o zaplacení 268 071 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. února 2024, č. j. 19 C 39/2022-123,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] společně s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy dle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, které měly žalobci vzniknout v souvislosti s nezákonným [podezřelý výraz] řízením zahájeným proti němu usnesením Policie ČR ze dne [datum] a následně vedeným u Obvodního soudu v [město] pod sp. zn. sp. zn. [spisová značka]. Náhradu majetkové škody žalobce požadoval v částce [částka] představující náklady vynaložené na obhajobu. Na odškodnění nemajetkové újmy žalobce žádal [částka].

3. Žalovaná učinila nesporným, že [podezřelý výraz] řízení vedené proti žalobci u Okresního soudu v [město] pod sp. zn. [spisová značka] bylo z hlediska odpovědnosti státu dle zákona č. 82/1998 Sb. nezákonné. Dle jejího názoru ale s ohledem na délku [podezřelý výraz] řízení, zásahy do osobnostní sféry žalobce a [podezřelý výraz] minulost žalobce nebyly dány podmínky pro poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmy v penězích. Za odpovídají formu kompenzace považovala konstatování porušení práva a omluvu, což žalobci poskytla ve svém stanovisku zaslaném dne [datum]. Vznik majetkové škody žalovaná neměla za prokázaný, neboť žalobce nedoložil doklad prokazující vznik škody v jeho majetkové sféře.

[právnická osoba] projednávaném případě byl žalobce stíhán pro [podezřelý výraz] krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 [podezřelý výraz] zákoníku a [podezřelý výraz] porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 [podezřelý výraz] zákoníku. [podezřelý výraz] stíhání bylo zahájeno usnesením Krajského ředitelství Policie České republiky Ústeckého kraje územní odbor [adresa] ze dne [datum]. Uvedených přečinů se měl dopustit tím, že dne [datum] vznikl do bytu v domě v ulici [jméno FO] v [město], kde odcizil trezor s částkou [částka], tohoto jednání se měl dopustit přesto, že byl již pro [podezřelý výraz] krádeže odsouzen. Rozsudkem Obvodního soudu v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl žalobce obžaloby zproštěn dle § 226 písm. c) [podezřelý výraz] řádu, rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Soud prvního stupně již ve věci rozhodoval rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy [částka] i ohledně nároku na náhradu majetkové újmy [částka]. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy soud prvního stupně dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích, za dostatečné považoval již to, že žalovaná konstatovala porušení zákona a omluvila se. K nároku na náhradu majetkové škody soud prvního stupně zjistil z provedených důkazů, že odměnu obhájci žalobce v [podezřelý výraz] řízení uhradila [jméno FO]. Žalobce nicméně dle soudu prvního stupně ani přes poučení dle § 118a o.s.ř. netvrdil a neprokázal, že na jeho straně došlo ke vzniku škody nejen formou reálného snížení majetku, ale ani zvýšením jeho pasiv, tedy vznikem dluhu. Z toho důvodu soud žalobu zamítl i co do částky [částka] s příslušenstvím.

6. Odvolací soud na základě odvolání žalobce rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] zrušil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé co do částky [částka] s příslušenstvím a v tomto rozsahu se věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V rozsahu částky [částka] s příslušenstvím, která představovala nárok na náhradu nemajetkové újmy, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, když shledal, že zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva a omluvy, které žalovaná žalobci v průběhu řízení poskytla, je v tomto případě odpovídající zjištěnému zásahu do žalobcových práv. Předmětem řízení tak zůstal nárok na náhradu majetkové škody v částce [částka] představující náklady vynaložené na obhajobu. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby v dalším řízení vyslechl jako svědka [jméno FO] a vyjasnil, zda žalobci vznikl dluh, neboť i vznik dluhu je § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, škodou. Současně soud prvního stupně upozornil, že pokud bude vznik dluhu prokázán, neznamená to bez dalšího, že je namístě žalobě co do této částky vyhovět, soud prvního stupně totiž musí posoudit i účelnost jednotlivých provedených úkonů právní služby, neboť pouze ty náklady obhajoby, které byly vynaloženy účelně, lze zahrnout do škody, za níž odpovídá stát.

