o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
JUDr. Lubomír Velc · Rozhodnutí ze dne 12. 10. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň JUDr. Zuzany Sváčkové a Mgr. Pavly Polednové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
bytem [adresa]
zastoupená advokátem [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do patnácti dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s příslušenstvím (výrok I) a k rukám jejího zástupce náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka], a to v téže lhůtě (výrok II).
2. Takto prvostupňový soud rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce [anonymizována dvě slova] vedeného nejprve [anonymizováno] [země] [obec] pod sp. zn. a dále Okresním soudem v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka] vznikla nemajetková újma, kterou žádá odškodnit v zažalované výši.
3. Ze shodných tvrzení účastnic [anonymizováno] a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně podala dne [datum] [anonymizována dvě slova] na tehdejší jednatelku [právnická osoba], s. r. o., [jméno] [příjmení], a také na předchozí jednatelku této společnosti, [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byly zahájeny úkony [anonymizována dvě slova] vedeného vůči [jméno] [příjmení], jejíž [anonymizována dvě slova], a také [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], bylo zahájeno usnesením [stát. instituce] ze dne [datum]. Dne [datum] se žalobkyně připojila k [anonymizována dvě slova] s nárokem na náhradu škody ve výši [částka]. Dne [datum] byla k Okresnímu soudu v Děčíně podána obžaloba proti obžalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] bylo dále vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] žalobkyně zaslala soudu podání označené jako připojení poškozené s nárokem na náhradu škody ve výši [částka] (s vysvětlením, že částka [částka], se kterou se připojila původně, nebyla správná). Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, dne [datum] žalobkyně rozšířila svůj nárok na náhradu škody na částku [částka]. Dále se ve věci uskutečnila hlavní líčení dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], které bylo odročeno na den [datum]. Soud prvního stupně rovněž zjistil, že žalobkyně dne [datum] uplatnila u žalované nárok na náhradu škody způsobené jí nepřiměřenou délkou předmětného [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], na což žalovaná reagovala dne [datum] sdělením, že požadavek žalobkyně považuje za neopodstatněný.
4. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 1, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a poté s odkazem na dosavadní soudní judikaturu dospěl k závěru, že ve vztahu k žalobkyni je třeba považovat za počátek hodnoceného [anonymizováno] okamžik, kdy se připojila se svým nárokem na náhradu škody ve výši [částka] k [anonymizována dvě slova] osob jednajících za [právnická osoba], s. r. o. (podáním ze dne [datum] pak žalobkyně pouze navýšila jí požadovanou výši náhrady škody na částku [částka]). Pro žalobkyni proto trvá [anonymizováno] osm let a jedenáct měsíců (ode dne [datum], kdy uplatnila konkrétní nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, do dne [datum], kdy soud prvního stupně o jejím nároku rozhodl). Vzhledem k tomu, že předmětné [anonymizováno] bylo skutkově i procesně složitější (obžalovaní byli stíháni pro několik skutků, s čímž bylo spojeno rozsáhlejší dokazování a také větší množství procesních návrhů, o nichž bylo třeba rozhodnout) a s přihlédnutím k tomu, že význam hodnoceného [anonymizováno] byl pro žalobkyni pouze mírně zvýšený, soud prvního stupně stanovil základní částku odškodnění ve výši [částka] za první dva roky hodnoceného [anonymizováno] a dále částku [částka] za každý další rok jeho trvání. Takto soud prvního stupně dospěl k základní částce odškodnění ve výši [částka], kterou poté snížil o 30 % pro zmíněnou skutkovou a procesní složitost věci a dále ji zvýšil o 10 % pro postup soudu (pro průtah od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a pro jeho následný nekoncentrovaný postup, který se projevil v opakovaném odročování nařízených hlavních líčení) a následně ji zvýšil ještě o dalších 10 % pro zvýšený význam předmětu v [anonymizováno] pro žalobkyni (pro její pokročilejší věk - 71 let). Za přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy, kterou žalobkyně v důsledku nepřiměřeně dlouhého [anonymizována dvě slova] v postavení poškozené utrpěla tak soud prvního stupně shledal částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala odškodnění ve výši [částka], soud prvního stupně žalobě vyhověl v plném rozsahu. Rozhodnutí o náhradě nákladů [anonymizováno] pak soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).
