o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 23 C 201/2019 - 360,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu zamítl ohledně částky [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení do zaplacení (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.) a dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit náklady státu ve výši [částka] (výrok IV.).

2. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení v částce [částka] s tvrzením, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Březová u Zlína (dále také jen pozemky), na nichž žalovaná provozuje skládku odpadu a to na základě integrovaného povolení Krajského úřadu Zlínského kraje [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění změny [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a změny [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Za užívání těchto pozemků však žalovaná žalobkyni neplatí žádné nájemné. Žalobkyně si proto nechala vypracovat zaměření skutečného stavu plochy skládky, která představuje 46 970 m², a rovněž znalecký posudek na obvyklou cenu nájemného, přičemž znalec uvedené nájemné stanovil částkou [částka] ročně (tj. 10 Kč/m2/rok). Žalobkyně proto za užívání předmětných pozemků ze strany žalované za dobu od [datum] do [datum] požadovala žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení.

3. Žalovaná nesporovala skutečnost, že provozuje skládku odpadu, nesouhlasila však s tím, že by pozemky žalobkyně užívala neoprávněně, respektive bezdůvodně. Za žalované období byla v souladu s tehdy platným integrovaným povolením oprávněná využívat k ukládání odpadu pozemky maximálně o rozloze 1 000 m², neužívala tedy žalobkyní uváděnou plochu o rozloze 46 970 m². Požadovanou částku považovala za nadhodnocenou, neodpovídající hodnotě plateb za užívání obdobných pozemků. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení.

4. Soud prvního stupně neshledal vznesený nárok promlčeným, když byl uplatněn žalobou podanou u soudu dne [datum], tedy ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě dle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Po provedeném dokazování pak uzavřel, že žalovaná v žalovaném období od [datum] do [datum] provozovala úředně schválenou skládku komunálního odpadu na pozemcích žalobkyně, aniž by za užívání pozemků žalobkyni cokoliv platila. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva, ani dohoda, týkající se užívání předmětných pozemků. Při určení rozsahu pozemků užívaných žalovanou k provozu skládky soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil jednak výměru uvnitř oploceného areálu skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně v rozsahu [částka] a rovněž vyšel z toho, že je třeba započítat i vjezd do areálu skládky v rozsahu 25 m², neboť se jedná o plochu sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky, jež slouží žalované k provozu skládky. Do výměry užívané plochy pak započítal i žlab o výměře 401 m², nacházející se mimo oplocený areál skládky, když tato část je spojena s činností skládky ve směru ochrany před negativními dopady provozu skládky, a též do této plochy zahrnul pozemek, nacházející se ve svahu pod oploceným areálem skládky v rozsahu 313 m², kde dochází k rozlivu vody, svedené z okolních pozemků, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, což je rovněž spojeno s provozem samotné skládky. Vyšel tedy z fakticky zaměřeného stavu, který odpovídá užívání pozemku žalovanou, a nepovažoval za relevantní, v jaké výměře bylo povolení příslušných úřadů ohledně určení výměry samotného jádra skládky. Při určení výše bezdůvodného obohacení soud prvního stupně vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení], a to [částka] m²/1 rok. Znalec se dle soudu prvního stupně vypořádal i s nájemními smlouvami týkajícími se jiných skládek ve Zlínském kraji, které předložila žalovaná, když vysvětlil, že vlastníci pronajatých pozemků mají zároveň majetkovou účast v právnických osobách, kteří jsou nájemci těchto pozemků.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně uzavřel, že se žalovaná tím, že užívala pozemky ve vlastnictví žalobkyně k provozu skládky v době od [datum] do [datum], na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Výše bezdůvodného obohacení pak odpovídá výši nájemného, které bylo v daném místě a čase obvyklé, přičemž tato částka byla stanovena znalcem v rozsahu [částka] ročně za 1 m². Žalovaná pozemek užívala v rozsahu 43 826 m² po celé období, bezdůvodné obohacení tak na její straně představuje částku [částka], a tuto částku je pak žalovaná žalobci povinna vydat dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ohledně této částky proto soud prvního stupně žalobě vyhověl, co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

