pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění ze smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] o srážky rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění z pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum], o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady. Tvrdil, že účastníci si v pojistné smlouvě explicitně sjednali, že zaplacené běžné i mimořádné pojistné bude ze [anonymizováno] alokováno do žalobcem zvolených fondů. Zjistil však, že žalovaná nakládá s pojistným v rozporu se smluvními ujednáními a nealokuje [anonymizováno] zaplaceného pojistného do žalobcem určených fondů a snižuje kapitálovou hodnotu pojištění o srážky rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů.

3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. Namítala zejména, že pro to, aby jí byla soudním rozhodnutím uložena povinnost zdržet se žalobcem označeného jednání, není dán nezbytný hmotněprávní základ.

4. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel zejména ze zjištění, že žalobce, jakožto pojistník a právní předchůdkyně žalované jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] kterou bylo na dobu [anonymizováno] let sjednáno pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou [částka] a s pojistným ve výši [částka] měsíčně. Žalobce v pojistné smlouvě výslovně prohlásil, že při uzavření smlouvy převzal všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále také jen„ [anonymizováno]) a doplňkové pojistné podmínky ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále také jen„ [anonymizováno]) pro sjednané pojištění a byl s nimi seznámen. V bodě 1 čl. 1 [anonymizováno] bylo účastníky sjednáno, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. V bodě 1 čl. 1 [anonymizováno] bylo sjednáno, že rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na [anonymizováno] a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na [anonymizována dvě slova] pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. V bodě 3 čl. 3 [anonymizováno] bylo ujednáno, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. V bodě 3 čl. 3 [anonymizováno] bylo sjednáno, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Dopisem žalované ze dne [datum] (Informace k pojistné smlouvě) byl žalobce informován o stavu pojistné smlouvy k datu [datum], o alokaci pojistného do jím zvolených fondů a o nákladech uhrazených za rok. Právní zástupce žalobce dne [datum] adresoval žalované předžalobní výzvu s požadavkem, aby žalovaná pojistné ze [anonymizováno] alokovala do fondů a písemně se vůči žalobci zaručila, že nadále nebude provádět nesjednané srážky.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu hodnotil soud prvního stupně věc po právní stránce, aplikoval přitom s poukazem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále také jen„ zákon o pojistné smlouvě“) a [ustanovení pr. předpisu], občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podanou žalobu považoval za žalobu zápůrčí (negatorní) s tím, že ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu České republiky je zápůrčí žaloba žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti vyplývající ze zákona nebo z právního vztahu. S ohledem na obsah žalobního návrhu uzavřel, že v daném případě nebyla podána žaloba určovací, která je podmíněna existencí naléhavého právního zájmu žalobce. Dále soud prvního stupně s poukazem na [ustanovení pr. předpisu], o pojistné smlouvě a judikaturu Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že pojistné podmínky vydané pojistitelem jsou součástí pojistné smlouvy, a to i přesto, že nejsou uvedeny přímo v pojistné smlouvě, jestliže s nimi byl pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. Soud prvního stupně poukázal na obsah doplňkových pojistných podmínek a uzavřel, že ze smluvního vztahu účastníků nevyplývá povinnost žalované bez dalšího [anonymizováno] běžného pojistného alokovat do žalobcem určených podílových fondů. Na základě uvedeného tedy shledal žalobou uplatněný nárok nedůvodným, a proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodoval v souladu s [ustanovení pr. předpisu]“) podle úspěchu ve sporu.

