pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 312/2019-185,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že se žalovaná o tuto částku bezdůvodně obohatila tím, že jako její právní zástupkyně jí nevydala uvedenou částku představující zaplacený přísudek ze sporu žalobkyně se [právnická osoba] a neoprávněně jej započetla na nesjednané plnění.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že jednatel žalobkyně udělil dne [datum] žalované plnou moc k zastupování žalobkyně a [právnická osoba] LIMITED (dále jen„ [příjmení]“), jíž je také jednatelem, ve sporech se [právnická osoba] probíhajících u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] s tím, že služby poskytnuté [příjmení] budou účtovány k úhradě žalobkyni. Za zastupování byla mezi účastníky sjednána odměna ve výši [částka] za hodinu vykonané odborné práce a žalobkyně zaplatila žalované zálohu ve výši [částka]. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalovaná žalobkyni právní služby v kauze MAKRO poskytnuté do jednání v obou věcech proběhnutá dne [datum], při nichž byly vyhlášeny rozsudky, částku [částka] za 18 hodin právních služeb po [částka], se zápočtem zaplacené zálohy. Poté na základě požadavku žalobkyně žalovaná komunikovala se [právnická osoba] o vzneseném požadavku na vzájemný zápočet pohledávek a sepsala jménem žalobkyně výzvu k úhradě soudem přiznané pohledávky, přičemž tyto služby poskytnuté po jednání soudu do ukončení zastupování v rozsahu 2 hodin vyúčtovala žalobkyni fakturou [číslo] na částku [částka]. Žalovaná dále na žádost jednatele žalobkyně prostudovala jím poskytnuté podklady k pohledávce žalobkyně ve vztahu ke [právnická osoba] s tím, že dle ní by si nastudování všech podkladů vyžádalo 20 hodin při hodinové sazbě [částka] ([částka] Eur) a vyzvala žalobkyni k případné úhradě zálohy [částka]. K dohodě o zastoupení nedošlo a žalovaná za prostudování podkladů vyúčtovala žalobkyni fakturou [číslo] částku [částka] za 1 hodinu odvedené práce. Žalobkyně z vyúčtovaných právních služeb nad rámec poskytnuté zálohy neuhradila žalované žádnou částku. Následně [právnická osoba] uhradila žalobkyni na účet žalované částku [částka] jako část přiznané náhrady nákladů soudního řízení. Žalovaná poté žalobkyni písemně oznámila, že tuto částku započítává na svou pohledávku na odměnu za poskytnuté právní služby ve výši [částka] ([částka] – [částka]).

