pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným mezitímním rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že právní základ žalobou uplatněného nároku je opodstatněný s tím, že o jeho výši a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o základu žalobou uplatněného nároku žalobců na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu slevy z kupní ceny pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Kyje, [územní celek]. Žalobci tvrdili, že jako spotřebitelé uzavřeli se žalovanou jako podnikatelem uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, na jejímž základě nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek] včetně všech součástí a příslušenství (dále také jen„ pozemek“) a bytovou jednotku [číslo] na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek] s tím, že kupní cena pozemku činila [částka]. Žalobci u žalované následně uplatnili vady pozemku spočívající ve výskytu skleněných a hliněných střepů různých velikostí ve vrstvě ornice a žádali odstranění vady opravou věci. Žalovaná existenci vady odmítla s tím, že půda pozemku je vyhovující, když byla použita původní zemina a ornice a pouze vysbírala viditelné střepy z povrchu pozemku, avšak k odstranění střepů pod povrchem již nedošlo. Žalobci práva z vadného plnění uplatnili opakovaně a žádali odstranění vady pozemku, což žalovaná neučinila. Žalobci se proto žalobou domáhají zaplacení žalované částky jako slevy z kupní ceny, která má kompenzovat náklady potřebné k odstranění vady pozemku.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že požadavek žalobců na slevu z kupní ceny pozemku je neoprávněný a předčasný. Navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

4. Soud prvního stupně prostřednictvím provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci. Vyšel zejména ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o kupní smlouvě budoucí, na základě které se žalovaná zavázala zrealizovat výstavbu bytových domů a žalobci se zavázali od žalované koupit předmět převodu včetně pozemku (tam označený jako„ předzahrádka“ o výměře cca 530 m2). Jako„ předzahrádka“ byl pozemek označen již v rezervační smlouvě uzavřené mezi účastníky dne [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] (dále také jen„ kupní smlouva“) žalobci nabyli vlastnické právo k pozemku, přičemž kupní cena pozemku byla stanovena částkou [částka]. Nedílnou součástí kupní smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky. Žalovaná ve všeobecných smluvních podmínkách informovala žalobce, že předmět převodu se může odchylovat od norem, které nejsou závazné, ale pouze doporučené, přičemž tato odchylka není vadou a jako taková nemůže být uplatňována u žalované. Pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Kyje, [územní celek] měl ke dni [datum] zaznačenou výměru [výměra], druh pozemku byl označen jako orná půda. Žalobci prostřednictvím e-mailové komunikace ze dne [datum] u žalované reklamovali vady pozemku s odůvodněním, že předzahrádka je plná střepů ze skla a k čemuž doložili fotografie. Žalovaná reklamaci odmítla. Žalovaná střepy na pozemku odstranila. Soud prvního stupně zjistil z protokolu o odstranění vady ze dne [datum], že reklamovaná vada (kusy skla ve vrstvě ornice na předzahrádce) byla odstraněna dne [datum]. Z protokolu o odstranění vady ze dne [datum] pak zjistil, že reklamované vady (vzrostlý plevel na předzahrádce, sedání zásypů na předzahrádce a kusy skla ve vrstvě ornice na předzahrádce (opětovná reklamace) byly odstraněny dne [datum]. Žalobci nechali znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracovat znalecký posudek z oboru zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví a z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, podle