o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
JUDr. Irena Nosková · Rozhodnutí ze dne 10. 11. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o věci samé mění jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu tj. co do úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se rozsudek v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [jméno].
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.).
2. Žaloba vycházela z tvrzení, že žalobce je synem [jméno] [příjmení] zemřelé [datum], ta byla poživatelkou invalidního důchodu ve výši [částka], po její smrti poukázala [ulice] správa sociálního zabezpečení (dále jen [anonymizováno]) na její bankovní účet další platbu invalidního důchodu (pro období od [datum] do [datum]), na jehož výplatu však již zanikl nárok. [anonymizováno] po zjištění výše uvedeného vyzvala žalovanou k vrácení neoprávněně vyplaceného důchodu. Žalovaná však sdělila, že požadovanou částku důchodu nelze vrátit, neboť na bankovním účtu není dostatek finančních prostředků, poukázané prostředky žalovaná použila na úhradu záporného zůstatku, který na účtu [jméno] [příjmení] byl. Na to [anonymizováno] využila postupu dle [ustanovení pr. předpisu], o důchodovém pojištění, a povinnost k úhradě neoprávněně vyplaceného důchodu ve výši [částka] uložila žalobci, jakožto synovi, který žil se svou matkou (oprávněnou z invalidního důchodu) ve společné domácnosti. Žalobce částku [částka] [anonymizováno] uhradil. Žalobce tvrdil, že žalovaná nebyla oprávněna započíst na svou pohledávku přijatou platbu důchodu. Dle názoru žalobce došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná jednak neměla k započtení způsobilé pohledávky a jednak neexistoval subjekt, vůči kterému by mohla své započtení provést. V důsledku jednání žalované, která nevrátila neoprávněně vyplácený důchod zpět [anonymizováno], tak byl žalobce nucen namísto žalované uhradit to, co měla vydat ona.
3. Soud prvního stupně již ve věci rozhodoval rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že o úmrtí [jméno] [příjmení] se žalovaná dozvěděla dne [datum], kdy jí byl doručen úmrtní list, na základě toho v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami účet [jméno] [příjmení] zanikl druhý den po prokázání úmrtí, tedy [datum]. Do té doby probíhaly transakce na účtu [jméno] [příjmení] podle uzavřené smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, včetně toho, že na debetní zůstatek mohla žalovaná započíst veškeré platby na účet došlé.
4. Odvolací soud na základě odvolání žalobce usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Odvolací soud zdůraznil, že podstatnou otázkou je zjištění toho, kdy se žalovaná dozvěděla o úmrtí [jméno] [příjmení]. Žalovaná tvrdila, že se tak stalo doručením úmrtního listu dne [datum], tento den měl být dle jejího názoru rozhodným dnem dle článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek a dle článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek mělo dojít k zániku smluvního vztahu s [jméno] [příjmení] druhým obchodním dnem následujícím po rozhodném dni, tj. [datum]. Žalobce naproti tomu tvrdil, že již dne [datum] úmrtí [jméno] [příjmení] oznámila bance [jméno] [příjmení] (sestra [jméno] [příjmení]), která úmrtí doložila [anonymizováno] zprávou. Soud prvního stupně však důkazy, které žalobce k prokázání svého tvrzení navrhoval (výslechy svědků), neprovedl, současně však soud prvního stupně konstatoval, že žalobce své tvrzení neprokázal. Soud prvního stupně tak pochybil, když nedostál své povinnosti poskytnout žalobci poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v tom smyslu, aby své tvrzení o předložení [anonymizována dvě slova] o úmrtí [jméno] [příjmení] prokázal. V nesplnění této poučovací povinnosti shledal odvolací soud vadu, pro niž rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Soudu prvního stupně uložil, aby žalobce řádně poučil dle § 118a o.s.ř., aby podrobně popsal okolnosti, za jakých mělo dojít k oznámení úmrtí [jméno] [příjmení], a především k prokázání toho, že žalované byla předložena [anonymizována dvě slova] o tomto úmrtí. Současně odvolací soud upozornil soud prvního stupně, že [anonymizována dvě slova] o úmrtí, lze považovat za hodnověrný doklad o úmrtí [jméno] [příjmení], a pokud by bylo prokázáno tvrzení žalobce, že jeho příbuzná předložila žalované [anonymizována dvě slova] o úmrtí již [datum], byl by rozhodným dnem právě tento den, a smluvní vztah mezi bankou a [jméno] [příjmení] by skončil druhý obchodní den po tomto datu.
