o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 4/2019-103,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok II.).

2. Žaloba vycházela z tvrzení, že v letech [rok], [rok] a [rok] byly žalobkyně a žalovaná spoluvlastnicemi pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p., pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku [číslo] vše v katastrální území Dolní Počernice, obec Praha (dále také jen nemovitost). Podíl žalobkyně činil 1/6, podíl žalované činil 5/6, žalovaná však nemovitosti užívala v celém rozsahu, přestože jí k užívání spoluvlastnického podílu žalobkyně v rozsahu 1/6 nesvědčil žádný právní titul. Dle žalobkyně tak užíváním spoluvlastnického podílu žalobkyně vzniklo za období let [rok], [rok] a [rok] na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši [částka], žalobkyně se však žalobou domáhala pouze částky [částka].

3. Soud prvního stupně z provedených důkazů zjistil, že žalovaná začala nemovitost (dům a pozemek) užívat v roce 2013, kdy ji opustila její babička (současně matka žalobkyně, žalobkyně a žalovaná jsou ve vztahu teta a neteř). [příjmení] podílu v rozsahu 5/6 byl v roce [rok] otec žalované (a bratr žalobkyně) [jméno] [příjmení], ten vypověděl, že v době, kdy se žalovaná nastěhovala, dohodl se žalobkyní (svou sestrou), že žalovaná (jeho dcera) bude nemovitost užívat a to bezplatně. Na základě toho soud prvního stupně konstatoval, že v roce [rok] byla mezi tehdejšími spoluvlastníky nemovitosti, tedy mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], uzavřena dohoda o užívání nemovitosti, dle které bude nemovitost užívat žalovaná, která bude platit i veškeré náklady s nemovitostí spojené. S odkazem na judikaturu soud prvního stupně uzavřel, že uzavřená dohoda o způsobu užívání nemovitosti přechází i na právní nástupce účastníků dohody, neboť je vázána k věci, nikoli k osobám, které ji uzavřely. Žalovaná tedy i poté, co se stala vlastníkem podílu v rozsahu 5/6 byla v období let [rok], [rok] a [rok] oprávněna užívat nemovitost v celém rozsahu včetně podílu žalobkyně, tudíž se nemohla na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit. Z těchto důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl.

4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. Odmítla závěr soudu prvního stupně, že mezi ní a otcem žalované byla v roce 2013 uzavřena dohoda spoluvlastníků o užívání nemovitosti, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna užívat nemovitost jako celek. Tento závěr soud prvního stupně učinil ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], žalobkyně má však za to, že s ohledem na blízký vztah svědka a žalované je třeba na tuto svědeckou výpověď pohlížet obdobně jako na výpověď účastnickou. Žalobkyně je naopak toho názoru, že z provedených důkazů a z průběhu dalších sporů vzniklých mezi žalobkyni a žalovanou vyplynulo, že k uzavření dohody o užívání nedošlo. Žalobkyně uvedla, že pokud by se se žalovanou, resp. jejím otcem, dohodla na bezplatném užívání jejího podílu na nemovitosti, pak by se nebránila prodeji svého podílu, žalobkyně ale měla na užívání svého podílu po celou dobu zájem, a proto jej odmítla prodat žalované. Užívání jí však ze strany žalované nebylo umožněno. Tomu, že nebyla uzavřena žalovanou tvrzená dohoda o bezplatném užívání, nasvědčují dle žalobkyně i svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (manžel žalobkyně) a [jméno] [příjmení] (dcera žalobkyně), kteří o žádné dohodě o užívání nevěděli. Stejně tak existenci takové dohody neprokazuje svědecká výpověď [jméno] [příjmení] (manžela žalované), který vypovídal pouze o tom, co mu měl sdělit svědek [jméno] [příjmení], nikoliv o tom, co sám viděl či slyšel. Žalobkyně rovněž upozornila, že žalovaná původně navrhla svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k prokázání tvrzení, že žalobkyně mohla nemovitost užívat, a až v reakci na vyjádření žalobkyně žalovaná tyto svědky navrhla i k prokázání toho, že [jméno] [příjmení] uzavřel se žalobkyni dohodu o užívání nemovitosti. Žalobkyně spatřovala rozpor v tvrzeních žalované, která jednak tvrdila, že ji k užívání nemovitosti jako celku svědčil právní titul, avšak zároveň tvrdila, že žalobkyni nikdy v užívání nemovitostí v rámci jejího podílu nebránila. Žalobkyně setrvala na svém názoru, že žalovaná se do nemovitosti nastěhovala a užívala ji nad rámec svého podílu, aniž by k tomuto měla souhlas žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že považuje rozsudek soudu prvého stupně za správný. Dle jejího názoru žalobkyně neprokázala, že by danou nemovitost chtěla užívat, a že by jí v užívání kdokoli bránil. Žalovaná považuje žalobu za účelově podanou v souvislosti se sporem o vypořádání kupní ceny za podíl žalobkyně na nemovitosti. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] prokazuje uzavření dohody se žalobkyní o užívání celé nemovitosti žalovanou, přičemž není podstatné, kdy žalovaná navrhla jeho výslech, nebo výslech [jméno] [příjmení]. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné.

7. Odvolací soud doplnil dokazování e-mailovou korespondencí, která probíhala mezi účastníky řízení, jakož i mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z e-mailu ze dne [datum] zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou, že od května zrušila pravidelné platby z účtu babičky a SIPO a požádala žalovanou, aby si platby za vodu a plyn převedla na sebe. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní, žalovanou a následné i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v období od [datum] do [datum] vyplynulo, že žalovaná žádala žalobkyni o prodej jejího podílu na nemovitosti, s čímž žalobkyně nejprve souhlasila, později názor změnila a chtěla si svůj podíl ponechat, následně řešili oddělení části pozemku, který by odpovídal podílu žalobkyně, posléze žalobkyně žádala žalovanou, zda by oddělovaná část nemohla být větší než to, co odpovídá podílu žalobkyně.

8. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná byly v letech [rok], 2017 a [rok] spoluvlastnicemi (žalobkyně v rozsahu 1/6, žalovaná v rozsahu 5/6) pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p., pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku [číslo] vše v katastrální území Dolní Počernice, obec Praha. V domě bydlela žalovaná s rodinou a to již cca od roku [rok], přitom v roce [rok] byl vlastníkem podílu v rozsahu 5/6 otec žalované [jméno] [příjmení], který pak svůj podíl převedl na žalovanou. Spornou zůstala otázka, zda [jméno] [příjmení] uzavřel v roce [rok] se žalobkyní dohodu o tom, že nemovitost bude užívat žalovaná bez toho, aby žalobkyni platila úhradu za užívání jejího spoluvlastnického podílu.

9. Soud prvního stupně nepochybil, když vycházel z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Svědek je sice otcem žalované, nicméně je i bratrem žalobkyně, má tedy blízký příbuzenský vztah k oběma účastnicím řízení. [jméno] [příjmení] sám ovšem účastníkem řízení nebyl, proto byl vyslechnut jako svědek. Soud prvního stupně jej řádně poučil dle § 126 o.s.ř. o povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčet, jakož i o trestně právních následcích křivé výpovědi. Není přitom podstatné, v jakém okamžiku řízení žalovaná svědeckou výpověď k důkazu navrhla. Z výpovědi svědka [příjmení] pak bylo zjištěno, že se se žalobkyní dohodl na tom, že nemovitost bude užívat žalovaná a to bezplatně. Z důkazů, které odvolací soud doplnil, pak nebylo zjištěno nic, co by zjištěním učiněným z výpovědi svědka [příjmení] odporovalo. Z e-mailu ze dne [datum] jasně vyplývá, že žalobkyně věděla, že žalovaná nemovitost užívá, to je zcela zřejmé z toho, že ji vyzývala, aby si na sebe převedla platby za vodu a plyn, většinovým spoluvlastníkem nemovitosti přitom byl v té době [jméno] [příjmení], tudíž pokud by nemovitost žalovaná neužívala, nebyl by důvod pro to, aby platby za vodu a plyn hradila. Současně však v uvedeném e-mailu žalobkyně neuvádí nic o tom, že by jí měla žalovaná za užívání jejího spoluvlastnického podílu cokoli hradit. Totéž platí i o e-mailové korespondenci z období od [datum] do [datum], z ní je patrné, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou se potupně vyhrocovaly, nicméně žalobkyně ani po vyhrocení vztahů od žalované žádnou úhradu za užívání jejího podílu nepožaduje. Absence jakéhokoli požadavku na úhradu za užívání podílu žalobkyně v písemně zachycené e-mailové korespondenci mezi žalobkyní a žalovanou tak nepřímo potvrzuje výpověď svědka [příjmení], že se žalobkyní uzavřel dohodu o bezplatném užívání jejího podílu. Pokud jde o výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ti uzavření dohody o užívání mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] přítomni nebyli, proto z jejich výpovědi nelze učinit žádný relevantní závěr. To platí i o výpovědi [jméno] [příjmení], který uváděl, že jej o uzavření dohody [jméno] [příjmení] informoval, ovšem osobně přítomen jejímu uzavření nebyl.

10. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně pak i správně právně posoudil. Obecně sice platí, že užívá-li podílový spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, zasahuje do práva vlastnit majetek ostatních spoluvlastníků chráněného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzniká mu na jejich úkor bezdůvodné obohacení (k tomu viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl [číslo]). Uvedený nárok na vydání bezdůvodného obohacení však vyloučenému spoluvlastníku vzniká pouze při absenci dohody spoluvlastníků o nakládání se společnou věcí. V tomto případě však bylo soudem prvního stupně zjištěno, že mezi spoluvlastníky [jméno] [příjmení] a žalobkyní byla uzavřena dohoda o užívání tak, že společnou nemovitost bude užívat žalovaná a to bezplatně. Taková dohoda spoluvlastníků nevyžaduje písemnou formu, ani pokud se týká nemovitosti a, jak dovodila judikatura, může být uzavřena ústně nebo konkludentně, k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 4347/2007, na který soud prvního stupně přiléhavě odkázal. Změna v osobě spoluvlastníka, kdy [jméno] [příjmení] převedl svůj spoluvlastnický podíl na žalovanou, přitom na obsah dohody neměla vliv. Jak soud prvního stupně správně uvedl, dohoda spoluvlastníků přechází na právní nástupce účastníků dohody, k čemuž opět přiléhavě odkázal na stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], sp. zn. Cpjf 78, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 712/2008. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívala nemovitost i v žalovaném období let [rok], [rok] a [rok] na základě dohody spoluvlastníků o bezplatném užívání, nevzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení. Soud prvního stupně tak postupoval zcela správně, když žalobu zamítl.

11. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil a to včetně výsledku řízení odpovídajícího výroku o náhradě nákladů řízení.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení z procesního hlediska úspěšná, tudíž jí náleží náhrada nákladů řízení. Náhradu nákladů odvolacího řízení tvoří odměna za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání) po [částka] dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada za dva úkony po [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH v částce [částka], celkem tedy [částka].