kterého na povrchu pozemku bylo zaznamenáno množství skleněných a hliněných střepů o velikosti 2 cm až 6 cm či zatvrdlých jílovitých hrud výkopových zemin, případně lokální příměsí stavebních sutí a separátů, v důsledku čehož má pozemek zcela nevhodné pěstební a užitně hygienicky závadné vlastnosti. Z výslechu znalce soud prvního stupně zjistil, že prováděl sondy na celé ploše pozemku na místech s různou kvalitou porostu a půdního pokryvu. Skleněné a hliněné střepy byly nalezeny ve všech prováděných sondách, střepy vyplavují z půdy, přítomnost střepů v půdě má vliv na její biologické i fyziologické složení a je nevhodná z hlediska technologického postupu. Sklo a střepy není možno považovat za biologický komponent, který by zlepšoval kvalitu půdy. Jde z hlediska založení trávníku i vegetačních vrstev o odpad. Součástí vegetační vrstvy musí být komponenty přispívající kvalitě země i růstu rostlin, což odpad tedy není. Střepy v půdě jsou problematické v tom, že ostré špice jsou orientovány vzhůru vlivem sesedání země. Tím pádem může dojít k poraněním. Mohou způsobit poranění rukou při práci v půdě, a to i při práci s rukavicemi, jejich degradace je zdlouhavá. Pokud jde o hliněné střepy, tyto také mají hrany a ostřejší místa, nicméně tyto střepy mají jiný charakter, než střepy skleněné. Probíhá jejich rychlejší degradace. Mají vliv na prorůstání kořenů a fyzikální kvalitu trávníku, působí jeho vysoušení v místech, kde se tyto střepy nachází, což způsobuje propadání trávníku či růst plevelů. [příjmení] střepy mají spíše dopad na pěstitelství. Veškeré odpady je nutné z půdy odstranit pryč. Samotné vysbírání střepů z povrchu zahrady není dostatečné, proto musí být střepy z vegetační vrstvy půdy odstraněny. Dochází k jejich postupnému vyplavování na povrch. Přítomnost střepů norma nepřipouští. Žalobci přípisem ze dne [datum] žalované zaslali vyhotovený znalecký posudek s tím, že s ohledem na jeho závěry reklamují terénní úpravy, kvalitu a přípravu půdy, jakož i založení trávníku. Žalovaná reklamaci odmítla. Žalobci v přípisu ze dne [datum] trvali s ohledem na závěr znaleckého posudku na reklamaci, žalovaná však reklamaci znovu odmítla. Dopisem ze dne [datum] žalobci oznámili žalované, že z důvodu neodstranění vady pozemku spočívající v přítomnosti střepů a kamenů na pozemku, požadují slevu z kupní ceny. Žalovaná na dopis reagovala tak, že nárok žalobců neuznává. Z žalovanou založené fotodokumentace ze září 2021, soud prvního stupně zjistil, že se v době jejího pořízení na pozemku nacházel trávník, zahradní domek, kompostér, vyvýšené záhony, zahradní posezení, houpačka s prolézačkou a různé rostliny.

5. Z ostatních provedených důkazů soud prvního stupně nezjistil žádné další skutečnosti relevantní pro toto řízení. Neprovedl důkaz předávacím protokolem ze [datum], fotodokumentací, printscreenem ze stránek žalované, znaleckým posudkem Ing. [příjmení] a vyžádáním projektové dokumentace od žalované, a to s ohledem na to, že tyto důkazy byly žalobci navrženy až po koncentraci řízení. Pro nadbytečnost pak zamítl návrh na provedení důkazů výslechem svědků [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [ulice] k prokázání výskytu střepů na pozemku, když toto skutečnost již bylo bez pochybností zjištěna znaleckým posudkem a výslechem znalce, a návrh na provedení důkazu oznámením o zahájení řízení [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] k prokázání toho, že žalobci používají pozemek v rozporu se zákonem, když na něm umístili zahradní domek, neboť jde o skutečnost bez významu pro posouzení nároku žalobců).

6. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle § 2079, § 2095 odst. 1, § 2099 odst. 1, § [číslo] odst. 1 a [ustanovení pr. předpisu]“).