6. Proti vyhovujícímu výroku I. a výrokům o nákladech řízení III. a IV. rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Zásadní nedostatek napadeného rozsudku spatřovala v tom, že soud prvního stupně fakticky převzal závěry řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 29 C 248/2015 včetně závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a závěrů místního šetření. Soud prvního stupně se přitom dle žalované dostatečně nevypořádal s vytýkanými nedostatky dokazování, které proběhlo v řízení sp. zn. 29 C 248/2015 a v důsledku toho bylo porušeno právo žalované na spravedlivý proces, neboť minimálně ve vztahu k jednotlivým znaleckým posudkům a místnímu šetření byla porušena zásada přímosti. Dle názoru žalované měl být ke zjištění výše bezdůvodného obohacení ustanoven jiný znalec než Ing. [příjmení] [příjmení], ten byl navíc soudem prvního stupně vyslechnut, aniž mu byl předem vymezen znalecký úkol. Žalovaná namítala, že znalec [příjmení] [příjmení] by měl být z řízení vyloučen, což odůvodňovala jeho negativním vztahem vůči žalované, o níž se vyjádřil ve smyslu, že neplní své závazky, a měla by za to zaplatit, a také z toho, že v minulosti v rámci výkonu funkce radního obce Velké Pavlovice řešil obdobnou věc, kdy obec pronajímala pozemky, na kterých se nacházela skládka odpadů. Posudek Ing. [příjmení] žalovaná považuje za nepřezkoumatelný, neboť v něm chybí řádná identifikace srovnávacích pozemků i dalších podkladů, z nichž znalec vycházel. S ohledem na to, že předmětem ocenění byly běžně komerčně neobchodovatelné pozemky, je žalovaná přesvědčena, že ke zjištění obvyklé ceny měla být použita tzv. oceňovací vyhláška. Ing. [příjmení] přitom sám uvedl, že nenalezl skutečné srovnatelné pozemky, které by se pronajímaly za účelem provozování skládky, když však žalovaná pro srovnání sama zajistila nájemní smlouvy týkající se pronájmu pozemků pro účely skládky, odmítl znalec tyto podklady využít. Jeho argumentaci opírající se o závislost na nájmu zúčastněných subjektů žalovaná považuje za irelevantní a nesmyslnou. Znalec rovněž nezohlednil, že v době předání pozemků se nejednalo o stavební pozemky, ale o pozemky zemědělské a lesní. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že soud prvního stupně nesprávně zjistil skutkový stav ohledně výše úplaty za užívání předmětných pozemků, a žádala, aby byl proveden revizní znalecký posudek. Žalovaná nesouhlasila ani s rozsahem údajně užívaných pozemků, jak jej soud prvního stupně zjistil ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Dle žalované při určení výměry pozemků užívaných k provozu skládky nejde mechanicky vycházet z rozsahu oplocení areálu, které nerespektuje skutečně nutný rozsah užívané plochy, nýbrž musí být zohledněny plochy skutečně potřebné pro provoz skládky. Soud prvního stupně měl pochybit v tom, že do rozlohy užívané plochy započítal celý oplocený areál, dále rigol vedený mimo oplocený areál, travnatý porost pod areálem skládky sloužící (údajně) k rozlivu nekontaminované vody a příjezdovou cestu k pozemku. Zjištění o rozloze užívaných pozemků tak neodpovídají skutečnému rozsahu užívání, které je mnohem menší. Soud prvního stupně měl dle žalované pro zjištění reálného stavu užívání provést místní šetření. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí ve výrocích I., III. a IV. zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že pokud žalovaná rozporuje rozsah užívaných pozemků, pak je třeba poukázat na to, že má pro skládku odpadů [obec] vypracován provozní řád, z něhož jasně vyplývá, že užívá pozemky v takovém rozsahu, jak je uvedeno na straně 4 tohoto provozního řádu. Ve svých námitkách opomněla skutečnost, že v daném případě nejde pouze o plochu pro ukládání odpadů, ale pro nakládání s odpady jsou stanoveny technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu. Z právních předpisů vyplývá, že každá skládka odpadu je tvořena souborem nezbytných částí, často staveb, např. těsnící systém, drenážní systém odvádějící průsakové vody, záchytné příkopy pro odvodnění povrchových vod, obslužná komunikace na skládce, jímka průsakových vod, váha, provozní a sociální objekt, prostor pro fyzické převzetí přivážených odpadů, zařízení na čištění svozových vozidel před výjezdem na veřejnou komunikaci, oplocení zabraňující vstupu nepovolaných osob a vjezd do skládky opatřený uzamykatelnou bránou. Tyto stavby, technická zařízení a části skládky jsou nezbytné pro její řádný provoz a tvoří komplex, který pouze jako fungující celek může zajistit, že uložené odpady neohrozí nebo nepoškodí životní prostředí a zdraví osob. Tento komplex pak leží uvnitř oplocení skládky. [příjmení] vymezující skládku odpadu proto tvoří oplocení skládky obslužné plochy. Žalobkyně proto má za to, že jsou zcela odpovídající závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], vycházející z toho, že výměra plochy užívané žalovanou za účelem provozování skládky představuje právě 43 826 m². Žalobkyně odmítla i výhrady žalované k výši úplaty za užívání předmětných pozemků, odkázala na znalecký posudek vypracovaný Ing. [příjmení], který správně došel k výši [částka] za 1 m² za 1 rok, což odpovídá obvyklé ceně za nájem pozemků v žalovaném období a odpovídá ceně prodávaných pozemků srovnávaných za použité metody. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu jako správný potvrdit.

