o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku [částka] s příslušenstvím (výrok I) a co do požadavku žalobců na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II). Prvostupňový soud rovněž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobci odůvodnili tvrzením, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl poté rozsudkem Nejvyššího soudu zrušen, a dále nesprávným úředním postupem soudního exekutora [exekutorský úřad], Mgr. [jméno] [příjmení], jim vznikla škoda ve výši [částka] (odpovídající hodnotě ideální poloviny nemovitostí, která ačkoli byla ve vlastnictví žalobců, byla přesto při dražbě prodána [právnická osoba] s. r. o.).

3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že žalobci, kteří vlastnili ideální polovinu pozemku (zastavěná plocha a nádvoří), [parcelní číslo], jehož součástí je budova (objekt bydlení) [adresa] a stavba stojící na pozemku [parcelní číslo] nacházejících v katastrálním území Podmokly (dále„ nemovitost“) si dne [datum] koupili druhou ideální polovinu této nemovitosti od [jméno] [příjmení] staršího (narozeného [datum]). Zmíněný kupující však poté zahájil řízení o určení neplatnosti této kupní smlouvy, které bylo vedené Okresního soud v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka], a v němž bylo poté rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], určeno, že [jméno] [příjmení] starší byl ke dni své smrti vlastníkem nemovitosti. Tím se předmětná nemovitost stala součástí dědictví po [jméno] [příjmení] starším a na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl pak [jméno] [příjmení] mladší ([datum narození]) zapsán v [anonymizováno] nemovitostí jako její vlastník. Na majetek [jméno] [příjmení] mladšího však byla vedena exekuce, a to soudním exekutorem [exekutorský úřad] Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], který nařídil dražbu nemovitosti. Dne [datum] žalobci požádali soudního exekutora o odročení dražby, protože dne [datum] zahájili u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka] řízení o vyloučení nemovitosti z exekuce a nadto ve zmíněném nalézacím řízení podali dovolání. Soudní exekutor však nemovitost v dražbě konané dne [datum] prodal [právnická osoba] s. r. o. Cena nemovitosti byla určena dražební vyhláškou ve výši [částka]. Dražební výtěžek ve výši [částka] pak byl předán do insolvenčního řízení vedeného na majetek [jméno] [příjmení] mladšího u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Vydání výtěžku se žalobci domáhají v incidenčním řízení vedenému u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Dále soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] žalobci uplatnili u žalované nárok na náhradu škody ve výši [částka], která jim měla vzniknout v důsledku předmětného nezákonného rozhodnutí a dále nesprávného úředního postupu soudního exekutora, na což žalovaná reagovala stanoviskem ze dne [datum], jímž sdělila žalobcům, že jejich žádost nepovažuje za důvodnou.

