pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 99/2019-157,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a co do částky [částka] s příslušenstvím a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši [částka] žalobu zamítl (výrok III.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok IV.) a že každý z účastníků je povinen nahradit náklady státu vzniklé ve výši [částka] částkou [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně vzniklého tím, že když na žalovaného převedla areál objektu montážní a opravní haly a SVD haly na adrese [adresa], nepřepsala na něj dvě odběrná místa plynu, která se v něm nacházela, a to [číslo] a [číslo] a za období roku 2015 až 2018 za žalovaného platila na těchto místech odebraný plyn v předmětné výši.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby z důvodu, že o existenci sporných odběrných míst nevěděl, a namítl promlčení některých nároků.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že na základě smlouvy ze dne [datum] dodávala žalobkyni společnost [právnická osoba] zemní plyn, a to mimo jiné i do odběrných míst [číslo] a [číslo] nacházejících se v areálu žalobkyně na adrese [adresa], kam dodávala plyn i [právnická osoba] Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně převedla na žalovaného nemovitosti na uvedené adrese, aniž by na něj převedla i uvedená odběrná místa, a od převodu hradila za žalovaného spotřebu plynu na uvedených odběrných místech na základě faktur. Uhradila tak dne [datum] částku [částka] na základě faktury [číslo] částku [částka] na základě faktury [číslo] dne [datum] částku [částka] na základě faktury [číslo] částku [částka] na základě faktury [číslo] dne [datum] částku [částka] na základě faktury [číslo] částku [částka] na základě faktury [číslo] Celkem žalobkyně zaplatila částku [částka], a to na základě faktur vystavených [právnická osoba] a [právnická osoba] Fakturou [číslo] [právnická osoba], byl vyúčtován žalobkyni odběr plynu do uvedeného odběrného místa za období [datum] do [datum] v celkové výši [částka], přičemž tato částka plně pokrývá i zaplacené zálohy za dodávku plynu. Celkem tak žalobkyně za odběrná místa na uvedené adrese v období od listopadu 2016 do října 2018 zaplatila částku [částka]. Žalobkyně fakturou [číslo] přefakturovala žalovanému částku [částka] za odběr plynu, který za žalovaného zaplatila v období roku 2016 až 2017 se splatností ke dni [datum]. Za období leden až říjen 2018 žalobkyně přefakturovala žalovanému zaplacený odběr plynu v částce [částka] se splatností [datum]. Dle znaleckého posudku se na obou odběrných místech ještě v květnu 2021 nacházely funkční plynové spotřebiče s předpokládanou spotřebou plynu při normálním ročním časovém využití kotle 19 691 m3 za rok, tj. 186 244 kWh za rok.

5. Po právním posouzení podle § 2991 o. z. dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaný jako výlučný vlastník nemovitostí na adrese [adresa], který uhradila na základě výše uvedených faktur žalobkyně a následně tento odběr vyúčtovala žalovanému. Zároveň dovodil, že vzhledem k tomu, že žaloba byla podána u soudu dne [datum], nárok na vydání částek zaplacených žalobkyní před datem [datum] byl promlčen ve smyslu § 619 odst. 1 o. z., což se týká částek [částka] a [částka] zaplacených žalobkyní dne [datum] a částek [částka] a [částka] zaplacených žalobkyní dne [datum]. Úrok z prodlení určil ode dne následujícího od splatnosti přeúčtovacích faktur. Náklady řízení posoudil soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že ani jeden z účastníků nebyl v řízení plně úspěšný a takovéto vypořádání nákladů řízení považuje za spravedlivé i s ohledem na to, že to byla žalobkyně, která včasným nepřevedením odběrných míst zapříčinila tuto situaci, čímž znemožnila žalovanému bránit se případnému nesprávnému vyúčtování dodavatele plynu, který byl ve smluvním vztahu s žalobkyní.

