Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 72 Co 118/2025-100 ECLI:CZ:MSPH:2025:72.Co.118.2025.100 Rozsudek

o zaplacení 20 427,42 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. listopadu 2024, č. j. 10 C 121/2024-69,

JUDr. Lubomír Velc · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 30. 4. 2025

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň JUDr. Zuzany Sváčkové a Mgr. Pavly Polednové ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného]

o zaplacení 20 427,42 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. listopadu 2024, č. j. 10 C 121/2024-69,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 20 427,42 Kč s příslušenstvím ve splátkách po 1 800 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení (výrok I), zamítl žalobu co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 427,42 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení (výrok II) a dále uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 808,5 Kč ve splátkách po 700 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení (výrok III).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že žalovaný od ní obdržel na základě úvěrové smlouvy ze dne 24. 6. 2023 částku 30 000 Kč, ze které jí splatil pouze částku 9 572,58 Kč.

3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 6. 2023 žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaných úroků a poplatků ke dni 24. 7. 2023 ve výši 37 639 Kč (na bankovní účet vedený společností [právnická osoba] na jméno žalovaného pod č. [č. účtu] byla v červnu 2023 připsána částka 30 000 Kč s variabilním symbolem [var. symbol]). Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vyšla z jeho průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 100 000 Kč a pravidelných měsíčních výdajů ve výši 55 000 Kč. Dne 7. 6. 2024 pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 20 427,42 Kč.

4. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 2395 a § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 84 odst. 2, § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že tvrzená smlouva je absolutně neplatná, protože žalobkyně neposoudila před jejím uzavřením řádně úvěruschopnost žalovaného. Nicméně žalovaný od ní obdržel částku 30 000 Kč, ze které jí vrátil pouze částku 9 572,58 Kč. Soud prvního stupně proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 20 427,42 Kč ve splátkách po 1 800 Kč měsíčně a ve zbývající části žalobu zamítl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

5. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho vyhovujícímu výroku, podal žalovaný včasné odvolání. V něm uvedl, že soud prvního stupně neměl k dispozici podklady o probíhajících platbách, které na účet žalobkyně, popřípadě na účet pověřené vymáhající firmy [právnická osoba]., zaplatil. Přílohami připojenými k odvolání proto vyvrací závěr soudu prvního stupně, že na dlužnou jistinu bylo uhrazeno pouze 9 572,58 Kč, protože celková částka, která byla na umoření dluhu zaplacena, činí 50 523,21 Kč. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl, respektive, aby mu bylo vráceno to, co zaplatil nad rámec žalobkyní poskytnuté částky 30 000 Kč.

6. Odvolací soud z podnětu a v rozsahu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), doplnil dokazování výpisy z účtu žalovaného (§ 213 odst. 4 o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že podané odvolání je důvodné. Takto rozhodl při jednání konaném v nepřítomnosti řádně a včas předvolané žalobkyně, která svou neúčast na nařízeném odvolacím jednání omluvila a o odročení tohoto jednání nežádala (§ 101 odst. 3 a § 211 o. s. ř.).

7. Podle výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného společností [právnická osoba] byla převedena na bankovní účet č. [hodnota] dne 24. 7. 2023 částka 3 750 Kč, dne 21. 8. 2023 částka 7 500 Kč, dne 11. 9. 2023 částka 3 750 Kč, dne 30. 9. 2023 částka 3 750 Kč, dne 9. 10. 2023 částka 3 750 Kč a dne 23. 10. 2023 částka 3 750 Kč a dále na bankovní účet číslo [č. účtu] dne 29. 12. 2023 čáskta 4 273 Kč, přičemž u všech zmíněných plateb je uveden variabilní symbol [var. symbol].

8. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně potud, pokud dovodil, že žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného (v postavení spotřebitele), což činí smlouvu o úvěru ze dne 24. 8. 2022 absolutně neplatnou (§ 86 a § 87 odst. 1 ZSU). Žalovanému tudíž vznikla povinnost vrátit žalobkyni pouze nesplacenou část jí poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru.

9. Podle výpisů z účtu žalovaného (předložených soudu v odvolacím řízení) žalovaný zaplatil částku 30 523 Kč na účet žalobkyně (uvedený jako její účet ve smlouvě o úvěru) ještě před podáním žaloby. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) změnil a žalobu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

10. V zamítavém výroku o věci samé (výrok II.) nebyl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním dotčený a proto nepodléhal přezkumné činnosti odvolacího soudu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

11. S ohledem na změnu prvostupňového rozsudku odvolací soud rozhodl znovu o náhradě nákladů řízení, a to podle §142 odst. 1 a § 224 odst. 2 o. s. ř., a contrário, protože výsledně procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jehož přípustnost za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. přezkoumá dovolací soud.