o vyloučení majetku z exekuce,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vyloučení majetku z exekuce vedené [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn.: [spisová značka], ve prospěch žalovaného, a to [zvíře] – jméno: [jméno FO], nar. [Datum narození], pohlaví: [Typ] (výrok I.), a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 20 872,50 Kč (výrok II.).

2. Žaloba vycházela z tvrzení, že žalovaný je oprávněným v exekučním řízení vedeném, na základě pověření vydaného Obvodním soudem pro [adresa] ze dne 25. 1. 2023, č. j. [spisová značka], [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem Exekutorského úřadu [adresa], proti povinné [jméno FO]. Soudní exekutor dne 22. 9. 2023 postihl jako majetek povinné [zvíře] jménem [jméno FO] (dále také jen „[zvíře]“). Žalobce navrhoval vyloučení [zvíře] z exekuce s tím, že je vlastníkem [zvíře], kterého již před zahájením exekuce od zmíněné povinné získal do vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2022 spolu s dalším [zvíře] za celkovou cenu [částka], kterou povinné uhradil v hotovosti.

3. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by žalobce byl vlastníkem [zvíře]. Poukázal na to, že povinná [jméno FO] a žalobce jsou životními partnery a mají spolu dceru. Upozorňoval, že prodejní cena v kupní smlouvě ze dne 28. 8. 2022 byla v nepoměru s cenou, za kterou povinná [zvíře] zakoupila, navíc měla být uhrazena v hotovosti. Za [místo] a krmení [zvíře] pak byly až do 25. 9. 2023 vystavovány faktury společnosti [právnická osoba]., a teprve až poté, co byl [zvíře] zahrnut soudním exekutorem do soupisu movitých věcí povinné, byly faktury za [místo] a krmení vystavovány přímo žalobci. Povinná je stále zapsána jako vlastník i v [název] informačním systému [právnická osoba]. Především ale žalovaný odkázal na obsah trestního spisu vedeného Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kdy povinná v roli obžalované při hlavním líčení konaném dne 2. 11. 2022 uvedla, že aktuálně inzeruje k prodeji tři [zvíře], mimo jiné i [jméno FO] za cenu [částka]. Zároveň právní zástupce povinné dne 27. 11. 2022 do trestního spisu založil kupní smlouvy na jiné tři [zvíře] povinné, kupní smlouva ke [zvíře] [jméno FO] však založena nebyla. Tyto skutečnosti svědčí dle žalovaného o tom, že kupní smlouva ze dne 28. 8. 2022 je disimulovaným právním jednáním.

