o určení vlastnického práva k nemovitostem a o vzájemném návrhu žalované 1) na určení, že nemovitosti jsou [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví]

u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] (výrok I.), určil, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], jsou [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2), přičemž každý má spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny (výrok II.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalované 1) ve výši [částka] (výrok III.) a žalovanému 2) ve výši [částka] (výrok IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala určení jejího vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek] (dále také jen nemovitosti nebo pozemky). Žaloba vycházela z tvrzení, že žalovaná 1) je zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí [anonymizováno] katastru nemovitostí, avšak její vlastnické právo bylo zapsáno neoprávněně na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum]. Dle žalobkyně nedošlo k platnému zajišťovacímu převodu práva, neboť závazek (půjčka), který by měl být zajišťovacím převodem zajištěn, nikdy nevznikl, a jelikož zajišťovací převod vlastnického práva je vztahem akcesorickým, pak nevznikla-li pohledávka, [anonymizováno] kterou měl být zajišťovací převod práva zřízen, nemohlo žalované 1) vzniknout vlastnické právo k nemovitostem dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva.

3. Žalovaná 1) [anonymizováno] průběhu řízení učinila nesporným, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne [datum] je neplatná. S požadovaným určením vlastnictví žalobkyně k nemovitostem však nadále nesouhlasila. Uvedla, že žalobkyně své vlastnické právo k nemovitostem odvozuje od smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], kterou ještě za trvání manželství uzavřeli žalobkyně a žalovaný 2), a na jejímž základě byl veškerý majetek (aktiva) manželů převeden na žalobkyni. Důvodem uzavření dohody o zúžení společného jmění manželů dle žalované 1) bylo zkrátit uspokojení jejích pohledávek vůči žalovanému 2) [anonymizováno] [příjmení]. Dle žalované 1) tak nemohlo dojít k převodu nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně a nemovitosti zůstaly součástí společného jmění manželů. Poté, co bylo manželství žalovaného 2) [anonymizováno] [příjmení] a žalobkyně rozvedeno (rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne [datum]) a [anonymizováno] zákonné tříleté lhůtě nedošlo k vypořádání společného jmění, staly se nemovitosti podílovým spoluvlastnictvím žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná 1) vznesla vzájemný návrh, kterým se domáhala určení toho, že nemovitosti jsou podílovým spoluvlastnictvím žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], současně navrhla vstup [anonymizováno] [příjmení] do řízení jako žalovaného 2). Naléhavý právní zájem spatřovala žalovaná 1) [anonymizováno] tom, že [anonymizováno] případě, že bude určeno, že nemovitosti jsou [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví, může z tohoto majetku dojít k vymožení jejích pohledávek vůči [anonymizováno] [příjmení].

4. Soud prvního stupně řízení nejprve přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] němž se žalovaná 1) [anonymizováno] pozici žalobce domáhala na žalobkyni [anonymizováno] pozici žalované neúčinnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], která byla uzavřena mezi Ing. [jméno] [příjmení] (tehdy [příjmení]) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud žalobě vyhověl a smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne [datum] prohlásil vůči [právnická osoba], za právně neúčinnou. Dovodil, že jsou dány podmínky § 42a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, [účinnost], když uvedené ustanovení úmysl dlužníka ke zkrácení věřitelů i vědomost blízké osoby o existenci takového úmyslu předpokládá a Ing. [jméno] [příjmení] neprokázala, že o úmyslu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zkrátit věřitele nevěděla, a ani ho nemohla při náležité pečlivosti poznat. Poté, co Městský soud v Praze prvostupňový rozsudek potvrdil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pokračoval soud prvního stupně [anonymizováno] přerušeném řízení a vyhověl návrhu žalované 1), aby [anonymizováno] souvislosti s jejím vzájemným návrhem vstoupil do řízení jako žalovaný 2) [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