Dospěl k závěru, že předmětný pozemek má vady ve smyslu § 2099 odst. 1 věta prvá o. z., neboť nemá vlastnosti stanovené v § 2095 o. z., jelikož není vzhledem k přítomnosti hliněných a skleněných střepů v půdě způsobilý k účelu patrnému ze smlouvy, respektive ani k účelu obvyklému. Vyjádřil názor, že ač bylo mezi stranami ujednáno, že případná odchylka od nezávazných norem není vadou věci, nemůže toto ujednání ve svém důsledku vyústit v závěr o tom, že přítomnost střepů na pozemku nemohou žalobci uplatnit u žalované jako jeho vady. Poukázal na to, že již ve smlouvě rezervační a smlouvě o smlouvě budoucí kupní byl pozemek prokazatelně prezentován jako„ předzahrádka“, tj. prostor všeobecně chápaný jako prostor mezi obytným domem a chodníkem, respektive komunikací, který má především okrasnou funkci, obsahuje rostliny či květiny, tudíž může kupující v případě koupě pozemku, který je jako předzahrádka prezentován, důvodně očekávat, že bude mít vlastnosti vhodné pro využití k danému účelu, tj. že z hlediska pěstování rostlin sice nemusí být takový pozemek vhodný k pěstování zemědělského charakteru (čemuž by odpovídal druh pozemku„ orná půda“ zapsaný v katastru nemovitostí), ale musí být vhodný k „ zájmové pěstitelské činnosti“ v rámci trávení volného času. Uvedl přitom, že nelze na kupujícím požadovat, aby důvodně očekával, že na pozemku určenému k mimo jiné k zájmovému pěstování rostlin a trávení volného času se budou nacházet střepy. Poukázal na to, že znaleckým posudkem a výslechem znalce byla přítomnost skleněných a hliněných střepů prokázána jak na povrchu pozemku, tak ve vrstvě ornice, přičemž dle soudu prvního stupně sondy provedené znalcem na různých místech pozemku podávají věrný obraz [anonymizováno] pozemku z hlediska přítomnosti střepů na něm, umožňující nálezy učiněné v jednotlivých sondách vztáhnout k pozemku jako celku. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce má soud prvního stupně rovněž za jednoznačně prokázané, že přítomnost střepů negativně ovlivňuje užitné vlastnosti pozemku, neboť pro jejich přítomnost má pozemek zcela nevhodné pěstební a užitně hygienicky závadné vlastnosti, jelikož střepy v půdě a na jejím povrchu představují de facto odpad, nikoliv však prvek, jakkoliv pozitivně ovlivňující vlastnosti půdy. Současně upozornil, že nelze odhlédnout od toho, že střepy nepochybně znamenají při práci s půdou též riziko vzniku poranění. Zdůraznil, že bylo také prokázáno, že samotné odstranění střepů z povrchu, které bylo již v minulosti žalovanou provedeno, danou situaci účinně neřeší, neboť střepy přítomné ve svrchní vrstvě postupně vzlínají k povrchu, z čehož nepochybně plyne též riziko zranění při pohybu po pozemku (např. vlivem došlápnutí na střep). S ohledem na shora popsané považoval soud prvního stupně za irelevantní námitku žalované, že si žalobci nevymínili žádné zvláštní vlastnosti pozemku, neboť přítomnost střepů omezuje užívání pozemku již pro účel obvyklý, respektive účel, který byl vymezen mezi stranami již v rezervační smlouvě a smlouvě o smlouvě budoucí kupní tím, že byl vymezen jako„ předzahrádka“. K námitce žalované, že se na pozemek dle kupní smlouvy nevztahuje záruka, když ta byla poskytnuta pouze na bytovou jednotku, pak soud prvního stupně uvedl, že ze strany žalované v tomto ohledu dochází k záměně záruky za jakost (založené na tom, že si předmět koupě udrží po určitou dobu určité vlastnosti) s odpovědností za vady věci (založené na tom, že předmět koupě nemá k okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vlastnosti stanovené § 2095, resp. § 2096 o. z.). Pro úplnost pak dodal, že práv z vadného plnění by se žalobci, nacházející se ve vztahu k žalované jako podnikateli v postavení spotřebitelů, nemohli ani předem účinně vzdát, neboť k takovému ujednání by nebylo možno přihlédnout (§ 1812 odst. 2 o. z.). Jako irelevantní hodnotil také obranu žalované, že půda na pozemku je půdou původní, jejíž skrývka byla provedena před výstavbou a následně byla na místo vrácena, neboť podstatné je, aby jakost pozemku byla vhodná pro účel patrný ze smlouvy či pro účel obvyklý, kdy tento účel není determinován tím, co se na pozemku nacházelo v minulosti. K obraně žalované, že trávník na pozemku je v dobrém [anonymizováno], uvedl, že tato skutečnost ani ve spojení s tím, že žalobci na pozemku pěstují rostliny, podpořit závěr, že je pozemek fakticky bezvadný, když přítomnost střepů sama