4. Soud prvního stupně provedl listinné důkazy a výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO], jakož i účastnický výslech žalobce, a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že kupní smlouva ze dne 28. 8. 2022 týkající se [zvíře] [jméno FO] byla disimulovaným jednáním, které bylo učiněno ex post za účelem vyloučení tohoto [zvíře] z exekučního soupisu. Zdůraznil, že povinná [jméno FO] dne 2. 11. 2022 (tj. 2 měsíce po žalobcem tvrzeném prodeji) ve výpovědi v rámci trestního řízení vedeného před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] ohledně náhrady škody poškozeným uvedla, že [zvíře] [jméno FO] inzeruje, a spolu s tím trestnímu soudu doložila prodej tří jiných svých [zvíře] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Dle soudu prvního stupně je nelogické, že by povinná neuvedla prodej [zvíře] [jméno FO] a řádně ho soudu nedoložila, když v trestní věci projevovala snahu směřující k ukončení trestního řízení a úhradě škody poškozeným. Dále poukázal i na další okolnosti, např. že ceny předchozích prodejů [zvíře] byly povinné uhrazeny na bankovní účet, ale kupní cena za [zvíře] [jméno FO] měla být uhrazena v hotovosti, dále povinná nebyla schopna vysvětlit proč nedošlo v době prodeje k přepisu majitele v registru [zvíře], žalobce a povinná se také ve svých výpovědích rozcházeli ohledně specifikace míst, kde měly být finanční částky předány. Soud prvního stupně tak konstatoval, že se žalobci nepodařilo prokázat vlastnictví [zvíře] [jméno FO], a vylučovací žalobu proto jako nedůvodnou zamítl.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Za pochybení soudu prvního stupně považoval to, že závěr o disimulovaném právním jednání opřel o důkazy z trestního řízení [jméno FO] vedeného před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], konkrétně o protokol o výslechu obžalované [jméno FO] ze dne 2. 11. 2022, kde bylo uvedeno, že [jméno FO] [zvíře] [jméno FO] inzeruje. Žalobce uvedl, že již v podání ze dne 13. 5. 2025 rozvedl důvody, pro které trestnímu soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] nebyla doložena předmětná kupní smlouva ze dne 28. 8. 2022; stalo se tak z toho důvodu, že Obvodní soud pro [adresa] a intervenující státní zastupitelství požadovali prokázat majetkovou situaci [jméno FO] v období vytýkané trestné činnosti, které se s předmětným obdobím neshodovalo. S touto jeho argumentací se však soud prvního stupně nijak nevypořádal. Žalobce dále soudu prvního stupně vytkl, že jej v průběhu celého řízení nepoučil, že by neprokazoval vlastnictví předmětného [zvíře], a pokud tedy takový závěr bez patřičného poučení učinil, nemůže již jen z tohoto důvodu napadené rozhodnutí soudu prvního stupně obstát. Žalobce dále soudu prvního stupně vytkl, že obsah protokolu z hlavního líčení ze dne 2. 11. 2022 s výslechem [jméno FO] hodnotil jako by se jednalo o výslech svědka (šlo však o výslech obviněné), avšak když soud prvního stupně prováděl sám výslech [jméno FO] jako svědka, nežádal ji o vysvětlení obsahu protokolu ze dne 2. 11. 2022, když tak ani postupovat nemohl, neboť výslech svědkyně [jméno FO] předcházel provedení důkazu trestním spisem. Pokud ale soud prvního stupně měl v tomto směru pochybnosti, měl svědkyni [jméno FO] opětovně vyslechnout. Dle názoru žalobce ani v řízení zjištěná důkazní situace neumožňovala závěr, že by kupní smlouva ze dne 28. 8. 2022 byla disimulovaným právním jednáním. Z dokladů od společnosti [právnická osoba]. vyplývá, že [místo] daného [zvíře] v rozhodném období hradila společnost [právnická osoba], jejímž je žalobce jednatelem a společníkem a následně i přímo žalobce, nikoli [jméno FO]. Další důkazy, které disimulaci právního jednání vyvracejí, jsou dle žalobce vkladové lístky, které prokazují, že [jméno FO] hradila poškozeným v trestním řízení způsobenou škodu a peníze vkládala hotovostně na bankovní účty poškozených (v případě poškozeného [jméno FO] se jednalo o celkovou částku náhrady škody ve výši 1 265 700 Kč). Kupní cena z kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2022 uhrazená v hotovosti žalobcem, tak byla využita [jméno FO] právě na náhradu škody v trestním řízení. Žalobce také odmítá, že by závěr o disimulovaném právní jednání podporovala skutečnost, že kupní cena dle kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2022 byla žalobcem uhrazena v hotovosti, kdežto kupní ceny dle kupních smluv doložených v trestním řízení byly hrazeny společností [právnická osoba]. bezhotovostně. Žalobce k tomu uvedl, že pokud byla kupujícím právnická osoba [právnická osoba]., šlo o subjekt, který je povinen vést účetnictví, zatímco v kupní smlouvě ze dne 28. 8. 2022 byl kupujícím žalobce jako fyzická osoba. Soud prvního stupně dále vytkl, že opominul hodnotit výslech svědka [jméno FO], z níž vyplynulo, že převody [zvíře] obecně jsou prováděny neformálně, dokonce i bez smluv, platby kupních cen probíhají hotovostně, a evidence [zvíře] je jen orientační, neboť záznamy o [zvíře] jsou vedeny neformálně. Dle žalobce tak nerealizovaný přepis [zvíře] v evidenci nepodporuje závěr soudu prvního stupně o disimulaci předmětného právního jednání. Žalobce zopakoval, že na základě kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2022 se stal vlastníkem předmětného [zvíře], jako vlastník zajišťoval jeho [místo], za které hradil náklady nejprve prostřednictvím své společnosti a následně sám. [adresa] [zvíře] přitom v jeho případě nebyla jednorázová záležitost, neboť koupí [zvíře] se zabývá dlouhodobě; v průběhu posledních 20 let osobně či prostřednictvím svých společností koupil několik [zvíře]. Žalobce navrhl k důkazu například kupní smlouvy ze dne 30. 4. 2016 a 31. 10. 2016, v obou případech byla kupujícím společnost [právnická osoba]., kde byl společníkem i statutárním orgánem, soud prvního stupně však tyto kupní smlouvy absolutně nevzal v potaz. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví, a pokud by odvolací soud neshledal důvody pro změnu, navrhl napadený rozsudek zrušit.

6. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání trval na tom, že žalobce a [jméno FO] se společnou činností a prostřednictvím antedatované kupní smlouvy pokouší účelově vyvést [zvíře] [jméno FO] z exekuce. Odmítl, že by [jméno FO] dne 2. 11. 2022 v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] vypovídala ohledně své majetkové situace existující v období vytýkané trestné činnosti. Naopak [jméno FO] vypovídala ke své aktuální majetkové situaci, protože trestní soud zkoumal její možnosti k úhradě škody. [jméno FO] tehdy sdělovala aktuální informace, které měly prokazovat její schopnost nahradit škodu, popisovala, že nabízí k prodeji [zvíře] [jméno FO] za cenu [částka], což vylučuje, že by jej o tři měsíce dříve prodala žalobci. Dle žalovaného [jméno FO] neměla důvod trestnímu soudu lhát ohledně svých majetkových poměrů. Naopak v tomto excindačním řízení měla [jméno FO] přímý zájem na tom, aby potvrzovala prodej [zvíře] žalobci, neboť jedná v zájmu účelové ochrany svého majetku ([zvíře]) před exekucí. K žalobcově námitce, že za [místo] [zvíře] platila společnost [právnická osoba]., žalovaný uvedl, že tato opomíjí rozhodující časové okolnosti. Dle faktur od společnosti [právnická osoba]. bylo v období 6/2022 až 8/2022 (tedy před datem, k němuž je datována disimulovaná kupní smlouva) za [místo] a krmení [zvíře] fakturováno společnosti [právnická osoba]. V dalším období, tj. od 9/2022 do 9/2023 bylo za [místo] [zvíře] a jeho krmení fakturováno stále společnosti [právnická osoba]. Tato skutečnost tedy nesvědčí o tom, že by v srpnu 2022 došlo ke změně vlastnictví [zvíře]. Teprve po faktickém sepsání [zvíře] v rámci příslušné exekuce začalo být za [místo] a krmení [zvíře] fakturováno žalobci, který však v tu dobu měl být již více než rok jeho vlastníkem. V reakci na námitku, že [jméno FO] z kupní ceny za [zvíře] uhradila náhradu škody poškozenému ve výši 1 265 700 Kč, žalovaný připomněl, že [jméno FO] ve své výpovědi při hlavním líčení konaném dne 2. 11. 2022 uvedla, že prostředky, které uhradila poškozeným, jsou její osobní, byly vybrány z jejího osobního účtu a pochází z jejího podnikání, nikoli tedy, že by se mělo jednat o finanční prostředky, které měla v hotovosti za prodej [zvíře] dne 28. 8. 2022. Za podstatnou žalovaný považuje výpověď obžalované [jméno FO] v hlavním líčení konaném dne 2. 11. 2022, která dle jeho názoru dokazuje to, že údajná kupní smlouva ze dne 28. 8. 2022 tehdy nemohla být uzavřena. Žalovaný poukázal i na nepoměr v ceně [zvíře] dle kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2022, kde je uvedena cena [částka], tedy cca [částka] za dva [zvíře], zatímco v trestní věci [jméno FO] uváděla, že [zvíře] [jméno FO] inzeruje za částku [částka] námitce, že soud prvního stupně opomenul výpověď svědka [jméno FO], žalovaný uvedl, že jde o osobu se žalobcem a [jméno FO] provázanou a [jméno FO] v trestním spise Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], poskytl za odsouzenou [jméno FO] písemnou záruku. Vzhledem k bližšímu vztahu svědka [jméno FO] k žalobci a k [jméno FO] je třeba hodnotit jeho výpověď jako zaujatou. Žalovaný vyslovil přesvědčení, že soud prvního stupně rozhodl věcně správně, když žalobě nevyhověl, neboť žalobcovy důkazy, o které opíral své tvrzení o vlastnictví [zvíře] [jméno FO], byly spolehlivě vyvráceny. Žalovaný proto navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

7. Při jednání před odvolacím soudem předložil zástupce žalobce usnesení [orgán] ze dne [datum], č. j. [číslo], jímž bylo zahájeno trestní stíhání [jméno FO] pro přečin poškození věřitele, kterého se měla dopustit tím, že dne 28. 8. 2022 uzavřela kupní smlouvu s [Jméno žalobce] (tj. se žalobcem), kterou mu prodala dva [zvíře] ([jméno FO] a [jméno FO]) tak, aby snížila svůj majetek na úkor uspokojení věřitelů [Jméno žalovaného] (tj. žalovaného) a [jméno FO]. Dále byl odvolacímu soudu předložen protokol o výslechu obviněné [jméno FO] ze dne 19. 8. 2025, v němž se [jméno FO] ke skutku doznala a uvedla, že smlouvou ze dne 28. 8. 2022 prodala žalobci dva [zvíře] za [částka].