6. Proti II., IV. a V. výroku rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém namítl, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, když zamítl při jednání dne [datum] jeho návrhy na doplnění dokazování, ač se jednalo o listiny a fotografie, které měl k disposici, a účastnický výslech žalovaného, který byl při jednání přítomen. Učinil tak nesprávné skutkové zjištění a následně provedl nesprávné právní posouzení věci. Vyjádřil přesvědčení, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně konkrétní částky vzniklého bezdůvodného obohacení žalovaného v rozhodném časovém období. Nezpochybňoval, že jako vlastník předmětných nemovitostí tyto v určitém časovém období vytápěl zemním plynem, který dodával smluvní partner žalobkyně, a ta platila bez jakékoliv kontroly či reklamací dodavateli zemního plynu jím vyfakturované částky. Žalovaný nesouhlasí s přefakturací uvedených částek, když se jejich výši nemohl nijak bránit, a nelze je tak automaticky považovat za bezdůvodné obohacení. Mělo být zjištěno, zda odběrná místa vůbec existovala, což žalovaný nepopírá, zda na nich v rozhodné době existovaly funkční spotřebiče, když ze tří kotlů byl funkční jen jeden, zda byly nemovitosti vytápěny výlučně zemním plynem, zda byl vůbec důvod nemovitosti vytápět a v jakém časovém období k vytápění došlo s přihlédnutím k ročnímu období a redukci nainstalované na kotel a zda nedocházelo k samovolnému úniku zemního plynu, který zjistil žalovaný na podzim roku [rok]. Znalcem byly zodpovězeny jen některé otázky s tím, že zpětně nelze zjistit dobu provozu spotřebičů, tedy nelze zjistit objektivně výši bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně také nezdůvodnil, jak dospěl k částce [částka] označené jako náklady spojené s vymáháním pohledávky. Navrhl, aby odvolací soud zamítl žalobu i co do přiznané částky [částka] s příslušenstvím i částky [částka] a aby uložil žalobkyni nahradit náklady řízení i státu, případně navrhl zrušit v napadených výrocích rozsudek a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Proti III., IV. a V. výroku rozsudku podala včasné odvolání i žalobkyně, která namítla, že v rozsudku nekorespondují zamítnutá a přiznaná částka celkovému předmětu řízení, zamítnutý nárok ve výši [částka] neodpovídá soudem zjištěným promlčeným částkám, které ve svém součtu činí [částka]. Navíc soud prvního stupně vztáhl promlčení i na zaplacený odběr plynu do října roku [rok], tedy za hranici promlčení, kterou určil ke dni [datum], přičemž správná částka, která by optikou soudu prvního stupně měla být promlčena, by měla činit [částka]. Ta by se skládala u odběrného místa Z7ZG300Z0223212G z částek dle faktury dodavatele [číslo] ve výši [částka] a faktury dodavatele [číslo] ve výši [částka], přeúčtovaných fakturou žalobkyně [číslo] u odběrného místa 27ZG300Z0241670L z částek dle faktury dodavatele [číslo] ve výši [částka] a faktury dodavatele [číslo] ve výši [částka], přeúčtovaných žalovanému fakturou žalobkyně [číslo]. Platby uhrazené za období od [datum] do [datum] byly uhrazeny dne [datum], tedy nemohlo dojít k jejich promlčení. Nad rámec uvedeného nesouhlasila žalobkyně s právním posouzením promlčení, které mohlo běžet až ode dne splatnosti přeúčtujících faktur žalobkyně, kdy faktura [číslo] byla splatná dne [datum], faktura [číslo] [rok] dne [datum] a faktura [číslo] dne [datum]. Přiznaná částka soudem prvního stupně je pak nižší, než vyplývá z jednotlivých důkazů. Soud prvního stupně totiž nepřihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně vyúčtovávala žalovanému zaplacené částky včetně DPH, tedy zaplacenou částku [částka] částkou [částka] Ani zjištění soudu prvního stupně, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky ve výši [částka] dle faktury [číslo] není podle žalobce správné a úplné, neboť uvedenou fakturou žalobce fakturoval žalovanému plnění v celkové výši [částka] opět včetně DPH. Promlčená částka by tak z uvedené faktury měla činit [částka] a zbylá přeúčtovaná částky činí [částka], nikoliv soudem uvedenou částku ve výši [částka]. Soud prvního stupně pak zcela opominul nárok žalobkyně vyplývající z faktury [číslo] na celkovou částku ve výši [částka] včetně DPH, ze které pokud by žalobkyně odečetla dle názoru soudu promlčenou částku [částka], pak výsledná částka činí [částka]. Z této částky byla částečně vzata žaloba zpět ve výši [částka], tedy výsledná částka bezdůvodného obohacení odpovídající této faktuře činí částku ve výši [částka]. Pokud tedy soud prvního stupně vycházel z úvahy, že částky zaplacené žalobkyní do [datum] jsou promlčeny, pak měl žalobkyni správně přiznat částku v celkové výši [částka]. Současně napadla žalobkyně svým odvoláním i nákladové výroky, když dle ní byla v řízení převážně úspěšná a výroky by měly odpovídat jejímu úspěchu. Odmítla argumentaci soudu prvního stupně, že zapříčinila vzniklou situaci, když po téměř čtyřech letech vyzvala žalovaného k placení bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný si musel být po celou dobu dobře vědom skutečnosti, že ačkoliv odebírá ve svých prostorech svými spotřebiči plyn, tak za tento odběr nic nehradí. Kdyby to žalovaný aktivně řešil, mohl této situaci zabránit. Poukázala i na přístup žalovaného v řízení, kdy zprvu popíral, že by vůbec měl v uvedených prostorách spotřebiče, což nakonec muselo být prokazováno znalecky. Navrhla, aby odvolací soud změnil III. výrok rozsudku a přiznal žalobkyni i zamítnutou částku [částka] s příslušenstvím i náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši [částka] a V. výrok rozsudku tak, že náhrada nákladů státu bude uložena žalovanému a žalobkyni bude přiznána náhrada nákladů řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není odůvodněné, naopak odvolání žalobkyně shledal zčásti důvodným.