7. Soud prvního stupně zjistil z výpovědi [jméno FO] (matky žalobce), která za žalobce uhradila náklady na právní služby, že svědkyně po žalobci požaduje vrácení těchto peněz, žalobce jí je však dosud nevrátil. Na základě toho vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobci vznikla škoda ve smyslu § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, spočívající ve vzniku dluhu, který má vůči své matce z titulu, že tato za něj uhradila náklady obhajoby v souvislosti s posuzovaným [podezřelý výraz] řízením žalobce.

8. Dále se soud prvního stupně věnoval účelnosti jednotlivých úkonů, které vykonala právní zástupkyně žalobce v [podezřelý výraz] řízení. Dospěl k závěru, že žalobci náleží nárok na náhradu částky [částka], přestavující 12 úkonů po [částka] bez DPH (účast u výslechu obviněného ze dne [datum], seznámení a prostudování spisu ze dne [datum], účast na hlavním líčení [datum], účast u hlavního líčení [datum], účast u hlavního líčení [datum], účast u hlavního líčení [datum], odvolání ze dne [datum], jednání u odvolacího soudu [datum], návrhy na doplnění dokazování z [datum], účast u hlavního líčení [datum], účast u hlavního líčení [datum] a účast u hlavního líčení [datum]), dva úkony v poloviční výši po [částka] bez DPH (stížnost proti usnesení dle §160 ze dne [datum] a podnět soudu ze dne [datum]), 14 režijních paušálů po [částka] bez DPH, cestovné na jednání odvolacího soudu ve výši [částka] a 21 % DPH ve výši [částka]. Ostatní vykonané úkony právní služby nehodnotil jako účelné. Úkony vykonané v období od [datum] do [datum], dle soudu prvního stupně nemohly směřovat ke zrušení nezákonného rozhodnutí, tj. usnesení o zahájení [podezřelý výraz] [název], neboť byly učiněny před vydáním tohoto nezákonného rozhodnutí. Jako účelně vynaložené náklady právního zástupce pak soud prvního stupně nehodnotil ani úkon ze dne [datum] nazvaný sdělení nezachování lhůty k přípravě na hlavní líčení, úkon ze dne [datum] označený stížnost na postup předsedy senátu, úkon z [datum] označený „sdělení opět nezachovaná lhůta“, úkon ze dne [datum] označený jako doplnění odvolání, úkon z [datum] označený jako žádost o odročení jednání z důvodu kolize, úkon z [datum] označený jako sdělení o kontaktu s osobou COVID pozitivní, úkon z [datum] označený urgence z důvodu blížícího se termínu hlavního líčení. K tomu uvedl, že za vypracování písemností týkajících se pouze dokazování adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší, resp. pokud právní zástupce účastníka sděluje soudu své důkazní návrhy a v písemném podání stanovisko účastníka, které koresponduje s jeho již sdělenými stanovisky, nejde o účelně vynaložené náklady právního zástupce, a za taková podání odměna nepřísluší (k tomu odkázal na usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka]).

9. Soud prvního stupně tak žalobě vyhověl co do částky [částka] s příslušenstvím, ve zbylé části, tj. co do částky [částka] s příslušenstvím, žalobu zamítl.

10. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání, které směřoval proti zamítavému výroku II. a výroku o nákladech řízení. Předně odkázal na judikaturu, z níž plyne, že usnesení o zahájení [podezřelý výraz] [název] se jako odpovědnostní titul k náhradě škody vztahuje i na kroky orgánů veřejné moci, jež jeho vydání předcházely (jmenovitě odkazoval na nález Ústavního soudu I. ÚS 1029/21 ze dne [datum] a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a další). Za účelné žalobce považoval i ty úkony, které předcházely zahájení [podezřelý výraz] [název] žalobce v době od [datum] do zahájení [podezřelý výraz] [název] (usnesení je datováno dnem [datum]), neboť s [podezřelý výraz] [název] bezprostředně souvisely, šlo o úkony, které k zahájení [podezřelý výraz] [název] vedly, vyústily ke sdělení obvinění a jimi samotnými bylo odůvodněno zahájení [podezřelý výraz] [název]. Požadoval tak přiznání náhrady za převzetí věci v květnu 2018, účast při výslechu dne [datum], účast při domovní prohlídce dne [datum], žádost o přezkoumání postupu státního zastupitelství ze dne [datum], stížnost na postup Policie ČR [datum], převzetí věci pro ústavní stížnost, ústavní stížnost ze dne [datum] proti rozhodnutí o nařízení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor, účast při foto rekognici dne [datum], žádost o přezkum postupu Policie ČR při rekognici ze dne [datum], přípis ze dne [datum] k termínu vyrozumění o rekognici. Za účelné považoval žalobce i další úkony provedené již po zahájení [podezřelý výraz] [název], za něž mu soud prvního stupně náhradu nepřiznal, ač byly vždy reakcí na konkrétní postup ze strany soudu či orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení. Šlo o sdělení ze dne [datum] týkající se práva na zachování zákonné lhůty k přípravě obhajoby, stížnost na postup předsedy senátu ze dne [datum], jakož i sdělení o opětovném nezachování zákonné lhůty ze dne [datum]. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že mu soud prvního stupně přiznal za podnět soudu ze dne [datum] ohledně zásahu do práva na spravedlivý proces náhradu pouze ve výši poloviny odměny, dle názoru žalobce šlo o podání ve věci samé, kterým reagoval na změněnou důkazní situaci, kdy mu nebyl předložen kompletní spis. Za nesprávný označil žalobce i výrok o náhradě nákladů řízení. Navrhl, aby odvolací soud změnil napadený zamítavý výrok tak, že žalobě vyhoví i co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a žalobci přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

11. Žalovaná ve vyjádření k odvolání upozornila, že judikatura nekonstituuje univerzální právo každého jednotlivce domáhat se náhrady újmy proti státu jen proto, že vůči němu bylo zahájeno [podezřelý výraz] řízení a že se musel podrobit s tím souvisejícím "běžným" úkonům orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení (k tomu odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1029/21 ze dne [datum]). Napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně označila za správný a navrhla jeho potvrzení.

12. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

13. Soud prvního stupně vycházel z toho, že dle rozsudku Okresního soudu v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl žalobce zproštěn obžaloby, podle které se měl dopustit přečinů krádeže a porušování domovní svobody. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je rozhodnutím, které ruší účinky zahájeného [podezřelý výraz] [název], a činí rozhodnutí, jímž bylo [podezřelý výraz] stíhání zahájeno, ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. a (pouze) pro jeho účely nezákonným, čímž zakládá nárok na náhradu škody, či nemajetkové újmy. V tomto řízení již byl předmětem pouze nárok na náhradu majetkové škody, o nároku na náhradu nemajetkové škody již bylo rozhodnuto předchozím rozsudkem.

14. V souladu s dříve vyjádřeným právním názorem odvolacího soudu uzavřel soud prvního stupně správně, že uhradila-li náklady vynaložené na obhajobu žalobce v [podezřelý výraz] řízení žalobcova matka [jméno FO], která ale po žalobci požaduje, aby jí takto vzniklou pohledávku uhradil, došlo na straně žalobce ke vzniku škody dle § 2952 občanského zákoníku.

15. Dále soud prvního stupně přistoupil k posouzení toho, zda jednotlivé úkony, které vykonala právní zástupkyně žalobce v souvislosti s [podezřelý výraz] [název] byly vykonány účelně.

16. Oba účastníci odkazují na judikaturu, z níž vyplývá, že u nezákonných trestních [název] nelze rozhodný okamžik pro posouzení vzniku odpovědnosti státu (za škodu i nemajetkovou újmu) mechanicky spojovat s vydáním usnesení o zahájení [podezřelý výraz] [název], nicméně náhradu za škodu (či přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu) vzniklou před zahájením [podezřelý výraz] [název] považuje Ústavní soud za výjimku z obecného pravidla, podle kterého se nahrazuje újma vzniklá až po zahájení [podezřelý výraz] [název], a k možnosti tvrzení a prokázání škody vzniklé před zahájením [podezřelý výraz] [název] je nezbytné přistupovat restriktivním způsobem, pouze při existenci konkrétních – výjimečných – okolností (viz oběma účastníky citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1029/21 ze dne [datum]).

