pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.) a nepřiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný jako vlastník dvou jednotek ([číslo] – byt a [číslo] sklep) v domě [adresa] v katastrálním území Troja, obci [obec], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a příslušném pozemku o velikosti ideálních 327 a [číslo], nedostál své povinnosti hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky a následně ani nedoplatky vyplývající z vyúčtování, ani povinnosti hradit příspěvky na správu domu a pozemku (dále jen„ příspěvek do fondu oprav“), a to za roky [rok] až [rok] (ohledně neplacení v roce [rok] byla žaloba z důvodu promlčení vzata zpět a řízení ohledně požadované částky [částka] s přísl. bylo zastaveno).

3. Po provedeném dokazování a právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně (vzhledem k námitce promlčení vznesené žalovaným) shledal promlčenými nároky žalobce uplatněné ve výši [částka] s příslušenstvím za rok [rok] s odůvodněním, že vyúčtování za uvedený rok mělo být žalovanému doručeno dle § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. do [datum], přičemž žaloba byla podána až dne [datum], tedy až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalobu následně posoudil jako důvodnou pouze co do požadavku žalobce na úhradu příspěvku do fondu oprav jako dlouhodobé zálohy za roky [rok] až [rok] ve zjištěné výši [částka] na 1 m2 podlahové plochy určené v [anonymizováno] pro stanovení příspěvku vlastníků jednotek na náklady na správu a provoz domu a pozemku pro stanovení záloh na služby a pro rozúčtování nákladů (dále jen„ Pravidla“) představující celkem ročně částku [částka] splatnou měsíčně po [částka] do 15. dne v měsíci. Vzal za prokázané, že uvedená částka odpovídá výměře bytové jednotky žalovaného 32,7 m2, a uzavřel, že povinnost tento příspěvek platit vyplývá přímo ze zákona (§ 1180 a § 1181 o. z. a § 16 odst. 1 písm. a/ nař. vl. č. 366/2013 Sb.) a nezávisí na tom, zda byl uveden ve vyúčtování. Celkem tak žalobci přiznal za uvedené období tři jednotlivé roční částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ode dne splatnosti jednotlivých vyúčtování (dle požadavku žalobce). Byť soud prvního stupně konstatoval zákonnou povinnost žalovaného platit zálohy na služby spojené s užíváním jeho bytové i nebytové jednotky (u nichž dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že by výše záloh nebyla stanovena řádně společenstvím, ale dle jeho tvrzení předsedou výboru, a současně že ani žalobce neprokázal, že by jejich výše byla stanovena společenstvím v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb.), neshledal žalobu důvodnou co do požadavku žalobce na úhradu nedoplatku z vyúčtování záloh. Jednotlivá vyúčtování za období let [rok] až [rok], aniž považoval za potřebné znalecké zkoumání, označil soud prvního stupně za nejasná, nesrozumitelná a neprůkazná, s tím, že z nich není zřejmé, jaké dluhy za jaká předchozí období a za jaké služby (s použitím nepřípadného termínu„ nájemné“) jsou v nich obsaženy. Dle jeho závěru taková vyúčtování nelze považovat za řádná v souladu s právní úpravou, a tedy umožňující splatnost v nich uvedeného nedoplatku. Náklady řízení posoudil za použití § 150 o. s. ř., přičemž nepřiznal převážně úspěšnému žalovanému jejich náhradu s odůvodněním, že chování žalovaného, který po mnoho let neplatí žalobci žádnou částku a ponechává na ostatních vlastnících bytových a nebytových jednotek, aby jeho náklady platili oni, je v rozporu s dobrými mravy.