o sobě negativně ovlivňuje využitelnost pozemku. Konečně se pak soud prvního stupně neztotožnil ani s námitkou žalované o předčasnosti podané žaloby, neboť žalobci žalované notifikovali vady (poté, co žalovaná již dříve provedla odstranění střepů z povrchu) dopisem [datum] a následně dopisem z [datum] uplatnili právo na slevu z kupní ceny, přičemž je to kupující, komu svědčí právo volby mezi odstraněním vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Vyjádřil přitom názor, že ustanovení § [číslo] odst. 2 věta třetí, respektive § 2107 odst. 3 věta prvá o. z. nelze chápat tak, že by uplatnění práva na slevu z kupní ceny bylo vázáno až na předchozí uplatnění práva na odstranění vady, jemuž prodávající nevyhověl. Konstatoval, že právo volby mezi nárokem na odstranění vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny má kupující od samého počátku a citovaná ustanovení se týkají pouze možnost změny uplatněného práva z vad v situaci, kdy kupující primárně uplatní právo na odstranění vady, jemuž prodávající nevyhoví. Ze všech uvedených důvodů pak uzavřel, že doposud učiněná skutková zjištění odůvodňují závěr, že žalobcům svědčí právo na slevu z kupní ceny ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], a proto mezitímním rozsudkem rozhodl o tom, že právní základ žalobou uplatněného nároku je opodstatněný s tím, že určení výše nároku žalobců bude předmětem dalšího řízení.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Označila jej za nesprávný a nezákonný. Zdůraznila, že nárok uplatněný v žalobě považuje za neoprávněný a soud prvního stupně pochybil, když právní základ žalobou uplatněného nároku shledal oprávněným. Vyjádřila nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně, že předmětný pozemek má vady. Poukázala na to, že v době uzavření kupní smlouvy byl v katastru nemovitosti veden jako orná půda, nikoli jako zahrada, přičemž na pozemku se nacházela půda včetně ornice, která se na tomto a okolních pozemcích nacházela již před samotnou realizací bytového domu. Uvedla, že půda nacházející se na pozemku odpovídá zcela obvyklému charakteru půdy v předmětném území. Upozornila, že mezi účastníky nebyla sjednána žádná bližší specifikace pozemku a žalobci si ani žádné vlastnosti, které by měl pozemek mít a které nyní podle žaloby postrádá, nevymínili. Namítala, že soud prvního stupně vykládá zcela svévolně a v rozporu se zákonem pojem předzahrádka. Poukázala na to, že trávník na předmětném pozemku je podle znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve velmi dobrém [anonymizována dvě slova], kompaktní, biologický, fyziologický, růstově i vzhledově vyrovnaný. Dále uvedla, že mezi účastníky bylo výslovně sjednáno, že předmět převodu se může odchylovat o norem, které nejsou závazné, ale pouze doporučené. Namítala, že z fotografií obsažených ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] žádný větší výskyt střepů na pozemku nevyplývá. Poukázala na velikost pozemku, která činí [výměra], a dovozovala, že případný výskyt střepů na pozemku je pouze výskytem ojedinělým a nijak neobvyklým, který nečiní pozemek nezpůsobilým k jeho účelu a jeho užívání neomezuje do té míry, aby bylo možné žalobou uplatněný nárok považovat za opodstatněný. Upozornila rovněž, že pozemek se nachází na území velkoměsta, kde z principu při koncentraci mnoha osob a intenzivní činnosti zemina obsahuje předměty, které nejsou obvyklé třeba v úrodných nivách řek, ale zde je lze rozumně předpokládat. Na základě uvedeného zdůraznila, že v daném případě žádnou svoji povinnost neporušila, žalobci tvrzený výskyt střepů na pozemku nelze považovat za nijak neobvyklý, a tedy se ani hypoteticky nemůže jednat o vadu předmětu převodu. Žalovaná dále vyjádřila názor, že žaloba je předčasná. Zrekapitulovala v řízení prokázané skutečnosti a poukázala na to, že žalobci jí předem nesdělili, že požadují odstranění tvrzené vady, a proti je třeba předžalobní výzvu ze dne [datum] s požadavkem a slevu z kupní ceny pro neodstranění vady v předmětné lhůtě či pro odmítnutí vadu odstranit považovat za neoprávněnou a přinejmenším předčasnou. Zdůraznila, že uplatnění práva na slevu z kupní ceny dle § 2106 odst. 2 věta třetí o. z. nebo dle § 2107 odst. 3 věta prvá o. z. musí předcházet uplatnění práva na odstranění vady. Ze všech uvedených důvodů pak navrhla, aby odvolací soud napadený mezitímní rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá.