5. Po provedeném dokazování vyšel soud prvního stupně z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) byla absolutně neplatným úkonem. Nicméně i přes tento dílčí závěr shledal, že žalobě na určení vlastnictví žalobkyně k nemovitostem není možné vyhovět. Soud prvního stupně totiž dospěl k závěru, že smlouva o zúžení zákonem stanovaného rozsahu společného jmění manželů ze dne [datum], od níž žalobkyně dovozovala své vlastnické právo k nemovitostem, je rovněž absolutně neplatným úkonem. Shledal, že strany této dohody žalobkyně a žalovaný 2) při jejím uzavření jednaly in fraudem legis s cílem obejít zákonná ustanovení týkající se plnění závazků vůči věřitelům, jakož i contra legem, tedy [anonymizováno] rozporu se zákonem. Soud prvního stupně shledal porušení § 150 občanského zákoníku [účinnost], který [anonymizováno] odst. 2 stanovil, že práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena, a § 39 občanského zákoníku [účinnost], dle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy shledal soud prvního stupně [anonymizováno] samém důvodu uzavření a [anonymizováno] zamýšleném následku, kterým bylo vyhnout se plnění závazkům vůči věřitelům. Dále soud prvního stupně shledal, že dohoda o zúžení společného jmění manželů postrádá i určitost, potřebnou [anonymizováno] právní úkony, když žalobkyně na jejím základě nabyla celý majetek včetně bytu, podílu ve společnosti, pozemků, vybavení bytu, zatímco ve vztahu k druhému z manželů [anonymizováno] ní nebyla upravena žádná protihodnota, což má dle soudu prvního stupně za následek rovněž její absolutní neplatnost. Námitku žalobkyně, že soud [anonymizováno] řízení o odpůrčí žalobě nevyslovil neplatnost dohody o zúžení společného jmění manželů, ale jen její právní neúčinnost, neshledal soud prvního stupně důvodnou, když neplatnost nebyla předmětem daného sporu a žalovaný 2) ani nebyl účastníkem řízení o odpůrčí žalobě. Vzhledem k závěru o neplatnosti dohody o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum], soud prvního stupně dovodil, že předmětné pozemky zůstaly po rozvodu žalobkyně a žalovaného 2) součástí jejich nevypořádaného společného jmění, rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum], tudíž se po uplynutí tří let uplatnila zákonná domněnka vzniku podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2). Shledal tak důvodným vzájemný návrh žalované 1) a určil, že předmětné pozemky jsou [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2).

6. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Za správný označila závěr soudu prvního stupně, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] byla absolutně

neplatná. Soud prvního stupně dle jejího názoru správně interpretoval i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla prohlášena za neúčinnou smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok]. Vyslovila ovšem přesvědčení, že žalovaný 1) se nemůže domáhat ohledně jedné a téže smlouvy odporovatelnosti a zároveň tvrdit neplatnost takové smlouvy, kterou před tím úspěšně (co do základu) odporoval. Odkázala na odbornou literaturu, kde byl vysloven názor, že neplatnému právnímu úkonu (ať absolutně či relativně) nelze s úspěchem odporovat. Dovozovala, že Obvodní soud pro Prahu 4 [anonymizováno] řízení o odporovatelnosti sp. zn. [spisová značka] i Městský soud v Praze [anonymizováno] odvolacím řízení musely jako předběžnou zkoumat otázku, zda byla smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsaná formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] uzavřena platně, s ohledem na vyslovení její neúčinnosti, musel dospět k závěru, že neplatná není. Podle žalobkyně je tedy napadený rozsudek [anonymizováno] rozporu s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a tyto dva rozsudky vedle sebe nemohou obstát. Poukázala na to, že cca 3 měsíce předtím, než podala žalovaná 1) svůj vzájemný návrh, dokládala [anonymizováno] exekučním řízení absolutní nemajetnost žalovaného 2) [anonymizováno] [příjmení], exekuční řízení pak bylo z tohoto důvodu zastaveno. Existence majetku [anonymizováno] [příjmení] by dle žalobkyně přitom musela vést k zamítnutí žaloby [anonymizováno] řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka]. Postup žalované 1) považuje žalobkyně za účelový do té míry, že hraničí s bráněním spravedlnosti. Soudu prvního stupně vytkla, že se nedostatečně vypořádal s jejími námitkami a neprovedl důkazy, které navrhla, konkrétně výslech svědků [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] st., aniž se vypořádal s tím, z jakého důvodu tak neučinil. Soud prvního stupně nepostupoval dle žalobkyně správně, když za základ [anonymizováno] svůj závěr o neplatnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] vzal absenci majetku či protihodnoty určené [anonymizováno] žalovaného 2) [anonymizováno] [příjmení]. Je přitom běžné i z praxe, že dochází k zúžení či vypořádání [anonymizováno], které je nerovnoměrné či bez jakéhokoli protiplnění. To, že žalobkyně nabyla veškerá aktiva, bylo vůlí účastníků. Žalobkyně nevidí žádný důvod, proč by měla žalovaná 1) naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ve prospěch žalovaného 2) [anonymizováno] [příjmení], když její pohledávka vznikla 10 let po rozvodu manželství a ostatní pohledávky byly uspokojeny již před vydáním rozhodnutí, či případně je vymáhá na základě odporovatelnosti. Skutečnou vůli stran při uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] přitom soud prvního stupně nezkoumal. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a sám rozhodl tak, že vyhoví návrhu žalobkyně.