4. Proti II. výroku rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Všechna dotčená vyúčtování podle něj obsahují velmi podrobně uvedený rozpis, a to samostatně a konkrétně u každé vyúčtovávané služby. Celkový nedoplatek pak účtoval proti nulově uhrazeným zálohám a nemohl postupovat jinak. Pokud jsou ve vyúčtováních uvedeny náklady proti předepsaným zálohám, nelze to považovat za chybný postup. I když ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. uvádí, že o výši záloh rozhoduje společenství, není zde definováno, že o ní musí rozhodovat shromáždění vlastníků. V dané věci rozhodoval výbor společenství, a to na základě rozhodnutí shromáždění vlastníků přijatého na schůzi dne [datum], při níž byla odsouhlasena změna stanov a schválena Pravidla, která přesně určují, které služby a jak budou účtovány, a pravomoc měnit zálohy byla svěřena výboru. Pokud soud prvního stupně neshledal některou z náležitostí předepsanou právními předpisy, neuvedl konkrétní zjištění takového pochybení, což znemožňuje žalobci úvahu soudu vyvrátit. I konstatování soudu prvního stupně o shledané nejasnosti, nesrozumitelnosti a neprůkaznosti vyúčtování jsou pouze obecná. Dle žalobce jsou jeho vyúčtování bez závad, což žalobce navrhoval prokázat znaleckým posudkem, který sice soud prvního stupně slíbil provést, ale nakonec provedl odborné posouzení sám. Promlčení roku [rok] se podle názoru žalobce promítlo v usnesení soudu prvního stupně z [datum], kterým bylo řízení o nárocích z tohoto roku zastaveno. Na to, že vyúčtování byla provedena řádně, žalobce opakovaně poukazoval ve svých vyjádřeních, ve kterých popisoval jednotlivé postupy účetních, jejichž výslech také navrhoval. Odkázal na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který řeší analogický případ, kdy v něm označený žalovaný taktéž neplatí žádné částky na příspěvcích ani zálohách na služby a podává neustále různé účelové námitky a žaloby, stejně jako žalovaný v této věci. V uvedené věci Vrchní soud v Praze k námitce nezodpovězených reklamací vyjádřil svůj názor, že samotnou možností reklamujícího konzultovat svou reklamaci osobně u SVJ, které reklamující nevyužil, je naplněna povinnost SVJ, přičemž označil v té věci žalovaného za osobu zneužívající svého práva a postavení podle § 8 o. z. Zjištěné chyby ve vyúčtování se dle něj pohybovaly pouze v jednotkách procent. Dle jeho závěru by zamítnutí žaloby mělo za následek to, že za vodu, teplo a další služby užívané žalovaným by zaplatili ostatní vlastníci jednotek, kteří přitom svou spotřebu hradí řádně a včas, přičemž dle závěrů Ústavního soudu je třeba hledat spravedlivé řešení (s odkazem na nález sp. zn. [ústavní nález]). [jméno] věc pak Vrchní soud v Praze posoudil z hledisek bezdůvodného obohacení. Žalovaný v této věci neplatí žádné platby od roku 2006, podává každý rok žaloby na neplatnost usnesení shromáždění vlastníků, na neplatnost vyúčtování, na vydání dokladů, na nemajetkovou újmu ve výši [částka] za nezodpovězené reklamace, na úhradu penále ve výši cca [částka] pro 6 porušení, a zejména na zaplacení pokut ve vztahu k předmětným vyúčtováním, přičemž tato žaloba je vedena u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka]. Cílem žalovaného je neplatit nic a ještě získat pokuty. Osobní kontakt alovaný vždy odmítal, přičemž neustále vznáší nové námitky v řízeních s tím, že by se některá z nich mohla setkat s úspěchem, čímž prodlužuje řízení.

5. Proti I. a III. výroku rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Namítl, že žalobce nikde neuvedl, na základě jakého usnesení požaduje peněžité plnění, nedoplatky svévolně stanovil předseda výboru, aniž by je odsouhlasilo shromáždění vlastníků, které nikdy nerozhodlo ani o výši záloh do fondu oprav ani záloh na úhradu služeb, ač toto spadá do jeho působnosti dle § 1180 o. z. Co se týká Pravidel, tato nebyla řádně přijata, neboť usnesení ze schůze ze dne [datum] neexistuje. Znovu se dovolal promlčení, neboť usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterého se dovolával žalobce, byl řešen pouze rok [rok], nikoliv [rok]. Vyúčtování za jednotlivé roky jsou chybná, neúplná, neobsahují všechny předepsané náležitosti, je to vyúčtování rozdílu mezi náklady a předpisem a nikoliv zaplacenými zálohami, ceny nejsou ve správné výši, nebytové prostory nejsou součástí vyúčtování a podlahová plocha je ztotožněna se započitatelnou podlahovou plochou, je zde uveden termín„ nájemné“, ač je žalovaný vlastníkem, v předpisu plateb je uveden nesprávný vlastnický podíl ve výši [výměra]. Uvedl, že jeho povinnost platit vzniká až okamžikem, kdy mu žalobce oznámí předpis platby se správným označením. Zpochybnil pravost podání odvolání žalobce, které dle něj není řádně označeno podatelnou soudu prvního stupně. Nesouhlasil ani s nepřiznáním náhrady nákladů řízení a s odkazem na judikaturu Ústavního soudu poukázal na to, že aplikace § 150 o. s. ř. má sloužit k odstranění nepřiměřené tvrdosti a dosažení spravedlnosti pro účastníky řízení, přičemž posouzení existence důvodů zvláštního zřetele hodných musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci, navíc na jeho zamýšlené použití musí být účastník připraven a musí mít možnost se k němu vyjádřit. Dle něj není pravdou, že ostatní členové žalobce dlouhodobě platí za žalovaného, pro což podle něj neexistuje žádný důkaz. Odmítl platit náklady protistrany a navrhl zrušení I. a III. výroku rozsudku.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalobce i žalovaného jsou zčásti důvodná.

