pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím a co do úroku z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady [anonymizováno] ve výši [částka] (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady materiální újmy, tj. nákladů účelně vynaložených na zastoupení advokátem, vzniklé žalobci v důsledku nezákonného zahájení správního [anonymizováno] o přestupku dne [datum], které bylo dne [datum] zastaveno.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne [datum] nebyla kontrolující osobě [anonymizována dvě slova] pro [příjmení] kraj při kontrolním nákupu v provozovně žalobce [příjmení] [jméno] vydána prodavačkou účtenka k nákupu a platba nebyla evidována. Finančním úřadem pro [příjmení] kraj, oddělením evidence tržeb, byl tedy následně dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] vydán příkaz v rámci [anonymizováno] o přestupku, v němž byl žalobce uznán vinným z přestupků podle ust. § 29 odst. 1 písm. a), b), zákona o evidenci tržeb a byla mu udělena pokuta ve výši [částka]. Proti příkazu podal žalobce stížnost a sdělením ze dne [datum] byl vyrozuměn o pokračování ve správním [anonymizováno]. Dne [datum] udělil žalobce plnou moc advokátovi Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] k zastupování v tomto [anonymizováno]. Dne [datum] proběhlo ve věci ústního jednání, při němž se právní zástupce žalobce vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí ve věci a nahlížel do spisu. Usnesením [anonymizována dvě slova] pro [příjmení] kraj ze dne [datum] byla zamítnuta žádost žalobce o nařízení ústního jednání s tlumočníkem, proti němu bylo podáno žalobcem odvolání a [anonymizováno] ve věci přestupku bylo prozatím přerušeno do rozhodnutí o odvolání. Odvolacím finančním ředitelstvím bylo dne [datum] napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Další jednání proběhlo dne [datum] a při něm namítl žalobce podjatost úředních osob a dal podnět ohledně porušení mlčenlivosti úředními osobami. Usnesením FÚ pro [příjmení] kraj ze dne 22. 4. [anonymizováno] rozhodnuté o tom, že označené úřední osoby nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování ve věci žalobce, přičemž proti tomuto usnesení podal žalobce dne [datum] odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím OFŘ ze dne [datum] a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Usnesením ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] pro [příjmení] kraj [anonymizováno] zastavil, neboť vina žalobce nebyla prokázána. U žalované uplatnil žalobce nárok dne [datum], žalovaná jej odmítla stanoviskem ze dne [datum].

4. Po právním posouzení podle § 13 a § 31 zák. č. 82/1998 Sb. dospěl soud prvního stupně k závěru, že ve světle judikatury Ústavního soudu lze na přestupkové [anonymizováno] aplikovat analogicky judikaturu ohledně nezákonného [anonymizována dvě slova], tedy vzhledem k tomu, že žalobkyni nebyla prokázána vina v přestupkovém [anonymizováno], bylo toto [anonymizováno] nezákonně zahájeno. Protože však o zahájení správního [anonymizováno] nebylo vydáno žádné rozhodnutí, dovodil, že je třeba postup orgánů žalované posoudit jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 cit. zák. Soud prvního stupně dále shledal i příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem žalované a vznikem újmy na straně žalobce, který musel v souvislosti s přestupkovým řízením vynaložit náklady na právní zastoupení. Z uplatněných vynaložených nákladů na zastoupení označil soud prvního stupně pouze 4 úkony právní služby jako účelně realizované, proto přiznal žalobci jejich náhradu představující odměnu po [částka] za každý úkon, náhradu hotových výdajů po [částka] za jednotlivé úkony, náhradu za ztrátu času a cestovné ke správnímu [anonymizováno] dne [datum] ve výši [částka] a DPH, tj. celkem [částka]. Úrok z prodlení soud prvního stupně přiznal žalobci až od [datum] [rok], tj. po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku, a co do zbylého úroku z prodlení žalobu zamítl. Náklady [anonymizováno] posoudil soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť shledal žalobce úspěšným pouze v 44,20 % předmětu sporu a v tomto rozsahu mu přiznal náhradu nákladů [anonymizováno].