9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 92f zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze [číslo] k tomuto zákonu plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, pokud tak vláda stanoví nařízením. Dle bodu 4. přílohy [číslo] se vztahuje tento režim na dodávky plynu a elektřiny obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2.

11. Soud prvního stupně provedl potřebné dokazování, nicméně neučinil z provedených důkazů taková dostatečná zjištění, aby mohl dostatečně objasnit skutkový stav. Z tohoto důvodu postupem podle § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud zopakoval dokazování listinami, a to potvrzením o nabytí vlastnictví a fakturami doloženými žalobcem. Dle uvedeného potvrzení ze dne [datum] nabyl žalovaný předmětné nemovitosti na základě veřejné dražby konané dne [datum]. Z uvedených faktur pak odvolací soud učinil následující zjištění.

12. Za odběrné místo [číslo] byly žalobkyni od společnosti [právnická osoba] (první dvě faktury) a následně od společnosti [právnická osoba] vystaveny následující faktury za odběr plynu:

faktura [číslo] na nedoplatek [částka] za spotřebu částečně uhrazenou zálohami v celkové ceně [částka], z ní byl žalobkyní uplatněný podíl ve výši [částka] za období od 1. 1. do [datum] (faktura i za [číslo]), vyúčtováno včetně DPH, splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na nedoplatek [částka] za spotřebu částečně uhrazenou zálohami v celkové ceně [částka] za období od 9. 10. do [datum], vyúčtováno včetně DPH, splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na cenu [částka] za období od 1. 1. do [datum], bez DPH v režimu § 92f zák. 235/2004 Sb., splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na cenu [částka] za období od 1. 7. do [datum], bez DPH v režimu § 92f zák. 235/2004 Sb., splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na nedoplatek [částka] za spotřebu částečně uhrazenou zálohami v celkové ceně [částka] za období od [datum] do [datum], bez DPH v režimu § 92f zák. 235/2004 Sb., splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na cenu spotřebovaného plynu ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], bez DPH v režimu § 92f zák. 235/2004 Sb., zaplacena zálohami a žalobkyni vrácen přeplatek [částka] se splatností [datum].