7. Podle § 1180 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. (2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

8. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

9. Podle § 1208 písm. c) a d) o. z. do působnosti shromáždění patří schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků, a dále schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

10. Podle § 3 zák. č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. (2) Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

11. Podle § 4 cit. zák. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. (2). Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. (3) Nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem. (4) Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.

12. Podle § 5 cit. zák. způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. (2) Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody1), b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů, c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek, d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

13. Podle § 6 cit. zák. náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období. (2). Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících I rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. (3). Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. (4) Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.

14. Podle § 7 cit. zák. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

15. Soud prvního stupně správně dovodil, že předmětem řízení jsou dva samostatné nároky, a to jednak požadavek na zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku (do fondu oprav) a dále požadavek na zaplacení nedoplatku z vyúčtování na služby, přičemž každý z nich se řídí jinou právní úpravou a slouží k jiným účelům. Správně vyšel při posouzení důvodnosti obou nároků z toho, že žalobce je právnickou osobou založenou v roce 2006 za účelem zajišťování správy domu a pozemku a žalovaný je jako vlastník bytové a nebytové jednotky v domě, v němž žalobce vznikl, jeho členem, a tedy bylo v celém žalobou vymezeném období zákonem stanovenou povinností žalovaného platit jak příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku (do fondu oprav), tak zálohy na služby (stanovy, § 15 odst. 1 zák. č. 72/1994 Sb., občanský zákoník ve znění zák. č. 40/1964 Sb., § [číslo] a § [číslo] o. z., § 4 zákona č. 67/2013 Sb.).

16. Odvolací soud dále souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně o tom, že nároky na příspěvek do fondu oprav i na případný nedoplatek z vyúčtování za služby za rok [rok] jsou promlčeny. Institut promlčení má vést oprávněného k tomu, aby svá práva vykonal ve společensky přiměřené době (promlčecí době) tak, aby po časově neomezenou dobu nebyli dlužníci ohledně svých povinností vystaveni donucujícímu zákroku (tzv. vynutitelnosti) ze strany soudů. Tím institut promlčení v souladu s požadavkem právní jistoty brání existenci dlouhotrvajících občanských subjektivních práv a jim odpovídajících povinností. Za právo mající majetkový charakter, které je třeba uplatnit v tříleté promlčecí době stanovené v § 629 odst. 1 o. z., je třeba považovat i právo uživatele (vlastníka) bytové jednotky domáhat se po pronajímateli (společenství vlastníků) vyúčtování záloh na služby, které mu zaplatil. Jeho uplatnění se totiž v konečném důsledku projeví v majetkové sféře nájemce (vlastníka) i pronajímatele (společenství vlastníků), neboť má za následek vznik povinnosti uhradit přeplatek či nedoplatek, který vyúčtováním vznikne. Analogicky tomu tedy musí odpovídat i promlčení možnosti vyúčtovat a takovýto nedoplatek stanovit. Soud prvního stupně správně dovodil, že předmětné vyúčtování služeb za rok [rok] mělo být učiněno v souladu s § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. nejpozději do [datum]. Ke dni [datum], kdy byla podána žaloba, tedy již tedy uplynula tříletá promlčecí doba, v níž bylo možno řádně služby za rok [rok] vyúčtovat (jak k tomu fakticky došlo až v říjnu [rok]) a domáhat se zaplacení jím stanoveného nedoplatku, a to přesto, že k vyúčtování, kterým teprve byl nedoplatek stanoven, fakticky došlo [datum]. Co se týká příspěvku do fondu oprav, jedná se o účelový fond právnické osoby žalobce, do něhož přispívají všichni vlastníci bytových jednotek v domě, zálohy zaplacené jednotlivými vlastníky do fondu oprav jsou nezúčtovatelné a nevratné, zůstávají na účtu společenství a jsou účelově vázány na opravy společných částí domu, jeho rekonstrukci a správu. Soud prvního stupně správně dovodil, že tím, že se příspěvek nezúčtovává a povinnost hradit jej vyplývá ze zákona, není vázán na vypracování vyúčtování služeb, byť v něm byl obsažen. Odvolací soud souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně, že jeho výše a splatnost byla řádně stanovena Pravidly schválenými shromážděním společenství dne [datum], a to částkou [částka] ročně odpovídající výměře bytové jednotky žalovaného 32,7 m2 splatnou v měsíčních platbách po [částka] vždy do 15. dne v měsíci. Z takto zjištěného stavu věci je ale potřeba učinit závěr, že vzhledem k absenci nutnosti vyúčtování se v tříleté obecné promlčecí lhůtě promlčují samostatně vždy jednotlivé měsíční platby této dlouhodobé zálohy. Co se týká příspěvku za rok [rok], je zřejmé, že poslední platba částky [částka] měla být zaplacena do [datum], tedy ve vztahu k datu podání žaloby je zřejmé, že i tato částka byla promlčena a jsou tak promlčeny všechny nezúčtovatelné zálohy do fondu oprav za rok [rok]. Zamítnutí obou nároků žalobce za rok [rok] v celkové výši [částka] s příslušenstvím soudem prvního stupně je tedy věcně správné, a proto odvolací soud v tomto rozsahu zamítavý II. výrok rozsudku postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo, jak správně na toto poukázal žalovaný, zastaveno řízení jen o nárocích žalobce za rok [rok].

