je žalovaným hrazeno ve výši, jež umožňuje uspokojování pouze základních a nikoliv zřejmě nadstandardních potřeb žalobce.

20. Ze všech uvedených důvodů tedy odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a rozhodl tak, že výživné ve výši [částka] měsíčně, které je žalovaný povinen platit žalobci na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se pro dobu od [datum] do [datum] zvyšuje na částku [částka] měsíčně a počínaje dnem [datum] na částku [částka] měsíčně s tím, že výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci. V návaznosti na to, odvolací soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení výživného ve výši [částka] měsíčně za dobu od [datum] do [datum]. Pro úplnost pak lze dodat, že výrok III. rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby co do požadavku žalobce na zaplacení výživného ve výši [částka] měsíčně od [datum] zůstal rozhodnutím odvolacího soudu nedotčen, neboť nebyl předmětem odvolacího přezkumu, respektive odvolání [role v řízení] do tohoto výroku bylo z důvodů shora uvedených odmítnuto.

21. Vzhledem ke zvýšení výživného a skutečnosti, že žalovaný dosud nad rámec původně stanoveného výživného [částka] měsíčně nic neuhradil, vznikl mu plynutím času za období od [datum] do [datum] nedoplatek na zvýšeném výživném v celkové výši [částka] ([datum] – [datum], tj. 16 měsíců nedoplatek [částka] / [částka] – [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [datum rozhodnutí] – [datum rozhodnutí], tj. 9 měsíců nedoplatek [částka] / [částka] – [částka] měsíčně. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud umožnil žalovanému zaplatit nedoplatek na zvýšeném výživném ve dvou splátkách, pod ztrátou výhody splátek, a to tak, že první splátka ve výši [částka] je splatná do [datum] a druhá splátka ve výši [částka] je splatná do [datum] Odvolací soud přistoupil ke stanovení splátek s ohledem na majetkové a výdělkové poměry [role v řízení] tak, aby mu poskytl větší časový prostor pro získání potřebných finančních prostředků ke splnění jeho peněžitého závazku. Současně však nevyhověl jeho požadavku, aby mu povinnost zaplatit nedoplatek na výživném byla stanovena ve splátkách ve výši [částka] měsíčně. Žalovaným navrhovanou výši splátek považuje odvolací soud s ohledem na výši nedoplatku za nepřiměřeně nízkou, neboť jejich prostřednictvím by došlo ke splnění peněžitého závazku [role v řízení] vůči žalobci za nepřiměřeně dlouhou dobu (34 měsíců), což je v příkrém rozporu s oprávněnými zájmy žalobce a zejména s účelem výživného, které je určeno především k úhradě aktuálních životních potřeb vyživované osoby.

22. Vzhledem k tomu, že odvolací soud částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval ve smyslu § 224 odst. 2 o.s.ř nejen o nákladech odvolacího řízení ale také o nákladech řízení před soudem prvního stupně. O nákladech řízení před soudy obou stupňů pak bylo rozhodnuto s ohledem na částečný úspěch obou účastníků podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.