8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek v napadených výrocích, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud musí předeslat, že neshledal žádné důvody pro vyloučení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z podání znaleckého postupu v této věci, rovněž tak neshledal pochybení v postupu soudu prvního stupně při ustanovení znalce. Mezi účastníky byl již dříve zahájen soudní spor, v němž se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků k provozu skládky za období od [datum] do [datum], řízení bylo u Obvodního soudu pro Prahu 2 vedeno pod sp. zn. 29 C 248/2015. V uvedeném řízení byl ke stanovení výše bezdůvodného obohacení ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. S ohledem na to, že znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] již byl seznámen s věcí, sdělil soud prvního stupně na jednání dne [datum] účastníkům, že i v tomto řízení k podání znaleckého posudku ustanoví stejného znalce, kterého na následujícím jednání vyslechne. Na jednání dne [datum] pak soud prvního stupně ustanovil znalce k podání posudku a znalec pak odpovídal na otázky soudu a účastníků. Znalec stvrdil závěry, k nimž dospěl v posudku podaném v řízení, které se týkalo předchozího období, a poté se věnoval otázce výše nájmu za období žalované. Žalovaný tak byl s dostatečným předstihem informován o tom, že k otázce výše bezdůvodného obohacení bude vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], a měl dostatek času se na výslech znalce připravit. Důvodem pro vyloučení znalce z podání posudku nemůže být skutečnost, že jako radní obce Velké Pavlovice řešil situaci, kdy obec pronajímala pozemky, na kterých se nacházela skládka odpadů. Vzhledem k tomu, že nešlo o věc, která by se týkala účastníků řízení, je naopak přínosem v pozitivním smyslu, že znalec má s obdobnými případy osobní zkušenost. Podjatost znalce nelze dovozovat, ani z jeho obecných poznámek během podání posudku při jednání, např. že„ když někdo dělá byznys, musí za to zaplatit…“, jde o obecné poznámky, z nichž neplyne, že by měl znalec k žalované hostilní přístup. Je pravdou, že soud prvního stupně nejprve vyzval žalovanou, aby složila zálohu na znalecký posudek, následně však vyslechl znalce, aniž byla záloha zaplacena. Takový postup svědčí o jisté nekoncentrovanosti soudu v postupu řízení, nicméně na provedené dokazování nemá žádný vliv.

10. V tomto řízení nebylo sporné, že žalobkyně vlastní pozemky, na nichž žalovaná provozuje skládku. [příjmení] bylo, v jakém rozsahu pozemky vlastněné žalobkyní k provozu skládky žalovaná užívá a jak vysoké bezdůvodné obohacení na straně žalované vzniká.