8. Žalobci ve vyjádření k podanému odvolání podrobně vyvraceli jednotlivé odvolací námitky. Zdůraznili, že předmětný pozemek má vady. Upozornili, že druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí (orná půda) k okamžiku uzavření kupní smlouvy nemá vzhledem k hodnotícím kritériím smlouvy, účelu ze smlouvy či obvyklého účelu žádnou relevanci. Výklad slova předzahrádka v napadeném rozsudku dle žalobců odpovídá obecnému chápání tohoto slova. Poukázali na to, že ze znaleckého posudku vyplývá, že na celém pozemku jsou přítomny ve větším množství střepy, které mají charakter odpadu. Zdůraznili, že marně uplatnili právo z vadného plnění, spočívající v odstranění vady předmětu koupě, když žalovaná v odstranění vad selhala a dále je opakovaně odmítla odstraňovat. Vyjádřili tak názor, že ve výsledku byli oprávněni změnit právo z vadného plnění z odstranění vad na slevu z kupní ceny. Uvedli, že napadený mezitímní rozsudek je založen na správném skutkovém zjištění a správném právním posouzení a žádný z uplatněných odvolacích důvodů není naplněn. Na základě uvedeného navrhli, aby odvolací soud napadený mezitímní rozsudek jako věcně správný potvrdil.

9. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového [anonymizováno] věci a věc posoudil správně i po právní stránce. Odvolací námitky žalované nelze považovat za opodstatněné.

11. Mezi žalobci jako kupujícími a žalovanou jako prodávající byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. o. z., jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] pozemek parc. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na dešťové kanalizaci, vše v katastrálním území Kyje, [územní celek]. Žalované tak vznikl smluvní závazek odevzdat žalobcům věci, které jsou předmětem převodu, a umožnit jim nabýt vlastnické právo k nim. Oproti tomu vznikl žalobcům závazek věci tvořící předmět převodu převzít a zaplatit žalované kupní cenu. Žalovaná byla přitom ve smyslu § 2095 o. z. povinna odevzdat žalobcům předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení, respektive nejsou-li jakost a provedení ujednány, v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Z ustanovení § 2099 odst. 1 o. z. pak plyne, že pokud věc, tvořící předmět koupě, nemá vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096 o. z., je vadná.

