o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem označeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a výrokem II. zavázal žalobkyni povinností zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve třídenní pariční lhůtě.

2. Podle odůvodnění rozsudku dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba není opodstatněná. Po provedeném dokazování soud věc posoudil dle pojistné smlouvy, dle zvláštních pojistných podmínek [anonymizována čtyři slova] [číslo] a dle § 2758 a § 2774 odst. 1 o. z. a konstatoval, že mezi účastníky byl v zásadě nesporný skutkový stav tak, jak byl i prokázán, a z něhož také soud vycházel. Žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] na rodinný dům na adrese [adresa], resp. [ulice a číslo], [PSČ] [obec], v němž rodina žalobkyně bydlela. Dne [datum] došlo ve shora specifikovaném rodinném domě ke škodní události z důvodu odlétnutí hlavy hadice, v důsledku čehož téměř celý víkend volně vytékala voda. Hlava zahradní hadice byla napojena na vodovodní řad domu a hadice byla umístěna vně domu. K odlétnutí hlavice zahradní hadice došlo z důvodu vysokého tlaku v potrubí, přičemž žalobkyně neuzavřela kohout pro přívod vody. [obec] hadice nebyla poškozena, vysokým tlakem se pouze uvolnilo zachycení, kterým je hlavice připevněna k hadici. Ke škodě došlo v době, kdy rodina žalobkyně v domě nebyla přítomna. Dne [datum] byl společností [právnická osoba], [IČO] sídlem u [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec], vystaven žalobkyni daňový doklad k úhradě doplatku vyúčtování spotřeby vody za fakturované období [datum] do [datum], a to na zaplacení částky [částka] (celková spotřeba vody za období od [datum] do [datum] činila [anonymizováno] m³). Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná žalobkyni požadovanou částku nezaplatila. Soud ve shodě se žalovanou po právní stránce dovodil, že jednak nebylo prokázáno, že k navýšení spotřeby vody došlo právě v důsledku vzniklé škodní události. Žalobkyně dle soudu neunesla břemeno důkazní, když své tvrzení o výši uplatňované částky dostatečně a určitě neprokázala. Nicméně i pro případ, že by žalobkyně byla únik vody v konkrétním rozsahu prokázala, bylo by to dle soudu irelevantní, neboť bylo prokázáno, že vodní kohout nebyl uzavřen, čímž byla naplněna podmínka pro aplikaci jedné z možných výluk z pojištění dle čl. 12 odst. [číslo] písm. e) [anonymizováno], podle nějž se pojištění nevztahuje na škody způsobené vodou z otevřených kohoutů. Vzhledem k tomu, že obchodní podmínky staly součástí smlouvy, jsou tak v souladu s § 1759 věty první o. z. a § 1751 odst. 1 věty první o. z. pro obě smluvní strany závazné. Zároveň se dle § 1753 o. z. nejedná, a to zejména ve vztahu k výlukám z pojištění, o znění obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat. Soud nesouhlasil se žalobkyní, že se v posuzovaném případě se jednalo o poruchu, náhlé porušení celistvosti vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství. Byť smluvní podmínky přesně nevymezují, co se rozumí„ příslušenstvím“, a vzniká otázka, zda příslušenstvím nemůže být například také odlétlá hlavice hadice, lze mít podle soudu za to, že výkladová nejasnost je odstraněna výslovnou dikcí č. l. 10 3. I kdyby došlo k porušení celistvosti příslušenství vodovodního zařízení tím, že odlétla hlava hadice, jednalo by se o výluku z pojištění, neboť sjednané pojištění se nevztahuje na škody způsobené vodou z otevřených kohoutů. Právo na pojistné plnění tedy nevzniklo, neboť zahradní hadice s hlavicí upevněnou na jejím konci byla připevněna k vodovodnímu kohoutu, který byl otevřen. Proto, jak již bylo uvedeno, soud žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včasné odvolání, v němž konstatovala, že soud dospěl k chybným skutkovým zjištěním a že věc hodnotil nesprávně také po právní stránce. Podle jejího názoru nemůže obstát výklad zvolený soudem prvního stupně ohledně aplikovatelnosti výluky. Kohout byl sice nesporně otevřen, avšak příčinou úniku vody byla odlétnuvší postřiková hlavice od hadice původně spojující kohout s předmětnou hlavicí. Příčinou úniku vody tedy nebyl otevřený kohout, nýbrž náhlé a nepředvídatelné rozpojení postřikové hadice. Odkázala na ustanovení čl. 10 písm. a) [anonymizováno], z něhož se podává, že součástí vodovodního zařízení je také přiváděcí a odpadní potrubí rozvodu pitné nebo užitkové vody včetně armatur a zařízení na ně připojených. Právě za takové zařízení je dle žalobkyně nezbytné považovat postřikovací hlavici. Podle jejího názoru výluka zakotvená v čl. 10 písm. e) [anonymizováno] směřuje na situaci, kdy pojištěný„ zapomene zavřít vodu“. Žalobkyně zároveň zdůraznila, že dle § 1812 odst. 1 o. z. je v případě pochybností třeba ve prospěch spotřebitele použít výklad pro spotřebitele příznivější. Dále vytkla soudu překvapivost jeho rozhodnutí a nedostatečné poučení o důkazním břemeni ve vztahu k výši škody. Konstatovala, že soud zpočátku sděloval, že předmětnou havárii považuje za pojistnou událost, přesto však následně rozhodl v rozporu s tím. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a uložil žalované platební povinnost v rozsahu celé žalované částky včetně příslušenství a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalovaná se k odvolání písemně vyjádřila a uvedla, že v řízení bylo prokázáno, že ke škodě došlo tak, že žalobkyně nechala otevřený kohout (puštěnou vodu) do zahradní hadice, která byla ukončena rozprašovačem. K zabránění úniku vody ze zahradní hadice tak bránil pouze rozprašovač. Neuzavřený kohout vody žalobkyně ponechala přesto, že nemovitost na několik dní zcela opouštěla. Dle žalované k pojistné události vůbec nedošlo, neboť žádná část vodovodního zařízení nebyla poškozena. Rozprašovač neslouží k zadržení úniku vody, ale k jejímu rozprášení po zahradě. Jeho účelem není zabránění vytečení vody ze zahradní hadice. K tomuto účelu slouží vodovodní kohout. Tento ale porušen nebyl. Nebyl porušen dokonce ani samotný rozprašovač. Pokud by byl kohout uzavřený, k úniku vody by nedošlo. Funkci kohoutu a rozprašovací hlavice nelze podle žalované zaměňovat. Odkázala znovu na znění čl. 12 odst. [číslo] písm. e) [anonymizováno], podle nějž platí, že pojištění se nevztahuje na škody způsobené vodou z otevřených kohoutů, a dodala, že v řízení bylo zcela bez pochyby prokázáno (a žalobkyně to ani nijak nerozporovala), že vodovodní kohout byl otevřený. Soud tedy dle jejího názoru postupoval zcela správně, když na danou situaci aplikoval výluku z pojištění. Vyjádřila se též k otázce výše újmy, poukázala na to, že žalobkyně byla soudem řádně vyzvána, aby výši škody prokázala, ale zjevně tak neučinila. Přeložené vyúčtování za rozhodné období dokládá celoroční spotřebu, žalobkyně neučinila žádný úkon směřující k aktuálnímu odečtu po škodní události. Ke srovnání pak předložila vyúčtování až za období 2020 [číslo], nikoli za předchozí rok. Výslechem manžela žalobkyně nic relevantního ohledně spotřeby zjištěno podle žalované nebylo. Žalovaná zdůraznila, že jediným možným důkazem by byl znalecký posudek, který by stanovil výši průtoku za žalobkyní celkem přesně specifikované období úniku vody. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání nelze popřát sluchu.

6. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro spolehlivé zjištění skutkového stavu a na základě zjištěných skutečností učinil správné skutkové závěry, které podle názoru odvolacího soudu hodnotil v zásadě přiléhavě i po právní stránce. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] na základě níž bylo sjednáno v rámci pojištění domu a domácnosti též pojištění vodovodní hrozby zahrnující i položku voda z vodovodního zařízení. Dále bylo prokázáno, a bylo to mezi účastníky i nesporné, že dne [datum] rodina žalobkyně opustila rodinný dům na adrese [adresa]. Uvedeného dne byla voda sousedkou - svědkyní [jméno] [příjmení] zastavena uzavřením vodovodního kohoutku, na nějž byla připojena hadice, nicméně před tím došlo ke značnému úniku vody. Tento skutkový stav, resp. průběh škodní události nebyl nikterak zpochybňován. Prokázáno bylo i to, že žalobkyně uplatnila u žalované pojistnou událost a žalovaná plnění odmítla s tím, že se na danou škodní událost pojištění nevztahuje. Žalobkyně na plnění požadovala částku, již byla povinna zaplatit a také zaplatila na základě nedoplatku z vyúčtování spotřeby za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] s tvrzením, že s ohledem na to, že jim z placených záloh byl ve srovnatelných obdobích vždy vracen přeplatek, vznikl únik vody pravděpodobně ve vyšší hodnotě, nicméně s ohledem na nedostatečnou možnost důkazů požaduje pouze částku vyplývající z uvedeného vyúčtování. Mezi účastníky tak zůstalo evidentně sporné pouze to, zda samovolné odpojení postřikovací hlavice od zahradní hadice, jež byla napojena na vodovodní kohoutek, který byl otevřený, spadá pod pojistné podmínky a je tedy důvodem k pojistnému plnění, či zda je případem spadajícím pod výluku z pojištění. Tato otázka je primární, neboť v případě, že by se nejednalo o případ zahrnutelný pod pojistné podmínky, nebylo třeba řešit výši nároku.