11. Rozsah pozemků žalobkyně, které užívá žalovaná k provozu skládky, byl již zjišťován v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 248/2015 ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil jednak výměru oploceného areálu skládky v rozsahu 43 087 m² a rovněž do využívané plochy započítal i vjezd do areálu skládky v rozsahu 25 m², což je plocha sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky, jež slouží výlučně žalované k provozu skládky, dále do užívané plochy započítal i žlab o výměře 401 m² nacházející se mimo oplocený areál skládky, s provozem skládky však bezprostředně související z důvodu ochrany před negativními dopady provozu skládky, též do užívané plochy zahrnul pozemek nacházející se ve svahu pod oploceným areálem skládky v rozsahu 313 m², kde dochází k rozlivu vody, svedené z okolních pozemků, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, což je nutné k ochraně krajiny před negativními dopady skládky na životní prostředí. Soud prvního stupně nepochybil, když v tomto řízení nezadával nový znalecký posudek k zodpovězení otázky, která již byla vyřešena v řízení sp. zn. 29 C 248/2015, a znalecký posudek provedl v tomto řízení jako listinný důkaz. Z tohoto důkazu pak soud prvního stupně správně dovodil, že žalovaná užívala pozemky žalobkyně celkem v rozsahu 43 862 m2. Nedůvodná je námitka žalované, že neužívala celý oplocený areál o výměře 43 087 m². Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 845/99, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 199/2007, či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 1321/2011) dovodila, že bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo drží oplocené a uzamčené nemovitosti, které jsou přístupné pouze jemu a pro jeho potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně je skutečně užíval (jakou plochu, jak často, případně kolikrát konkrétně se na něm zdržoval). Jak přitom plyne z provozního řádu skládky, který byl soudem prvního stupně k důkazu proveden, oplocený areál skládky je využíván pouze žalovanou a vstoupit je možno pouze se svolením žalované. Žalobkyně k tomu přiléhavě uvádí, že skládka není jen samotná plocha, kde je ukládán odpad, ale tvoří ji celý soubor nezbytných částí a staveb (těsnící ystém, drenážní systém, záchytné příkopy, obslužné komunikace, jímky, váha, provozní a sociální objekt, prostor pro fyzické převzetí přivážených odpadů, zařízení na čištění svozových vozidel před výjezdem na veřejnou komunikaci, oplocení), který může pouze jako celek zajistit, že uložené odpady neohrozí nebo nepoškodí životní prostředí a zdraví osob. Ve znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení] pak bylo i podrobně vysvětleno, že k ploše oploceného areálu je třeba připočíst i plochu mimo areál sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky a dále pak žlab (příkop), včetně pozemku sloužícího k rozlivu vody, která jinak využitelná nemůže být. Na závěrech znaleckého posudku by nic nemohlo změnit ani šetření na místě, jehož neprovedení žalovaná soudu prvního stupně vyčítá zejména ve vztahu k pozemku sloužícímu k rozlivu vody ze skládky. Jestliže soud prvního stupně jednoznačně ve smyslu znaleckého posudku uzavřel, že plocha v souvislosti s užíváním skládky, kterou žalovaná v rozhodné období užívala, je v rozsahu 43 826 m², odvolací soud se s tímto závěrem zcela ztotožňuje.

12. Za zcela správné pak má odvolací soud i stanovení výše úplaty za užívání předmětných pozemků tak, jak k němu soud prvního stupně dospěl na podkladě znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [příjmení]. Námitky žalované, že jednak znalec použil nesprávnou srovnávací metodu, a zejména, že ve věci nevyšel ze srovnatelných pozemků, nacházejících se na území Zlínského kraje, na nichž jsou provozovány jiné skládky odpadů a na ně navázaných nájemních smluv, nejsou relevantní. Znalec totiž v své výpovědi, při níž podal znalecký posudek, vyjasnil, jak při posudku postupoval, a proč nemohl vyjít z nájemních smluv předložených žalovanou, vysvětlil, že se týkaly skládek, které provozovaly obce na svých pozemcích prostřednictvím společností, v nichž mají samy většinovou majetkovou účast, tudíž nejde o smlouvy, které by odrážely reálné tržní prostředí. Znalec rovněž zohlednil druh pozemků, nevycházel z toho, že by se jednalo o pozemky výlučně stavební, jak namítá žalovaná, vysvětlil, že při simulování nájemného vycházel z horní hranice pozemků zemědělských a dolní hranice pozemků stavebních. Znalec pak dospěl k závěru, že v žalovaném období od [datum] do [datum] činila obvyklá výše nájemného za pozemky v daném místě [částka] za 1 m² za 1 rok. Soud prvního stupně nepochybil ani tehdy, když nevyslyšel návrh žalované a nepřistoupil k zadání revizního znaleckého posudku, nesouhlas jedné ze stran sporu se závěry podaného znaleckého posudku zadání revizního znaleckého posudku neodůvodňuje (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1192/2007).

13. Soud prvního stupně tak z provedených důkazů správně zjistil skutkový stav jak v otázce rozlohy pozemků užívaných žalovanou k provozu skládky (43 826 m²), tak i co do určení výše bezdůvodného obohacení, které tím žalobkyni vzniká ([částka] ročně za 1m²). Na zjištěný skutkový stav přiléhavě aplikoval § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když žalovaná pozemky užívá bez právního důvodu a její straně tak za žalované období vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které je povinna žalobkyni vydat.

14. Ze shora popsaných důvodů odvolací soud rozsudek v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé, jakož i akcesorických výrocích o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky i ve vztahu ke státu, jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, má proto právo na náhradu jeho nákladů, které tvoří náklady právního zastoupení za 1 úkon právní služby advokáta ve výši [částka] dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z punkta ve výši [částka] (za vyjádření k odvolání), režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši [částka], celkem tedy činí [částka].