5. Proti vyhovujícímu I. výroku rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Dle jejího názoru se nedostatečně zabýval důvodností nároku žalobce, který konkrétně neuvádí, v čem spatřuje nesprávný úřední postup, ani samotným postupem příslušných orgánů veřejné moci v rámci správního [anonymizováno] i účelností a přiměřeností vynaložených nákladů. V rámci stížnosti proti příkazu žalobce pouze uvedl, že žádá o zmírnění tvrdosti zákona, neboť v prodejně byla tehdy jeho manželka, která se dopustila chyby, a to ve formě snížení nebo odpuštění pokuty. Správnímu orgánu tak nezbylo, než zjistit v rámci právního [anonymizováno] všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch či neprospěch obviněného. Při ústním jednání bylo zjištěno, že manželka žalobce pravděpodobně z důvodu absence jazykové vybavenosti nebyla schopna porozumět obsahu protokolu a nebylo jasné, zda zboží představuje jejich SJM, tedy existovaly zde sporné otázky, které v době vydání příkazu nebyly správnímu orgánu známy, proto bylo nutné vést dále [anonymizováno]. K zastavení [anonymizováno] pak došlo až na základě skutkových zjištění získaných v průběhu [anonymizováno]. Postup správního orgánu tak byl zcela správný a žádné pochybnosti v něm nebyly zjištěny. Pokud by žalobce dodržoval řádně své povinnosti, tj. zajistil obsluhu dostatečně jazykově vybavenou, která by byla schopna odstranit pochybnosti o vlastnictví zboží, k [anonymizováno] by nedošlo. V příčinné souvislosti se vzniklou škodou je tak nikoliv jednání správního orgánu, ale jednání žalobce. Zahájení [anonymizováno] bylo zcela důvodné. Pokud by mělo být každé přestupkové [anonymizováno], které neskončí konstatováním viny, považováno za nezákonné či za nesprávný úřední postup, došlo by k ochromení výkonu veřejné moci. Vzhledem k doporučením v souvislosti s nastalou covidovou situací pak správní orgán nevyžadoval prokazování tvrzených skutečností a [anonymizováno] zastavil. Soud prvního stupně se však těmito skutečnostmi nijak nezabýval, a jeho závěr o příčinné souvislosti je tak nepřezkoumatelný. Navrhla, aby odvolací soud změnil I. výrok tak, že žalobu zamítne i co do přiznané částky.

6. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedl, že se zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně o tom, že tím, že přestupkové [anonymizováno] neskončilo pravomocným potrestáním žalobce za spáchání přestupku, jedná se o nezákonné obvinění státem, a tedy nesprávný úřední postup. Na [anonymizováno] o přestupku se vztahuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy stejně, jako na [anonymizována dvě slova], a to bez ohledu na to, jak se žalobce bránil. Navíc to byl správní orgán, který znemožnil bránit žalobci jeho práva. Postup, kdy žalobce požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů na obhajobu v nedůvodně zahájeném [anonymizováno], je dle žalobce zcela legitimní. [anonymizováno] bylo vedeno podle předpisů veřejného práva, tedy nelze požadovat posuzovat prevenční povinnost podle § 2900 o. z. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek v napadených výrocích I. a III. potvrdil.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně v rozsahu žalovanou podaného odvolání, a přezkoumal i [anonymizováno] jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

9. Podle § 13 odst. 1 cit. zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31 odst. 1, 3 a 4 cit. zák. náhrada škody zahrnuje takové náklady [anonymizováno], které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. (3) Náklady zastoupení jsou součástí nákladů [anonymizováno]. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. (4) Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného [anonymizováno].

11. Ústavní soud ve své judikatuře dospěl k závěru, že v oblasti výkonu veřejné moci a deliktní odpovědností státu za způsobenou materiální a nemateriální škodu je třeba hledat mnohem větší sepjetí s ústavním právem, a to primárně z toho důvodu, že jedním ze stěžejních principů právního státu, k němuž [anonymizována dvě slova] zavazuje čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, je budování důvěry občanů v právo a instituce státu, resp. veřejné moci. Ústavní soud již opakovaně zdůrazňuje, že tam, kde jednotlivec jedná s důvěrou ve věcnou správnost aktů státu či jeho postupů a rovněž s důvěrou v jejich soulad s právem, musí být současně garantováno právo na náhradu škody, pokud se ukáže, že presumpce správnosti či zákonnosti byla klamná (srov. nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 529/09, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3005/14, ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

12. Co se týká [anonymizována dvě slova], dovodil Ústavní soud, že má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů či za jednání, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Stát nemá svobodnou vůli, nýbrž je povinen striktně dodržovat právo v jeho ideální (škodu nepůsobící) interpretaci. Na jednu stranu je jistě povinností orgánů činných v [anonymizována dvě slova] vyšetřovat a stíhat [anonymizována dvě slova], na druhou stranu se stát nemůže zbavit odpovědnosti za postup těchto orgánů, pokud se posléze ukáže jako postup mylný, zasahující do základních práv. V takové situaci není rozhodné, jak orgány činné v [anonymizována dvě slova] vyhodnotily původní podezření, ale to, zda se jejich podezření v [anonymizována dvě slova] potvrdilo. Ústavní soud ve své judikatuře rovněž dospěl k tomu, že uvedené závěry, týkající se [anonymizována dvě slova] ukončeného zproštěním obžaloby a povinnosti státu nahradit náklady s ním spojené, jsou analogicky aplikovatelné i na přestupkové [anonymizováno] (srov. nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) či na [anonymizováno] o správním deliktu (viz nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). K uvedenému Ústavní soud zároveň opakovaně připomíná, že přestupkové [anonymizováno] je řízením o [anonymizováno] obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva), který stěžovateli garantuje právo na obhajobu (srov. nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