5. V dalším řízení soud prvního stupně poučil žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. tak, jak mu bylo uloženo odvolacím soudem, a poté provedl k důkazu svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědkyně [příjmení] uvedla, že v úterý [datum] se spolu se žalobcem a svou dcerou [jméno] dostavili na pobočku [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova], kde hovořila s pracovnicí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které předala [anonymizováno] o prohlídce zemřelého a bankovní kartu [jméno] [příjmení]; [jméno] [příjmení] jí vyzvala ještě k doložení úmrtního listu, žádné potvrzení o předání karty, ani o předání [anonymizováno] o prohlídce zemřelého nevystavila. Svědkyně [příjmení] [příjmení] (dcera [jméno] [příjmení]) rovněž uvedla, že se dne [datum] s matkou a žalobcem dostavili do pobočky [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova], s pracovnicí [anonymizováno] však již vše vyřizovala její matka. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že v pobočce [právnická osoba], na [anonymizována dvě slova] v roce [rok] pracovala, ale na schůzku [jméno] [příjmení] si již nepamatovala. Po takto doplněném dokazování soud prvního stupně uvedl, že provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by informace o úmrtí [jméno] [příjmení] byla žalované předána dříve než dne [datum], kdy jí byl doručen úmrtní list. Konstatoval, že nebyl předložen žádný protokol o vrácení platební karty dne [datum] a ani svědkyně [příjmení] nevypověděla nic, co by nasvědčovalo tomu, že by byl v tento den předán žalované záznam o prohlídce zemřelé. Na základě toho dovodil, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo, když platba od [anonymizováno] došla na účet [jméno] [příjmení] ještě před jeho zrušením, a žalovaná ji tedy mohla započítat na svou pohledávku.
6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání. Soudu prvního stupně vytkl, že nehodnotil výpověď svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] přitom dle žalobce plyne, že žalované oznámila úmrtí své sestry [jméno] [příjmení] a odevzdala [anonymizována dvě slova] o prohlídce zemřelé. Z jakého důvodu tuto výpověď považoval za nepravdivou, soud prvního stupně v napadeném rozsudku neuvedl. Žalobce poukázal na to, že žalovaná nesprávně za rozhodný okamžik považuje až doručení úmrtního listu a jiné důkazy o úmrtí přehlíží. Současně setrval i na svém názoru, že započtení pohledávky proti zemřelému člověku není možné, neboť osoba, která úmrtím ztratila právní subjektivitu, nemohla být adresátem započtení. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě plně vyhověl, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.
7. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že žalobce nepředložil jediný prokazatelný důkaz, že by žalované odevzdal [anonymizována dvě slova] o úmrtí [jméno] [příjmení] (např. otiskem razítka žalované), se závěry rozsudku soudu prvního stupně se ztotožnila a navrhla jeho potvrzení.
8. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a po zopakování důkazu svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že jsou důvodu pro změnu napadeného rozsudku.
9. Z důkazů, které soud prvního stupně provedl, bylo zjištěno, že zemřelá matka žalobce [jméno] [příjmení] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zřízení a vedení bankovního účtu („ Můj účet“), jakož i smlouvu o povoleném debetu. Dle všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy o vedení účtu, smrtí majitele účtu smlouva o účtu nezaniká; zaniká druhým obchodním dnem, následujícím po rozhodném dni, pokud je k rozhodnému dni na účtu debetní zůstatek či zůstatek roven nule (článek [číslo]). Dle článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek je za rozhodný den považován den, kdy se banka hodnověrným způsobem dozví o úmrtí klienta nebo o jeho prohlášení za nezvěstného, tj. den, kdy jsou klientovu obchodnímu místu [anonymizováno] doručeny průkazné doklady (např. úmrtní list, přípis soudu nebo notáře, provádějícího dědické řízení, rozhodnutí soudu o prohlášení klienta za mrtvého či nezvěstného).
10. Vztah mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou se řídil smlouvou o vedení účtu a jejími všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaná po dobu trvání smluv o vedení bankovního účtu a o povoleném debetu mohla na účet přijímat platby a nakládat s nimi způsobem předvídaným smlouvou, tedy včetně toho, že došlé platby započítávala na své pohledávky (viz článek 1.2 odstavec 4 smlouvy o debetu). Jak již odvolací soud uvedl ve svém předchozím zrušovacím ustanovení, o pochybení [anonymizováno] (žalované), by bylo možno uvažovat tehdy, pokud by po zániku smlouvy o vedení bankovního účtu a s ní provázané smlouvy o povoleném debetu přijala na již zaniklý účet platbu, kterou by započetla na svou pohledávku. Proto bylo nezbytné vyřešit spornou otázku, kdy se žalovaná dozvěděla o úmrtí [jméno] [příjmení], zda se tak stalo dne [datum], kdy byl žalované doručen úmrtní list, nebo již [datum], jak tvrdil žalobce.
11. V článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek je uveden demonstrativní výčet dokladů, které banka považuje za hodnověrné k prokázání úmrtí klienta, na prvním místě jde o úmrtní list, případně usnesení o prohlášení za mrtvého. Vzhledem k tomu, že uvedený výčet je koncipován jako demonstrativní, není vyloučeno, aby bylo úmrtí klienta prokázáno i jiným dokladem než úmrtním listem. Takovým hodnověrným dokladem je bezesporu i [anonymizována dvě slova], či potvrzení o úmrtí (to je ostatně i pokladem pro vydání úmrtního listu).
12. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že se na pobočku žalované dostavila dne [datum] a předala pracovnici žalované [jméno] [příjmení] list o prohlídce zemřelého potvrzující úmrtí [jméno] [příjmení]. Návštěvu pobočky žalované dne [datum] ve své výpovědi potvrdila i svědkyně [příjmení] [jméno] Odvolací soud zopakoval důkaz výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která vypověděla shodně jako před soudem prvního stupně a dále potvrdila, že list o prohlídce zemřelého byl totožný s listem o prohlídce zemřelé [jméno] [příjmení] vystaveným dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], který je založen ve spise a byl k důkazu proveden.
13. Soud prvního stupně pochybil, když nevycházel z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]. Svědkyně je sice v příbuzenském poměru k žalobci, nicméně byla řádně poučena dle § 126 o.s.ř. o povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčet, jakož i o trestně právních následcích křivé výpovědi, není tedy důvod, aby soud hodnotil její výpověď jako nevěrohodnou. Skutečnost, že pracovnice žalované [jméno] [příjmení] si na návštěvu [jméno] [příjmení] nepamatovala, výpověď svědkyně [příjmení] nevyvrací, je plně pochopitelné, že s ohledem na časový odstup a množství schůzek, které svědkyně [příjmení] při práci pro žalovanou absolvovala, si tuto schůzku již nepamatovala. V rozporu s výpovědí svědkyně [příjmení], která uváděla, že spolu s listem o prohlídce zemřelé předala i platební kartu [jméno] [příjmení], není ani platba provedená z platební karty dne [datum] v částce [částka], žalobce tuto platbu vysvětloval jako platbu za předplacené datové uložiště, která probíhá automaticky, bez součinnosti majitele účtu. Svědčí to o tom, že žalovaná platební katru po ohlášení úmrtí [jméno] [příjmení] platební katru nezblokovala a vyčkávala na doručení úmrtního listu, svědkyně [příjmení] ostatně uvedla, že jí svědkyně [příjmení] k zaslání úmrtního listu vyzvala.
14. Odvolací soud tak po zopakování dokazování dospěl k závěru, že z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že již dne [datum] byl žalované doručen list o prohlídce zemřelé [jméno] [příjmení], kterým bylo její úmrtí jednoznačně a hodnověrně prokázáno. Žalované tak bylo již dne [datum] ve smyslu článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek hodnověrně prokázáno úmrtí její klientky. Ze strany žalované již nebyl důvod, aby vyčkávala na doručení úmrtního listu. K zániku smluvního vztahu mezi žalovanou a zemřelou [jméno] [příjmení] tak došlo dle citovaného článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek druhým obchodním dnem následujícím po rozhodném dni, tj. [datum]. Za těchto okolností nebyla žalovaná oprávněna, aby platbu důchodu přijatou dne [datum] započetla na svou pohledávku, neboť k přijetí platby došlo až po zániku smluvního vztahu. Žalovaná tak nejednala po právu, když na svou pohledávku za [jméno] [příjmení] započetla po ukončení smluvního vztahu částku [částka] od [anonymizováno], namísto toho, aby ji vrátila zpět. Na základě [ustanovení pr. předpisu], o důchodovém pojištění, pak částku [částka] vrátil [anonymizováno] žalobce jako syn zemřelé žijící s ní ve společné domácnosti (zaslání částky [částka] žalobcem na účet [anonymizováno] bylo v řízení před soudem prvního stupně prokázáno).
15. Žalovaná si tak částku [částka] ponechala na úhradu své pohledávky bez právního důvodu, a vzhledem k tomu, že tuto částku vrátil zpět na účet [anonymizováno] žalobce, došlo na straně žalované na úkor žalobce k bezdůvodnému obohacení, které je žalovaná povinna dle [ustanovení pr. předpisu], žalobci vydat. Žalobce vyzval žalovanou k vydání částky [částka] výzvou ze dne [datum], která byla žalované doručena téhož dne. Ve výzvě žádal žalobce zaplacení ve lhůtě 7 dnů, posledním dnem této lhůty bylo [datum], ode dne následujícího, tj. od [datum] se žalovaná ocitla v prodlení, žalobci proto náleží i úrok z prodlení ve výši stanovené [ustanovení pr. předpisu]
16. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítl. Zamítavý výrok odvolací soud potvrdil jen co do úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], který žalobce požadoval, ač na něj nárok neměl.
17. Vzhledem ke změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud nově i o náhradě nákladů řízení (§ 224 odst. 2 o.s.ř.).
18. Žalobci, který měl v řízení úspěch, přísluší právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů řízení před ve fázi před tímto odvolacím řízením tvoří soudní poplatek [částka], odměna advokáta za devět úkonů právní služby po [částka] dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (převzetí věci, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], dne [datum], [datum] a [datum], odvolání ze dne [datum], účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum]), režijní paušál za 9 úkonů právní služby po [částka] a DPH ve výši 21% v částce [částka], celkem [částka]. Náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem tvoří soudní poplatek z odvolání [částka], odměna advokáta za dva úkony právní služby po [částka] dle § 7 advokátního tarifu (odvolání a účast při jednání), režijní paušál za 2 úkony právní služby po [částka] a DPH ve výši 21% v částce [částka], celkem [částka].
Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).