4. Po právním posouzení podle § 1982 odst. 1 o. z. dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná oprávněně započítala [právnická osoba] poskytnutý přísudek ve výši [částka], neboť ze smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2430 a násl. o. z. ve spojení s § 20 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, žalobkyni vznikla povinnost za poskytnuté a vyúčtované právní služby v prokázaném rozsahu 21 hodin uhradit žalované odměnu sjednanou ve výši [částka] za hodinu. Pokud tedy z žalovanou vyúčtované odměny ve výši [částka] žalobkyně uhradila jen zálohu [částka], ještě před provedením zápočtu dlužila žalované částku přesahující poskytnutý přísudek od [právnická osoba], který by jinak žalovaná, jež ve vztahu k přiznaným nákladům řízení žalobkyni byla pouze platebním místem, byla povinna žalobkyni vydat. Soud prvního stupně tak dovodil, že oba účastníci si ke dni provedení zápočtu dlužili vzájemně plnění stejného druhu, tedy provedením zápočtu zanikla pohledávka žalobkyně na vydání částky [částka], proto žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. Náklady řízení posoudil podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud nesprávně zjistil skutkový stav věci a následně jej nesprávně právně posoudil. Jednostranný zápočet žalované ze dne [datum] je dle něj neplatný, neboť žalovaná jím započítala neexistující pohledávku (vyúčtovanou fakturami [číslo]), navíc pohledávky nebyly v zápočtu řádně specifikovány, tedy předmětná pohledávka žalobkyně tak nemohla zaniknout. Žalovaná dále přesto, že zastupovala dvě odlišné společnosti, bez jakékoliv dohody fakturovala pohledávky pouze žalobkyni. Odměna za poskytování právních služeb byla stanovena jako jednorázová ve výši [částka] za zastoupení žalobkyně na dvou jednáních konaných dne [datum] a za zastoupení ve věci urgence [právnická osoba]. Uvedená částka však nepředstavovala zálohu, ani nebyla jako záloha vyúčtována a hodinovou sazbu [částka] žalobkyně odmítla. Vše, co bylo vyúčtováno nad rámec sjednané fixní odměny, bylo fakturováno neoprávněně. Navíc ani rozsah poskytnutých právních služeb neodpovídal vyúčtované potřebě, neboť žalobkyně k jednáním poskytla za účelem usnadnění práce žalované stanovisko předchozího právního zástupce. Žalovaná si navíc byla vědoma toho, že jejím úkolem v první řadě vyhrát spor žalobkyně se [právnická osoba], kde šlo o vysokou částku, přičemž spor mezi uvedenou společností a [příjmení] nebyl důležitý. Byl to ale naopak spor [příjmení], který si dle žalované vyžádal nutnost rozsáhlé přípravy kvůli výslechu znalce, neboť v rámci sporu žalobkyně nebyl vypracováván znalecký posudek. Rozsah poskytnutých služeb tak ani neodpovídal zadání žalobkyně. K zastupování ve sporu se společností [právnická osoba], žalobkyně žalovanou nezmocnila ani po ní nevyžadovala žádné služby. Pokud byly žalované zaslány žalobkyní některé dokumenty z uvedeného sporu, bylo tomu z důvodu stejné obchodní strategie [právnická osoba] a MAKRO. Pokud tedy žalovaná nějaké takové služby vyúčtovala, bylo to opět neoprávněně. Žalobkyně dále vytkla soudu prvního stupně, že při jednání dne [datum] zamítl veškeré další důkazní návrhy žalobce, čímž došlo k zásahu do účastnických práv žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Podle § 2430 o. z. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

8. Podle § [číslo] příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

9. Podle § [číslo] vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc.

10. Podle § 16 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. (2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné

11. Podmínku, zda výkon advokacie byl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii. Soud prvního stupně k tomuto provedl dostatečné dokazování a po zhodnocení provedených důkazů správně zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou jako advokátkou smlouvu o poskytování právních služeb, na jejímž základě následně udělila žalované dne [datum] generální plnou moc k zastupování ve sporu se [právnická osoba]. Současně uzavřel jednatel žalobkyně s žalovanou ještě smlouvu o poskytování právních služeb a vybavil ji generální plnou mocí i za [příjmení], sesterskou společnost žalobkyně, také pro spor se [právnická osoba], s tím, že výsledek tohoto sporu pro něj není podstatný, na rozdíl od sporu žalobkyně, a že fakturace těchto právních služeb má směřovat na žalobkyni, což jednoznačně vyplývá z e-mailové komunikace mezi účastníky. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem, že mezi účastníky byla sjednána hodinová odměna žalované ve výši [částka], což prokazuje taktéž v první řadě emailová korespondence, v níž žalovaná jednoznačně informovala žalobkyni o ceně služby ve výši [částka] za hodinu (e-mail ze [datum]), přičemž v následujícím emailu (e-mail ze dne [datum]) žalobkyně pouze požadovala účtování služeb v českých korunách. Souhlas s takto sjednanou odměnou vyplývá i z toho, že v téže zprávě žalobkyně vyzvala žalovanou k doručení plných mocí k zastoupení obou společností. V e-mailu (ze dne [datum]) také žalovaná jednoznačně hovoří o předpokládané potřebě nejméně 10 hodin studia spisu, tedy přípravných prací, a vznesla požadavek na jejich zálohové úhradě ve výši [částka] vzhledem ke sjednané hodinové sazbě [částka]. Je tedy zcela zřejmé, že tyto texty e-mailů jednoznačně vyvracejí námitku žalobkyně, že za její zastupování byla sjednána fixní odměna [částka]. Navíc pokud by takto fixně byla sjednána odměna žalobkyně v rámci smlouvy o poskytování právních služeb, bylo by očekávatelné, že takto by měla být sjednána i odměna za zastupování [právnická osoba]. Žalobkyně nijak netvrdila a ani neprokazovala, že by i za sesterskou společnost v rámci její smlouvy o poskytování právních služeb byla takováto nebo případně jiná fixní částka sjednána či dokonce uhrazena.

12. Soud prvního stupně pak zcela správně dovodil z provedeného dokazování a zejména z e-mailových zpráv a sepsané výzvy, že žalobkyně požadovala po žalované v rámci smlouvy o poskytování právních služeb i komunikaci se [právnická osoba] po vydání rozsudku ve sporu ohledně požadavku jmenované společnosti na zápočet částek z obou řízení, s čímž žalobkyně nesouhlasila, a výzvu k úhradě, což žalovaná učinila a tyto služby vyúčtovala v rozsahu 2 hodin, tj. [částka]. Správně také uzavřel, že žalobkyně dala k posouzení žalované věc v rámci sporu žalobkyně se [právnická osoba], což žalovaná vyúčtovala v rozsahu 1 hodiny, tj. [částka].

13. Odvolací soud zcela souhlasí i s posouzením rozsahu poskytnutých služeb právní pomoci tak, jak toto učinil soud prvního stupně. Služby poskytnuté do jednání v obou věcech včetně jednání označila žalovaná v rozsahu 12 hodin přípravných prací, 2 hodin za sepis informativního e-mailu a 4 hodin za poradu s klientem a jeho zastoupením u soudu. Dvanáct hodin přípravných prací pro dva spory zcela odpovídá potřebě necelých dvou pracovních dnů, v nichž se zjevně žalovaná musela věnovat dvěma obchodním sporům s potřebou znalosti anglického jazyka, a to přesto, že oba spory byly vyčleněny z původně jednoho sporu. Pokud žalobkyně namítala, že měla základní zájem o svůj spor, výsledek sporu [příjmení] pro ni nebyl podstatný, odvolací soud souhlasí s tím, že soud prvního stupně považoval za potřebné uznat i studium sporu ve vztahu k [příjmení]. Obsah právní pomoci je dán příkazní smlouvou, na jejímž základě vznikají subjektivní práva a tomu odpovídající povinnosti jeho stranám. Žalovaná se ve vztahu k [příjmení] jako příkazník zavázala, že pro [příjmení] jako příkazce za úplatu obstará konkrétní právní záležitost podle jejích pokynů, tj. řádně zastoupí [právnická osoba] jako žalovanou ve sporu, kde byla žalobcem [právnická osoba]. Z provedených důkazů je zřejmé, že nároky obou sporů vycházely ze vzájemných plnění mezi [příjmení] jako dodavatelem zboží a [právnická osoba] jako poskytovatelem reklamy [právnická osoba] v roce 2008. Vzhledem k pravomocnému mezitímnímu rozsudku dovozujícímu neplatnost smluv mezi těmito společnostmi se z obou plnění stal vztah bezdůvodného obohacení, přičemž pohledávka za [právnická osoba] z nezaplaceného zboží byla postoupena na žalobkyni, v důsledku čehož se změnili účastníci řízení a došlo k rozdělení původní jedné věci na dva spory. I když bylo již při převzetí zastoupení žalovanou zřejmé, že [příjmení] bude ve sporu, ve kterém zůstala žalována za neuhrazenou reklamu, uložena povinnost vydat bezdůvodné obohacení, jehož výše byla zjišťována znaleckým posudkem, bylo jedinou účinnou právní pomoci možností a zlepšení tak postavení [příjmení] snížit výši bezdůvodného obohacení, což bylo možné jen napadením závěrů znalce. Na snížení uvedené částky musela mít [příjmení] zájem, neboť jinak nepotřebovala být zastoupena a mohla nechat soud rozhodnout v její nepřítomnosti. Žalovaná potřebné úkony jako advokátka řádně a v souladu s povinností vyplývající jí z § 16 zák. o advokacii provedla a rozhodně k tomu potřebovala důsledně prostudovat celý spis (tím se současně připravovala i na spor žalobkyně). Pokud by je žalovaná neučinila, jednala by v rozporu s povinnostmi stanovenými v § 16 zákona o advokacii a riskovala by nejen odpovědnost za možnou vzniklou újmu, ale i případné své odborné renomé. Co se dále týká sepsání informativního e-mailu, jemu odpovídají vyúčtované 2 hodiny odborné právní pomoci, stejně jako 4 hodiny strávené zastupováním při dvou jednáních odpovídají délce obou řízení. Soud prvního stupně tedy správně dovodil, že do jednání v obou věcech, k němuž došlo dne [datum], činil rozsah poskytnutých právních služeb 18 hodin, za něž příslušela žalované odměna [částka], z nichž žalovaná vzhledem k uhrazené záloze ve výši [částka] řádně vyúčtovala zbylých [částka]. Soud prvního stupně též správně posoudil, že žalovaná oprávněně žalobkyni vyúčtovala žalobkyni částku [částka] za 2 hodiny strávené komunikací se [právnická osoba], které chtělo obě pohledávky z původního sporu započítat, spolu se sepsáním výzvy k úhradě, které odpovídají jejich časové potřebě. Odvolací soud dále souhlasí i s vyúčtováním žalobkyně za jednu hodinu právní pomoci v částce [částka] učiněné ve sporu žalobkyně se [právnická osoba], neboť již pouhým předáním těchto podkladů žalobkyně uzavřela s žalovanou v tomto rozsahu smlouvu o právní pomoci. Jejímž obsahem ale nebylo zastoupení ve sporu, k němuž by byla potřebná i plná moc (tj. jednostranné právní jednání, jímž zmocnitel dává najevo třetím osobám, že zmocnil zmocněnce k zastoupení), ale pouze posouzení podkladů, a to při vědomí hodinové sazby žalované. I kdyby k uzavření takové smlouvy nedošlo, byl by žalovanou oprávněně účtován tento úkon právní pomoci minimálně z titulu bezdůvodného obohacení.