7. Žalovaná 1) se ve svém vyjádření k odvolání ztotožnila se závěrem soud prvního stupně, který shledal smlouvu o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] neplatnou, přitom dle jejího názoru není tento závěr [anonymizováno] kolizi s rozhodnutím ve věci sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] němž se platnost smlouvy nezkoumala, když jeho předmětem byla odporovatelnost. Nesouhlasil ani s námitkou, že soud prvního stupně nedostatečně zjišťoval skutečnou vůli stran, když nevyslechl [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] st. [jméno] [příjmení] ml. ani [jméno] [příjmení] nebyli účastníky smlouvy o zúžení [anonymizováno], takže nemohli cokoliv osvětlit ohledně vůle žalobkyně a žalovaného 2). Žalovaný 2) pak svou skutečnou vůli již vyslovil [anonymizováno] řízení sp. zn. [spisová značka], když uvedl, že účelem smlouvy bylo vyhnout se závazkům vůči věřitelům. Navrhla proto napadený rozsudek potvrdit.

8. Žalovaný 2) ve svém vyjádření k odvolání poukázal na to, že žalobkyně se na něm [anonymizováno] řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] domáhala zaplacení částky [částka], žaloba byla zamítnuta a Městský soud ve svém rozsudku č. j. [číslo jednací], kterým zamítavý rozsudek potvrdil, dospěl k závěru, že žalobkyně věděla o úmyslu žalovaného 2) zkrátit věřitele, a nejen žalovaný 2), ale i žalobkyně se svým počínáním snažili, aby majetek, který za trvání manželství získali, do budoucna ochránili před důsledky počínání žalovaného 2) ve funkci likvidátora [anonymizováno] [obec a číslo] s. p. [anonymizováno] likvidaci. Dále poukázal na to, že [anonymizováno] řízení o odpůrčí žalobě sp. zn. [spisová značka] se otázka platnosti, nebo neplatnosti předmětné smlouvy neřešila, [anonymizováno] řízení [anonymizováno] této věci navíc není rozhodnutí o odpůrčí žalobě závazné. Navrhl rovněž potvrzení napadeného rozsudku.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Mezi účastníky nebylo [anonymizováno] tomto řízení sporné, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne [datum], na jejímž základě byla žalovaná 1) zapsána [anonymizováno] katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], byla neplatná. S ohledem na vzájemný návrh žalované 1) se však soud musel zabývat otázkou, zda byla platná dohoda o zúžení společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2) ze dne [datum] sepsaná formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], z níž žalobkyně dovozovala, že je výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí.

11. Ze smlouvy o zúžení společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2) ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] soud prvního stupně zjistil, že na jejím základě měla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví získat kromě pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], kterých se týká toto řízení, i bytovou jednotku [číslo] se spoluvlastnickým podílem na budově [adresa] a pozemcích par. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], budovu [adresa], pozemky par. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], a obchodní podíl [právnická osoba] s.r.o. Naproti tomu žalovaný do svého výlučného vlastnictví žádný majetek ze [anonymizováno] nezískal.

12. Soud prvního stupně shledal, že žalobkyně a žalovaný 2) porušili § 150 občanského zákoníku [účinnost], neboť uvedená dohoda o zúžení [anonymizováno] zkracovala věřitele. Rovněž považoval dohodu o zúžení [anonymizováno] za nedostatečně určitou, když žalobkyně na jejím základě nabyla celý majetek, zatímco ve vztahu k druhému z manželů [anonymizováno] ní nebyla upravena žádná protihodnota. Dohodu o zúžení [anonymizováno] proto považoval za absolutně neplatnou [anonymizováno] rozpor se zákonem dle § 39 občanského zákoníku [účinnost], dle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Odvolací soud nepřisvědčil soudu prvního stupně [anonymizováno] tom, že by samotná okolnost, že jeden z manželů nenabyl z majetku [anonymizována dvě slova] ničeho, způsobovala neplatnost dohody o zúžení společného jmění [anonymizováno] rozpor se zákonem. Judikatura Nejvyššího soudu již konstantě dovodila, že zbavení se majetku bez náhrady samo o sobě neplatné není (k viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či sp. zn. [spisová značka]). [anonymizováno] rámci smluvní volnosti manželů při vypořádání jejich [anonymizováno] není vyloučeno, aby jeden z manželů nabyl menší podíl, či dokonce nenabyl ničeho. Korekcí této smluvní volnosti manželů je pak limitace institutem dobrých mravů, jak Nejvyšší soud dovodil [anonymizováno] rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

