pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovaným strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu volné chůze a jízdy motorovým vozidlem a zároveň stanovení povinnosti strpět výkon věcného břemene vedení, opravy a údržby inženýrských sítí tak, jak je zapsáno na [list vlastnictví] u [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec], k. ú. [část obce], [územní celek], a povinnosti za tím účelem odstranit veškeré překážky bránící průchodu a vjezdu žalobkyně v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemeni (výrok I.). Současně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným předat žalobkyni klíče od vrat uzavírající vjezd z ulice [anonymizována dvě slova] na pozemek parc. [číslo] [územní celek], katastrální území Zbraslav, zapsaný u [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec], na [list vlastnictví] (výrok II.). Dále soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně in eventum domáhala povolení zřízení nezbytné cesty žalobkyni přes pozemky ve vlastnictví žalovaných parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané u [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec], k. ú. [část obce], [územní celek], v části, jež se prostírá mezi stavbou [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] stavbou [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] tak, jak je zobrazeno v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] (výrok III.). Nakonec soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku [anonymizováno] rukám právního zástupce žalovaných (výrok IV.)

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je zapsána na [list vlastnictví] u [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec] jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše v k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalovaní jsou zapsání na [list vlastnictví] u stejného katastrálního úřadu pro stejné katastrální území jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a to s podíly 1. žalované o velikosti id. ¼ celku, 2. žalované o velikosti id. ½ a 3. žalovaného o velikosti id. ¼. Dodatkem ke smlouvě trhové ze dne [datum] ve spojení se zápisem z pozemkových knih, knihovní vložka [číslo] katastrální obec Zbraslav, byla ve prospěch pozemků žalobkyně zřízena na pozemcích ve spoluvlastnictví žalovaných služebnost jízdy a chůze volné a služebnost spočívající v právu vést vodovod. Zpočátku nebyly tyto služebnosti převedeny z pozemkových knih do katastru nemovitostí a [anonymizováno] jejich zápisu došlo až na základě žádosti právní předchůdkyně žalobkyně, [jméno] [příjmení], ze dne [datum]. Ta si již v roce 1977 stěžovala, že majitelé zatížených pozemků jí ve výkonu věcného břemene brání. [právnická osoba] jako bezprostřední právní předchůdkyně žalobkyně, z níž se žalobkyně ke dni [datum] odštěpila, oznámila písemně dne [datum] žalovaným, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a požádala o jednání o podmínkách využívání oprávnění z uvedených služebností. Dopisem ze dne [datum] jí 3. žalovaný sdělil, že všechna věcná břemena váznoucí na nemovitostech žalovaných nebyla minimálně od roku [rok] využívána. [anonymizováno] dotazu jmenované společnosti, v němž mimo jiné namítala odmítání respektování služebností žalovanými, sdělil Magistrát hlavního města Prahy přípisem ze dne [datum], že neshledává důvod pro zásah do protipovodňové zdi pro umožnění vjezdu na její pozemek, neboť jí svědčí výše uvedené právo věcného břemene. Pozemky žalobkyně přiléhají z východní strany [anonymizováno] pozemní komunikaci ulice [anonymizována dvě slova], přičemž mezi pozemky a pozemní komunikací se nachází chodník a nižší protipovodňová stěna, na kterou navazuje na hraně ukončení pozemku mezera umožňující průjezd a poté vyšší protipovodňová stěna. Pozemky žalovaných mají zajištěný vstup z ulice [anonymizována dvě slova] a přiléhají ze severní strany [anonymizováno] části pozemků žalobkyně. Z jižní strany sousedí s pozemky žalobkyně pozemek ve vlastnictví hlavního města Prahy parc. [číslo] na nějž je vjezd umožněn prolukou v protipovodňové zdi. I přes existenci protipovodňové stěny a absenci příjezdu z pozemků žalovaných provedla právní předchůdkyně žalobkyně a následně žalobkyně v období mezi červencem 2014 a srpnem 2018 celkovou rekonstrukci stavby [adresa] a z pozemku parc. [číslo] pokácela a uklidila náletové dřeviny. V místě, kde začínala historicky vedená cesta (které se týká oprávnění z věcného břemene) z ulice [anonymizována dvě slova] přes pozemek žalovaných na pozemek žalobkyně, je postaven již více než 30 let zastřešený neprůjezdný přístřešek a na něj navazuje vybetonovaný prostor o rozměrech cca 4,25 m x 4,3 m, na který ústí boční vchod z domu [adresa] a na kterém se současně nachází vzrostlý strom bránící případnému vjezdu na pozemek žalobkyně. Pozemek žalobkyně parc. [číslo] je v těchto místech oddělen od pozemku žalovaných cihlovou zdí a je v těchto místech evidentně po mnoho let neudržovaný a zarostlý stromy a keři. Je zde také značně svažitý terén. Přístup je po mnoho let nevyužívaný a prakticky nerealizovatelný. [ulice] obsluha pozemků žalobkyně je zajištěna chodníkem navazujícím na komunikaci [ulice] a technologicky by bylo možné i případné vybudování vjezdu přímo z ulice [anonymizována dvě slova], které by však představovalo složitý zásah do konstrukce protipovodňových zdí jako vodního díla s nutností úředního řešení, přičemž délku povolovacího řízení ani jeho výsledek nelze předjímat.

