o zaplacení 115 550 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. ledna 2025, č.j. 46 C 136/2024-166,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 115 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33 450 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 69 200 Kč od 6. 5. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 900 Kč od 28. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a současně i povinnost zaplatiti ve stejné lhůtě náhradu nákladů řízení ve výši 57 118,30 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení zažalované částky s tvrzením, že dne 28. 4. 2021 provedla v souladu s § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. odtah tří vozidel (návěsů) provozovaných žalovanou, která byla následně umístěna na odstavném parkovišti. Pokyn k odtahu byl proveden na pokyn příslušníka [bezpečnostní sbor]. Žalovaná si vozidla převzala v průběh května 2021, aniž uhradila cenu odtahu a parkovné. Cena odtahu činí 3 x 1 900 Kč a cena parkovného 109 850 Kč.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítla, že protokoly o odtahu nejsou dostatečným důkazem toho, že k odtahům daného dne došlo, sporovala výši dlužných částek, namítla promlčení poplatků za odtah a konečně namítla nedostatek pasivní věcné legitimace žalobkyně. Navrhla zamítnutí žaloby.

4. Soud I. stupně provedenými důkazy zjistil, že žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou [orgán] [jméno FO] a je oprávněna k provádění odtahů vozidel na příkaz [funkce] [bezpečnostní sbor] [jméno FO] a [funkce] [bezpečnostní sbor], a též k jejich střežení. Též má oprávnění vymáhat pohledávky [veřejnoprávní korporace] za odtah silničních vozidel a za jejich umístění a střežení na parkovištích. Minimálně dne 28. 4. 2021 představovala předmětná vozidla ve vlastnictví žalobkyně překážku silničního provozu na pozemní komunikaci [adresa]. Uvedeného dne příslušník [bezpečnostní sbor] nařídil jejich odtah. Přivolaný pracovník žalobkyně seznal, že vzhledem k charakteru uvedených vozidel nebude žalobkyni k jejich odtahu postačovat její běžné technické vybavení. Po telefonické domluvě se proto na místo dostavil pracovník „[právnická osoba]“, jenž odtah provedl. Žalovaná byla o odtahu, důvodech odtahu a o umístění vozidel vyrozuměna [bezpečnostní sbor]. V souvislosti s odtažením návěsů (vozidla 1, 2 a 3) vystavila Obchodní společnost [právnická osoba] žalobkyni dne 3. 5. 2021 fakturu na částku 24 037,86 Kč a dne 4. 5. 2021 fakturu č na částku 6 978,07 Kč. Vozidlo 2 bylo z odstavného parkoviště vydáno žalované bezplatně oproti podpisu protokolu o jeho odtahu dne 7. 5. 2021. Vozidla 3 pak bylo stejným způsobem vydáno dne 12. 5. 2021 a vozidlo 1 dne 31. 5. 2021. Celková částka za odtah a parkovné činí v případě vozidla 1 částku 102 650 Kč případě vozidla 2 částku 5 450 Kč a v případě vozidla 3 částku 7 450 Kč. Pozemní komunikace v [adresa], parc. č. [číslo] není ve vlastnictví [veřejnoprávní korporace].

5. Při právním hodnocení věci soud I. stupně vycházel z aplikace us.t § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (ZoSP), podle kterého rozhoduje o odstranění vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci mj. [funkce], přičemž se takové vozidlo odstraní na náklad jeho provozovatele. Dále vzal s v úvahu také nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. III. ÚS 150/03, ze kterého mj. vyplývá, že závazkový vztah je podle § 45 odst. 4 ZoSP vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda, jejíž výše je dána výší nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace, anebo osoba, jež na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem [funkce] nebo [instituce] [bezpečnostní sbor] o odstranění vozidla. Uvedený pokyn má povahu správního rozhodnutí, případně zásahu správního orgánu (podle § 83 soudního řádu správního) a podléhá v tomto smyslu přezkumu.