17. Odvolací soud za úkon, za nějž je třeba poskytnout náhradu, považuje převzetí věci. Při úkonu převzetí věci není podstatné, zda k němu došlo před zahájením [podezřelý výraz] [název], nebo po něm, neboť je to úkon, který je nutný vždy. Z dalších úkonů právní služby, které vykonala advokátka žalobce před zahájením [podezřelý výraz] [název], lze výjimečné okolnosti, pro něž je nutno přiznat odškodnění, shledat u dvou úkonů. V prvé řadě jde o účast při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor dne [datum]. Domovní prohlídka je závažným zásahem do práva na ochranu obydlí a na soukromí, navíc žalobce (jak vyplývá z protokolu) měl po dobu domovní prohlídky nasazena pouta. Za situace, kdy bylo takto intenzivně zasaženo do práv žalobce, a z nasazení pout bylo zcela zřejmé, že žalobce je policejním orgánem považován za osobu rizikovou, nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že tento úkon je třeba odškodnit i přesto, že se odehrál ještě před zahájením [podezřelý výraz] [název], neboť proběhl stejně intenzivně, jako by probíhal po zahájení [podezřelý výraz] [název]. Dalším úkonem, kterého se advokátka žalobce účastnil, a je za něj nutno poskytnout odškodnění, je účast při fotorekognici dne [datum], což byl úkon bezprostředně související (i časově) se zahájením [podezřelý výraz] [název].

18. Žalobci tak měla být přiznána náhrada škody za tři uvedené úkony právní služby po [částka], tři režijní paušály po [částka] a 21 % DPH v částce [částka], tj. celkem [částka].

19. Další provedené úkony právní služby již odvolací soud účelnými neshledal. Pokud šlo o účast při výslechu dne [datum], nelze výslech v rámci přípravného [podezřelý výraz] řízení, tedy v raném stádiu [podezřelý výraz] řízení, kdy policejní orgán zjišťuje skutečnosti, které budou v pozdější fázi prověřovány a dokazovány, považovat za výjimečný úkon. Každý je povinen podat policii vysvětlení, aniž by proti němu bylo vedeno [podezřelý výraz] [název], nebo aniž by byl z čehokoli podezřelý. Byl-li tedy žalobce před zahájením [podezřelý výraz] řízení vyslechnut (v této procesní fázi se jedná o podání vysvětlení) nemá to přímou souvislost s následně zahájeným [podezřelý výraz] řízením proti němu.

20. Pokud jde o žádost o přezkoumání postupu státního zastupitelství ze dne [datum] a stížnost na postup Policie ČR [datum], zjistil soud prvního stupně, že nebyly důvodné. Obecně lze říci, že podněty a podání, které slouží k odstranění průtahů, nebo upozorňují na procesní pochybení orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení, lze za účelné označit pouze tehdy, jsou-li důvodné, pouze v takovém případě totiž mají smysl pro urychlení řízení, nebo nápravu procesních pochybení. Nikomu nemůže být upíráno právo na to stěžovat si na postup orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení, ale jen stížnosti důvodné mohou být nahlíženy jako účelné v daném [podezřelý výraz] řízení. Za nedůvodně podané stížnosti, či jiné podněty náhradu poskytnout nelze. Totéž platí i o požadované náhradě za převzetí věci pro ústavní stížnost a ústavní stížnost ze dne [datum] proti rozhodnutí o nařízení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. Žalobce měl právo podat ústavní stížnost, ale nedůvodná ústavní stížnost není účelně vykonaným úkonem, za nějž by bylo možno poskytnout náhradu. V tomto případě žalobce o výsledku ústavní stížnosti ničeho neuváděl, odvolací soud byl připraven poučit jej při jednání o tom, že musí doplnit tvrzení a důkazy dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ohledně výsledku ústavní stížnosti, právní zástupkyně se ale z jednání před odvolacím soudem omluvila, poučení jí tedy nemohlo být poskytnuto. Za situace, kdy žalobce neprokázal důvodnost ústavní stížnosti, nelze ji hodnotit jako účelně podanou a poskytnout za ni odškodnění. Stejně tak to platí i ohledně žádosti o přezkum postupu Policie ČR při rekognici ze dne [datum] a přípis ze dne [datum] k termínu vyrozumění o rekognici, žalobce se sám připravil o možnost být poučen o tom, že musí prokázat jejich důvodnost, ta v řízení prokázána nebyla, proto za ně nelze přiznat odškodnění.