7. Dle ust. § 2758 o. z., se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Dle § 2774 odst. 1 o. z., pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

9. Dle článku [číslo] Zvláštních pojistných podmínek [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [číslo] se vodou z vodovodního zařízení se rozumí tekutina nebo vodní pára unikající z vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství v důsledku náhlé poruchy, náhlého porušení celistvosti vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství.

10. Dle č. l. 10 písm. e) Zvláštních pojistných podmínek [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [číslo] se pojištění se nevztahuje na škody způsobené vodou z otevřených kohoutů.

11. Odvolací soud se, jak již bylo uvedeno, ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že daná škodní událost nesplňuje podmínky, za nichž by žalobkyni vznikl nárok na pojištění, neboť jde o případ, jenž naplňuje podmínky výluky z pojištění dle shora citovaného ust. čl. 10 písm. e) zvláštních pojistných podmínek. Bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně ponechala při opuštění nemovitosti na několik dnů otevřený vodovodní kohout, na nějž byla připojena zahradní hadice s rozstřikovací hlavicí. V důsledku tohoto opomenutí byla zahradní hadice pod stálým tlakem vody z vodovodního potrubí, a pokud se v mezidobí pod tlakem vody samovolně odpojila rozstřikovací hlavice od hadice, došlo k volnému, ničím neomezenému, výtoku vody z neuzavřeného vodovodního potrubí. Rozstřikovací zahradní hlavice, jakkoli může být opatřena tzv. stop systémem, tedy jakkoli v případě, že není zmáčknuta ovládací páčka, může průtok vody ven z hadice zastavit, nemá funkci vodovodního kohoutu, tedy zařízení, které vodovodní potrubí neprodyšně uzavírá a dlouhodobě brání jakémukoli průtoku vody. Funkcí rozstřikovací hlavice je, jak správně poznamenala žalovaná, rozstřikování protékající vody po zahradě, nikoli však pevné uzavření vodovodního vedení či potrubí. Pokud tedy žalobkyně ponechala kohout vodovodního potrubí v domě otevřený a v důsledku tlaku do připojené hadice došlo k odpojení hlavice od hadice, je to ukázkový případ právě té situace, na niž se shora již zmíněná výluka z pojištění vztahuje. Odvolací soud si v této souvislosti troufá poznamenat, že ponechání otevřeného kohoutu vodovodního potrubí do neprověřené zahradní hadice, zejména pak při plánované několikadenní nepřítomnosti v nemovitosti, je hrubou nedbalostí a zanedbáním základní pravidel opatrnosti při nakládání s majetkem. Pokud žalobkyně argumentovala ust. čl. 10 2 písm. a) [anonymizováno], pak odvolací soud poznamenává, že zahradní hadice nepochybně není ani přiváděcím či odpadním potrubím, ani armaturou a nejedná se ani o zařízení na ně připojené. Takovými zařízeními jsou předměty, jež jsou odborným servisem trvale či dlouhodobě napojeny na vodovodní potrubí /např. vany, umývadla, toalety eventuálně myčky nádobí atd., nikoli však zahradní hadice, již ke kohoutku laicky připojuje přímo uživatel a jež nepodléhá žádné odborné kontrole ani revizi. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že je ve smyslu § 1812 odst. 1 o. z. třeba vykládat obsah smlouvy, či pojistných podmínek ve prospěch spotřebitele, platí to pouze v případě, že lze ustanovení smlouvy pochopit či vyložit objektivním úhlem pohledu různými způsoby, tedy v případě, že je ujednání mnohoznačné či neurčité. V daném případě však čl. 10 písm. e) [anonymizováno], jež byly součástí pojistné smlouvy, zněl naprosto jednoznačně a jasně a bezvýhradně stanovil to, že se pojištění nevztahuje na únik vody z otevřených kohoutků. Vodovodní kohout směřující k hadici, která na něj byla napojena, byl otevřen a únik vody byl následně zastaven právě a pouze uzavřením tohoto kohoutu. O naplnění znění smluvního ujednání vylučujícího pojistné plnění tedy nemůže být žádná pochybnost a nelze dovozovat, jak to činí žalobkyně, že otevřeným kohoutkem a míní pouze situace, kdy někdo zapomene„ puštěnou vodu“ například do vany či umývadla. V tomto případě zůstala„ puštěná voda“ do hadice, jež sama o sobě ani s připojenou rozstřikovací hadicí nepředstavuje žádné standardní uzavření vodovodního potrubí ani bezpečné zajištění před únikem vody.

12. Z uvedených důvodů tak odvolací soud hodnotil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný, byť se soud nadbytečně zabýval i otázkou výše škody a jejího„ neprokázání“ přesto, že z důvodu výluky z pojištění nebylo vůbec třeba tuto otázku řešit. Proto jej také dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně správného a výsledku sporu odpovídajícího výroku o nákladech řízení.

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., tedy podle procesního úspěchu ve věci samé. Odvolací soud přiznal žalované náhradu nákladů, jež účelně vynaložila v tomto stadiu řízení, tj. paušální náhradu za dva realizované úkony nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. po [částka] – celkem [částka].