17. [příjmení] závěr o promlčování jednotlivých měsíčních plateb do fondu oprav se však týká i části roku [rok], přičemž poslední promlčenou platbou byla částka [částka] splatná do [datum]. Pokud tedy soud prvního stupně přiznal v I. výroku rozsudku za rok [rok] celou částku příspěvku do fondu oprav ve výši [částka], není vzhledem k námitce promlčení jeho rozhodnutí správné, protože nárok na tento příspěvek za rok [rok] je oprávněný pouze co do měsíčních splátek splatných od července do prosince [rok], tj. co do částky [částka] (6 x [částka]). Nesprávný vyhovující I. výrok rozsudku v rozsahu stejné částky s příslušenstvím (za leden až červen [rok], tj. také šest měsíců) proto odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobu v tomto rozsahu zamítl.

18. Co se týká zbylých nároků žalobce na nedoplatky z vyúčtování služeb za roky [rok] až [rok], soud prvního stupně správně konstatoval, že i povinnost žalovaného platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu vyplývá ze zákona, a to z ustanovení § 1181 o. z. Neplnění této povinnosti za současného reálného spotřebovávání poskytovaných služeb označuje i Ústavní soud ve své judikatuře za zřejmě v rozporu s dobrými mravy (srov. např. usnesení ÚS ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a hrazení takto spotřebovaných služeb není možné jinak, než z prostředků poskytnutých ostatními členy žalobce. Odvolací soud se s tímto názorem zcela ztotožňuje.

19. Své zamítnutí nároku na nedoplatek z vyúčtování služeb za uvedené roky odůvodnil soud prvního stupně nejasností, nesrozumitelností a neprůkazností vyúčtování a jejich nesouladem s právními předpisy. S tímto závěrem však odvolací soud nesouhlasí. Demonstrativní výčet služeb, které se vyúčtovávají, a za něž má žalobce jako poskytovatel těchto služeb právo požadovat zálohy a následně povinnost tyto služby vyúčtovat, je stanoven v § 4 a § 7 zák. č. 67/2013 Sb., přičemž uvedený zákon dále v § 5 a § 6 určuje způsob jejich rozúčtování. Z jednotlivých vyúčtování v letech [rok], 2015 a [rok] je zřejmé, že obsahují rozpis všech uvedených služeb, přičemž žalovaný druh poskytovaných služeb nijak nenamítal (v SVJ by náleželo rozhodování o druhu poskytovaných služeb do působnosti shromáždění podle § 1208 písm. d) obč. zák.). Dále je z nich zřejmé, jaký faktický náklad byl vynaložen na služby ve vztahu k žalovanému jako uživateli jednotky (jednotek), a to jednotlivě ke každé službě i v celkovém souhrnu, i že žalovaný v daném roce neuskutečnil žádnou zálohovou platbu. Skutečnost, že je zde uveden poměr předpisu záloh (za situace, že žádné zálohy placeny nebyly) a skutečných nákladů, má v tomto případě pouze informativní význam, a to ten, že předpis koresponduje skutečným nákladům, a není tedy nijak nadsazený, což nelze považovat za nedostatek řádného vyúčtování. Z individuálních rozúčtování pro jednotlivé roky je zřejmé, že žalobce zcela respektoval i zákonem stanovené požadavky na rozúčtování. Skutečnost, že vyúčtování je označeno jako vyúčtování služeb a nájemného je pouze formálním nedostatkem, který opět nemůže způsobit pochybnosti o rozsahu vyúčtování služeb za daný rok. Je tedy zřejmé, že všechna tři vyúčtování obsahovala zákonem stanovené náležitosti.