8. Žalovaný k předloženým listinám namítal, že výpověď [jméno FO] je vedena snahou chránit žalobce, neboť pokud by kupní smlouva byla antedatována (na čemž žalovaný trval) musel by být stíhán i žalobce, který je partnerem a otcem dítěte [jméno FO], navíc antedatováním smlouvy by se dopustila trestného činu podvodu, což je trestný čin ještě závažnější.

9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek a řízení jemu předcházející dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

10. Žalobce se v tomto případě domáhal vyloučení věci ([zvíře]) z exekuce, která je vedena ve prospěch žalovaného proti povinné [jméno FO]. Účelem excindační (vylučovací) žaloby dle § 267 o. s. ř. je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného. Žalobce tvrdil, že nabyl vlastnické právo ke [zvíře] [jméno FO] kupní smlouvu ze dne 28. 8. 2022. Soud prvního stupně při jednání konaném dne 10. 6. 2024 poučil žalobce dle § 118a odst. 3 o.s.ř., že obsah této listiny je sporný a že je na žalobci, aby prokázal okolnosti jejího podpisu.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že k podpisu kupní smlouvy dne [datum] mezi žalobcem a [jméno FO] nedošlo. Za zásadní důkaz považoval protokol o hlavním líčení v trestní věci vedené proti [jméno FO] pro trestný čin podvodu u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. [jméno FO] jako obžalovaná při hlavním líčení konaném dne 2. 11. 2022 popisovala, jakým způsobem splácí škodu osobám poškozeným její trestnou činností, uváděla že v minulém roce prodala [zvíře] za [částka] a dále uvedla, že jí zůstává stále ještě šest [zvíře], momentálně inzeruje tři [zvíře], [jméno FO] se inzeruje asi za [částka] (viz protokol na čl. 559 trestního spisu).

12. Odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením tohoto důkazu soudem prvního stupně. [jméno FO] vypovídala jako obviněná, nicméně z protokolu se její výpověď jeví jako spontánní popis její finanční situace a postupu při splácení škody. Z její výpovědi jednoznačně plyne, že k datu výpovědi, tj. 2. 11. 2022, vlastní šest [zvíře], tři inzeruje k prodeji a z toho [jméno FO] se inzeruje asi za [částka]. Odvolací soud považuje v protokole zachycenou výpověď [jméno FO] za autentickou a věrohodnou, a to i proto, že byla učiněna před zahájením exekuce, a tudíž obsah výpovědi nebyl probíhající exekucí ovlivněn. Z obsahu protokolu o hlavním líčení přitom nelze dovodit, že by [jméno FO] popisovala svou majetkovou situaci k jinému okamžiku než k datu své výpovědi, tj. 2. 11. 2022, jak žalobce namítá ve svém odvolání. Ze strany soudu nebyla tázána na popis své situace v minulosti a z formulace, že momentálně inzeruje tři [zvíře], je zcela zřejmé, že hovoří o aktuální situaci. Zcela správný a logický je tedy závěr soudu prvního stupně, že pokud v listopadu 2022 [jméno FO] ve vztahu ke [zvíře] [jméno FO] uváděla, že jej inzeruje k prodeji za [částka], nemohlo tomu předcházejícího dne 28. 8. 2022 dojít k uzavření kupní smlouvy na téhož [zvíře] se žalobcem za cenu výrazně nižší ([částka] za dva [zvíře]).