5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. V něm předně setrvala na svém stanovisku, že za počátek [anonymizováno] pro žalobkyni je třeba považovat den, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] konkrétních osob, tedy den [datum], protože adhezní [anonymizováno] nemůže probíhat před tím, než je zahájeno [anonymizována dvě slova]. Adhezní [anonymizováno] je totiž součástí [anonymizována dvě slova] a splývá s ním, zejména pokud jde o dokazován (netvoří tedy žádnou samostatnou část, jež by byla formálně, popř. časově, oddělena). Nesamostatná povaha adhezního [anonymizováno] pak podle přesvědčení žalované vylučuje, aby přiměřenost jeho délky byla posuzována odděleně od délky [anonymizována dvě slova] (které započíná usnesením o zahájení [anonymizována dvě slova] ve vztahu ke konkrétním osobám). I v případě, kdy se zadostiučinění za nemajetkovou újmu domáhá osoba, která měla v [anonymizována dvě slova] postavení poškozeného, je třeba důvodnost jejího kompenzačního nároku odvíjet vždy od závěru o nepřiměřenosti délky [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaná zdůraznila, že uplatnění nároku na náhradu škody v [anonymizována dvě slova], je jen jednou z možností, jak se může poškozený po škůdci domáhat svého nároku, a to nikoli možností primární. Poškozený se tak nemůže na kladné rozhodnutí v adhezním [anonymizováno] automaticky spoléhat, protože primárním smyslem [anonymizována dvě slova] je zjištění skutkového stavu vymezeného obžalobou pro potřeby rozhodnutí o vině a trestu, nikoli o nároku poškozených. Poškození mají vždy možnost své nároky na náhradu škody uplatnit v [anonymizováno] občanskoprávním (jako každý jiný majetkově dotčený subjekt). Z uvedeného důvodu žalovaná namítá, že v daném případě není důvod zvyšovat základní částku odškodnění o 10 % za postup soudu z důvodu průtahů. Ostatně ojedinělý průtah v dotčeném [anonymizováno] se týkal doby, kdy rozhodující soudce byl na stáži, a nadto nešlo o dobu extrémně dlouhou. Ani opakované odročování hlavních líčení, pakliže se tak dělo v důsledku okolností, které jsou na straně obžalovaných, nelze přičítat soudu, potažmo státu. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl.
6. Žalobkyně, která s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil. Soud prvního stupně totiž postupoval správně, když za počátek nejistoty žalobkyně ohledně výsledku hodnoceného [anonymizováno] stanovil okamžik, kdy v souvislosti s [anonymizováno] oznámením podaným na konkrétní osoby uplatnila (vůči nim) požadavek na náhradu škody, kterou jí způsobily. Navýšení základní částky odškodnění za pokročilejší věk žalobkyně je také přiléhavé, protože hodnocené [anonymizováno] pro ni započalo v době, kdy jí bylo 71 let a nyní, kdy je jí 79 let, ještě není ukončeno. Další navýšení základní částky odškodnění, a to pro postup soudu, má rovněž oporu v provedeném dokazování i soudní judikatuře. V období od roku [rok] do roku [rok] totiž k žádným úkonům, které by vedly k efektivnímu skončení věci, nedošlo, protože kromě průtahu bezmála jednoho roku (po dobu stáže původně věc projednávajícího soudce) byla poté nařízená hlavní líčení osmkrát odročena nebo zrušena pro opakované omluvy obžalovaných. Popsané pochybení soudu ostatně konstatuje odpověď Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum] reagující na stížnost žalobkyně (právě na průtahy v [anonymizováno]) ze dne [datum].
7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že toto odvolání není důvodné. O podaném odvolání rozhodl při jednání konaném v souladu v nepřítomnosti řádně předvolané žalované, která svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3, ve spojení s § 211 o. s. ř.).
8. Podle § 43 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „t. ř., ten, komu bylo [anonymizována dvě slova] ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel [anonymizována dvě slova] obohatil (poškozený), má právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65 t. ř.), zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením [anonymizováno] se k věci vyjádřit. Podle § 43 odst. 3 t. ř. je poškozený oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému [anonymizována dvě slova] způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor [anonymizována dvě slova] získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2 t. ř.); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2 t. ř.). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. Nejvyšší soud pak v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], s odkazem na dlouhodobě ustálenou judikaturu (při výkladu institutu promlčení) dospěl k závěru, že ve smyslu § 43 odst. 2 věty druhé t. ř. poškozený může návrh na náhradu škody uplatnit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, avšak lze tak učinit již dříve, a to od samého počátku„ [anonymizována dvě slova]“, tj. při prvním procesním úkonu poškozeného, který tvoří součást [anonymizována dvě slova], což se děje obvykle při podání [anonymizována dvě slova]. Judikatura Nejvyššího soudu dále upřesnila, že řádným uplatněním nároku na náhradu škody v adhezním [anonymizováno] je však jen podání takového [anonymizována dvě slova], které obsahuje požadavek, aby konkrétní osobě byla uložena povinnost k náhradě škody v určité výši (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo také rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
9. Ohledně věci samé soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z provedených důkazů vyvodil též odpovídající skutková zjištění, která jsou dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud s pečlivým, logickým a výstižným odůvodněním napadeného rozsudku ztotožňuje, pro stručnost proto na ně v podrobnostech odkazuje.