14. Soud prvního stupně [anonymizováno] tomto případě posuzoval soulad smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] s dobrými mravy a dospěl k závěru, že byla uzavřena [anonymizováno] rozporu s dobrými mravy, z čehož dovodil její neplatnost dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, [účinnost], tedy [anonymizováno] době uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum]. S tímto závěrem soudu prvního stupně se odvolací soud ztotožnil. Soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl ke správnému závěru, že cílem uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] bylo vyhnout se případným nárokům na náhradu škody, kterou způsobil žalovaný 2) [anonymizováno] [příjmení] ve funkci likvidátora [anonymizováno] [obec a číslo]. Soud prvního stupně nepochybil, když vycházel z výpovědi [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] řízení sp. zn. [spisová značka], ve kterém ve své svědecké výpovědi tento závěr jasně potvrdil. Soud prvního stupně [anonymizováno] o této výpovědi provedl jako listinný důkaz, [anonymizováno] tomto řízení žalovaný 2) netvrdil nic jiného, nebylo tedy nutno vyslýchat jej znovu. Další výpovědi, které žalobkyně navrhovala provést, výpověď syna [jméno] [příjmení] mladšího a výpověď jednatelky žalované 1) [jméno] [příjmení], která je dle žalobkyně současnou partnerkou žalovaného 2), nebyly [anonymizováno] posouzení této otázky nijak relevantní, neboť tyto osoby se na smlouvě o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] nepodíleli. Mezi škodou způsobenou žalovaným 2) ve funkci likvidátora [anonymizováno] [obec a číslo] a uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů je i časová souvislost. Dle rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalovaný 2) odsouzen za porušení povinnosti při správě cizího majetku se měl škodného jednání dopustit [anonymizováno] květnu [rok], smlouva o zúžení společného jmění manželů byla uzavřena [anonymizováno] březnu [rok]. Z této časové souvislosti, jakož i z výše zmíněné nevyváženosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] učinil soud prvního stupně správný závěr, že žalobkyně musela o úmyslu žalovaného 2) vyhnout se zúžením [anonymizováno] úhradě svých závazků vědět. K tomuto závěru ostatně dospěl Městský soud v Praze i [anonymizováno] rozsudcích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] nichž se smlouvou o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] rovněž zabýval. Odvolací soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že z vyslovení neúčinnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], automaticky plyne závěr soudu o její platnosti. Jak je patrno z odůvodnění uvedeného rozsudku, neplatností smlouvy se soud nezabýval, žádný z účastníků ji ani nenamítal, soud tudíž tuto otázku vůbec neposuzoval, ani se k ní nevyjadřoval.

15. Jednání žalobkyně a žalovaného 2) při uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] s cílem chránit majetek [anonymizována dvě slova] před následky [anonymizována dvě slova] žalovaného 2) jeho převedením na žalobkyni nade vši pochybnost odporuje dobrým mravům a jako takové bylo dle § 39 občanského zákoníku [účinnost] neplatné. Soud prvního stupně tedy správně dovodil, že na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] nemohla žalobkyně nabýt předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Její žalobě o určení vlastnictví tedy nebylo možno vyhovět, neboť nemovitosti zůstaly ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2).

16. Soud prvního stupně zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného 2) bylo pravomocně rozvedeno dne [datum], k řádnému vypořádaní [anonymizováno] ohledně předmětných pozemků nedošlo ve lhůtě tří let po rozvodu, nastaly tedy účinky zákonné domněnky vypořádání dle § 150 odst. 4 občanského zákoníku [účinnost] tak, že vzniklo podílové spoluvlastnictví bývalých manželů s rovnými podíly.

17. Soud prvního stupně správně shledal, že jsou dány podmínky [anonymizováno] vyhovění vzájemnému návrhu žalované 1), která se domáhala právě určení, že jsou předmětné pozemky [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2). Žalovaná 1) přitom osvědčila právní zájem na požadovaném určení rozsahu majetku žalovaného 2), když bylo zjištěno, že žalovaná 1) má na základě soudního smíru schváleného dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] za žalovaným 2) pohledávku [částka] s příslušenstvím. K úhradě této pohledávky přitom nepostačuje, že [anonymizováno] řízení sp. zn. [spisová značka] byla vyslovena neúčinnost smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum], neboť zde byly shledány důvody [anonymizováno] vyslovení neúčinnosti jen ve vztahu k pohledávce ve výši [částka].

18. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil [anonymizováno] zamítavém výroku o určení pozemků do výlučného vlastnictví žalobkyně, i ve výroku o určení pozemků do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2), jakož i ve správných výrocích o náhradě nákladů řízení.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli [anonymizováno] odvolacím řízení plně úspěšní a oba byli zastoupeni advokátem, odvolací soud proto každému z nich přiznal odměnu za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání) po [částka] dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a paušální náhradu za dva úkony po [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. [anonymizováno] případě žalovaného 2), jehož zástupce je plátcem DPH, je přiznaná odměna zvýšena o 21 % DPH ve výši [částka].