o nahrazení projevu vůle, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby soud nahradil projev vůle žalované, kterým se uzavírá kupní smlouva [anonymizováno] znění„ Prodávající [anonymizována dvě slova] doprava, [ulice] autobusové nádraží, státní podnik v likvidaci se sídlem [adresa], IČ [číslo], prodává kupujícímu Ing. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p., pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p., vše v katastrálním území Karlín, obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [anonymizováno] úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], který je do svého výlučného vlastnictví kupuje za kupní cenu [částka] a cenu znaleckého posudku [anonymizováno] výši [částka], které jsou splatné na bankovní účet, který prodávající sdělí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Kupující přebírá případné ekologické závazky s tímto majetkem spojené.“ (výrok I), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II) a konečně rovněž žalobci uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka (výrok III).

2. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] [anonymizováno] k. ú. [část obce], obec Praha. Žalovaná vykonává právo hospodaření s majetkem [anonymizováno] k nemovitostem uvedeným v žalobě (dále jen„ předmětné nemovitosti“), které byly původně součástí rodinného majetku a tvořily s nemovitostmi žalobce jeden funkční celek. Žalobce od žalované obdržel nabídku koupě předmětných nemovitostí za cenu znaleckého posudku [anonymizováno] výši [částka]. Protože by tím došlo ke scelení a uzavření areálu do původní podoby, nabídku akceptoval. Všechna jednání vedl se statutárním orgánem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Poté, co byl jmenovaný postižen mozkovou příhodou, k uzavření kupní smlouvy nedošlo. O získání nemovitostí projevilo zájem [stát. instituce] [anonymizováno] [obec].

3. Žalovaná, která v době podání žalobě měla právo hospodaření s předmětnými nemovitostmi, navrhla zamítnutí žaloby. Namítla mj., že je státním podnikem, který nemůže bez dalšího realizovat prodej nemovitého státního majetku třetím osobám, aniž by postupovala mimo rámec zákona č. 219/200 Sb., o majetku [země], resp. mimo rámec zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku [anonymizováno] na jiné osoby. Žalovaná ke všemu byla dne [datum] rozhodnutím ministra dopravy zrušena s likvidací. Likvidátor může zpeněžit její majetek jen veřejnou dražbou, jiným způsobem může postupovat jen se souhlasem [stát. instituce], na jehož souhlas však není právní nárok. V době kdy probíhala komunikace mezi účastníky ohledně možného převodu předmětných nemovitých věcí, sice žalovaná ještě v likvidaci nebyla, i tak bylo nutné postupovat se souhlasem [stát. instituce] resp. na základě usnesení vlády. [anonymizováno] část státního podniku byl připraven privatizační projekt, který však nebyl vládou schválen. Po vstupu žalované do likvidace bylo od záměru privatizace ustoupeno. Původní ředitel žalované žádost žalobce o koupi předmětných nemovitostí zařadil do privatizačního projektu jako jeho přílohu, nikdy však nedošlo k žádné ofertě a její akceptaci.

4. V průběhu řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o bezúplatném převodu příslušnosti hospodaření k předmětným nemovitostem s Krajským ředitelstvím policie [anonymizováno] [obec]. Žalobce namítl neplatnost uvedené smlouvy. Podáním doručeným soudu I. stupně dne [datum] vstoupila [země] – [stát. instituce] [anonymizováno] [obec] do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované a navrhl rovněž zamítnutí žaloby.

5. Soud I. stupně provedl důkaz korespondencí mezi žalobcem, resp. jeho matkou, a Ing. [jméno] [příjmení] pověřeným řízením žalované, kopií katastrální mapy, náhledem do katastru nemovitostí, výpisem z obchodního rejstříku žalované. Těmito důkazy mj. zjistil, že žalovaná byla dne [datum] zrušena s likvidací, že k předmětným nemovitostem je v katastru nemovitostí ke dni [datum] zapsáno vlastnické právo [anonymizována tři slova] s příslušností hospodaření s majetkem [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], tj. vedlejšího účastníka na straně žalované. Pokud žalobce dovozoval svůj nárok na uzavření kupní smlouvy ze sdělení Ing. [jméno] [příjmení], pověřeného řízením žalované, z [datum], [datum] a [datum], z těchto listin podle soudu I. stupně vyplývá pouze to, že žádost žalobce o koupi předmětných nemovitostí bude zařazena do privatizačního projektu. Žádná písemná smlouva o budoucí kupní smlouvě nebyla předložena ani tvrzena. Žalobce ani netvrdil, že byly splněny podmínky, které vyžadovaly příslušné právní předpisy, tedy že by [anonymizována dvě slova] schválila privatizační projekt k majetku žalované, a že byly splněny podmínky převodu státního majetku na třetí osoby. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na znění ustanovení § 5, § 10, § 14, § 45 odst. 1, § 47b odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. a dále aplikoval ustanovení § 1785 o.z. upravující smlouvu o smlouvě budoucí.

6. Po provedeném dokazování a aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud I. stupně k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětné nemovitosti jsou stále majetkem [země] a na posouzení věci nemá vliv případná neplatnost převodu příslušnosti hospodaření na vedlejšího účastníka. Z těchto důvodů soud I. stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř.

7. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Soudu I. stupně vytkl, že neprovedl všechny navržené důkazy, neprovedl místní ohledání, nevypořádal se s námitkou neplatnosti smlouvy o bezúplatném převodu příslušnosti hospodaření ze dne [datum] a věc nesprávně právně posoudil. Namítl rovněž, že byl porušen ústavní princip jeho legitimního očekávání nabytí majetku podle čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě op ochraně lidských práv a základních svobod spočívající v tom, že orgány [anonymizováno] (Ministerstvo dopravy a Ministerstvo financí) vytvořily a připravily po dobu 4 let situaci (privatizační projekt, znalecké posudky), kterému žalobce přizpůsobil své jednání a očekávání, že [anonymizováno] své důvěře nebude zklamán, avšak posléze soukromý subjekt (žalovaná- likvidátor) toto nerealizoval. Žalovaná podle žalobce postupovala také v rozporu s dobrými mravy, jestliže zmařila realizaci jediné části privatizačního projektu, který schválilo Ministerstvo dopravy a zaevidovalo Ministerstvo financí. Konečně žalobce zdůraznil, že předmětné nemovitosti tvoří s nemovitostmi [anonymizováno] vlastnictví žalobce 100 let jednotný funkční celek, který by podléhal dvěma odlišným právním režimům stavebních úřadu a odlišným právním režimům užívání. Zejména z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudkem zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaný [anonymizováno] vyjádření k odvolání mj. uvedl, že se žalobce podanou žalobou snaží obejít restituční předpisy. Všechna jeho tvrzení o funkčním celku jsou účelová. Právním předchůdcům žalobce byl rodinný majetek vrácen v minulosti na základě restitučních předpisů co do výše doložených dědických podílů. U zbývajících podílů, které nebyly v rámci restituce navráceny, zůstal jako vlastník stát a následně došlo k uzavření dohody o vypořádání vlastnictví tak, aby každému ze spoluvlastníků připadly konkrétní nemovité věci. Žalovaná také setrvala na již dříve vznesené námitce nedostatku své pasivní legitimace a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. [ulice] účastník se k návrhu žalované připojil.

9. Odvolací soud po zjištění že odvolání je přípustné a bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, jasně vyložil, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Rovněž uvedl, proč neprovedl i další navrhované důkazy. Odpovídající skutková zjištění následně přiléhavě posoudil i po stránce právní a odvolací soud se přesvědčivým odůvodněním napadeného rozsudku ztotožňuje. Správný je závěr, že žalobci nesvědčí žádný právní titul, na základě kterého by mohly být předmětné nemovitosti převedeny do vlastnictví žalobce. Pokud žalobce svůj nárok na uzavření kupní smlouvy dovozoval z korespondence vedené mezi ním a Ing. [jméno] [příjmení], tak z jejího obsahu, jak správně konstatoval soud I. stupně, vyplývá pouze jediné, a to že žádost žalobce o koupi nemovitostí byl součástí privatizačního projektu. K privatizaci ovšem, jak v řízení vyšlo najevo, v daném případě nedošlo, privatizační projekt nebyl vládou schválen a předmětné nemovitosti jsou stále v majetku [země]. Soud I. stupně odkázal na relevantní ustanovení zákona č. 92/1991 Sb. stanovující podmínky převodu majetku [anonymizováno] na jiné osoby. Žádná z tam uvedených podmínek v projednávané věci splněna nebyla. Protože nárok žalobce nemá oporu v hmotném právu, nemůže být ani v legitimním očekávání, že mu majetek [anonymizováno] bude prodán, neboť na privatizace státního majetku není právní nárok.

11. Žalobce namítal neplatnost smlouvy o bezúplatném převodu příslušnosti hospodaření k předmětným nemovitým věcem ze dne [datum] uzavřené s vedlejším účastníkem zejména proto, že s tímto převodem nedal předchozí souhlas zakladatel. Přitom odkázal na ust. § 16 odst. 3 zákona o státním podniku, podle kterého právní jednání vztahující se k majetku podniku učiněná podnikem bez předchozího schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem nebo statutem jsou neplatná; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo. Z komentáře k uvedenému ustanovení ovšem vyplývá, že onou oprávněnou osobou k uplatnění námitky neplatnosti z důvodu absence souhlasu zakladatele může být pouze podnik nebo stát jako zakladatel (srovnej [jméno] [příjmení] a kol., Zákon o státním podniku, [anonymizováno], vyd. Wolters Kluwer, [rok]). Ostatní údajné vady právního jednání vytčené v podání žalobce ze dne [datum] jsou [anonymizováno] posouzení věci irelevantní a nic nemění na skutečnosti, že předmětné nemovitosti jsou stále [anonymizováno] vlastnictví [země]. Protože v době rozhodování soudu přísluší právo hospodaření k nim vedlejšímu účastníku, je důvodná i námitka o nedostatku pasivní legitimace žalované.

12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

13. Výroky o nákladech odvolacího řízení mají oporu v § 142 odst. 1 [anonymizováno] spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované vznikly náklady v důsledku právního zastoupení. Advokátce žalované náleží odměna za dva úkony právní služby po [částka], tj. za sepis vyjádření k odvolání a za účast na jednání odvolacího soudu (§ 9 odst. 3 písm. b/, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. g/, k / vyhl. č. 177/1996 Sb.), dva režijní paušály po [částka] (§ 13 odst. 1 a 4 cit. vyhl.) a 21 % DPH. Náklady odvolacího řízení činí celkem [částka].

14. Vedlejšímu účastníkovi odvolací soud přiznal podle § 151 odst. 3 o.s.ř. dvě paušální náhrady po [částka] za přípravu na jednání a za účast na jednání odvolacího soudu (§ 1 odst. 3 písm. b/, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).