10. K odvolacím námitkám žalované pak odvolací soud pouze doplňuje, že souhlasí se soudem prvního stupně v jeho závěru, že pro žalobkyni začalo dotčené [anonymizováno] okamžikem, kdy při podání vysvětlení dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody, která jí byla osobami jednajícími za [právnická osoba], s. r. o. způsobena ve výši [částka] (v průběhu [anonymizována dvě slova] navýšené na částku [částka]). Nejistota, kterou žalobkyně trpí ohledně výsledku hodnoceného [anonymizována dvě slova] tak trvá ode dne [datum] doposud, protože posuzované [anonymizováno] doposud není pravomocně skončeno (aktuálně se nachází v jeho odvolací fázi). [anonymizována dvě slova], jehož délka (nyní) přesahuje devět let, je i s přihlédnutím k jeho skutkové a procesní složitosti nepřiměřeně dlouhé. V nepřiměřené délce hodnoceného [anonymizováno] tudíž i odvolací soud shledává nesprávný úřední postup, v jehož důsledku žalobkyně trpí nejistotou, za kterou jí náleží odškodnění v penězích.
11. Soud prvního stupně dále postupoval v souladu se soudní judikaturou, pokud vyšel ze zásady, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byla žalobkyně v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného [anonymizováno] uvedena a v níž byla udržována, odškodňována je tedy její újma způsobená nejistotou ohledně výsledku [anonymizováno] (srovnej například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud proto souhlasí se soudem prvního stupně v jeho závěru, že za situace, kdy se na délce [anonymizováno] podílela jeho skutková, právní i procesní složitost, přičemž toto [anonymizováno] nebylo extrémně dlouhé a jeho význam byl pro žalobkyni pouze mírně zvýšený, je opodstatněné zadostiučinění žalobkyně za jeho první dva roky ve výši [částka] a dále za každý další rok jeho trvání vždy ve výši [částka]. S ohledem na to, že hodnocené [anonymizováno] dále trvá, činí (nyní) základní částka finančního zadostiučinění [částka]. S ohledem na soudem prvního stupně popsanou náročnost hodnoceného [anonymizováno] je pak i podle odvolacího soudu odůvodněné snížení základní částky odškodnění pro skutkovou a procesní složitost věci o 30 %.
12. Dále odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že jím popsaný průtah v [anonymizováno] (celkem v délce bezmála jednoho roku) i následný nekoncentrovaný postup soudu (který v letech [rok] až [rok] odročil, resp. zrušil nařízená hlavní líčení celkem osmkrát) přispěly v hodnocené věci, a to podstatnou měrou, k celkové délce [anonymizováno]. Zvýšení základní částky odškodnění pro zmíněný postup soudu o 10 % je proto i podle odvolacího soudu přiměřeným důsledkem skutečnosti, že to byl soud, kdo se touto měrou na délce [anonymizováno] podílel.
13. Negativní důsledky nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] jsou osobami v pokročilejším věku vnímány zpravidla intenzivněji, a jedná se tak objektivně u těchto osob o výraznější zásah do jejich práva na spravedlivý proces. Zvýšený význam předmětu [anonymizováno] pro poškozené nacházející se v pokročilejším věku pak nespočívá v pouhých faktických obtížích při vystupování v předmětném [anonymizováno], ale především v intenzivnějším vnímání nepříznivých dopadů nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno], a to včetně hrozby, že se nemusí ukončení [anonymizováno] dožít (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně proto postupoval správně, když základní částku odškodnění zvýšil pro pokročilejší věk žalobkyně o dalších 10 %.
14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně však požaduje po žalované (pouze) odškodnění ve výši [částka], odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, jímž zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni odškodnění v zažalované výši, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
15. Žalobkyni, která byla procesně úspěšná i v odvolacím [anonymizováno], odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] sestávající z odměny jejího advokáta za vyjádření k žalobě a za účast u odvolacího jednání dne [datum], tj. dvakrát po [částka], z paušálně stanovených hotových výdajů tohoto advokáta dvakrát po [částka], z náhrady cestovného osobním automobilem značky Volkswagen z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka] (za 180 km, při průměrné spotřebě 4,2 l/km, ceně nafty [částka] a základní sazbě 4,7), z náhrady za promeškaný čas ve výši [částka], a to za osm půlhodin po [částka] (§ 7 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1, § 12 odst. 3, § 13 odst. 4 a 5 a § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a 21 % DPH ve výši [částka] celkem tedy [částka].
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně, jehož přípustnost za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. přezkoumá dovolací soud.