Rozhodnutí 72 CO 16/2022-239

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do [datum] a ve výši 7,75 % od [datum] do zaplacení a zároveň rozhodl, že se žalované nepřiznává náhrada nákladů řízení.

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobce na žalované domáhala zaplacení zažalované částky s tvrzením, že matka žalobkyně [jméno] [příjmení], která byla žalobcovou zaměstnankyní, uvedenou částku v letech [rok] až [rok] postupně neoprávněně převedla na bankovní účet žalované, a to z účtu [anonymizováno] vlastníků jednotek [adresa] [číslo], [obec a číslo], a z účtu [anonymizována dvě slova] [adresa], tj. z účtů, které měl žalobce na základě smluvního vztahu s uvedenými společenstvími obhospodařovat, přičemž po zjištění této skutečnosti žalobce zmíněným společenstvím ušlé prostředky nahradil.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když podle ní není prokázáno, že by obdržela nějaké finanční prostředky bez právního důvodu. Namítla také, že žalobce není ve sporu aktivně legitimován.

4. Soud I. stupně provedeným dokazováním mj. zjistil, že matka žalované jako zaměstnankyně žalobce ve funkci účetní neoprávněně převáděla ve svůj prospěch z účtu dotčených SVJ finanční prostředky. Žalobce byl správcem domů předmětných SVJ, kterým smluvně odpovídal za řádné provádění plateb z jejich účtů. Poté, kdy v dubnu [rok] žalobce zjistil, že se Ing. [příjmení] dopouští uváděného podvodné jednání, podal na ni [anonymizována dvě slova] a vyzval ji k vrácení neoprávněně odčerpaných finančních prostředků, avšak bezvýsledně. Dne [datum] na základě [anonymizováno] o narovnání uhradil dotčeným SVJ způsobenou škodu. Matka žalované dne [datum] zemřela. Z toho důvodu byla [anonymizováno] věc pro podezření ze spáchání zvlášť [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] policejním orgánem odložena. Žalovaná spolu se svým bratrem [jméno] [příjmení] byla zákonnou dědičkou matky, oba dědili rovným dílem. Výše čistého dědictví ke dni úmrtí zůstavitelky byla stanovena ve výši [částka], z toho na každého z dědiců připadá částka [částka]. Dále soud I. stupně zjistil, že v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] byla rozsudkem pro zmeškání uložena žalované a jejímu bratrovi povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci [datum] a uložené plnění bylo v rámci výkonu rozhodnutí vymoženo.

5. Na podkladě uvedených zjištění soud I. stupně vycházel z toho, že žalovaná jako jeden dědiců podle § 470 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (o.z.), odpovídá za dluhy zůstavitelky do výše nabytého dědictví, tedy v rozsahu částky [částka]. V řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce se domáhal vůči žalované a jejímu bratrovi [jméno] [příjmení] náhrady za jemu vzniklou škodu způsobenou mimo jiné tím, že poškozeným [příjmení], z jejichž účtu Ing. [příjmení] podvodně převedla finanční prostředky ke svému obohacení. Protože soud následně rozhodl, jak uvedeno shora, rozsudkem pro zmeškání, přičemž jím přisouzený nárok byl fakticky uspokojen v souvislosti s následně realizovanou exekucí v roce [rok], by předmět dědictví již zcela vyčerpán. Z toho důvodu podle soudu I. stupně zanikla odpovědnost žalované k plnění, tedy z titulu náhrady škody za dluhy zůstavitelky co do výše nabytého dědictví. Soud I. stupně proto žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na ust. § 150 o.s.ř., když za důvody hodné zvláštního zřetele pro jeho aplikaci považoval okolnosti případu, když bylo prokázáno, že matka žalované se dopustila protiprávního jednání, v jehož důsledku vznikla žalobci škoda značného rozsahu. Z toho důvodu uložení povinnosti nahradit náklady řízení žalované se soudu I. stupně jevila jako přílišná tvrdost.

6. Proti rozsudku podali odvolání ba účastníci. Žalobce ve svém odvolání uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), e), g) o.s.ř. Uvedl, že dlužnou částku původně žaloval jako bezdůvodné obohacení, neboť žalovaná tuto částku přijala bez právního důvodu. Protože neoprávněně převedené částky na účet žalované poškozeným nahradil, plnil za žalovanou, co po právu měla plnit sama a soud I. stupně měl tedy aplikovat ustanovení § 454 o.z. Uvedené ustanovení však s ohledem na předchozí rozhodnutí odvolacího soudu ve věci nepoužil. [příjmení] [částka] nesouvisí se žalobou vedenou pod p. zn. [spisová značka]. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví.

7. Žalovaná odvoláním napadla výrok o nákladech řízení, když podle ní nebyly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že dosud nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

9. Soud I. stupně v odstavci 8. napadeného rozsudku odkázal na předchozí rozhodnutí odvolacího soudu totiž na usnesení ze dne [datum], jímž odvolací soud zrušil první rozsudek soudu I. stupně vydaný v této věci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Odvolací soud v uvedeném usnesení konstatoval, že v projednávané věci přicházejí v úvahu dvě varianty, z nichž každá může odůvodnit existenci žalobou uplatněného nároku. První, že osobou odpovědnou žalobci za vzniklou škodu byla výlučně matka žalobce, jejíž odpovědnost by se řídila § 250 a násl. zákoníku práce a za předpokladu, že se jednalo o škodu způsobenou úmyslně, uvedený nárok by její smrtí nezanikl, nýbrž by přešel ve smyslu § 328 odst. 2 zákoníku práce na její dědice, tedy také na žalovanou. Druhá varianta by pak předpokládala dovození vlastní odpovědnosti žalované za předmětnou škodu v důsledku protiprávního jednání žalované, která by se se svou matkou na vzniku škody rovněž podílela.

