o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I.), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok II.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] (výrok III.).

2. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy dle [ustanovení pr. předpisu], která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou [anonymizováno] vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 původně pod sp. zn. [spisová značka] a po vyloučení věci k samostatnému projednání pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jen posuzované [anonymizováno]). Žalobce se v posuzovaném [anonymizováno] domáhal náhrady škody (zejména nákladů obhajoby) a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, z důvodu nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova] a jeho nezákonného [anonymizováno] stíhání, které skončilo pravomocným zproštěním obžaloby. Posuzované [anonymizováno] bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a dosud nebylo skončeno.

3. Žalobce původně požadoval omluvu a zaplacení částky [částka] s příslušenstvím V průběhu [anonymizováno] vzal žalobce žalobu zpět ohledně požadavku na písemnou omluvu a ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná mu uvedenou částku uhradila a rovněž mu zaslala omluvu.

4. Soud prvního stupně ve svém rozsudku nejprve konstatoval, že ve vztahu k žalobci [anonymizováno], které dosud není skončeno, trvá od doručení žaloby soudu dne [datum] již více než 11 let, přičemž tuto dobu nelze považovat za přiměřenou. Shledal, že v posuzovaném [anonymizováno] bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dospěl však k závěru, že v tomto případě je již žalovanou poskytnutá satisfakce ve formě peněžitého zadostučinění ve výši [částka] a písemné omluvy adekvátním zadostiučiněním za případnou morální újmu, kterou mohl žalobce utrpět. K tomuto závěru dospěl s ohledem na mimořádné okolnosti posuzovaného [anonymizováno], které spatřoval především v téměř nepatrném významu posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce. Význam [anonymizováno] pro žalobce snižuje dle soudu prvního stupně fakt, že žalobce je účastníkem řady obdobných [anonymizováno] a při množství obdobných sporů, které žalobce vede, nemohlo pro něho být posuzované [anonymizováno] znatelnou zátěží, k tomu odkázal na usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] a sp. zn. [ústavní nález], v nichž Ústavní soud poukázal na obstrukční a litigiózní (sudičské) počínání žalobce, který neustálým vyvoláváním soudních sporů zatěžuje soudní soustavu. Posuzované [anonymizováno] soud prvního stupně rovněž shledal po právní stránce složitým. Žalobě proto vyhověl pouze ohledně příslušenství a přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do [datum], neboť žalovaná v zákonné lhůtě žalobci zadostiučinění nepřiznala, přestože byla žalobcem k plnění včas vyzvána, a učinila tak až dne [datum]. Za dobu od uplatnění nároku dne [datum] do [datum] tak byla žalovaná v prodlení, za něj je povinna uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Ve zbývající části co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. Proti zamítavému výroku II. a výroku III. o nákladech [anonymizováno] rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání. V něm upozornil, že podle judikatury Nejvyššího soudu (odkázal na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), jakož i [název soudu] (odkázal na věc [příjmení] proti České republice), se do celkové délky [anonymizováno] započítává i povinné předběžné projednání nároku podle [ustanovení pr. předpisu] Posuzované [anonymizováno] tak probíhá již 12 let, tedy po dobu extrémně nepřiměřenou. Zrekapituloval, že v posuzovaném [anonymizováno] vydal Obvodní soud pro Prahu 5 dne [datum] rozsudek, který však byl odvolacím soudem dne [datum] zrušen, další rozsudek vyhlásil soud prvního stupně dne [datum], přičemž lze očekávat další odvolací [anonymizováno]. Odkázal na judikaturu, dle které důvodnost opravných prostředků indikuje nesprávný postup orgánů veřejné moci v průběhu [anonymizováno] (k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), přičemž muselo-li být vydané rozhodnutí nadřízenými soudy zrušeno z důvodu vad či nesprávného posouzení je tuto skutečnost třeba přičítat k tíži soudům (k tomu okázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Ve sporu o náhradu imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizováno] je pak nutno okolnost, že došlo ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, zohlednit (k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Vyjádřil přesvědčení, že výše přiměřeného zadostiučinění poskytnutého žalobci žalovanou po podání žaloby ve výši [částka] nekoresponduje se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [stanovisko NS] ([spisová značka]), dle judikatorních závěrů zadostiučinění ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] poskytuje následnou kompenzaci za již vzniklou újmu, a je tedy žádoucí, aby bylo poskytováno rychle, v zásadě v penězích a v dostatečné výši (k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu musí být spravedlivá, aby umožnila poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se přestal považovat za poškozeného (k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výše zadostiučinění má také odpovídat tradicím, životní úrovni a právnímu systému dané země, v neposlední řadě má plnit také preventivní funkci v podobě provádění potřených opatření na straně veřejné moci. Těmto kritériím peněžité zadostiučinění, které žalovaná žalobci již vyplatila, dle názoru žalobce neodpovídá, zejména s ohledem na extrémní délku posuzovaného [anonymizováno] a postupu orgánů veřejné moci v průběhu [anonymizováno]. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil, nebo aby jej změnil a žalobě co do částky [částka] s příslušenstvím vyhověl.

6. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že posuzované [anonymizováno] bylo procesně i skutkově složité, v jeho průběhu nedošlo k období nečinnosti soudů, vyjma delší doby, kterou si vyžádalo posouzení věci dovolacím soudem, význam posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce je nepatrný, zároveň je žalobce účastníkem mnoha obdobných [anonymizováno], což odůvodňuje závěr o významném snížení významu [anonymizováno] pro žalobce. Závěr soudu prvního stupně, že žalovaná již poskytla žalobci přiměřené a dostatečné zadostiučinění, považovala za zcela správný a navrhla potvrzení napadeného zamítavého výroku.

7. Odvolací soud poté na základě odvolání žalobce přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné.

8. Odvolací soud musí předeslat, že soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy, především spis Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] a následně sp. zn. [spisová značka] Odvolací soud se ztotožňuje se zásadním právním závěrem, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. spočívajícímu v nepřiměřené délce [anonymizováno], za nějž žalobci náleží odškodnění v penězích. Posuzované [anonymizováno] přitom nebylo skončeno ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, odvolací soud sice rozhodl dne [datum], ale jeho rozhodnutí dosud nebylo rozesláno a nenabylo právní moci. Posuzované [anonymizováno] tedy trvalo od okamžiku, kdy žaloba došla soudu dne [datum], celkem 12 let a 2 měsíce.

9. Soud prvního stupně však pochybil při úvaze o určení výše finanční satisfakce, jeho závěr, že odškodnění ve výši [částka], které žalovaná již žalobci poskytla, je dostačující, nebyl správný. [jméno] žalovaná v této věci dospěla k závěru, že žalobci je třeba poskytnout finanční zadostiučinění, při jehož posouzení, je třeba vycházet ze závěrů stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS]. Žalovaná a spolu s ní i soud prvního stupně, který výši odškodnění poskytnutého žalovanou zcela aproboval, vycházely z částky [částka] ročně (v poloviční výši za první dva roky [anonymizováno]). S tímto závěrem se odvolací soud neztotožnil, dle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS] odpovídá poměrům České republiky, pokud se výše odškodnění pohybuje v rozmezí 15 000 až [částka] za rok [anonymizováno]. V tomto případě trvá posuzované [anonymizováno] ke dni rozhodnutí odvolacího soudu již 12 let a 2 měsíce, přiznat základní částku odškodnění při dolní hranici intervalu vymezeného Nejvyšším soudem takto dlouhému [anonymizováno] neodpovídá. Odvolací soud proto při určení základní částky odškodnění vycházel z částky [částka] za rok [anonymizováno] (v poloviční výši za první dva roky [anonymizováno]) a základní částku určil na [částka].