13. Z pohledu výše vymezených ústavněprávních východisek a principů je tedy třeba nahlížet i na předmětné přestupkové [anonymizováno]. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu je vznik nároku na náhradu škody vázán na zrušení či změnu nezákonného pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci. V případech, kdy došlo k zastavení [anonymizována dvě slova] či zproštění obžaloby v [anonymizována dvě slova], je tímto titulem nezákonné usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Stejně tak i na rozhodnutí, jímž se zahajuje přestupkové [anonymizováno], je proto nutné hledět jako na nezákonné, ve smyslu citovaného ustanovení (např. oznámení o zahájení přestupkového [anonymizováno]). V dané věci však prvním rozhodnutím, kterým bylo přestupkové [anonymizováno] proti stěžovateli zahájeno, byl příkaz [anonymizována dvě slova] pro [příjmení] kraj o uložení pokuty ze dne [datum]. Proti tomuto rozhodnutí však žalobce podal stížnost, čímž se příkaz nestal pravomocným. Následné sdělení ze dne [datum] o pokračování ve správním [anonymizováno] již nelze označit za rozhodnutí, tedy v celém předmětném přestupkovém [anonymizováno] nezbylo žádné pravomocné rozhodnutí, které by naplňovalo znaky zrušeného pravomocného rozhodnutí, jež by bylo možné označit za nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1 cit. zák., od něhož by se odvíjel žalobcův nárok na náhradu škody. V [anonymizováno] byla následně vydána rozhodnutí FÚ, která z důvodu podaného odvolání nikdy nenabyla právní moci, a dále rozhodnutí Odvolacího [anonymizováno] ředitelství, který rozhodnutí FÚ zrušil. Nakonec bylo [anonymizováno] zastaveno, neboť vina žalobce nebyla prokázána. Lze tak souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že v daném [anonymizováno] nelze určit konkrétní nezákonné rozhodnutí, a za této situace se soud prvního stupně správně v projednávané věci zabýval existencí nesprávného úředního postupu.

14. V posuzované věci je rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření, že žalobce spáchal přestupek, a samo spáchání předmětného skutku bylo rozhodujícím orgánem označeno za neprokazatelné. V [anonymizováno] bylo prokázáno, že na počítači měl žalobce nainstalovány současně dva programy pro EET, jeden pro sebe a jeden pro manželku. Jestliže tedy manželka v době kontroly vytiskla účtenku z programu žalobce, jednalo se o omyl z její strany. Ona sama byla na místě pokutována. Je zřejmé, že správní orgán již od počátku vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a [anonymizováno] tak bylo zastaveno pro pochybení na straně státu, který se již na počátku nepokusil zajistit dostatečný důkazní materiál, na jehož základě by zjištěný skutkový stav věci následně zabránil dalšímu vedení správního [anonymizováno]. V důsledku tohoto pochybení státu je tedy nutno v této konkrétní věci hledět na zahájení [anonymizováno] o přestupku proti stěžovateli jako na nezákonné. Soud prvního stupně tak správně uzavřel, že došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti žalované za újmu vzniklou žalobci v souvislosti s přestupkovým řízením vedeným proti žalobci, které neskončilo zjištěním viny a uložením sankce. Za období od zahájení přestupkového [anonymizováno] následně správně přiznal žalobci jím požadovanou náhradu újmy v podobě náhrady účelně realizovaných nákladů na právní zastoupení, které mu v příčinné souvislosti s vedením [anonymizováno] o přestupku vznikly. Odvolací soud se současně ztotožňuje i s rozsahem a výší této náhrady, která koresponduje nákladům účelně vynaloženými na zastoupení s cílem napravit nesprávný úřední postup tak, jak je správně zjistil soud prvního stupně (což nebylo ani účastníky rozporováno).

15. Vzhledem k uvedenému tedy odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. O nákladech odvolacího [anonymizováno] rozhodl odvolací soud postupem podle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci jako v odvolacím [anonymizováno] plně úspěšnému náhradu jeho nákladů. Výši nákladů určil odvolací soud jako náhradu nákladů právního zastoupení žalobce představující odměnu advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) po [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]) podle § 7, § 11 odst. 1 a. t., dále náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby po [částka], náhradu nákladů cestovného ve výši [částka] (na trase [obec] [obec] a zpět, tj. 300 km, automobilem Volkswagen, RZ 8 C [číslo], při spotřebě paliva 5, [číslo] km, ceně nafty [částka] a sazbě základní náhrady 4,70 [spisová značka]), náhradu za ztrátu času za 10 půlhodin po [částka] a DPH ve výši [částka] Celkem tak činí výše nákladů žalobce [částka].