12. V projednávané věci z provedeného dokazování, konkrétně ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vyplynulo, že svrchní vegetační vrstva půdy na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Kyje, [územní celek], obsahuje cizorodé, technologicky, hygienicky i růstově nevhodné prvky v podobě velkého množství skleněných a hliněných střepů, případně kamenů větších jak 5 cm a velkých zatvrdlých jílovitých hrud, což má zásadní vliv na celkově nízkou užitnou hodnotu, ale i celkovou kvalitu a estetické působení či údržbu založených travnatých ploch. Kupní smlouva uzavřená mezi účastníky žádné ujednání o kvalitě půdy na předmětném pozemku neobsahuje, nicméně odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně v názoru, že pozemek nemá v tomto ohledu vlastnosti vhodné pro účel patrný z kupní smlouvy, respektive pro účel obvyklý. Z obsahu kupní smlouvy ve spojení s obsahem smluvních ujednání účastníků v rezervační smlouvě z [datum] a ve smlouvě o kupní smlouvě budoucí z [datum] je zřejmé, že pozemek tvoří předmět koupě spolu s bytovou jednotkou, je označen jako předzahrádka a je určen k užívání jejich vlastníkům. Z hlediska účelu patrného z kupní smlouvy i účelu obvyklého lze předpokládat, že předmětný pozemek bude mít takové vlastnosti, které umožní jeho vlastníkům používat jej k volnočasovým aktivitám, provádění zahradních úprav a k pěstitelské činnosti. Skutečnost, že se ve svrchní vegetační vrstvě půdy nachází velké množství cizorodých technologicky, hygienicky i růstově nevhodných prvků (ostré skleněné a hliněné střepy), tuto užitnou hodnotu pozemku nepochybně snižují. Je tedy zcela opodstatněný závěr soudu prvního stupně, že předmětný pozemek trpí vadou. Pro uvedený závěr je přitom zcela nerozhodné tvrzení žalované o tom, že stejnou kvalitu měla půda na předmětném pozemku a okolních pozemcích před zahájením výstavby bytového domu, nebo že výskyt cizorodých předmětů na pozemcích nacházejících se na území velkoměsta lze rozumně předpokládat, neboť z hlediska závěru o existenci vady je relevantní pouze vhodnost vlastností předmětu koupě pro účel patrný z kupní smlouvy, případně pro účel obvyklý (§ 2095 o. z.).

13. Odvolací soud pak shledává správnými rovněž závěry soudu prvního stupně o právech žalobců z vadného plnění vyplývající z [ustanovení pr. předpisu] V daném případě lze s ohledem na kritéria uvedená v [ustanovení pr. předpisu] vyjít z toho, že žalobcům náleží práva z vadného plnění, které je nepodstatným porušením smlouvy, a to ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci reklamovali předmětnou vadu prostřednictvím e-mailové korespondence ze dne [datum]. Z jejího obsahu i následného chování smluvních stran zaznamenaného v protokolech o odstranění vady z [datum] a z [datum] lze dovodit, že žalobci uplatnili u žalované nárok odstranění vady (odstranění skleněných střepů z vrstvy ornice na předzahrádce). Byť se žalovaná pokusila o odstranění vady sběrem střepů z povrchu pozemku, vada v potřebné míře odstraněna nebyla, a proto žalobci znovu vadu reklamovali dopisem z [datum], respektive po zpracování znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] dopisem z [datum]. Žalovaná reklamaci jako neopodstatněnou dopisy z [datum] a § [datum] odmítla. V návaznosti na reakci žalované žalobci dopisem z [datum] na reklamaci setrvali a požadovali sjednání nápravy, což žalovaná opět odmítla dopisem z [datum]. Z uvedeného plyne, že žalobci si zvolili právo na odstranění vady, žalovaná však vadu v přiměřené lhůtě neodstranila, respektive odmítla odstranit. Za této situace, vzniklo žalobcům ve smyslu § 1107 odst. 3 o. z. právo na slevu z kupní ceny či právo od kupní smlouvy odstoupit. Žalobci se pak předžalobní výzvou z [datum] rozhodli pro právo na slevu z kupní ceny a žalovaná takto uplatněný nárok dopisem z [datum] odmítla.

14. Na základě uvedeného nelze považovat za opodstatněné námitky žalované o neoprávněnosti a předčasnosti uplatnění práva žalobců na slevu z kupní ceny. Lze uzavřít, že předmětný pozemek jako předmět koupě měl v době přechodu nebezpečí škody na kupující vadu (§ 2100 odst. 1 o. z.), spočívající v tom, že se ve svrchní vegetační vrstvě půdy na pozemku nachází velké množství cizorodých technologicky, hygienicky i růstově nevhodných prvků. Žalobci jako kupující vadu řádně a včas oznámili žalované jako prodávající a uplatnili nárok na odstranění vady (§ 2107 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaná vadu v přiměřené lhůtě neodstranila, uplatnili žalobci v souladu s § 2107 odst. 3 o. z. právo na slevu z kupní ceny. Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud na základě zjištěných skutkových okolností dospěl k závěru, že právní základ žalobou uplatněného nároku žalobců na slevu z kupní ceny je dán. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. napadený mezitímní rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil. Výše uplatněného nároku bude předmětem dalšího řízení.