10. Při hodnocení jednotlivých kritérií stanovených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se odvolací soud ztotožňuje s názorem žalované, že [anonymizováno] bylo složité po stránce skutkové i procesní. Z hlediska skutkového uplatnil žalobce v posuzovaném [anonymizováno] několik nároků na náhradu majetkové i nemajetkové újmy, které bylo nutno přesně specifikovat a posoudit, zda není dána překážka věci zahájené, k tomu bylo vedeno poměrně obsáhlé dokazování. [anonymizováno] bylo složité i z procesního hlediska, když opakovaně rozhodoval soud prvního stupně i soud odvolací, dvakrát rozhodoval i Nejvyšší soud a jednou Vrchní soud v Praze o věcné příslušnosti. Složitosti věci tak odpovídá snížení základní částky o 35%.

11. Podíl žalobce na délce [anonymizováno] neshledala žalovaná ani soud prvního stupně, v [anonymizováno] nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno usoudit, že se žalobce významnou měrou podílel na délce řízení. Odvolací soud proto rovněž k úpravě základní částky z důvodu podílu žalobce na délce [anonymizováno] nepřistoupil.

12. Soud prvního stupně nedostatečně hodnotil otázku, zda se v posuzovaném [anonymizováno] projevil postup soudu. Dle § 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb. musí soud při úvaze o výši přiměřeného zadostiučinění hodnotit i to, jak se projevil na délce posuzovaného [anonymizováno] postup rozhodujícího orgánu (v tomto případě soudu). Jak namítal žalobce ve svém odvolání, Obvodní soud pro Prahu 5 v posuzovaném [anonymizováno] rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tento rozsudek byl ale odvolacím soudem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen pro vážné nedostatky, které nebylo možno odstranit v odvolacím [anonymizováno], znovu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. [anonymizováno] se v důsledku pochybení soudu prodloužilo celkem o cca 12 měsíců. Vzhledem k tomu, že v důsledku postupu soudu došlo k prodloužení posuzovaného [anonymizováno], které nebylo dáno složitostí [anonymizováno], přistoupil odvolací soud ke zvýšení základní částky o 10%.

13. Odvolací soud odlišně od soudu prvního stupně hodnotil význam [anonymizováno] pro žalobce. Dle soudu prvního stupně byl význam [anonymizováno] pro žalobce nepatrný, neboť žalobce je účastníkem mnoha jiných [anonymizováno] a i Ústavní soud v usneseních sp. zn. [ústavní nález] a sp. zn. [ústavní nález] hodnotil počínání žalobce jako obstrukční a litigiózní. Odvolací soud musí především poukázat na skutečnost, že rozhodnutí Ústavního soudu, na něž soud prvního stupně odkazuje, jsou již více než 10 let stará, tudíž nelze jejich závěry přejímat bez dalšího, aniž by bylo vycházeno z aktuálního chování žalobce a aktuálního počtu [anonymizováno], jichž je účastníkem. Soud prvního stupně pouze obecně konstatoval, že žalobce je účastníkem většího počtu [anonymizováno], i pokud by tomu tak bylo, není tato skutečnost sama o sobě důvodem pro závěr o sníženém významu posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce bez toho, aby soud zjišťoval, jaké nároky byly v dalších řízeních uplatňovány. V tomto případě musí odvolací soud především zdůraznit, že sama žalovaná snížený význam [anonymizováno] pro žalobce netvrdila, ve svém výpočtu plnění, které žalobci poskytla, uvedla, že význam [anonymizováno] hodnotila jako standardní, ve vyjádření k žalobě, ani při jednání před soudem prvního stupně rovněž na snížený význam nepoukazovala. V případě nižšího významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného, je to ovšem právě žalovaná, koho tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní o této okolnosti. Případný aktivismus ze strany soudu ve směru posouzení kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nad rámec tvrzení účastníků je porušením práva na rovnost zbraní jako součásti práva na spravedlivý proces (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). O tom, že byl význam [anonymizováno] pro žalobce snížený, se žalovaná poprvé zmínila až ve svém vyjádření k odvolání (bez bližších podrobností), k tomuto tvrzení však již odvolací soud přihlédnout nemohl. Odvolací soud tudíž s ohledem na absenci tvrzení žalované, z nichž by vyplýval opak, hodnotil význam posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce jako standardní a základní částku z tohoto důvodu nijak neupravoval.