4. Tato skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 1 odst. 1, § 3, § 5, § 7, § 8, § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve spojení s § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ e. ř.“) a dále § 336i odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Dovodil totiž, že v projednávané věci je dán odpovědnostní titul státu v podobě nesprávného úředního postupu soudního exekutora spočívající v porušení § 336i o. s. ř., ve spojení s § 52 odst. 1 e. ř., podle kterého měl za situace, kdy byla podána žaloba o vyloučení předmětné nemovitosti z exekuce, dražbu odročit, a nikoli ji prodat třetí osobě. Pakliže soudní exekutor za dané situace dražbu neodročil a předmětnou nemovitost prodal v dražbě třetí osobě, vznikla tím žalobcům škoda odpovídající ceně této nemovitosti. Ta byla pro účely prodeje nemovitosti v dražbě stanovena znaleckým posudkem a rozhodnutím soudního exekutora ve výši [částka]. Ztráta této majetkové hodnoty je v příčinné souvislosti s postupem soudního exekutora, který nemovitost v dražbě prodal (pokud by ji totiž neprodal, žalobci by nadále disponovali vlastnickým právem k této nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne [datum] zaknihované vkladem do [anonymizováno] nemovitosti ke dni [datum], pod č. V [číslo]). Postup soudního exekutora tak lze považovat za hlavní a výlučnou příčinu škody, která žalobcům vznikla. K obraně žalované pak soud prvního stupně uvedl, že nepovažuje za rozhodné, na jakém základě byla exekuce vedena. Vznik škody u žalobců by totiž bylo možné vyloučit pouze tehdy, pokud by exekuce byla vedena na jejich majetek (jen v takovém případě by její výtěžek směřoval ve prospěch žalobců, tj. na úhradu jejich dluhů, čímž by ke snížení jejich majetku nedošlo). O takový případ se však v dané věci nejedná. Nezákonný rozsudek pak byl jedinou příčinou, proč byla do aktiv dědictví po [jméno] [příjmení] starším zahrnuta i nemovitost žalobců. Žalobci však za daných okolností neměli k dispozici žádný procesní prostředek, jímž by mohli proti usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], brojit (toto usnesení navíc nabylo právní moci v den svého vyhlášení [datum]). Ani skutečnost, že řízení o vyloučení nemovitosti z exekuce bylo dne [datum] zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, nelze klást k tíži žalobců. V době následující po prodeji jejich nemovitosti, tj. od [datum] totiž vedení takového řízení již pozbylo jakéhokoliv smyslu. Ani obranu žalované, že žalobci měli v exekučním řízení, do kterého se přihlásili, svá práva hájit účelněji, není podle soudu prvního stupně opodstatněná. Jejich přihláška totiž byla usnesením soudního exekutora ze dne [datum] odmítnuta (bez možnosti podat proti ní odvolání) a nemohli ani brojit proti usnesení o příklepu, protože toto usnesení jim nebylo doručováno. Z uvedených důvodů soud prvního stupně uložil žalované povinnost nahradit žalobcům škodu ve výši [částka] s příslušenstvím, protože tato hodnota je pro ně nenávratně ztracena a ve zbývající části, tj. ohledně částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl, protože vydání dražebního výtěžku v této výši se žalobci mohou domáhat po [jméno] [příjmení] mladšímu (což znamená, že v tomto rozsahu byla žaloba podána předčasně. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení pak prvostupňový soud odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho vyhovujícímu výroku, podala žalovaná včasné odvolání. V něm soudu prvního stupně vytkla, že v odůvodnění svého rozsudku označil ideální polovinu nemovitostí nacházejících se v katastrálním území Podmokly, které si žalobci od [jméno] [příjmení] staršího dne [datum] koupili za částku [částka], jako„ nemovitost“. Závěr soudu prvního stupně o existenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem na straně exekutora a vznikem škody na straně žalobců podle žalované také není správný. Žalovaná je totiž přesvědčená, že žalobci jako spoluvlastníci předmětné nemovitosti byli ve fázi dražby a příklepu nemovitosti účastníky exekučního řízení, což znamená, že jim byl doručován jak exekuční příkaz, tak dražební vyhláška a také usnesení o příklepu, jímž se mohli a měli bránit. Žalobci se tudíž mohli zúčastnit dražby i učinit v ní příslušné podání. Ani s cenou nemovitosti stanovenou v exekučním řízení žalovaná nesouhlasí. Podle ní měl soud prvního stupně při určení výše škody přihlédnout k tomu, že předmětná nemovitosti byla vydražena za částku [částka]. Tato cena tudíž reflektuje skutečný stav nemovitosti v daném místě a čase, soud prvního stupně z ní měl proto vyjít. Žalovaná se dále neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o existenci nesprávného úředního postupu soudního exekutora, který měl spočívat v tom, že neodročil nařízenou dražbu. Vylučovací žaloba, která měla být podle žalobců důvodem odročení dražby, totiž byla zjevně neúspěšná, a to pro nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobců. Žalovaná pak nesouhlasí ani se závěrem soudu prvního stupně, že zastavení řízení o vyloučení nemovitostí z exekuce pro nezaplacení soudního poplatku nelze klást k tíži žalobců. Z uvedeného totiž vyplývá, že ukončení tohoto řízení zavinili žalobci, kteří jsou tudíž odpovědní za všechny následky s tím spojené. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl, resp. aby tento rozsudek v odvoláním napadeném výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobci, kteří se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnili, navrhli, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela zřejmé, že předmětem odškodnění je ideální polovina pozemku (zastavěná plocha a nádvoří), [parcelní číslo], jehož součástí je budova (objekt bydlení) [adresa] a stavba nacházející se na pozemku [parcelní číslo], to vše zapsáno v [anonymizováno] nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], katastrální území Podmokly, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Podmokly, kterou soud prvního stupně pro stručnost označuje jako„ nemovitost“. Dále žalobci zopakovali, že jim usnesení o příklepu nebylo doručeno. Nicméně, i kdyby se tak hypoteticky stalo, žalobci neměli právo podat proti tomuto usnesení odvolání. Také soudem prvního stupně stanovená cena nemovitosti, resp. její hodnota, v době dražby, je správná. Z obsahu exekučního spisu vyplývá, že k vydražení bylo dosaženo na základě nejnižšího podání, tj. ve výši dvou třetin ceny dražených nemovitostí (konkrétně částky [částka]). Takové stanovení hodnoty nemovitosti však nelze považovat za obecnou cenu nemovitosti v daném místě a čase, protože odvisí od konkrétního vedení dražby (tj. způsobu její publikace a z ní pak vyplývajícího střetu více poptávajících dražebníků apod.). Za objektivní doklad prokazující skutečnou hodnotu nemovitosti lze proto považovat pouze znalecký posudek, který nechal soudní exekutor těsně před nařízením dražby vyhotovit. Ten stanovil cenu dražené nemovitosti ve výši [částka].