13. Za odběrné místo [číslo] byly žalobkyni od společnosti [právnická osoba] (první dvě faktury) a následně od společnosti [právnická osoba] vystaveny následující faktury za odběr plynu:

faktura [číslo] na nedoplatek ve výši [částka] za spotřebu částečně uhrazenou zálohami v ceně [částka], z toho žalobkyní uplatněný podíl ve výši [částka] za období od 1. 1. do [datum] (faktura i za [číslo]), vyúčtováno včetně DPH, splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na nedoplatek [částka] za spotřebu částečně uhrazenou zálohami v ceně [částka] za období od 9. 10. do [datum], vyúčtováno včetně DPH, splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na cenu [částka] za období od 1. 1. do [datum], bez DPH v režimu § 92f zák. 235/2004 Sb., splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na cenu [částka] za období od 1. 7. do [datum], bez DPH v režimu § 92f zák. 235/2004 Sb., splatná [datum], zaplacena [datum];

faktura [číslo] na nedoplatek ve výši [částka] za spotřebu částečně uhrazenou zálohami v ceně [částka] za období od [datum] do [datum], bez DPH v režimu § 92f zák. 235/2004 Sb., splatná [datum], zaplacena [datum].

14. Z faktury [číslo] 2018 ze dne [datum] se podává, že žalobkyně přeúčtovala žalovanému fakturu [číslo] s částkou [částka] spolu s 21% DPH ve výši [částka], tj. celkem částku [částka] se splatností [datum].

15. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se podává, že žalobkyně přeúčtovala žalovanému fakturu [číslo] s částkou [částka], fakturu [číslo] s částkou [částka], fakturu [číslo] s částkou [částka], fakturu [číslo] s částkou [částka], fakturu [číslo] s částkou [částka], tedy celkem částku [částka] spolu s DPH ve výši [částka], tj. celkem částku [částka] se splatností [datum].

16. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se podává, že žalobkyně přeúčtovala žalovanému fakturu [číslo] s částkou [částka], fakturu [číslo] s částkou [částka], fakturu [číslo] s částkou [částka], fakturu [číslo] s částkou [částka] a fakturu [číslo] s částkou [částka], tedy celkem částku [částka] spolu s DPH ve výši [částka], tj. celkem částku [částka] se splatností [datum].

17. Z částečného zpětvzetí žaloby co do částky [částka] je zřejmé, že žalobkyni byly v tomto rozsahu dobropisovány platby učiněné na základě faktur [číslo] [číslo] [číslo] tedy přeúčtované žalovanému fakturou [číslo].

18. Soud prvního stupně se správně zabýval námitkou promlčení některých plateb a správně ve smyslu § 619 odst. 1, 2 o. z. dovodil, že právo na vydání bezdůvodného obohacení mohla žalobkyně uplatnit hned následujícího dne poté, co provedla platbu, od kterého také počala běžet tříletá promlčecí lhůta. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že jsou promlčeny všechny úhrady provedené do tří let před podáním žaloby. Ta byla podána dne [datum], za rozhodné tedy bylo správně soudem prvního stupně určeno datum [datum]. Z výše uvedeného je tedy třeba uzavřít, že je promlčena částka [částka] z faktury [číslo] uhrazená dne [datum] a částka [částka] z faktury [číslo] uhrazená dne [datum] (obě uplatněny ve faktuře žalobkyně [číslo]), dále částka [částka] z faktury [číslo] uhrazená dne [datum] a částka [částka] z faktury [číslo] uhrazená dne [datum] (obě uplatněny ve faktuře žalobkyně [číslo]).

19. K promlčení úhrad z uvedených faktur fakticky správně došel i soud prvního stupně. Ten však nesprávně vycházel z částky, která byla ve fakturách uvedena jako nedoplatek a v jeho výši byla také zaplacena dle výpisu z účtu žalobkyně, aniž by zohlednil, že se jedná o zúčtovací faktury. Ty zjistily nedoplatek odečtením úhrady provedené formou záloh od skutečné ceny spotřebovaného plynu, nicméně z pohledu toho, co bylo hrazeno a vyúčtováno je třeba vycházet právě ze skutečné ceny, kterou fakticky žalobkyně spolu se zálohami zaplatila, a to ke dni úhrady nedoplatku. Povinnost platit takové vyúčtování pak byla určena dnem splatnosti vyúčtovací faktury, tedy lze mít za nepromlčené i platby vyúčtované po [datum], byť v sobě zahrnovaly platby i částečně za období před tímto datem. Soud prvního stupně pak dále nijak nepromítl do svého rozhodnutí podstatnou skutečnost, že faktury vystavené společností [právnická osoba], byly vyúčtovány bez DPH s tím, že DPH uhradí zákazník v rámci přenesené daňové povinnosti ve smyslu § 92f zák. 235/2004 Sb., tedy žalobkyně. Pokud tedy žalobkyně zahrnula uvedené faktury do svého účetnictví, což lze předpokládat, když je uhradila, nevyhnula se povinnosti odvést z nich i DPH. DPH bylo vyúčtováno jen ve fakturách vystavených společností [právnická osoba], přičemž nároky z těchto faktur jsou všechny promlčené.