6. Z výše uvedeného soud I. stupně dovodil, že pokud vlastník pozemní komunikace či jeho smluvní partner odstranil na pokyn policisty nebo strážníka obecní policie vozidlo tvořící překážku provozu na pozemní komunikaci, má vůči provozovateli takového vozidla nárok na náhradu škody, jíž představují náklady na odstranění takového vozidla. V daném případě učinil pokyn k odstranění vozidel 1, 2 a 3 z pozemní komunikace policista s tím, že odtahem uvedených vozidel byla pověřena žalobkyně. V řízení nebylo přitom žádným z účastníků tvrzeno a prokázáno, že by byl tento pokyn napaden k tomu příslušnou žalobou u správního soudu a následně shledán nezákonným. Soud I. stupně jej tedy s ohledem na nedostatek vlastní pravomoci k přezkumu jeho zákonnosti považoval za bezvadný a je proto podle soudu I. stupně lhostejné, zdali byl jeho adresátem skutečný vlastník pozemní komunikace či nikoli. Žalobkyně byla k odtahům vozidel oprávněna, a přestože nebyla schopna odtah předmětných vozidel provést vlastními technickými prostředky, tak právě jí vznikla škoda způsobená provedením odtahu vozidel a jejich střežením na odstavném parkovišti. Soud I. stupně uzavřel, že subjektivní právo žalobkyni svědčí a je pro dána její aktivní věcná legitimace.

7. Soud I. stupně neshledal s odkazem na § 629 o.z. důvodnou ani námitku promlčení, když žaloba byla podána do tří let od provedení odtahu. Neztotožnil se ani s námitkami žalované týkající se protokolů o odtahu vozidel a vyčíslení zažalované částky. V této souvislosti konstatoval, že žalovaná při převzetí vozidel protokoly podepsala a pravost podpisů nezpochybnila, Pokud jde o ceny za odtah a parkovné, tyto vychází z § 2 nařízení [název].

8. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal náklady, které jí vznikly zaplacením soudního poplatku a v důsledku právního zastoupení.

9. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání. V něm především setrvala na své námitce o nedostatku a aktivní věcné legitimace žalobkyně. Ke své dřívější argumentaci v tomto směru odkázala také na rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 16. 1. 2025, č. j. [spisová značka], kterým bylo z obdobného titulu rozhodnuto o tom, že se žaloba zamítá s tím, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, když v době odtahu předmětných vozidel nebyla vlastníkem pozemní komunikace na adrese [adresa]. Vlastníkem této komunikace je fyzická osoba [jméno FO]. Podle žalované byl žalobkyně musela prokázat, že má s vlastníkem předmětné komunikace uzavřenou smlouvu, na jejímž základě provádí nucený odtah. Dále žalovaná namítla, že z provedených důkazů nijak nevyplývá, že by to byla skutečně žalobkyně, kdo předmětný odtah provedl a uvedla, že považuje za sporné, kdy k odtahu vozidel došlo. Nárok žalobkyně je proto podle žalované neurčitý a ničím nepodložený. V neposlední řadě žalovaná namítla, že žalobkyně nesplnila podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení, když předžalobní výzvy nemají náležitosti § 142a o.s.ř.

10. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání nesouhlasila s námitkami žalované. Pokud jde o otázku aktivní věcné legitimace odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2025, č. j. [spisová značka], který se s augmentací žalobkyně ztotožnil. Podle žalované byl také účetními doklady dostatečně prokázán vzájemný vztah žalobkyně a společnosti [právnická osoba] Datum odtahu vyplývá z protokolů o jejich provedení, které jsou opatřeny podpisem [funkce]. Povinnou přílohou protokolu není fotodokumentace. Výzev k úhradě bylo žalované zasláno několik, o povinnosti úhrady byla žalovaná informována rovněž při samotném převzetí vozidel v protokolu, který podepsala. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. Věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti právní zástupkyně žalobkyně, která se k jednání omluvila, odročení jednání nežádala.

12. Podle § 213 odst. 3 o.s.ř. odvolací soud zopakoval důkaz úředním záznamem [bezpečnostní sbor] ze dne 29. 4. 2021, č.j. [spisová značka]. Z něj zjistil, že dne 28. 4. 2021 v 8:30 hodin vyslal zástupce vedoucího [správní orgán] hlídku [číslo] k události v [adresa], kde byla hlídkou [adresa] označena dvě přípojná vozidla jako překážka silničního provozu a určena k odtahu. Hlídka [název] se na místo dostavila v cca 09:15 hodin, k popisnému číslu [číslo]. Na místě se nacházela přípojná vozidla 1/ návěs bílé barvy VIN: [VIN kód], vlastník [právnická osoba] a 2/ návěs žluté barvy VIN: [VIN kód], vlastník [právnická osoba] Na místě bylo hlídkou vyhodnoceno porušení zákona zejména § 25 odst. 3, § 27 odst. 1 písm. s) zák. č. 361/2000 Sb., kdy vozidla stála tak, že byla ohrožena bezpečnost a jízda ostatních vozidel. Vozidla tvořila překážku v silničním provozu a nacházela se na veřejně přístupné účelové komunikaci a nebylo možné s velkými nákladními vozidly bezpečně projet do přilehlého areálu k zásobování tamějších firem. Odtahy byly nařízeny [funkce] [číslo], [tituly před jménem] [jméno FO] v souladu s § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. Na místo se následně dostavil pracovník odtahové služby [jméno FO], který na místě vyhodnotil situaci tak, že nemá prostředky k odtahu těchto vozidel, a tak byla po telefonické domluvě přivolána Technická záchranná služba [název]. Vozidla byla odtažena na odtahové parkoviště [adresa]. Na místě se dále nacházel návěs červené barvy VIN: [VIN kód], vlastník [právnická osoba], o jehož odtahu [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodl v 17:10 hodin a vozidlo bylo odtaženo na odtahové parkoviště. I toto vozidlo porušilo § 25 odst. 3. zák. č. 361/2000 Sb.

13. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry, od nichž nemá odvolací soud (bez provedení dokazování), důvod ani možnost se odchylovat, přičemž výtky odvolatele týkající se hodnocení důkazů a právních závěrů soudu I. stupně, neshledal odvolací soud opodstatněnými.

14. Podle § 45 odst. 1 ZoSP ve znění účinném do 22.5.2021 kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Podle odst. 4 je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

15. Odvolací soud souhlasí s tím, jak soud I. stupně posoudil otázku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Odvolací soud vychází z toho, že citované ustanovení stanoví primárně povinnost k odstranění vozidla tvořícího překážku silničního provozu provozovateli takového vozidla, resp. je to ten, kdo má hradit náklady na odtah, byť tuto povinnost za něj splní někdo jiný. Soud I. stupně podle odvolacího soudu přiléhavě vyložil také význam ust. § 45 odst. 4 ZoSP a jakou povahu ve věci sehrál závazný pokyn policisty, který odtah nařídil, když navíc tento pokyn nebyl nijak zpochybněn. Pokud by snad přesto nebylo možné v daném případě dovodit nárok žalobkyně na náhradu vynaložených nákladů za odtah z ust. § 45 ZoSP s ohledem na skutečnost, že žalobkyně není vlastníkem účelové komunikace, ze které byl odtah proveden, pak by podle odvolacího soudu svědčilo minimálně žalobkyni právo na úhradu vynaložených nákladů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., protože plnila za žalovanou to, co měla po právu plnit sama.

16. Pokud jde o ostatní odvolací námitky žalované, které jsou však jen opakováním námitek uplatněných již před soudem I. stupně, s těmi se soud I. stupně přiléhavě vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku (srovnej odstavce 27 až 29). Odvolací soud se v tomto směru s tímto odůvodněním ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolacímu soudu je také z úřední činnosti známo, že rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 16. 1. 2025, č.j. [spisová značka], na který v odvolání žalovaná odkazuje, a který se zabýval v podstatě shodným nárokem žalobkyně (náklady na odtah jiného vozidla žalované dne 30. 4. 2021 z [adresa]), jako ve věci této, byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2025, č.j. [spisová značka], změn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 66 100 Kč s příslušenstvím. Městský soud v Praze v uvedeném rozsudku, na rozdíl od soudu nalézacího, dospěl k závěru, že žalobkyni ve sporu svědčí aktivní legitimace.

17. Při jednání odvolacího soudu žalovaná namítla, že by žalobkyni neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, když podle žalované právní zastoupení v této věci nebylo nutné s ohledem na personální zajištění a předmět činnosti žalobkyně. V této souvislosti žalovaná odkázala na některá rozhodnutí nalézacích sudů v obdobných věcech. Odvolací soud však konstatuje, že tato rozhodnutí, ve kterých byla úspěšné žalobkyni přiznána s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. jen paušální náhrada nákladů, byla vydána v situaci, kdy žalobkyně nárokovala náklady na odtah vozidla z komunikace ve vlastnictví [veřejnoprávní korporace]. V projednávané věci je však situace jiná a již s ohledem na rozdílné právní argumentace a námitky žalované, považuje odvolací soud právní zastoupení žalobkyně advokátkou za účelné.

18. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení má oporu v § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., když i v této fázi řízení úspěšné žalobkyni vznikly náklady v důsledku právního zastoupení. Advokátce žalobkyně náleží odměna za sepis vyjádření k odvolání ve výši 5 740 Kč a režijní paušál 450 Kč (§ 8, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. k/, § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění). S připočtením 21 % DPH náklady odvolacího řízení činí celkem 7 489,90 Kč.