7. [ulice] účastník na straně žalované se ztotožnil s odvoláním žalované. Jako soudní exekutor uskutečňující exekuci na majetek [jméno] [příjmení] mladšího se opodstatněností vylučovací žaloby podané žalobci podrobně zabýval. Vzhledem k tomu, že žalobci v době podání této žaloby nedisponovali žádným dokladem, který by prokázal jejich vlastnictví k předmětné nemovitosti, jejich požadavek na vyloučení nemovitosti z exekuce byl pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobců zjevně neopodstatněný a žádost o odročení dražby byla proto nedůvodná. Podrobné odůvodnění svého rozhodnutí vedlejší účastník uvedl v usnesení o příklepu.

8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z provedených důkazů vyvodil též odpovídající skutková zjištění, která jsou dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud s odůvodněním napadeného rozsudku co do závěru o skutkovém stavu věci ztotožňuje, pro stručnost na ně v podrobnostech odkazuje.

10. Ve smyslu článku 36 odst. 3 Listiny základních lidských práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu. Ke zrušení rozhodnutí pro nezákonnost v tomto případě došlo, protože rozsudek rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl poté rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen. Dále odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v jeho závěru, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora, protože v jím vedeném exekučním řízení prodal v dražbě nemovitost, kterou od [datum] vlastnili žalobci, byť po určitou dobu byli (nesprávně) zapsání v [anonymizováno] nemovitostí jako vlastníci nejprve [jméno] [příjmení] starší (ke dni [datum]) a poté [jméno] [příjmení] mladší (ke dni [datum]).

11. Odvolací námitky žalované shledal odvolací soud jako nedůvodné. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně předně vysvětlil, že pokud se bude dále zabývat popisem situace týkající se ideální poloviny pozemku (zastavěná plocha a nádvoří), [parcelní číslo], jehož součástí je budova (objekt bydlení) [adresa] a stavba nacházející se na pozemku [parcelní číslo], zapsaných v [anonymizováno] nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], katastrální území Podmokly, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Podmokly, která se stala dne [datum] předmětem kupní smlouvu uzavřené mezi žalobci a [jméno] [příjmení] starším, bude tento podíl pro stručnost označovat jako„ nemovitost“ (viz bod 1 odůvodnění rozsudku).

12. Z obsahu spisu je dále zřejmé, že žalobci neměli možnost podat odvolání proti usnesením vydaným soudním exekutorem v exekučním řízení vedeném k postižení majetku [jméno] [příjmení] mladšího. Proti usnesení o nařízení exekuce jim právo podat odvolání nesvědčilo a usnesení o příklepu jim ani nebylo doručováno. Nicméně žalobci se snažili zabránit vzniku škody, která hrozila dražbou jejich nemovitosti, podáním vylučovací (excindační) žaloby. Nebyla-li vylučovací žaloba zjevně bezdůvodná, bylo možné odložit exekuci do pravomocného skončení řízení, protože jinak hrozilo, že dojde k nesprávnému úřednímu postupu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). za zmíněné situace se odvolací soud ztotožňuje se soudem prvního stupně v jeho závěru, že žalobci v projednávaném případě svou prevenční povinnost splnili.

13. Pakliže v důsledku nesprávného úředního postupu soudního exekutora došlo ke zmenšení majetku žalobců, postupoval soud prvního stupně správně, když výši takto vzniklé škody odvodnil z ceny nemovitosti, která byla bezprostředně před nařízením exekuce ohodnocena znalcem z oboru ekonomiky, specializací na ceny a odhady, na částku [částka] (šlo o stanovení obvyklé ceny v daném místě a čase). Oproti tomu částku [částka], za kterou byla nemovitost dne [datum] vydražena, není dostatečně objektivním kritériem, protože její výsledná výše závisela (mimo jiné) i na okolnostech a způsobu vedení dražby.

14. Vzhledem k tomu, že odpovědnost žalované za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem soudního exekutora spočívajícím v prodeji nemovitosti, která nebyla v té době ve vlastnictví povinného dlužníka, je objektivní, stíhá žalovanou povinnost zaplatit poškozeným žalobcům škodu ve výši [částka], protože v tomto rozsahu je stát již posledním dlužníkem.

15. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v jeho vyhovujícím výroku, tj. ohledně částky [částka] s příslušenstvím, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř, s tím, že úspěšným žalobcům náleží náhrada odměny jejich advokáta za vyjádření k odvolání a za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], tj. dvakrát po [částka], paušálně stanovená náhrada hotových výdajů tohoto advokáta dvakrát po [částka] (§ 6, § 7, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), cestovné z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka] (234 km automobilem Wolswagen při průměrné spotřebě 7.9 l/km, ceně benzínu [částka] a základní sazbě 4,7) a náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] (deset půlhodin po [částka]) a 21 % DPH ve výši [částka], celkem [částka].