14. Z uvedeného je zřejmé, že soud prvního stupně správně dovodil, že žalovaná měla v době, kdy přijala od [právnická osoba] pro žalobkyni přísudek v předmětné výši, pohledávku za žalobkyní tuto částku přesahující a tedy pohledávka žalobkyně na přísudek správně zanikla započtením, které je zcela konkrétní a je z něj zřejmé, jaké pohledávky jsou započítávány na předmětnou pohledávku žalobkyně. Protože závěr soudu prvního stupně o zániku předmětné pohledávky ještě před podáním žaloby je správný, je tak věcně správné i jeho rozhodnutí o zamítnutí žaloby.

15. Pokud žalobkyně namítala porušení svých práv tím, že nebyly provedeny důkazy navrhované při jednání dne [datum], pak odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že jí navrhované doplnění dokazování spisy obou obchodních sporů by nepřineslo právně relevantní výsledky způsobilé změnit názor rozhodujícího soudu na potřebnost času přípravy na oba obchodní spory. Je zřejmé, že žalovaná opravdu vyúčtovala minimum potřebného času, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně poskytla žalované stanovisko svého předchozího právního zástupce, které jí mohlo možná umožnit základní orientaci v obou sporech, ale nezbavovalo ji povinnosti nastudovat celý spis a učinit si vlastní náhled.

16. Vzhledem ke správnému právnímu posouzení správně zjištěného skutkového stavu soudem prvního stupně tedy odvolací soud postupem podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení před soudy obou stupňů pak rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal plně úspěšné žalované nákladů představujících odměnu za jeden úkon právní pomoci advokáta (účast na jednání) odměnu ve výši [částka] s paušální náhradou za tento úkon ve výši [částka] podle § 7, § 11 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.