13. Další provedené důkazy nejsou se závěrem o tom, že dne 28. 8. 2022 k podpisu kupní smlouvy nedošlo, v rozporu, ale naopak jej nepřímo podporují. Ze zjištění soudu prvního stupně plyne, že v evidenci hospodářských zvířat vedené [orgán] i v evidenci [zvíře] [právnická osoba] je jako vlastník [zvíře] stále zapsána [jméno FO]. Zápis v evidencích sice není konstitutivní, nicméně stav zápisu svědčí pro závěr, že žalobce není vlastníkem [zvíře]. Rozdíly byly i v tom, jak žalobce a [jméno FO] popisovali hotovostní předání kupní ceny, [jméno FO] uváděla, že žalobce jí kupní cenu předal ve třech nebo čtyřech splátkách v jeho bydlišti v [adresa], žalobce uváděl, že šlo o čtyři setkání, jednou v restauraci, dvakrát v jeho bydlišti a jednou ve [místo]. Že by k uzavření kupní smlouvy dne 28. 8. 2022 skutečně došlo, nelze dovodit ani z faktu, že [místo] [zvíře] hradila společnost [právnická osoba]., jejímž je žalobce jednatelem a společníkem. Dle zjištění soudu prvního stupně hradila [právnická osoba]., [místo] [zvíře] již v červnu 2022, tedy předtím, než měla být uzavřena kupní smlouva ze dne 28. 8. 2022. Z faktu, že žalobce je společníkem a jednatelem [právnická osoba]., přitom nelze dovodit vlastnictví žalobce, ani jako společník a jednatel nemá žalobce bez dalšího právo využívat prostředky společnosti k úhradě svých soukromých závazků. Vlastnictví žalobce nebylo prokázáno ani z výpovědi svědka [jméno FO], u kterého je [zvíře] [místo]. Svědek uvedl, že evidence zvířat jsou jen orientační, což nebylo sporné, ale nic to nemění na tom, že stav evidence, jak bylo výše uvedeno, vlastnictví žalobce nepotvrzuje. K vlastnictví [zvíře] svědek uvedl, že jej v roce 2021 nebo na přelomu let 2021 a 2022 prodal [jméno FO], dále ale uvedl, že informace nemá, ústně mu bylo řečeno, že vlastníkem je žalobce, který také hradí náklady. Jak ovšem zjistil soud prvního stupně, žalobce začal náklady na [místo] hradit až od října 2023, tedy až poté, co byl v září 2023 [zvíře] exekučně postižen. Do září 2023 hradila za [místo] [zvíře] [právnická osoba]., z čehož ale vlastnické právo žalobce nelze dovodit. Důvodnou odvolací soud neshledal ani námitku žalobce, že soud prvního stupně opominul zohlednit, že v roce 2016 společnost [právnická osoba]. nakupovala [zvíře], když tato okolnost je pro otázku vlastnictví žalobce zcela irelevantní.

14. Pokud šlo námitku žalobce k procesnímu postupu soudu prvního stupně, kterému žalobce vytýkal, že jej nepoučil o tom, že nemá za prokázané jeho vlastnické právo k předmětnému [zvíře], odvolací musí zdůraznit, že soud prvního stupně žalobce řádně poučil o tom, že musí tvrzené uzavření kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2022 prokázat. Soud prvního stupně pak provedl žalobcem navržené důkazy, z nichž vlastnické právo žalobce prokázáno nebylo. Ani v rámci odvolání žalobce neuvedl nic, z čeho by vyplývalo, že soud prvního stupně zjistil skutkový stav nesprávně. To platí i o při odvolacím jednání nově předloženém usnesení [orgán] ze dne 19. 6. 2025, č. j. [číslo], a protokolu o výslechu obviněné [jméno FO] ze dne 19. 8. 2025. Z protokolu bylo zjištěno stanovisko [jméno FO] k uzavření kupní smlouvy ze dne 28. 8. 2022, když uvedla, že tuto smlouvu skutečně uzavřela. Toto její nové tvrzení je však v rozporu s její předchozí výpovědí zachycenou v protokolu o hlavním líčení ze dne 2. 11. 2022, které se konalo u Obvodního soudu pro [adresa] v trestním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. S ohledem na to, že nová výpověď [jméno FO] již byla učiněna poté, co byl [zvíře] exekučně postižen, nepovažuje ji odvolací soud za věrohodnou, naopak i z této nové výpovědi je patrno, že povinná [jméno FO] se snažila vyhnout uspokojení pohledávky žalovaného. Návrh právního zástupce žalobce na to, aby byl k důkazu proveden výpis z trestního rejstříku [jméno FO] odvolací soud nevyslyšel, neboť opakovaná odsouzení [jméno FO] nebyla pro posouzení vlastnictví žalobce relevantní.

15. Odvolací soud z výše uvedených důvodů neshledal důvodnými odvolací námitky žalobce a ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že tvrzená kupní smlouva ze dne 28. 8. 2022 nebyla uzavřena, vlastnictví [zvíře] na jejím základě na žalobce nepřešlo, ani jinak nebylo žalobcovo vlastnictví [zvíře] prokázáno. Nárok uplatněný žalobcem vylučovací žalobou tedy nebylo lze shledat důvodným, a proto soud prvního stupně postupoval správně, když žalobu jako nedůvodnou zamítl. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů za řízení před soudem prvního stupně.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, ve spojení s § 151 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl i v odvolacím řízení zcela procesně úspěšný a zastoupený advokátem, odvolací soud mu proto z titulu náhrady nákladů řízení přiznal odměnu advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání) po 2 300 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhradu advokáta za dva úkony ve výši 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a náhradu 21 % DPH v částce 1 155 Kč, tj. celkem částku 6 655 Kč.