20. Ostatní částky je tedy třeba považovat za nepromlčené. Jedná se tak o fakturu [číslo] s cenou plynu [částka] bez DPH, uhrazenou přeplatkem ke dni splatnosti faktury, tj. k [datum]. Vzhledem k přenesené daňové povinnosti žalobkyni vzniklo právo i na úhradu již odvedené DPH z této částky ve výši 21 %, což představuje částku [částka]. [příjmení] vyúčtovaná fakturou [číslo] 2018 splatnou ke dni [datum] v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]) tak byla vůči žalovanému uplatněna žalobkyní oprávněně.

21. Ve faktuře [číslo] splatné ke dni [datum] žalobkyně s ohledem na shledané promlčení dvou faktur v ní zahrnutých oprávněně na žalovaném požadovala jen částku [částka] z faktury [číslo] částku [částka] z faktury [číslo] částku [částka] z faktury [číslo] tedy celkem částku [částka], ke které byla opět vzhledem k přenesené daňové povinnosti oprávněna požadovat již odvedenou 21% DPH ve výši [částka], tj. celkem částku [částka].

22. Ve faktuře [číslo] splatné [datum] zůstala nepromlčena částka [částka] z faktury [číslo] částka [částka] z faktury [číslo] částka [částka] z faktury [číslo] tedy celkem částka [částka], od které je však třeba odečíst dobropisovanou částku [částka], ohledně níž byla žaloba vzata zpět a řízení bylo pravomocně zastaveno. Zbývá tak oprávněně k úhradě jen částka [částka] spolu s 21% DPH ve výši [částka], tj. celkem částka [částka].

23. Vzhledem k uvedenému tedy dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně požaduje oprávněně na žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], kdy s částkou [částka] je žalovaný v prodlení od [datum] a s částkou [částka] od [datum]. Druhým výrokem rozsudku byla přiznána částka nižší, než představuje zjištěný nárok, proto odvolací soud v tomto výroku postupem podle § 219 o. s. ř. rozsudek v rozsahu požadavku na vydání bezdůvodného obohacení jako správný potvrdil.

24. Protože II. výrokem rozsudku byla z uvedené částky přiznána částka [částka] a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně plynoucí od [datum] do zaplacení z částky [částka] a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně plynoucí od [datum] jen z částky [částka], bylo třeba co do zbylého nároku změnit zamítavý III. výrok rozsudku. Zde odvolací soud přihlédl k početní chybě, které se soud prvního stupně dopustil při odečítání přiznané částky od celkové žalobkyní požadované částky [částka], kdy zamítnutá částka by správně měla představovat částku [částka] s přísl. a z této částky také odvolací soud vycházel. Do plné výše zjištěného nároku žalobkyně tak zbylo přiznat ještě částku [částka] ([částka] - [částka]) s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] ([částka] - [částka]) od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] ([částka] - [částka]) od [datum], proto v tomto rozsahu odvolací soud napadený III. výrok rozsudku postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a co do zbylé částky tento zamítavý výrok postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