21. Výše uvedené platí zcela shodně i o dalších úkonech provedených již po zahájení [podezřelý výraz] [název], za něž soud prvního stupně žalobci odškodnění nepřiznal. V případě sdělení ze dne [datum], stížnosti na postup předsedy senátu ze dne [datum], jakož i sdělení ze dne [datum] bylo sice doloženo provedení těchto úkonů, ale nebylo prokázáno, jak byly vyřízeny, a zda tedy šlo o stížnosti a podněty podané důvodně. Příslušné poučení odvolací soud žalobci poskytnout nemohl, ač k tomu byl připraven, proto je nemůže hodnotit jako účelné a poskytnout za ně náhradu.

22. Soud prvního stupně nepochybil ani, když žalobci přiznal náhradu v poloviční výši odměny za podnět soudu ze dne [datum]. Jak žalobce uváděl, podnět se týkal zásahu do práva na spravedlivý proces, žalobce tedy upozorňoval na porušení svých práv, nešlo o opravný prostředek uvedený v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ani podání ve věci samé přinášející nové skutečnosti, pročež bylo případné přiznat za něj odměnu v poloviční výši dle § 11 odst. 3 analogicky k § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu. I zde platí, že odvolací soud nemohl žalobci poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. k podrobnějšímu doplnění tvrzení o tom, co tímto podáním sledoval.

23. Na základě žalobcových námitek tedy odvolací soud shledal, že žalobci náleží na náhradě škody ještě částka [částka] a to včetně zákonného úroku z prodlení od [datum], přičemž do prodlení se žalovaná dostala po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, co u ní byl dne [datum] nárok žalobce uplatněn. Odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Ve zbývající části v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím zamítavý výrok potvrdil.

24. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodl současně i o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobce v řízení uplatnil dva nároky jednak nárok na náhradu nemajetkové újmy a také nárok na náhradu majetkové škody. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy byl žalobce co do základu úspěšný, což soud prvního stupně ve svém rozsudku opominul. Žalobci sice nebylo přiznáno finanční zadostiučinění, nicméně po podání žaloby v průběhu řízení žalovaná konstatovala porušení práva žalobce a poskytla mu omluvu. V souvislosti s nárokem na náhradu nemajetkové újmy tak žalobci vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení. Při stanovení její výše je nutno vycházet z § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dle kterého činí tarifní hodnota v řízeních, jejichž předmětem je náhrada nemajetkové újmy, [částka], což odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího soudu (viz rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Na náhradě majetkové škody žádal žalobce částku [částka]. Celkem tedy tarifní hodnota, z níž odvolací soud vycházel činila [částka]. Z této celkové tarifní hodnoty uspěl žalobce v rozsahu [částka] ([částka] + [částka]), tj. 72,6 %, neúspěšný byl v rozsahu 32 307, tj. 27,4 %. Proto mu náleží dle § 142 odst. 2 o.s.ř. poměrná část nákladů řízení v procentní výši rozdílu procenta úspěchu a procenta neúspěchu, což činí 45,2 % z požadované náhrady nákladů řízení.

25. Náklady řízení před soudy obou stupňů se skládají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z mimosmluvní odměny advokáta za osm úkonů právní služby po [částka] dle § 7 advokátního tarifu za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby (včetně pozdějšího doplnění chybějících tvrzení), účast u jednání dne [datum] a [datum], podání odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum], účast u jednání dne [datum] a druhé odvolání, z náhrady hotových výdajů za osm režijních paušálů po [částka] dle § 13 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši [částka], celkem tedy [částka], jiné nároky právní zástupkyně žalobce nedoložila. Z této celkové výše nákladů řízení má žalobce nárok na poměrnou část ve výši [částka].