3. Po právním posouzení podle § 1257 o. z. a násl., § 609, § 610 a § 633 o. z. a § 109 obč. zák. ve znění zák. č. 40/1964 Sb., zohlednil soud prvního stupně námitku promlčení věcného břemene vznesenou žalovanými a dospěl [anonymizováno] závěru, že je důvodná, neboť ke zřízení předmětných služebností došlo v roce 1937 a nejméně od roku [rok] nebylo právo cesty z nich vyplývající realizováno. Protože nebylo vykonáváno po dobu přesahující 10 let, došlo [anonymizováno] jeho promlčení ve smyslu § 109 obč. zák. ve znění zák. č. 40/1964 Sb. Shledal ale případné promlčení i dle § 633 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně požadující po žalovaných umožnění využití uvedeného práva byla odmítnuta žalovanými v listopadu 2015, přičemž žaloba byla podána u soudu až dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby stanovené v citovaném ustanovení. Ohledně eventuálního požadavku žalobkyně na zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalovaných dospěl soud prvního stupně [anonymizováno] závěru, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně, ze které se odštěpila) si před koupí nemovitostí neověřila skutečný stav služebnosti a její nedbalost nemůže být přičítána [anonymizováno] tíži žalovaných. Zřízení nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví žalovaných tak, jak je žalobkyně navrhovala dle geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení], označil soud prvního stupně za v danou chvíli prakticky nemožné, případně realizovatelné jen za cenu velkých a obtížných zásahů do nemovitosti žalovaných. Dále shledal, že taková cesta by byla ve vztahu [anonymizováno] žalovaným i nadměrně obtěžující, neboť by musela být vedena v bezprostřední blízkosti domu obývaného žalovanými a ohrožovala by bezpečnost jeho uživatelů. Odkázal na ustálenou judikaturu (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]) a poukázal na to, že v řízení vyšla najevo i možnost jiných přístupových cest. Za nejjednodušší označil zřízení vjezdu na pozemek žalobkyně přímo z ulice [anonymizována dvě slova], byť za cenu zásahu do protipovodňové zdi, přičemž Magistrát hlavního města Prahy tuto možnost nevylučuje. To by znamenalo nejšetrnější variantu, rozhodně vhodnější než požadovaný razantní zásah do vlastnických práv žalovaných. Ani námitku žalobkyně, že by se jednalo o návrat [anonymizováno] historickému uspořádání, nepovažoval za způsobilou jeho rozhodnutí změnit, neboť dle něj ze situace, že služebnost nebyla desítky let využívána, nelze dovodit, že by se pozemky žalobkyně najednou ocitly bez přístupu ke komunikaci a nastala by potřeba stav napravit primárně původní úpravou. Poukázal také na to, že zřízení nezbytné cesty je možné za náhradu, kterou ovšem žalobkyně nenabídla. Dospěl [anonymizováno] závěru, že v dané věci nejsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví žalovaných za účelem zajištění přístupu žalobkyně na pozemky v jejím vlastnictví.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které vzala částečně zpět, pokud jde o odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí jejího požadavku stanovení povinnosti žalovaných strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu volné chůze a jízdy motorovým vozidlem dle zápisu na [list vlastnictví] u [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec], a zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o povinnosti za tím účelem odstranit veškeré překážky bránící průchodu a vjezdu žalobkyně v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemeni, a vzala zpět i své odvolání proti zamítavému výroku II. napadeného rozsudku, proto odvolací soud postupem podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v tomto rozsahu odvolací řízení zastavil.

5. Předmětem odvolacího přezkumu tak zůstalo zamítnutí žaloby co do požadavku žalobkyně na stanovení povinnosti žalovaných strpět výkon věcného břemene vedení, opravy a údržby inženýrských sítí – vodovodu a dále ohledně jejího eventuálního žalobního požadavku. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o promlčení uvedeného věcného břemene, neboť vodovod je veden ve prospěch žalobkyně přes pozemky žalovaných parc. [číslo] parc. [číslo] je jediným zdrojem pitné vody pro její vilu, tedy toto věcné břemeno je po celou dobu své existence vykonáváno a žalovaní žalobkyni nikdy ve výkonu tohoto práva nebránili. Žalobkyně dále vyjádřila nesouhlas i s tím, že by její právní předchůdkyně měla zanedbat své povinnosti a neověřit si při koupi nemovitosti skutečný stav, když toto nebylo její povinností. Dle ní postačila její dobrá víra, že zapsaný stav v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu na základě principu materiální publicity veřejných seznamů, a bylo naopak věcí žalovaných, aby uvedli skutečný stav do souladu s údaji zapsanými v katastru nemovitostí, tedy toto by nemělo jít [anonymizováno] tíži žalobkyně. [anonymizováno] závěru soudu prvního stupně o nadměrně obtěžujícím zatížení pozemků žalovaných v případě zřízení nezbytné cesty v historických hranicích služebnosti a vhodnosti jiných přístupových cest namítla, že tato cesta sice skutečně vede v těsné blízkosti domu žalovaných, ale jedná se o historicky danou cestu [anonymizováno] pozemkům žalobkyně, o které žalovaní vědí a věděli i při koupi nemovitosti. Jiná možnost přístupové cesty dle ní neexistuje. Přímý přístup z ulice [anonymizována dvě slova] je podle ní nerealizovatelný, byť je případné vybudování vjezdu technologicky možné. Jednalo by se totiž o složitý zásah do konstrukce významného vodního díla představující zřízení dalšího úseku s nutností výstavby mobilních prvků [anonymizováno] během povodní, který by musel být projednán a schválen v příslušných řízeních. Zásah do takového veřejného zájmu, neboť uvedené vodního dílo slouží [anonymizováno] ochraně značného množství obyvatel a jejich majetku v dané oblasti před povodní, je dle ní daleko intenzivnější, než zásah do vlastnických práv žalovaných. Dle žalobkyně je rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí její eventuální žaloby předčasné, protože soud prvního stupně nijak nezohlednil, v jakém stavu se žalobkyně ocitne v případě, že před správními orgány, které již v minulosti žádosti žalobkyně nevyhověly, bude žalobkyně opět neúspěšná, a to možná i z důvodu překážky věci rozhodnuté. V takovém případě by žalobkyně zůstala zcela bez přístupu ke svým pozemkům. Soud prvního stupně tedy podle ní pochybil právě v neúplném zjištění skutkového stavu věci, když si pro své rozhodnutí neopatřil stanoviska příslušných správních orgánů [anonymizováno] možnosti řešení nezbytné cesty, kterou soud prvního stupně označil za nejjednodušší řešení. Navrhla zrušení napadené části výroku I. a dále výroku III. a IV. a vrácení věci soudu prvního stupně [anonymizováno] dalšímu projednání.