14. Po snížení o 35% z důvodu složitosti [anonymizováno] a zvýšení o 10% z důvodu postupu soudu tak odvolací soud dospěl k závěru, že přiměřeným odškodněním za nemajetkovou újmu žalobce je částka [částka]. [příjmení] [částka] již byla žalobci vyplacena žalovanou. K doplacení tak zbývá [částka]. Žalobce má rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznaného peněžního zadostiučinění a to dle VII. části stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS] počínaje dnem následujícím po uplynutí lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum], lhůta šesti měsíců dle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. tedy uplynula dne [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Odvolací soud se rovněž zabýval poukazem žalobce na to, že do délky [anonymizováno] je třeba započíst i dobu předběžného projednání nároku u žalované dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Tento názor sice odpovídá žalobcem citované judikatuře, ale žalobce sám do své žaloby dobu, po níž trvalo [anonymizováno] o předběžném posouzení jeho nároku, nepojal. Žalovaný v žalobě vznik nemajetkové újmy spojoval výlučně s řízením o samotné žalobě (viz čl. II. žaloby), nikdy neuvedl, kdy podal u žalované žádost o předběžné projednání nároku, ani nikdy v průběhu [anonymizováno] dobu tohoto předběžného projednání do celkové doby [anonymizováno], za nějž požadoval náhradu nemajetkové újmy, nezahrnul. Soud přitom není povinen poučit žalobce o tom, že by mohl do doby, za níž požaduje náhradu nemajetkové újmy, zahrnout i dobu předběžného projednání nároku, tím by se totiž dopustil rovněž již výše zmiňovaného porušení práva na rovnost zbraní. K této odvolací námitce proto již nemohl odvolací soud přihlížet.

16. Odvolací proto soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadeném zamítavém výroku tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 44 061 spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, co do zbytku uplatněného nároku, který odvolací soud neshledal důvodným, napadený zamítavý výrok rozsudku potvrdil.

17. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, rozhodoval nejen o náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno], ale znovu i o nákladech [anonymizováno] před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). V obou případech odvolací soud vyšel z § 142 odst. 3 o. s. ř. (ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.) a přiznal žalobci, který byl úspěšný se svým požadavkem na náhradu nemajetkové újmy, právo na plnou náhradu nákladů [anonymizováno]. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], odměna advokáta se v těchto případech vypočte z tarifní hodnoty stanovené po [datum] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. z [částka], a činí [částka].

18. Před soudem prvního stupně vykonal právní zástupce žalobce osm úkonů právní služby, za které mu náleží odměna v plné výši [částka], a jeden úkon, za nějž mu náleží odměna v poloviční výši [částka], jednotlivé úkony podrobně popsal ve svém rozsudku soud prvního stupně a odvolací soud na něj v tomto může plně odkázat. Dále mu náleží devět paušálních náhrad po [částka] (§13 odst. 3 o. s. ř.) a 21% DPH v částce [částka], k tomu nutno připočíst soudní poplatek [částka], celkem tedy za [anonymizováno] před soudem prvního stupně [částka]. Ke stejné částce dospěl i soud prvního stupně a žádný z účastníků vůči přiznané výši náhrady nákladů nevznesl žádné námitky.

19. Před odvolacím soudem právní zástupce žalobce vykonal dva úkony právní služby (podání odvolání, účast u jednání), proto mu náleží odměna [částka], paušální náhrada [částka] a 21% DPH v částce [částka], celkem náhrada nákladů odvolacího [anonymizováno] činí [částka].