6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání. Namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku s tím, že soud prvního stupně řádně nedostál své povinnosti racionálně, logicky a přesvědčivě zdůvodnit své rozhodnutí, když v podstatě pouze uvedl výčet právních a smluvních ustanovení, aniž by jen náznakem uvedl, co z těchto ustanovení dovozuje a jak celý skutkový [anonymizováno] právně kvalifikuje. Vytýkal soudu prvního stupně, že z odůvodnění jeho rozhodnutí není patrné, zda dotčená smluvní ujednání byla řádně sjednána a jsou platnou součástí pojistné smlouvy či nikoliv. Poukazoval, že soudem prvního stupně citovaná judikatura Nejvyššího soudu byla překonána rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který zaujal sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy, a z něhož plyne mimo jiné závěr, že za prokazatelné seznámení s pojistnými podmínkami ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě nelze považovat údaj, že do pojistných podmínek může pojistník kdykoliv nahlédnout, či údaj o tom, že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele. Vyjádřil názor, že v dané věci srážky a náklady uvedené v dotčených smluvních ujednáních nebyly řádně včleněny do pojistných podmínek, neboť žalobce s nimi nebyl seznámen v souladu s výkladem § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě tak, jak jej zaujal Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí, a tudíž se nestaly součástí pojistné smlouvy. Dále žalobce připomněl, že součástí pojistné smlouvy se staly doplňkové pojistné podmínky, přičemž soud prvního stupně při rozhodování nezohlednil smluvní ujednání účastníků o alokaci pojistného podle pojistné smlouvy ve spojení s bodem 2.7 doplňkových pojistných podmínek, který určuje způsob tvorby kapitálové hodnoty s vyhlašovanou technickou úrokovou mírou (bod [číslo] [anonymizováno]) a kapitálové hodnoty tvořené podílovými jednotkami vnitřního fondu (bod [číslo] [anonymizováno]). Na základě uvedeného dovodil, že dle pojistné smlouvy byla žalovaná povinna alokovat [anonymizováno] zaplaceného běžného pojistného do kapitálové hodnoty tvořené vnitřními fondy, přičemž z řízení před soudem prvního stupně vyplynulo, že tímto způsobem se zaplaceným běžným pojistným nenakládala. Vyjádřila přesvědčení, že hmotněprávní základ pro podanou negatorní žalobu byl dán zásadou pacta sunt servanda, jakož i smluvní povinností žalované jednat v souladu s bodem 2.7 doplňkových pojistných podmínek a že požadavek na zdržení se snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady je v souladu s právními předpisy. Žalobce v odvolání vyjádřil rovněž nesouhlas s akcesorickým výrokem rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná ve vyjádření k podanému odvolání vyjádřila přesvědčení, že v dané věci není dán nezbytný hmotněprávní základ pro to, aby jí byla uložena povinnost zdržet se žalobcem navrhovaného jednání. Poukázala na to, že negatorní žaloba je žalobou na splnění povinnosti„ zdržet se“, a zdůraznila, že takovou povinnost nelze založit soudním rozhodnutím, nýbrž může být soudním rozhodnutím pouze deklarována, tzn. že tato povinnost musí před rozhodnutím soudu již existovat, vyplývat z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Uvedla, že pokud z pojistné smlouvy a ani z jakéhokoli souvisejícího právního předpisu nevyplývá její povinnost zdržet se strhávání poplatků, nemůže jí být taková povinnost soudem uložena. Vyjádřila názor, že pokud žalobce podal zápůrčí žalobu bez hmotněprávního základu, neměl soud prvního stupně jinou možnost, než žalobu podanou v této věci zamítnout. Dle žalované soud prvního stupně správně dovodil, že ze smluvního vztahu účastníků nevyplývá povinnost žalované [anonymizováno] běžného pojistného alokovat do žalobcem určených podílových fondů bez dalšího. Rozsudek soudu prvního stupně označila za správný a přezkoumatelný, když je zcela zřejmé, na jakém základě soud prvního stupně žalobu zamítl. Odvolací argumentaci žalobce označila za irelevantní a nelogickou. Za nepřiléhavý pro danou věc považuje žalovaná odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], neboť tento řeší zcela odlišnou právní i skutkovou otázku. Vyjádřila kategorický nesouhlas s tvrzením žalobce, že nenakládala se zaplaceným pojistným v souladu se smluvními ujednáními v pojistné smlouvě, konkrétně s bodem 2.7 doplňkových pojistných podmínek. Poukázala na to, že v souladu s pojistnou smlouvou, všeobecnými pojistnými podmínkami a doplňkovými pojistnými podmínkami se uhrazené pojistné rozděluje v souladu s bodem 2 čl. 2 až 2.7 doplňkových pojistných podmínek na dvě části, a to na část pojistného určenou k pokrytí životního pojištění včetně nákladů a na část pojistného určenou k investování. Výše pojistného určeného k investování přitom neodpovídá a ani nemůže odpovídat [anonymizováno] ze zaplaceného pojistného bez dalšího. Zdůraznila, že zvolený proces alokace pojistného, kdy na nakoupení podílových jednotek je užita část pojistného již sníženého o příslušné poplatky či rizikové pojistné, není právem reprobován, nýbrž naopak se jedná o běžný postup. Ze všech uvedených důvodů závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud prvního stupně v dostatečném rozsahu zjistil skutkový [anonymizováno] věci a věc správně posoudil i po právní stránce. Odvolací námitky žalobce nejsou způsobilé zpochybnit věcnou správnost napadeného rozsudku soudu prvního stupně.

10. Předně nelze za opodstatněné považovat odvolací námitky, kterými žalobce poukazuje na nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Z ustálené judikatury plyne, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Byť v dané věci rozsudek soudu prvního stupně z hlediska svého obsahu a přesvědčivosti ne zcela vyhovuje zákonným požadavkům na odůvodnění rozsudku (§ 157 o. s. ř.), je zřejmá podstata a základní argumentace, na níž soud prvního stupně své meritorní rozhodnutí založil. Podle obsahu odvolání pak případné nedostatky odůvodnění napadeného rozsudku zjevně nebyly na újmu práv žalobce jako odvolatele, neboť mu nezabránily v odvolání formulovat konkrétní odvolací námitky za účelem zpochybnění správností závěrů soudu prvního stupně v napadeném rozhodnutí. Za tohoto stavu tak nelze ve smyslu citované judikatury považovat rozsudek soudu prvního stupně za nepřezkoumatelný.