6. Žalovaní [anonymizováno] odvolání žalobkyně uvedli, že v době, kdy 3. žalovaný jako poslední z žalovaných nabýval nemovitosti do spoluvlastnictví, nebylo v katastru nemovitostí jakékoliv věcné břemeno zapsáno a o jeho zapsání nebyli vyrozuměni. I přesto žalovaní akceptovali právo vlastníků sousedních nemovitostí, tedy i žalobkyně, [anonymizováno] vedení vodovodu, nikdy mu nebránili, považovali je za normální i jen v rámci sousedských vztahů a akceptují ho i jako věcné břemeno. Z tohoto pohledu je tak žaloba zcela nedůvodná, zbytečná a šikanózní. Za zneužití práva a zjevnou šikanu žalovaných označili i požadavek žalobkyně na zřízení nezbytné cesty přes jejich pozemky. Žalobkyni muselo dle nich být známo, a to pouhou prohlídkou okolí či nahlédnutím do ortofotomapy na portálech [webová adresa] či [webová adresa], že uvedené věcné břemeno cesty není a ani nemůže být realizováno, a navíc to rozhodně muselo být známo právní předchůdkyni žalobkyně (z níž se žalobkyně odštěpila), která své pozemky užívala bez výkonu oprávnění ze služebností. Naopak žalovaným nebyla v době, kdy oni nabyli dotčené nemovitosti, známa existence věcného břemene, a to vzhledem [anonymizováno] jeho pozdnímu zápisu i kvůli jeho neužívání. Zřízení přímého vstupu z ulice [anonymizována dvě slova] je technologicky možné, vybudování proluky pro mobilní protipovodňové zábrany nepůsobí žádné omezení či narušení protipovodňové ochrany území a je běžně využíváno, není tedy důvod předpokládat, že by nebylo žalobkyni povoleno. Navíc jsou dány i další možnosti přístupu, které byly v řízení před soudem prvního stupně prokázány. Zřízení nezbytné cesty vedoucí v těsné blízkosti domu žalovaných by vzhledem [anonymizováno] tomu, že v domě žalobkyně v současné době bydlí větší množství nájemníků, a lze tak předpokládat vyšší průjezd aut, vedlo [anonymizováno] podstatnému omezení bezpečí i vlastnického práva žalovaných co do rozsahu užívání zahrady i domu, které by bylo ve zjevném nepoměru [anonymizováno] právům žalobkyně. Navrhli potvrzení rozsudku v odvoláním napadených výrocích.

7. [anonymizováno] vyjádření žalovaných podala žalobkyně repliku, ve které poukázala na nezbytnost napadnout první výrok ohledně vedení inženýrských sítí odvoláním, neboť na vodovod se nemohlo promlčení vztahovat, protože zde bylo věcné břemeno zcela využíváno. Nejedná se o šikanu žalovaných, ale o rozhodnutí soudu prvního stupně v rozporu se shodným tvrzením žalobkyně i žalovaných. Pokud se žalovaní dovolávají pozdního zápisu věcného břemene, pak do roku [rok] bylo řádně zapsáno v pozemkových knihách a v roce [rok] bylo zaneseno i do katastru nemovitostí, přičemž o tomto byli žalovaní vyrozuměni a mohli si zajistit výmaz. Z místního šetření vyplynulo, že historická cesta v rozsahu, jak je navrhovaná přístupová cesta, skutečně existovala. O přímý vstup na pozemek přes protipovodňovou zeď se žalobkyně již pokoušela, nicméně toto jí bylo zamítnuto právě s ohledem na existenci věcného břemena. Nyní se pokouší o přístup přes pozemky hl. [územní celek], ale ani zde nemá jistotu, že tento přístup bude možný. Navrhla tedy přerušení řízení do doby, než bude najisto zjištěno, zda má žalobkyně fakticky možnost zajistit jiný vstup. Do té doby nelze podle názoru žalobkyně uzavřít, zda existuje vhodnější přístupová cesta [anonymizováno] jejímu pozemku, než přes pozemek žalovaných.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobkyní podaného odvolání a přezkoumal i řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl [anonymizováno] závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

9. Pokud se žalobkyně dovolává přerušení řízení proto, aby nejprve mohlo být ověřeno, zda existují jiné přístupové možnosti na její pozemek, pak toto nepředstavuje žádný z důvodů uvedených v § 109 o. s. ř., pro které musí nebo může být řízení přerušeno, proto odvolací soud návrh žalobkyně zamítl.