25. Co se týká požadavku žalobkyně na náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky, tyto náklady upravuje § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. tak, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Uvedeným ustanovením splnila Česká republika svoji implementační povinnost ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne [datum], o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, která zakotvila tuto minimální výši nákladů jakožto jeden z prostředků právně ekonomického boje za lepší platební morálku mezi smluvními partnery. Článek 8 preambule uvedené směrnice přímo omezuje oblast působnosti této směrnice na platby, které jsou úhradou za obchodní transakce. Směrnice by neměla upravovat transakce se spotřebiteli, úroky ve spojení s jinými platbami, např. platby podle právních předpisů upravujících šeky a směnky, platby představující náhradu škody, včetně plateb od pojišťoven apod. Z uvedeného je zřejmé, že ne u každého závazku vzniklého mezi právnickými osobami je možné domáhat se těchto nákladů, a závazek vzniklý z bezdůvodného obohacení rozhodně nelze klást na roveň obchodní transakci, či jakýmkoliv vzájemným vztahům mezi podnikateli. Vzhledem k uvedenému tedy odvolací soud považuje požadavek žalobkyně na tyto náklady v rozsahu tří uplatněných nároků po [částka] za nedůvodný a nemající oporu ani ve směrnici, a tedy ani ve výše uvedeném vládním nařízení. Proto odvolací soud napadený II. výrok rozsudku co do přiznaných nákladů ve výši [částka] postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl, a naopak potvrdil zamítavý III. výrok i ohledně zamítnutí zbylých dvou takto uplatněných nároků.

26. Pokud žalovaný namítal, že soud prvního stupně neprovedl jím navržené a doložené listinné důkazy, pak odvolací soud s tímto postupem soudu zcela souhlasí. Jím doložené faktury za odběr plynu v rozhodném období sice vyúčtovávaly jím smluvně zajištěný odběr zemního plynu do nemovitostí na stejné adrese, nicméně na jiné odběrné místo. Provedení těchto důkazů je tedy pro danou věc zcela právně irelevantní a prokazuje pouze to, že žalovaný využívá zemní plyn v daných nemovitostech ve větším rozsahu, než v jakém byl zajišťován žalobkyní. Co se týká fotografií regulace plynového kotle i současného stavu stanoviště na dodávku plynu, pak ani tyto nemají vypovídací hodnotu pro toto řízení, neboť nejsou schopny prokázat jinou, než dodavatelem vyúčtovanou spotřebu plynu v rozhodném období, přičemž otázka řešení úniků plynu je věcí vlastníka objektu. Nelze také souhlasit s námitkou žalovaného, že spotřeba byla prokázána jen teoreticky a žalobkyně slepě platila plyn. Z faktur provedených k důkazu vyplývá, že ke zjištění spotřeby docházelo dodavatelem na základě jím instalovaných měřících zařízení s přesně zaznamenaným počátečním a koncovým stavem měřidla, tedy nejedná se o teoretickou spotřebu. To, že i žalobkyně neplatila jen slepě to, co jí bylo vyúčtováno, prokazuje například dobropis vystavený na základě reklamace žalobkyně, kvůli němuž byla žaloba částečně vzata zpět.

27. Odvolací soud souhlasí s námitkou žalobkyně, že její převážný úspěch ve věci by měl být zohledněn ve výrocích o nákladech účastníků i nákladech státu, přičemž na dané situaci a vzniku bezdůvodného obohacení mají rozhodně rovnocenný podíl oba účastníci řízení. Žalobkyně byla úspěšná z 68 %, žalovaný v rozsahu 32 %, tedy v opačném poměru by měli účastníci odpovídat i za náklady státu. Tyto představují náklady znalečného ve výši [částka], od kterých je třeba odečíst žalobkyní složenou zálohu ve výši [částka], která bude vypořádána v rámci nákladů řízení účastníků. Z takto určené částky nákladů tedy v uvedeném poměru připadá na žalobkyni částka [částka] a na žalovaného částka [částka].

28. O nákladech řízení před soudy obou stupňů pak rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož převážně neúspěšnému žalovanému svědčí povinnost nahradit žalobkyni 36 % (68 % - 32 %) jejích nákladů. Výši účelně vynaložených nákladů žalobkyně odvolací soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a za odvolání ve výši [částka], náhradu složené zálohy na znalecké zkoumání ve výši [částka] a náhradu nákladů právního zastoupení představujících odměnu advokáta za 15 úkonů (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], odvolání ze dne [datum] s doplněním ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) po [částka] dle § 7 a. t., paušální náhradu hotových výdajů za 15 úkonů po [částka] a DPH ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Z uvedené výše nákladů žalobkyně představuje 36 % částku [částka], kterou odvolací soud žalobkyni přiznal.