11. Soud prvního stupně rovněž nepochybil, pokud na základě obsahu žalobního návrhu a formulace žalobního petitu vyhodnotil, že žalobce se domáhá ochrany svých tvrzených práv formou zápůrčí (negatorní) žaloby, a zaměřil svou pozornost na to, zda jsou splněny základní obecné předpoklady pro to, aby takové žalobě mohlo být vyhověno.

12. Zápůrčí žaloba je primárně určena k ochraně vlastníka proti neoprávněným zásahům do jeho vlastnického práva. Jedná se o žalobu na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, vzniklé žalovanému tím, že neoprávněně zasáhl do vlastnického práva žalobce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

13. Žalobce se v poměrech projednávané věci domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění, sjednaného pojistnou smlouvou [anonymizována dvě slova] [číslo] o srážky rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů. Svůj žalobní požadavek pak odůvodňuje právním názorem o neplatnosti smluvních ujednání účastníků v článku 1 bod [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] doplňkových pojistných podmínek o snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady pro neurčitost, respektive o tom, že se dotčená smluvní ujednání účastníků v doplňkových pojistných podmínkách nestala součástí pojistné smlouvy. Současně argumentuje tím, že dle smluvních ujednání účastníků v pojistné smlouvě ve spojení s bodem 2.7 doplňkových pojistných podmínek je žalovaná povinna alokovat [anonymizováno] zaplaceného běžného pojistného do kapitálové hodnoty pojištění tvořené vnitřními fondy. Žalovaná s právním názorem nesouhlasí a má za to, že smluvní ujednání účastníků poskytují podklad pro způsob, kterým se zaplaceným pojistným nakládá, tj. pro snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady.

14. Předně nelze souhlasit s názorem žalobce, že se dotčená smluvní ujednání účastníků obsažená v doplňkových pojistných podmínkách (verze [anonymizováno] [číslo]) nestala součástí pojistné smlouvy. Z § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě plyne, že součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě, přičemž pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. Z judikatury Nejvyššího soudu označené žalobcem pak plyne, že za prokazatelné seznámení pojistníka s pojistnými podmínkami nelze považovat situaci, kdy pojistník byl informován o možnosti kdykoliv nahlédnout do pojistných podmínek, respektive že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele (srovnej rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Taková situace nicméně v projednávané věci nenastala, když žalobce v pozici pojistníka a pojištěného podpisem pojistné smlouvy potvrdil v ní obsažené prohlášení, že při uzavření pojistné smlouvy převzal pojistné podmínky pro sjednaná pojištění: [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] a byl s nimi seznámen. Z uvedeného plyne, že byl splněn zákonný předpoklad, aby se dotčená smluvní ujednání účastníků v doplňkových pojistných podmínkách stala ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě součástí mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy.

15. Odvolací soud je rovněž toho názoru, že zápůrčí (negatorní) žaloba není odpovídajícím právním prostředkem ochrany tvrzených práv žalobce, neboť povinnost žalované nesnižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady, respektive zákaz takového jednání neplyne z žádného smluvního ujednání účastníků a ani z žádného právního předpisu. Žalobní požadavek žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty sjednaného pojištění, tak nemá odpovídající základ v hmotném právu, a tudíž nelze jím podané žalobě na plnění vyhovět. Případná neplatnost smluvních ujednání v pojistné smlouvě (doplňkových pojistných podmínkách), o něž žalovaná svůj postup při snižování kapitálové hodnoty pojištění opírá, může případně zakládat žalobci peněžité nároky plynoucí z vypořádání smluvních stran z neplatné smlouvy, neposkytuje však odpovídající hmotněprávní základ pro žalobu podanou v této věci, jíž žalobce v podstatě požaduje, aby žalobce byl povinen do budoucna plnit smluvní závazky plynoucí z pojistné smlouvy způsobem vyplývajícím z té části smluvních ujednání účastníků, kterou žalobce považuje za platnou.

16. Nadto odvolací soud je toho názoru, že smluvní ujednání účastníků o snižování kapitálové hodnoty pojištění srážkami rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů (čl. 1 body [anonymizováno], 1.7, [anonymizováno] a [anonymizováno] doplňkových pojistných podmínek) jsou ujednáními ovlivňujícími výši kapitálové hodnoty pojištění a pojistného plnění, a tedy dotýkající se podstatných náležitostí dané pojistné smlouvy. Jejich neurčitost by tak měla za následek absolutní neplatnost pojistné smlouvy jako celku (srovnej obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a nikoliv pouze dílčí neplatnost dotčených smluvních ujednání, jak dovozuje žalobce.

17. Na základě všech shora uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně nepochybil, pokud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Správně rozhodl také o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení spočívající v nákladech jeho právního zastoupení ve výši [částka], sestávajících se z odměny advokáta [částka] za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání před odvolacím soudem) po [částka] dle § 7 bod 5, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. e), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za dva úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř.