pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 516/2020-25,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, (výrok II.) a povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok III.), obě uložené povinnosti vždy do tří dnů od právní moci rozsudku

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] představující nezaplacené služby žalobkyně ze smlouvy o dodávce pitné vody a odkanalizování [číslo] ze dne [datum] poskytnuté žalované na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa].

3. Soud prvního stupně žalovanou vyzval usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 516/2020-21, vydaným dle § 114b o. s. ř., aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k připojené žalobě s poučením o následcích nepodání vyjádření v uvedené lhůtě v podobě vydání rozsudku pro uznání. Usnesení bylo žalované doručeno do datové schránky dne [datum], žalovaná však vyjádření k žalobě ve stanovené lhůtě nepodala a lhůta jí tak marně uplynula dnem [datum]. Po posouzení procesní situace dospěl soud prvního stupně k závěru, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat a účastníci ohledně nich mohou uzavřít smír. Tím, že žalovaná nepodala vyjádření ve stanovené lhůtě, nastala fikce uznání závazku, a jsou tak naplněny všechny podmínky stanovené v § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Náklady řízení posoudil podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání, ve kterém namítla, že pro vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny procesní podmínky. Rozsudek byl vydán bez řádného věcného projednání soudem a navíc z důvodu nesplnění výzvy soudu, která však trpěla procesní vadou, a to absencí podpisu soudce na usnesení, které tuto výzvu obsahovalo. Jeho elektronická kopie byla podepsána pouze paní [jméno] [příjmení], která je pravděpodobně úřednicí kanceláře rozhodující soudkyně. Poukázala na platnou judikaturu Nejvyššího soudu, která s absencí takového podpisu spojuje nicotnost rozhodnutí jako takového. Vydané usnesení tak nemohlo založit fikci uznání nároku.

5. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné.

7. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Rozhodnutí soudu nelze napadnout odvoláním v případě, že je odvolání zákonem vyloučeno, či v případě, že osoba podávající odvolání nemá k němu subjektivní legitimaci. Takovou legitimaci mimo jiné nemá ani účastník řízení proti rozhodnutí, jímž bylo takovému účastníku ve věci vyhověno. Tím, že žalovaný podal odvolání proti I. výroku, kterým byla část nároku zamítnuta, tedy proti výroku, kterým bylo rozhodnuto v jeho prospěch, jedná se ze strany žalovaného o nepřípustné podání odvolání, které proto odvolací soud ve smyslu uvedeného ustanovení v tomto rozsahu odmítl.

8. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

9. Podle § 114b odst. 1, 2 a 5 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). (2) K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. (5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

10. Podle § 8 odst. 4, 6 písm. c) zák. č. 300/2008 Sb. k přístupu do datové schránky orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgánu veřejné moci, pro něhož byla datová schránka zřízena. K přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky orgánu veřejné moci fyzická osoba určená vedoucím orgánu veřejné moci, pro který byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném.

11. Podle § 18 odst. 2 cit. zák. úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

12. Podle bodu IV. stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Plsn [číslo] procesní úkon, učiněný prostřednictvím datové schránky za podmínek uvedených v § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osobou tam označenou, má stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka. Je-li osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka, právnická osoba, má takový procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako procesní úkon, který za právnickou osobu písemně učiní a podepíše osoba oprávněná jednat za právnickou osobu podle příslušného procesního předpisu.

13. Ze stanoviska NS ČR vyplývá, že je na osobách uvedených v § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech, komu umožní činit úkony za danou osobu (tj. za držitele datové schránky) tím, že z nich udělením pověření učiní osoby pověřené ve smyslu § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech. Tento rozsah se vymezuje v okamžiku pověření určité osoby přes ISDS. Je proto na oprávněné osobě, které byla zřízena datová schránka, aby při nastavení tohoto pověření vzala v úvahu důsledky, jež s sebou pro ni nese (vzhledem k „ fikci podpisu“) postup pověřené osoby plynoucí z ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech. Zákon stanoví, že v listinné nebo v elektronické podobě vyhotovený úkon soudu podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil (viz § 40b odst. 2 věta první o. s. ř.), a že stejnopis úkonu soudu vyhotoveného v listinné nebo v elektronické podobě se vyhotoví, jestliže je to třeba (viz § 40b odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Podle § 5 a § 8 zák. č. 297/2016 Sb. právní jednání soudu, jakožto orgánu státu, musí být v elektronické podobě podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo zapečetěno kvalifikovanou elektronickou pečetí. V elektronické podobě se vyhotoví rozhodnutí nebo jiný úkon soudu, jen jestliže je také příslušný spis soudu o sporu nebo o jiné právní věci veden v elektronické podobě. V současné době je spis veden v elektronické podobě v aplikaci [příjmení]. V ostatních případech se rozhodnutí nebo jiný úkon soudu vyhotovuje v listinné podobě. Byly-li rozhodnutí nebo jiný úkon soudu vyhotoveny písemně, účastníkům (jejich zástupcům) se doručuje stejnopis, který se vyhotovuje – v závislosti na způsobu doručení – buď v listinné, nebo v elektronické podobě. Elektronicky vyhotovený stejnopis písemného úkonu soudu se opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem fyzické (soudní) osoby, která vyhotovila stejnopis, nebo se označí kvalifikovanou elektronickou pečetí soudu (viz § 5 a § 8 zák. č. 297/2016 Sb.).

14. Ze spisu se podává, že originál usnesení ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 516/2020-21, obsažený ve spise je podepsán soudkyní, která je vydala. Stejnopis tohoto usnesení obsažený v elektronicky vedeném spisu byl doručen žalované s podpisem pověřené osoby, čímž nastala fikce jeho podpisu soudcem. Usnesení tak okamžikem jeho doručení do datové schránky závazně uložilo žalované povinnost ve smyslu § 114b o. s. ř. podat vyjádření k věci samé. Odvolací námitka žalované, že usnesení ukládající žalované povinnost nebylo řádně podepsáno a bylo tak nicotné, tudíž není opodstatněná.

15. Za situace, že žalovaná na řádně doručenou kvalifikovanou výzvu nereagovala a ve stanovené třicetidenní lhůtě se k věci samé nevyjádřila, přičemž jde o řízení, které je rozhodně způsobilé k tomu, aby v něm byl sjednán smír, soud prvního stupně nepochybil, když o žalobě rozhodl vzhledem k nečinnosti žalované rozsudkem pro uznání.

16. Protože rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný, odvolací soud jej včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud postupem podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu procesně úspěšné žalobkyni. Jejich výši určil jako náhradu nákladů nezastoupeného účastníka ve výši [částka] za účast na jednání dne [datum] dle vyhl. č. 254/2015 Sb.