20. Jak správně uvedl soud prvního stupně, ohledně vyúčtování služeb se soudní praxe již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce (vlastník) s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z [datum], sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Teprve na základě takového vyúčtování může nastat splatnost nedoplatku. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k závěru, že vyúčtování obsahovala zákonem stanovené náležitosti, jak odvolací soud vysvětlil shora, a žalovaný nijak nerozporoval, že by s nimi nebyl seznámen, zbývá zjistit, zda byla cena vyúčtovaných služeb stanovena ve správné výši. K posouzení správnosti výše cen však v případě takto velikého SVJ, jakým žalobce je, nemá soud dostatek odborných znalostí, a bude třeba ustanovit za tímto účelem znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nejlépe se zvláštní specializací na úhrady nákladů za poskytované služby při užívání bytů a nebytových prostorů. Jeho úkolem by mělo být jednak posouzení náležitostí vyúčtování, způsobu rozúčtování, správnosti výše cen jednotlivých vyúčtovaných služeb i stanovení jím zjištěné skutečné ceny služeb a případné procentuální odchýlení od ceny vyúčtované žalobcem.

21. To však přesahuje možnosti přezkumu odvolacím soudem v systému neúplné apelace, proto odvolací soud v nepotvrzeném rozsahu zamítavý výrok II. rozsudku postupem podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a v souladu s § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

22. Soud prvního stupně správně zjistil, že na schůzi shromáždění vlastníků konané dne [datum] byla usnesením schválena změna stanov, do nichž byla přijata Pravidla, upravující postup při stanovení příspěvku vlastníků jednotek do fondu oprav, při stanovení záloh na služby a pro rozúčtování nákladů. Proti tomuto usnesení nebyla podána ze strany žalovaného žaloba na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého shromážděním, a v jiném řízení již tedy nelze rozporovat či přezkoumávat správnost tohoto přijatého rozhodnutí. Z tohoto základu bude soud prvního stupně vycházet a jeho úkolem bude, aby posouzením jednotlivých článků stanov (zejm. čl. 11 a 13) a přijatých Pravidel zjistil, zda stanovení výše záloh (nikoliv rozúčtování cen služeb) tak, jak bylo provedeno v předpisech měsíčních plateb na jednotlivé roky, spadalo do působnosti shromáždění, či výboru žalobce, a zda doručení těchto předpisů plateb výborem žalobce žalovanému bylo v souladu s přijatými Pravidly, případně vyzve žalobce k doložení důkazů, kterými bude prokazovat potřebná rozhodnutí shromáždění vlastníků.

23. Dále nechá přezkoumat správnost vyúčtování služeb a výše jejich cen za jednotlivé roky znalcem a v případě jeho odlišných zjištění dovodí, zda případná procentuální odchylka je natolik významná, že může způsobit neplatnost vyúčtování. Na základě získaných poznatků následně učiní soud prvního stupně závěr o tom, zda vyúčtování za jednotlivé roky (bez ohledu na převody dluhu z minulých let) byla či nebyla řádná a ve správné výši a ve věci rozhodne, přičemž posoudí, zda a v jaké výši je nárok žalobce (a to případně i z hlediska bezdůvodného obohacení) i co do příslušenství důvodný. Současně se soud prvního stupně vypořádá se s právně relevantními námitkami účastníků a neopomine rozhodnout též o nákladech řízení, přičemž do svého rozhodnutí pojme i náklady tohoto odvolacího řízení.

24. Právním názorem odvolacího soudu je dle § 226 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně vázán.