10. Výše uvedené lze posoudit pouze jako námitku nedostatečného zjištění skutkového stavu, která může mít za procesní důsledek maximálně zrušení rozhodnutí a jeho vrácení [anonymizováno] novému projednání. Ale ani s tímto odvolací soud nesouhlasí. Soud prvního stupně provedl velmi pečlivé a podrobné dokazování a na jeho základě správně a dostatečně zjistil skutkový stav pro své rozhodnutí a odvolací soud se zcela ztotožňuje i s jeho závěrem o nedůvodnosti žaloby.

11. Byť je třeba souhlasit s žalobkyní, že soud prvního stupně se nezabýval jednotlivými věcnými břemeny a zamítnutí žaloby ohledně nich souborně odůvodnil promlčením z důvodu jejich dlouhodobého nevykonávání, přesto i ohledně požadavku žalobkyně na uložení povinnosti žalovaných strpět výkon věcného břemena vedení, opravy a údržby inženýrských sítí je jeho rozhodnutí věcně správné. V průběhu sporu nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaní jsou si vědomi vedení vodovodu pro potřeby žalobkyně přes jejich pozemky a nijak mu nebránili ani nebrání, tedy již jen z tohoto důvodu nenastala potřeba domáhat se plnění jejich povinnosti vyplývající ze zřízené služebnosti soudně. Dále je třeba označit formulaci povinnosti tak, jak se jí v žalobě domáhá žalobkyně, jako neodpovídající jejímu oprávnění z věcného břemena. V dodatku [anonymizováno] smlouvě tržní ze dne [datum] byla pod bodem II. zřízena služebnost spočívající v právu vést vodovod na pozemku žalovaných (s právem provádět opravy a úpravy tohoto vodovodu a s právem vstupu na pozemky za tímto účelem), tedy nikoliv vést inženýrské sítě, jak se uložení této povinnosti domáhala žalobkyně, neboť pojem inženýrské sítě je rozhodně širší pojem, než pojem vodovod. Tedy ani z tohoto důvodu by nebylo možné ohledně této služebnosti žalobě vyhovět.

12. Podle § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

13. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. s. ř. soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

14. Podle § 1033 odst. 1 o. z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele [anonymizováno] okolnostem stanoveným v § [číslo] odst. 1.

15. V dané věci není sporu o tom, že pozemky žalobkyně postrádají spojení s veřejnou cestou, neboť pouhou pěší dostupnost nelze považovat za dostatečné spojení, a je tak splněna základní podmínka pro zřízení práva nezbytné cesty. Soud prvního stupně se zcela správně a v souladu s platnou judikaturou, na kterou odkázal, v první řadě zabýval otázkou, jak závažný zásah do vlastnických práv žalovaných by představovalo zřízení nezbytné cesty v rozsahu původní historicky vedené cesty přes pozemky žalovaných, a s jeho závěrem se odvolací soud zcela ztotožňuje. V řízení bylo prokázáno, že na pozemku žalovaných lze sice shledat zbytky původní cesty, její znovuzřízení by však nejen vyžadovalo podstatné úpravy pozemku žalovaných včetně odstranění vzrostlých stromů, odstranění zřízené přístavby i cihlové zdi oddělující pozemky účastníků, ale za současného stavu by i fakticky mohlo ohrožovat obyvatele stavby, která je součástí pozemku žalovaných, jejíž boční vchod by přímo ústil na tuto cestu. Navíc z provedeného dokazování vyplynulo, že byť žalobkyni a jejím právním předchůdcům svědčilo [anonymizováno] uvedené cestě věcné břemeno chůze a jízdy po dané cestě, po dobu nejméně posledních čtyřiceti let tuto cestu nevyužívali, a způsobili tím promlčení této služebnosti. Soud prvního stupně tedy zcela správně dovodil nejen skutečnost, že zřízení navrhované nezbytné cesty přes pozemek žalovaných by bylo v daném rozsahu ne-li nemožné, tedy alespoň velmi obtížně realizovatelné za cenu podstatných zásahů do vlastnictví žalovaných, ale že povolení zřízení této cesty brání i (hrubá) nedbalost žalobkyně a jejích předchůdců ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. s. ř. spočívající právě v nevyužívání oprávnění z věcného břemene takové cesty.