10. Odvolacímu soud je z jeho úřední [anonymizováno] známo, že u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka], se žalobce domáhá na žalované a jejímu bratrovi [jméno] [příjmení] úhrady částky [částka] s příslušenstvím, a to v podstatě se shodným skutkovým tvrzení jako ve věci projednávané, tedy že matka žalovaných neoprávněně převedla z účtů spravovaných žalobcem na svůj účet, resp. účty žalovaných, celkem částku [částka]. Z toho část peněžních prostředků odpovídající částce [částka] byla použita na nákup bytové jednotky v [obec a číslo] – [část obce] Darovací smlouvou ze dne [datum] matka žalovaných vlastnictví k předmětné bytové jednotce převedla na žalované, na každého z nich v rozsahu jedné ideální poloviny, přičemž právní účinky vkladu jejich vlastnického práva k uvedenému bytu do katastru nemovitostí nastaly dnem [datum] Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], uložil každému ze žalovaných zaplatit žalobci částku [částka] a ve zbytku žalobu zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaným vznikl majetkový prospěch ve smyslu § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), avšak žalovaní odpovídají za závazky své matky pouze do výše čisté hodnoty dědictví tedy do výše [částka] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně potvrdil, když se se závěrem soudu I. stupně ztotožnil. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušil rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž byly potvrzeny zamítavé výroky rozhodnutí soudu I. stupně a současně v zamítavých výrocích zrušil i rozsudek soudu I. stupně. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud připomněl, že se již vícekrát ve svých rozhodnutích zabýval pojmem„ nepoctivý zdroj“, který není zákonem definován, je však za něj považováno zejména nabytí majetkových hodnot [anonymizována dvě slova] (nebo obdobným jednáním, jež je z různých důvodů trestně nepostižitelným – pro nepříčetnost pachatele, pro amnestii apod.), či jinou aktivitou, která sice nedosahuje intenzity [anonymizována dvě slova], je ovšem v rozporu s dobrými mravy. Dále mj. uvedl, že povinnost k vydání získané majetkové hodnoty podle § 451 a násl. obč. zák. při standardním výkladu právní úpravy nepřechází na pozdější nabyvatele předmětu obohacení, avšak právě skutková podstata dopadající na majetkový prospěch nabytý z nepoctivých zdrojů umožňuje zmíněné pravidlo konstruované pro případy běžného soukromoprávního styku in concreto překlenout a připustit, aby osobě, jež (materiálně vzato) těžila způsobem neslučitelným se základními principy právního řádu z hodnot náležejících jinému, kupříkladu tím, že se stala beneficientem protiprávního jednání povahy [anonymizována dvě slova] spáchaného na úkor ochuzeného, bylo takto získané obohacení odňato. Nárok na vydání takového majetkového prospěchu by mohl být uplatněn za předpokladu, že jeho nabyvatel si nepočínal v dobré víře a jen pokud by jemu samotnému bylo lze vytknout nepoctivost. Dovolací soud dospěl k závěru, že spočívá-li škoda v plnění, jež poškozený poskytl na základě neplatného právního jednání osobě odlišné od škůdce, může vedle sebe souběžně obstát nárok na náhradu takto vzniklé škody vůči škůdci a právo na vydání bezdůvodného obohacení proti jeho příjemci. Současně pak konstatoval, že poskytne-li škůdce za uvedených okolností poškozenému požadovanou náhradu, jedná se o specifický případ plnění za jiného ve smyslu § 454 obč. zák. V kontextu projednávané věci, nahradil-li žalobce škodu vzniklou v důsledku jednání jeho zaměstnankyně společenstvím vlastníků jednotek, jejichž účty spravoval, a lze-li současně usuzovat, že v příčinné souvislosti s vyvedením peněžních částek z uvedených účtů mohlo dojít ke vzniku majetkového prospěchu na straně žalované, přichází ve vztahu mezi účastníky řízení případně v úvahu aplikace § 454 obč. zák. s cílem prosadit spravedlivé uspořádání vztahů mezi těmito osobami, jehož součástí by mělo být též odčerpání nepoctivě nabytého prospěchu, pakliže předmětné obohacení žalovaných bude možné považovat za nepoctivě získané.

11. Shora uvedené závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu jsou aplikovatelné i v projednávané věci, neboť je nepochybné, že žalovaná byla beneficientem protiprávního jednání své matky. Protože žalobce nahradil škodu, která vznikla v důsledku [anonymizována dvě slova] jeho zaměstnankyně, tj. matky žalované, přichází proto v úvahu, jak již shora uvedeno, aplikace ustanovení § 454 obč. zák. To ovšem za předpokladu absence dobré víry žalované při nabytí předmětných finančních prostředků. [příjmení] tedy na žalované, aby tvrdila a prokazovala, a to u každé jednotlivé položky, že při nabytí předmětných finančních částek byla v dobré víře, že při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu případu po ní požadovat, nemohla mít důvodné pochybnosti o poctivosti nabývaného majetkového prospěchu. V tomto směru bude proto na soudu I. stupně, aby žalované poskytl potřebná procesní poučení (§ 118a o.s.ř.), provedl žalovanou navržené důkazy, případně i důkazy jiné, pokud budou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplynou-li z obsahu spisu. Provedené důkazy poté soud I. stupně zhodnotí podle zásad uvedených v § 132 o.s.ř. a o věci znovu rozhodne. V novém rozhodnutí, vázán právním názorem odvolacího soudu, neopomene rozhodnout i o nákladech tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř.)

12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.