16. Soud prvního stupně se následně zcela správně a v souladu s § 1033 odst. 1 o. z. i s platnou judikaturou zabýval i otázkou, zda není některý ze sousedících pozemků pro zřízení nezbytné cesty vhodnější, neboť v řízení bylo současně prokázáno, že předmětné pozemky sousedí nejen s pozemky žalovaných, ale s pozemky dalšími. Odvolací soud souhlasí s jeho závěrem, že minimálně vhodnější a méně omezující vlastnická práva majitele sousedního pozemku by představovalo zřízení nezbytné cesty přímo z komunikace [anonymizována dvě slova] přes pozemek ve vlastnictví hl. [územní celek], byť je třeba dát za pravdu žalobkyni, že toto řešení si vyžádá složitější správní řízení, ve kterém bude třeba řešit i případné vytvoření potřebné proluky v protipovodňové zdi. Odvolací soud zde neshledal, že by úpravou protipovodňového zařízení došlo [anonymizováno] zásahu do veřejného zájmu, jak tvrdí žalobkyně, neboť nově vzniklá proluka by byla jištěna mobilními protipovodními zařízeními. Spíše je zřejmé, že náklady na tuto úpravu by nebyly malé a lze očekávat, že by je musela nést žalobkyně. Odvolací soud však má za to, že z provedeného dokazování lze dovodit ještě mnohem jednodušší řešení přístupu žalobkyně [anonymizováno] jejím pozemkům, a to přes nezastavěný pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví hl. [územní celek] sousedící s pozemkem žalobkyně z jižní strany, na nějž je vjezd zřízen širokou branou a umožněn již existující prolukou v protipovodňové zdi. Rozhodně, jak správně dovodil i soud prvního stupně, představují tato řešení přístupu žalobkyně [anonymizováno] pozemkům v jejím vlastnictví majitelům sousedících pozemků daleko menší zásahy do jejich vlastnického práva, než požadavek žalobkyně na zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaných. Pro úplnost je pak třeba uvést, že soud prvního stupně správně zaregistroval i to, že byť se žalobkyně domáhá zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 a násl. o. z., nenabízí žádnou náhradu, ačkoliv se jedná o jednu z podmínek takového požadavku.

17. Odvolací soud tedy považuje rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým zamítl jak požadavek žalobkyně na uložení povinnosti strpět výkon věcného břemene vedením, opravami a údržbou inženýrských sítí, tak eventuální požadavek na zřízení nezbytné cesty přes předmětné pozemky žalovaných za věcně správné a ztotožňuje se i s jeho odůvodněním, na které v podrobnostech odkazuje. S ohledem na uvedené proto postupem podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním potvrdil včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož neúspěšné žalobkyni svědčí povinnost nahradit žalovaným jejich náklady. Výši účelně vynaložených nákladů žalovaných odvolací soud určil jako náhradu nákladů právního zastoupení představujících odměnu advokáta při zastupování tří osob za 2 úkony (vyjádření [anonymizováno] odvolání a účast na jednání dne [datum]) po [částka] dle § 7, § 9 odst. 4 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ( ([částka] – 20 % = [částka], [částka] x 3 = [částka]), paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony po [částka] a DPH ve výši [částka], tj. v celkové částce [částka].